Pochází z jehovistické rodiny. Co mám dělat?
Je mi sedmadvacet, jsem svobodná, bezdětná. Před třemi roky jsem dostudovala, osamostatnila se a žiju sama v pronajatém bytě. Na kluky jsem nikdy zrovna štěstí neměla, mockrát jsem se zklamala. Asi je to tím, že jsem spíš nesmělá, neseznamuji se lehko, dlouho mi trvá, než někomu začnu důvěřovat.
Před dvěma měsíci jsem poznala sympatického a příjemného mladého muže, je stejně starý jako já. Párkrát jsem se oťukli, zašli na večeři, do kina a začal se mezi námi rodit vztah. Je mi s ním moc hezky. Rozumíme si, je milý, ohleduplný, má hodně vyvinutý smysl pro rodinu a co jsem si všimla, hezký vztah k dětem.
Trápí mne však jedna věc. Před třemi týdny se mi svěřil, že jeho rodiče i oba sourozenci jsou svědkové Jehovovi. Vstoupili do té církve před deseti lety, přítel tvrdí, že on její stoupenec ale není. Rodiče ho sice pravidelně přemlouvají a různě přesvědčují, on v tom však má prý jasno.
Když mi to řekl, malinko to se mnou otřáslo. Z jakékoli náboženské sekty mám docela hrůzu, představuji si, co by mohlo následovat, kdybychom spolu vydrželi, vzali se a měli děti. Jak by se nám dařilo chránit je před vlivem prarodičů? Mé obavy vzbuzuje i fakt, že přítel, ač tvrdí, že on svědek není, má občas takové divné řeči. Nevím, jak bych to nejlépe přiblížila, prostě občas v nějaké situaci začne mluvit o bohu, o konci světa a tak.
Je mi to hloupé, ale napadlo mne, že mi třeba lže. Že v té sektě je taky a snaží se mě k sobě nějak připoutat a pak, až by byla ruka v rukávě, by mohlo nastoupit vyložené lámání a přesvědčování.
Jsem zmatená a nevím, jak se mám zachovat. Mám ho ráda, je fajn, ale neznáme se ještě tak dlouho, abych mohla skálopevně říct, že mu stoprocentně věřím. Ty pochyby tam prostě jsou. Bojím se dalšího zklamání, toho, že s ním budu třeba rok a pak se to provalí. Bojím se i s ním rozejít, protože co když tohle všechno jsou jen mé mylné domněnky? Když se ho zeptám přímo a chci po něm jasnou odpověď, rezolutně tvrdí, že on Jehovista není.
30.10.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pochází z jehovistické rodiny. Co mám dělat?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
YXH: Já pro zbavení se opakovaně vyzvánějících použila prohlášení o ortodoxní židovce /v mém oděvu jasný nesmysl ale zabralo/.
Ale sranda to veskrze není,ex mého současného přistoupila na tuto víru a po pár letech to byl důvod k rozvodu.Synové už byli v té době větší,a jak je to s nima dnes neví ani táta sám,odmítají o tom mluvit když přijedou.Ale navenek se chovají jako každý jiný kluk mezi 20-25
YXH: Ale on na to taky může říct - promiň, tohle nejím. Co to dokazuje? Podle mě nic. 
Spíše by bylo lepší si s ním promluvit a rozbrat jeho názory, vždyť přece víra Svědků není jen o jelitech a krvi. 
PEGG: 
Zamysleme se nad sebou.
monia: To je fajn, ty bys ji nerekla ze ti to vira zakazuje. 
pokud budete mít děti, a něco se stane, bude potřebovat transfuzi, jak se rozhodneš? nedáš transfuzi a dítě umře, nebo dáš transfuzi, ale pak to dítě odvrhneš, co je lepší? nic si s Jehovisty nezačínat, pokud to necítíš tak sama!!!!!!!!!!!!!!!!!
.jpeg)
monia - 30.10.2012 14:21 - to mě taky napadlo, že u mě by tahle zkouška nepochodila, taky bych to nepozřela, jestli já náhodou nejsem skrytý jehovista
YXH: Nejsem jehovista, ale jelito ani krvavou tlačenku nejím. Tak co se mnou?
