Ztratila jsem chuť na sex. Je to normální?
Je mi čerstvých padesát let a asi před rokem jsem zaznamenala, že mi nějak zmizela chuť na milování. Zpočátku jsem tomu nevěnovala pozornost, myslela jsem si, že je to jen přechodné období a časem se vše vrátí zpět do normálu, ale nestalo se tak.
Dříve jsem na tom bylo v oblasti sexu tak nějak normálně. Možná bych řekla, že jsem patřila k těm náruživějším ženám. Málokdy se mi stalo, že bych neměla vůbec chuť se milovat, nebo že bych si milování neužila. Proto jsem z toho, co teď v tomto ohledu prožívám, zmatená. Určitě není na vině partner, mezi námi je všechno v pořádku.
Možná je můj současný stav důsledkem přechodu, jímž právě procházím, a taky starostí, kterých máme od loňského roku opravdu hodně a jsou spojené s existenčními záležitostmi. Oba jsem přišli o práci a dlouho nemohli žádnou najít a ani teď to není nic růžového. V noci špatně spím, pořád se mi honí hlavou všelijaké katastrofické 
scénáře.
Manžel je ke mně velmi tolerantní. Nikdy mne do milování nenutí, v žádném případě. Já se tomu vlastně ani nevyhýbám, jen mám problém, že mně to nevzrušuje, v podstatě to dělám hlavně kvůli němu, ale jeho to tímhle stylem trápí, vidí, že já z toho vlastně nic nemám, a není mu to jedno. Mluvíme o tom společně velmi otevřeně, nestydíme se před sebou. Oba bychom chtěli náš sexuální život urovnat, užít si ho vzájemně, oba dva se vším, co k tomu patří. Ale nějak nám to nejde.
Má některá z vás podobné zkušenosti se ztrátou chuti na sex? Já se totiž bojím, jestli to už u mě není setrvalý stav spojený s přechodem a že už to lepší nebude. Taky bych se chtěla zeptat, jestli někdo z vás vyzkoušel nějaké afrodiziakum, napadlo mne, že bych mohla něco zkusit, ale nevím, co by bylo nejvhodnější.
Vím, že je to takové citlivé téma, ale budu moc ráda, když mi k němu napíšete své zkušenosti. Opravdu mne to trápí.
19.1.2012 Rubrika: Erotika, milování | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ztratila jsem chuť na sex. Je to normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mně se zdá, že v dnešní době je jaksi "přesexováno". Podle nejnovějších módních trendů, kdo nemá sex, jako by nebyl. Jenže podle mě je to normální, že s věkem přejde na sex chu´t. Dřív to lidé brali jako něco zcela normálního. Ano, vždycky byli lidé, kteří "sexovali" až do osmdesátky, ale to byly výjimky. Dnes se to bere jako pravidlo.
Domnívám se, že je to úbytkem hormonů v přechodu. Pokud bude paní brát hormonální substituci, asi se jí chuť k sexu vrátí, ale mě by odradily možné vedlejší účinky. přece jenom člověk nemá zrovna zájem o rakovinu prsu.
Manžel podle mě může být rád, že se paní sexu nebrání, i když se už nedokáže vzrušit. Je to od ní hezké, já bych to dlouhodobě nedokázala.
.jpg)
Verera 12:54: 
To je fakt
Lékař určitě nic nepokazí, dodá jistotu, že tělo funguje. Ale žádný nedokáže, aby měl člověk dobré zázemí, hezkou práci, byl bez existenčních i jiných starostí atd. Jo, takhle rok v Karibiku, o nic se nestarat, jenom pod kterou palmu dneska lehnout a co za drink večer pít, to by bylo všecko hodně rychle OK. Je to tak - ve dvaceti si člověk starosti nedělal, věřil v krásnou budoucnost. V padesáti už jsme rozumné, zkušené a ztráta libida je daň za to vše, čím jsme už prošly. Nakonec - a není to vlastně v souladu s přírodou? Dokud jsme měly za úkol přivést na svět děti, chuť byla. Teď už souložíme jen pro svoje nebo manželovo potěšení, tak jaksi....naprázdno
Asi je to nakonec v pořádku a blbnou nás média a reklamy.
.JPG)
když už je tu dneska tohle téma, poraďte mi prosím, jestli máte někdo zkušenosti s depresí a s něčím co vám pomáhá...napište mi třeba do vzkazů...děkuji
Kadla: Pokud bude brát antidepresiva, nebude mít sice chuť na sex, ale bude jí to úplně jedno 
Lissie: Ale paní nepíše, že provozuje sex z donucení, jen že jí nebaví jako dřív, ale nevyhýbá se mu. To nevypadá, že by jí byl nepříjemný, jen vzpomíná na to, co bylo dřív. To se sice může vrátit, ale nemusí, takže pokud se bude snažit hledat to hezké v tom, jak je to teď, třeba si uvědomí, že to taky má něco do sebe.
Manžel se možná trápí proto, že vidí, že ona je z toho nešťastná. Pokud by mu řekla, že teď je to sice jiné, ale jinak hezké a je jí s ním dobře, přestal by to vnímat jako problém i on.
