Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Magazín pro Šťastné ženy

 

Vánoční úklid? Peču na to!

Vánoční úklid? Peču na to!

Jsem ze staré školy a prošla jsem poměrně přísnou a asketickou výchovou. Moje maminka byla velmi akurátní dáma, pečlivá až přepečlivá a tatínek neúnavný puntíčkář. Oni dva se asi hledali, až se našli. Na pořádek si opravdu hodně potrpěli a to samé požadovali i po mně, jejich jediné dceři. Jenže bohužel, já jsem jejich povahové vlastnosti v tomto směru nezdědila.

Celé dětství a dospívání jsem doslova trpěla. Rodiče mě samozřejmě milovali a já je také, ale vzhledem k tomu, že jsem byla jedináček, stala jsem se středobodem jejich světa. Vkládali do mě veškeré naděje, měla jsem jejich stoprocentní pozornost. A čelila také velmi vysokým nárokům. Známky byly povolené pouze jedničky a sem tam byla bez většího kázání tolerována i dvojka. Trojka, nedejbože ještě něco horšího, vzbuzovala v mých rodičích náběh na infarkt a mně zajišťovala domácí vězení a zvýšené dávky učení a procvičování.

Jako dítě jsem měla všechno – jak materiálně, tak co se té rodičovské pozornosti týká. Ale mnohokrát jsem si přála, aby byli mí rodiče podobní mámě a tátovi mé kamarádky. Kdykoli jsem k ní přišla na návštěvu, cítila jsem se velmi dobře. Uvolněně, klidně, stejně tak to měla i ona. Její rodiče nic nějak extra neřešili, byli stále veselí a dobře naladění, hodně spolu žertovali a všelijak se špičkovali. Když dostala kamarádka ve škole třeba čtyřku, nijak ji to nerozhodilo, věděla, že mamka s taťkou se z toho neskácí.

U nás to bylo jiné. Komínky ve skříních, každý den úklid, nikde ani smetíčko. Vzpomínám si na pozdvižené obočí nad dvojkou ze čtvrtletky z matematiky a dotaz, proč to nemohla být jednička.

A nejhorší byly Vánoce. Nevím proč, ale máma vždycky doslova šílela. Táta ostatně taky. Oni ty Vánoce chtěli mít dokonalé. Všechno muselo být tip ťop, napečené cukroví, adventní výzdoba. A já se musela zapojovat. Nesnášela jsem to, ty galeje na oknech, leštění skříněk, přerovnávání vzorně srovnaných skříní, pucování každé i té nejmenší součásti naší domácnosti.

Když jsem se po vysoké škole konečně osamostatnila, tak i když jsem ten rodičovský model nesnášela, síla zvyku a vypěstovaný smysl pro povinnost ze mě udělal něco jako robota. Svědomí nebo pocit odpovědnosti, nebo já nevím, co to bylo, mi nedovolilo chovat se jinak, než jak jsem byla od dětství vychovávána a vedena.

Vdala jsem se, narodily se mi tři děti, u nichž doufám, že jsem nebyla tak přísně asketická jako mí rodiče. Alespoň jsem se o to snažila. Ale přístup k úklidu, pořádku a dokonalým Vánocům, ve mně přetrvával.

Až do letošního roku. Děti už jsou několik let samostatné, s mužem jsme sami dva. A já jsem jako každý rok se začátkem adventního času začala sepisovat harmonogram, co a jak postupně udělám, jaké cukroví napeču. A najednou, uprostřed toho sepisování, mi nějak přeskočilo v hlavě a já si řekla, že se na to letos vykašlu. Sama sebe jsem se lekla a pomyslela na své rodiče, co by tomu řekli. Bohužel, už nejsou mezi námi, tak se to ani nedozvím. Ale v každém případě jsem si připadala jako uličnice, která se chystá udělat něco strašně trestuhodného.

Ale přemohla jsem se a zatím se mi daří mé předsevzetí dodržovat. Žádné mytí oken a čištění koberců, píglování dveří a uklízení kuchyňské linky letos poprvé za celý svůj život před Vánoci nedělám.  Možná vám připadám jako blázen, ještě když to tady takhle vypisuju. Asi to ze sebe potřebuju nějak dostat a slyšet od vás, že nedělám nic špatného a že se mezi vámi možná najde některá, která na to „peče“ stejně jako já. Vím, že nedělám nic špatného, ale přesto mě chvílemi přepadne nutkání jít, tu záclonu z okna sundat, vzít kýbl…

Hana


7.12.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 55   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vánoční úklid? Peču na to!