Naserviruj mu krvavou tlacenku, jelito a uvidis sama. Mozne je ze se bude premahat kvuli tomu, aby te ziskal, ale to snad vycitis. Asi bych pockala nejdyl do vanoc, jak radi holky. A zkusit jit do rodiny. Treba bych jim rekla, ze davam krev atd. Neco co je proti jejich presvedceni, uvidis, jak se na to bude tvarit on. Dokud spolu jenom chodite leccos se da prejit, ale kdyby byly deti a on nedovolil, aby dostaly transfuzi nebo jine lekarske pomoci, kdyby jim slo o zivot....
Sama osobne bych brala nohy na ramena, ale jestli jsi do neho opravdu zamilovana, tak vyzkousej jak to s nim opravdu je.
dadka: K nam chodivali taky otravovat a taky mormoni jsou takovi. Uz neotravujou, asi jsme na jejich cerne listine
V lete kdyz je hic, tak jsem venku v opalovackach, nejsem sice pretloustla, ale obcasny faldik se najde a jizvy po 10 operacich na noze delaji taky bezva paradu a tak jsem jim sla otevrit vratka. Chvili damy cively a ani nejak nemohly zacit ten jejich ritual presvedcovani. Tak jsem jim honem rekla ze nemam zajem ze jsem budhista. To jsem udelala jeste jednou kdyz prisli nejaci panove (ani nevim jestli mormoni ci jehovisti, nejak se nestacili vyjadrit ) a mam pokoj.
.jpg)
Křeček: ano už toho bylo dost napsáno i znám opravdu hoodně rozmyslet jak jsou děti tak je to fakt na pováženou
.gif)
Uteč
Já moc tohle vymývání mozků nechápu
Jak může někdo tak zblbnout, že by např. nechal umřít vlastní dítě, jen aby neporušil víru? Dokážu pochopit, že se člověk může ocitnout v těžké životní situaci a v té chvíli v tom společenství najde útěchu, ale ať mi nikdo neříká, že ho to nepřejde. Trochu mi to připomíná předváděcí akce, v té chvíli to je super věc, bez které si už člověk nedovede svůj život představit, ale stačí aby se na to vyspal a ví, že je to předražený krám, který nepotřebuje. 
Já bych byla opatrná, hlavně bych se snažila postupně zjistit slučitelnost mých a jeho základních názorů na svět a důležitost určitých hodnot.
Já bych si teda nevzala ani aktivně věřícího jakékoli víry, pokud by nebyl natolik tolerantní, že by to dětem předkládal jen jako možnost, ale to asi těžko.
I pokud věřící není, ale udržuje styky s rodinou, měla by rodina vliv na případné děti, oni mají a povinnost šířit víru, vnoučata těžko vynechají.
Ale třeba je to velmi umírněná a tolerantní rodina, pokud on ti za to stojí, zkus se seznámit i s nimi.
.jpg)
Nešla bych do takového vztahu. Nikdy. Jedna věc je, jak to cítí teď, ale pak může přijít třeba nějaká životní krize, cokoliv, s čím si v životě nebude vědět rady, a uchýlí se k nim... Za mě teda určitě neee
Určitě bych se chtěla podívat k nim do rodiny-okamžitě budete vědět,na čem jste,jestli je on opravdu odpadlík,nebo ne...Jinak já mám spolužáka,který šel k nim a pak se jako mladý oženil s jehovistkou o 20 let starší,neb čekali dítě.On o tom mluvil neustále,doma vyučovali,byla to hrozná demagogie a papouškování předepsaných textů,párkrát jsem tam šla,bylo to za komunistů a oni byli zakázaný,ale nelíbilo se mi na té víře nic,chudák jejich dítě,neslavilo nic,ani narozeniny,Vánoce,jen Velikonoce.Pak se ten spolužák rozvedl,dítě bylo velké a věkový rozdíl manželky nepřekonatelný.Našel si jinou ženu,odešel od jehovistů,odstěhoval se...Oni ho pak nějak exkomunikovali.Po několika letech se doslova doprošoval,aby ho vzali zpět do lůna,připadal si nějak osamocený nebo co...Je to doživotní církev,rozhodně z jejich osidel se hned tak nevyklouzne.A ty jejich postoje k výměně krve jsou hrozné.
.JPG)
Měla bych strach. Teď k církvi netihne, ale pak přijdou děti, starosti...bála bych se vlivu rodiny.
