Jsem těhotná a mé okolí mi jde na nervy
Jsem v šestém měsíci těhotenství a začínám mít pocit, že všichni kolem mě si myslí, že jsem méněcenná či co. Většina lidí se ke mně chová jinak než předtím. Jako by předpokládali, že zároveň s početím dítěte člověk začne i jinak přemýšlet, jinak se chovat. Když je odkážu do patřičných mezí, jsem často označena ze necitlivou, v lepším případě „divnou“.
Jde o to, že mi jdou strašně na nervy všechny ty těhotenské řeči a dotazy na mateřství. A také všelijaké rady, které mi zhusta udělují zasloužilé matky, včetně mé vlastní, ale třeba i kolegyň v práci.
Všichni si patrně myslí, že nyní nežiji ničím jiným než čtením těhotenských příruček, vybíráním jména pro mimino a rozplýváním se nad miniaturními dupačkami. Jenže já to zatím opravdu neřeším, těhotenství můj život nijak nezměnilo. Chodím do práce, potíže žádné nemám, stále sportuji a vůbec jsem aktivní. S manželem se na dítě samozřejmě těšíme, ale rozhodně to není naše téma číslo jedna.
Když však přijdeme na návštěvu k rodičům nebo ke známým, připadám si najednou jako méněcenná. Zatímco dřív jsme si vždycky povídali o všem možném, dnes mě kamarádky nutí probírat se s nimi výbavičkou po jejich dětech a vybírat, co by se mi hodilo. Neuplyne snad den, aby se mě někdo nezeptal, jestli už máme vybrané jméno a jestli víme nebo budeme chtít vědět dopředu pohlaví.
Nejvíc mi jdou na nervy všechny možné nevyžádané rady a s patřičnou hrůzostrašností líčené historky z porodů, které bývají vždycky zakončené nějak takhle: „Ale neboj, tobě se nic takového stát nemusí, většina porodů probíhá normálně.“ Strašné. Mám pocit, že začnu hystericky řvát, jestli ještě jednou uslyším, že s dítětem se už nikdy pořádně nevyspím.
Jsem divná, když mi to jde na nervy a nechci na taková témata rozhovorů přistupovat? Občas slýchám, že těhotné ženy mají místo mozku placentu. Nejsem si však jistá, že je to spravedlivé nařčení. Podle svých zkušeností to vidím spíš tak, že nikoli sama těhotná, ale její okolí ji dovedně manipuluje do pozice nesvéprávného stvoření, které nedokáže přemýšlet o ničem jiném než o tom, jaký kočárek si koupí a jestli je vhodné zařídit dětský pokoj hned, nebo počkat až do dvou let dítěte.
Co si o tom myslíte? Jsem opravdu divná a necitlivá?
29.10.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 43 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a mé okolí mi jde na nervy
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Zajímalo by mne,kolik je Lindě let.Jestli je mladá do 30,tak asi nebude tak vykolejená,jako já.když se mi narodilo dítě,bylo mi skoro 31 a byla jsem zvyklá na svůj styl života a najednou bylo vše pryč...Vzpomínám si živě,jak jsem stála nad postýlkou ještě v porodnici a viděla tam toho "tvora,"že mi napadla děsivá myšlenka: a odteď to budeš mít na krku až do smrti....žádné ňuňání nad miminkem se nekonalo,to až později,ve vzácných chvílích,kdy konečně!!! chvíli spalo...
sallie - díky, díky, díky. Výborně jsem se pobavila. Bohužel je to více než pravdivé.
No ja nevim. Nemuzu se zbavit dojmu, ze by to chtelo trochu nadhledu. Vsevhny ostatni to vypravite spis jako humorny zazitek, Lindu reci o tehotenstvi taaaaak straslive obtezuji, ze o tom pise clanky. Asi aby si dokazala, ze je ohromne moderni, ze "dite pro ni neni cislo 1" a vsi silou si namlouva, ze se nicnezmeni. No. Zmeni.
No, hrůzostrašné story ohledně porodů jsem včas zarazila. Hned v úvodu jsem řekla, že nechci slyšet žádné historky o porodech, ani dobré, ani špatné, že každý porod je jiný a nehodlám se stresovat.
Ostatní dotazy k těhotenství mě nevadily, připadá mi to přirozené. Spíš mi vadilo, že se mě tcháni nikdy nezeptali, jak se daří, co miminko, jak dopadla kontrola atd.