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-55
Arna
Arna - 7.12.2016 13:08

Nika1: Jak ti rozumím, měla jsem ty těžce nemocné před očima 20 let. smajlik - 65

 
Arna
Arna - 7.12.2016 13:05

Hanko, vydrž!
A neměla jsi pěkné dětství, pozornost rodičů není vše, ostatně to píšeš jak ses hezky uvolněně cítila v bytě u kamarádky.
Bordel v bytě = šťastné dítě smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Verera
Verera - 7.12.2016 12:42

Vánoce by měly být co nejpříjemnější období pro ty, co v dané domácnosti žijí. Pokud je někdo sám, neumí si představit Vánoce bez bytu vycíděného do dokonalosti a má z toho dobrý pocit, tak ať si to dělá.

Jestli je rodina, jeden člen má takovou představu , ale ostatní zcela jinou, tak je potřeba si vyjít navzájem vstříc. Vánoce bychom měli chtít hezké právě pro ty druhé, ne pro sebe. A pokud jim je znechutíme už předem, k čemu to je, dosáhli jsem pravého opaku. Přístup "vím, co je pro vás nejlepší" tady vážně nefunguje (a většinou nikdy).

Co takhle si doma sednout, dát si něco dobrého a povídat si, každý se může zasnít a říct, co by se mu o vánocích nejvíc líbilo. A pak to jen zrealizovat.


 
Nika1
Nika1 - 7.12.2016 12:26

Kaslu na to taky. Zacla jsem doma vest ucto, dcera 1,5 roku naklizeno neoceni a nejlepsi kamaradka ma rakovinu a velmi spatne vyhlidky. Snazim se s ni jezdit po dr., kdyz me o to pozada. Chci jen jedine, abychom byli zdravi a stal se pro ni zazrak.

 
PEGG
PEGG - 7.12.2016 12:05

Pentlička - 7.12.2016 10:56 známky ve škole nejsou známka chytrosti žáka. Tím nechci nikoho urážet, ale až život ukáže, jak se kdo dokáže prosadit. Znám spoustu jedničkářů, kteří to nikam nedotáhli a naopak i několik slabších žáků, kteří dnes mají úspěšné firmy.
Neříkám, že se člověk nemá zajím o prospěch dětí, ale samé jedničky ničemu nepomohou. Možná jen tomu, že se dostanou na školu bez přijímaček.
Ale o škole dnešní debata není. smajlik - 105

 
Anče
Anče - 7.12.2016 11:23

smajlik - 105o se týká studií - přesně jako přes kopírák!V 6 letech bylo jasno - střední a VŠ=nejlépe 2! To jsem tedy dodržela,ale v dospělém věku ne kvůli rodičům/už nežili ani/,ale proto,že dnešek to vyžaduje. Bourejme stereotypy,nic dobrého to mnohdy nepřinese.Píšu úmyslně ,mnohdy,.smajlik - 105

 
Anče
Anče - 7.12.2016 11:20

smajlik - 105Absolutně rozumím - s mými rodiči to bylo přesně tak! Se smutkem vzpomínám na to,jak jsme s mamkou doslova dřely před Vánoci.Teď už naprosto úmyslně uklízím po Vánocích - jen běžný úklid před.Pokud chci velký pořádek - zadám firmě a je to!Nejdřív jsem také měla výčitky,ale překonej to! Sousedky mě také pomluvily,že firma mi uklízí,ale je mi to jedno.Raději si jdu zavcičit,projít,jít s kamarádkami na kávičku!smajlik - 105

 
Pentlička
Pentlička - 7.12.2016 10:56

Verera: Taky jsem to u svých dětí tak dělala. Neměli sice úžasné známky, měli i trojky na ZŠ, ale naučili se učit a nestresovat se a v pohodě vystudovali i vysokou. Já jsem sice měla většinou jen jedničky a dvojky a to i VŠ, ale žádnou díru do světa jsem teda neudělala. Nevím, proč to maminka tak prožívala.

 
sharon
sharon - 7.12.2016 10:06

jedničky ,dvojky, maturita , vysoká.....to dnes nefrčí....dnes je podstatná výše výdělku...smajlik - 68

 
Verera
Verera - 7.12.2016 9:55

Pentlička: S těmi známkami je to děs. Neříkám, když je někdo vyloženě chytrý flákač, ale jinak? Proč děti stresovat, když se snaží.
A na svých dětech jsem si ověřila, že nejlíp funguje, když se dětem přenechá odpovědnost za školu a nikdo je do ničeho nehoní, při nějakých velkých výkyvech stačí lehce usměrnit nebo spíš zjistit příčinu a nabídnout pomoc.