Verera: každé slovo do kamene vytesat 
Lissie: Ale ta ztráta sexuálního apetitu je hormonální záležitost, takže není cesty zpět, je to tak těžko pochopitelé? Může se samozřejmě cpát umělými hormony, ale měla by si též včas zjistit jejich vedlejší účinky. Takže pokud jí to bude stát za to, její volba, ať si tu svoji cestičku do pekla každý prošlape na svoji vlastní zodpovědnost
Já tedy nevím, problém bych tom viděla. Pokud je oba s manželem bavil tenis, což je týmová hra, tak je to ideál. Ale pokud ji pak bavit přestal a manžel nechce, aby s tím hrála jen z donucení, tak je to problém. Můžou s ním seknout oba. Nebo si může on najít jiného spoluhráče. To stejné se sexem, tam jen tedy asi moc nefunguje ta eventuaita najít si jiného spoluhráče. Taky vzdát se ho oba, by asi pro manžela bylo příliš a zdá se mi, že žádná náhražka není plnohodnotná. Na kratší časový úsek proč ne, ale na trvalo - na to se mi oba zdají příliš mladí. Asi bych manžela na chvíli požádala o trpělivost, sexu s ním se vyhla, pokud nebude mít vyložene chuť. Aby totiž si to tím vyhovováním manželovi trochu nezprotivila a neudělala si z toho povinnost. Někomu to takto vyhovuje, ale někoho to trápí, že si to neužívá jako dřív a pod tímto tlakem a rozporem by se to mohlo stát. Mezitím by se mohli vyřešit jejich existeční starosti a srovnat děje spojené s přechodem. Pokud se chuť nevrátí, tak pak bych to řešila s doktory. Popř. se ještě zamyslet, jestli nezměnila nějaké léky, popř. se neudála nějaká změna v té době, kdy to začla pozorovat, ale to už asi udělala.
To je přece normální, že v přechodu se ztrácí chuť na sex, to o tom paní Zdeňka ještě neslyšela? Prostě naprosto přirozený běh věcí, proti přírodě se nedá bojovat. Měla by být ráda, že je zdravá a neřešit hovadiny.
Ať si paní Zdenka připomene,kolikrát v životě si toho sexu užila...Myslím,že okolo té 50 se život celkově začíná nenápadně měnit,přibližovat se ke stáří,začínají všelijaké potíže,s očima,klouby...To se bere normálně,jakože to k tomu věku patří.Ale o sexu se šíří různé mýty,které někdy ani nejsou pravdivé.Když začne u žen přechod,tak má své před- i po- období.Takže bych to viděla v tom a též,a to možná nejvíce, v těch starostech a stresech.Brát nějaké hormony se mi zdá už nanic,tak se zkrátka s manželem domluvte,že nějakou dobu bude on používat ruku a vy na sex jakoby zapomenete.Bude trvat třeba i několik let,než se vám zase chuť na to vrátí,hlavně na to nesmíte myslet jako na nějaké vaše provinění....
Verera: Naprostý souhlas
Kadla: Taky potvrzuju, antidepresiva beru a s chutí to šlo velmi výrazně dolů. Pro autorku článku antidepresiva nejsou řešení.
Verera:
Kadla: opravdu snižují, jde o to jestli to tak vadí...
p.s.oprava- polykání
mam-ča: Vtip je v tom, že antidepresiva snižují libido (jednak to výrobci antidepresiv přiznávají, jednak to berou dvě mé kamarádky a ty tento "vedlejší účinek" absolutně potvrdily). Takže jestli teď nemá chuť na sex, tak až bude brát antidepresiva, sice bude psychicky v pohodě, ale chuť na sex nebude mít rozhodně žádnou..
Nějaké lékařské vyšetření asi neškodí, aby se vyloučily zdravotní problémy, ale jinak celkově nějak nechápu proč by to měl být zásadní problém, kvůli kterému se musí člověk trápit.
Mám pocit, že se sexu přisuzuje nějaká tajemná nenahraditelná hodnota, bez které život nemá smysl, že se vytváří uměle problémy tam, kde objektivně jen dochází ke změně vlivem věku apod .
Když se někdo náruživě venoval sportu neb sbírání známek či čemukoli jinému, co mu dělalo život příjemnější a pak ho to časem přestane bavit, tak taky není zoufalý a nehledá odbornou pomoc. Baví ho něco jiného, věnuje se zas jiným zájmům. Pokud s věkem paní zjistí, že už se nemůže věnovat gymnastice jako zamlada, vezme to s úsměvem a přeorientuje se na turistiku. Je u sexu každý z neznámých důvodů počítá s tím, že bude všechno neměnné a pokud ne, vyděsí se.
Problém bych v tom viděla pokud by někdo chtěl děti a nebo měl k sexu odpor, takže by se mu vyhýbal a odcizoval se partnerovi.
Nevidím ale žádný problém v tom, pokud žena sice necítí takovou vášeň co dřív, ale věnuje se sexu kvůli partnerovi a proto, že je jí s ním dobře, pro vzájemnou blízkost. Pak ani partner nemá důvod se trápit. Jen by paní místo toho aby pořád čekala na vzrušení a děsila se, že nepřichází, měla hledat v sexu i jiné hodnoty, které tam jsou, jen ona je zatím nepovažovala za důležité.