Věřím, že když je těhotenství bezproblémové, tak není potřeba ho řešit. Ale tuším, že s příchodem miminka do tohoto tématu spadne chtě nechtě - aspoň zezačátku, kdy to miminko vyžaduje celodenní péči.
sallie - tak nějak to je.
ale ono se to bez poznámek, chytrých rad a dotazů neobejde nikdy. Děvče klídek, vše s ůsměvem a své těhotenství si dej na první příčku, je to jedinečný zázrak přírody. Kdyby to okolí přehlíželo, budeš psát, co?
.....S manželem se na dítě samozřejmě těšíme, ale rozhodně to není naše téma číslo jedna. - Tak jak se snažíte přehlížet těhotenství, aby jste nepřehlíželi mimi.
když si najdem přítele, tak okolí ví o něm víc než sám partner
koupíte si nové auto, a teké začne proč tuto značku a né jinou, která je zaručeně ta lepší
stavíte dům a opět dotazy a rady jak by to mělo být a jak to je nejlépe
jenže každý člověk to má jinak, vyžádané rady - zkušenosti asi ano, ale né vnucování. V těhotenství to jsou ještě hormóny.
Já bych asi nikdy neřekla datum porodu, všechny tři holky se narodily dříve. Když o mě svobodná bezdětná sotva plnoletá holčička prohlašovala, že jsem asi ucpaná, když jsem ještě neporodila to bych také vraždila pohledem.
no nevím jsem asi už stará ...u nás to s manželem bývalo téma č.1........
když ti jde všechno a všichni tak na nervy tak nikam nechoď , za chvíli už nebudeš muset ani do práce tak to nějak zvládneš...
Monik: dobrá byla sousedka - největší drbna v celém paneláku. Ještě dva dny před porodem jsem jí potkala a ona na mě, jak spokojeně vypadám a jak mi to sluší a že určitě budeme mít kluka. Když jsem z porodnice přivezla holčičku, tak na kočárkem jásala a hned " No to byla jasná holka, to na vás bylo vidět." Paní bydlela hned pod naším bytem a když kamarádi přivezli kočárek, který jsme u nich měli schovaný, tak je potkala a vyptávala se. Kamarád jí poněkud uzemnil poznámkou :ů No jo, už se to narodilo, to se už nevyspíte."
Ony vůbec vesnice jsou v tomto dost "zábavné".
Nebo další sousedka, která mě nezdraví a těžce ignoruje a pomlouvá, se mého muže ptala, když jsem byla v porodnici, jak jsem rodila A on ji to ještě řekl
Taky to pěkně schytal
Me v tehotenstvi nejvic lezla na nervy sousedka, kdyz jsem "prenasela" a byla z toho sama na nervy a ona pokazdy jak me videla vylezt pred dum, tak na me misto pozdravu halekala:" Ty jsi jeste cela?" A to treba i nekolikrat denne. Poslednich par dni, kdyz jsem ji videla venku, tak jsem radsi ani nevylezala
sallie: 2:04
To nema chybu. A jak je to pravdivy
A nedej Boze Lindo, abys mela jeste treba tchyni/maminku, co ti nejen ze bude radit a mit spoustu reci, ale do vseho zasahovat fyzicky
Preju ti pohodovy porod a hlavne zdrave dite
sallie: Sallie mě pobavila Bohužel je to tak, jak píše.
Autorko, neboj, vyspíš se i s miminem,a když ne, ber to tak, že je to přechodné období.
Mně se na těhotenství líbilo, že byli všichni takoví ohleduplní, ochotní..užívala jsem si to-a nevyžádané rady jsem pouštěla druhým uchem ven, nebo jsem řekla jsem Hm,hm...nic víc. Anebo okamžitě změň téma. Dotyčný buď pochopí, nebo se urazí.
Klídek, naštěstí těhotenství trvá jen 9 měsíců. Následně si užiješ milión rad od svého okolí, a budou mnohem "výživnější".
Tak to teď ber jako tréning.
sallie - 29.10.2013 2:04
svatá pravda
No, trochu mě ta Lindina reakce překvapuje, kdyby to bylo naopak, tak tady možná bude článek: "Jsem těhotná a nikdo si toho nevšiml, jednají se mnou jako kdybych nebyla, nikdo se nezeptá jak mi je" Co těhotná ženská čeká za otázky?
tornado-lou: ale když se zeptá každý, tak už to na nervy leze dost...