Proč se starat, když to vlastně hlídá někdo jiný, že , ale pokud přestane, tak už jim nezbyde nic jiného, to vzít za své.

Asi to není univerzální recept, ale u dětí, které mají většinou jedničky a dvojky to funguje.

 
Verera
Verera - 7.12.2016 9:48

U nás se žádný předvánoční úklid nekonal jen z toho důvodu, že moje přečistotná maminka dělala něco na ten způsob několikrát do roka. Naštěstí byla natolik přesvědčena, že nikdo jiný to dokonale neudělá, že nás do této činnosti nenutila. Ale stížnosti, že je uštvaná a nikdo jí nepomůže leštit vyleštěný byt samozřejmě byly.

Později jsme jezdívali na Vánoce k prarodičům, kde se pomoc vyžadovala a já jsem to nesnášela, všichni jsme celý Štědrý den kmitali jako vzteklí a pak se zničeně zřítili ke štědrovečerní večeři.

Zařekla jsem se, že já tohle dělat nikdy nebudu, že , i celoročně , chci, aby děti se cítily doma hlavně příjemně. Takže Vánoce navýší běžnou aktivitu pouze o věci, které s nimi máme spojené , tj. kapr, stromeček, dárky, kdo chce, tak něco vyzdobí, něco upeče. Žádný zvýšený úklid neprovozujeme, jen se vysaje obývák, udělá místo pro stromek a to je asi tak vše.

Překvapivě to funguje a Ježíšek nás vždycky navštívil i s neumytými okny smajlik - 68

 
Pentlička
Pentlička - 7.12.2016 9:33

Naši taky trvali na tom, abych měla dobré známky, dvojka z matiky byla dobrá, z češtiny špatná známka. Trojky a horší se netolerovaly. Nebyla jsem za ně sice trestána, ale musela jsem poslouchat nekonečné proudy výčitek a někdy i pláč maminky, bylo to strašné. Maminka zastávala názor, že nemám mít jiné povinnosti, než se dobře učit a tatínek byl nemocný, měl Bechtěreva, takže veškerou přípravu na Vánoce dělala sama. Nesnášela, když jsem se jí do toho pletla a tak to dopadalo tak, že cukroví pekla do dvou do rána, sama myla okna, drátkovala parkety, klepala koberce, umývala všecky skleničky a blbůstky ze sekretáře atd., atd. Výjimečně mě požádala, abych jí s něčím pomohla, třeba odnést a přehodit koberce přes klepač, to sama nezvládla, nebo leštit parkety, táta sundával a věšel záclony, protože maminka byla maličká, jen 151 cm, schůdky jsme neměli a ze židle nedosáhla. Já si už tehdy říkala, že tohle nikdy nedopustím, nikdy jsem před Vánoci takto nešílela a moje děti i můj manžel mi doma vždy pomáhali.

 
sharon
sharon - 7.12.2016 9:30

uklízí se přece celý rok ale na vánoce musí vonět vyprané záclony a povlečené cíchy......jinak už dávno nic nehrotím....přes svátky se střídají návštěvy a tak se uklidí až po.....smajlik - 26hlavně zdraví

 
Jarča*
Jarča* - 7.12.2016 8:42

Pardon, byla jsem vyrušená a nedopsala jsem větusmajlik - 16 Mělo tam být, že mami ještě vždycky zastávala názor, že před vánoci je už tak dost starostí se sháněním dárků a pečením, tak na co se ještě stresovat s uklízenímsmajlik - 42

 
Jarča*
Jarča* - 7.12.2016 8:20

U nás doma se to naštěstí s úklidem nějak nehrotilo, moje maminka byla, a ještě teď v důchodu je, natolik vytížená, že píglování domácnosti u ní nikdy nebylo na prvním místě. A ještě zastávala názor, Já si vždycky říkám , že před vánoci uklízet nebudu, ale pak mi to nedá a něco málo pro klid duše pošolíchám. Ale to spíš proto, že některé věci, jako umýt tu linku nebo dlaždičky v koupelně se občas tak jako tak musí, a dokud je venku hezky, moc se k tomu nedokopu. Udělám to, co stihnu a do čeho mám chuť, ale určitě se nehroutím z toho, že není všechno dokonalé. Přes zimu pak bude času dostsmajlik - 16 Větší část cukroví zatím peče maminka, my s dcerou uděláme jen pár druhů jak říkám "pro radost".
Přeju všem pohodové vánoce baz stresu a honění sesmajlik - 45

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-55
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 77995.
Archiv anket.