Neumím se přepnout z matky na „normální ženu“
Mám za sebou pět let na mateřské s celkem třemi dětmi: starší dcerkou a mladšími dvojčaty. Těm teď byly tři roky a nastoupily do školky, já začala chodit do práce. Otevřeně přiznávám, že jsem se už moc těšila, sice mě to s dětmi doma bavilo, ale upřímně, stačilo to.
Těšila jsem se, že se mi změní život, konečně budu zase řešit něco jiného, než jen záležitosti kolem dětí. Že se pěkně namaluju, obléknu a v práci budu za plnohodnotnou pracovnici. Jenže zjišťuji, že se těch pět let, kdy jsem byla mámou na plný úvazek, na mně pořádně podepsalo. I když, pravda, nejedná se o žádnou tragédii, spíš jsem zdrojem všeobecného veselí mých kolegů. A tak by mne zajímalo, jestli jsem takhle švihlá jenom já, nebo jestli jste s něčím podobným bojovaly i vy.
Do práce jsem nastoupila v prosinci, mám za sebou tedy cca tři týdny, Vánoce nepočítám. Vracela jsem se na své původní místo, většinu kolegů znám z dřívějška. Vždycky jsme byli fajn parta, takže jsem mezi ně naprosto bez problémů skvěle zapadla.
A teď o co jde. Jsou prostě určité situace, kdy mám nějaký mozkový výmaz, nebo co a reaguji naprosto nepřiměřeně. Poprvé jsem kolegy odbourala, když jsem je nadšeně volala k oknu, ať se jdou podívat, že kolem letí vrtulník. Na pár vteřin nevěřícně ztichli, a pak se začali šíleně smát. A já s nimi, samozřejmě. Došlo mi, že si musím dávat pozor.
Snažím se, kolikrát už mám něco na jazyku, ale včas si to uvědomím. Ovšem ne pokaždé. A tak ze mne občas vypadne „půjdeme si spapat obídek“ apod. A taky mám doslova obsedantní potřebu zastrčit jednomu kolegovi košili do kalhot, neustále mu totiž vzadu čouhá. Zatím jsem se vždycky ovládla a jen se děsím, kdy budu mít opět mozkový výmaz a opravdu to udělám.
Vím, že je to jen taková blbinka, nejedná se o nic zásadního, spíš je to pro pobavení. Moc by mě zajímalo, jestli jste s něčím podobným po ukončení mateřské bojovaly i vy. Taky jste mívaly takové výpadky?
3.1.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neumím se přepnout z matky na „normální ženu“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.talenka: já jsem rodná sestra googlíka...........
sharon: přesně tak.
Doudice: google překladač ví všechno a sharon taky je to fakt ču*ák
Luciš: není to náhodou vulgárně ...penis ????
Luciš: Monik: a já tam nepojedu nikdy, tak to chci vědět HNED!!!!
Luciš: Jestli nekdy pojedu do Svedska, tak to zkusim. Jsem totiz hrozne zvedava a zajima me co se stane
Co berany duc...ale zkuste ve Švédsku udělat na dítě KUK!
Monik:
sharon: Smarja Doufam, ze muj syn ho nebude mit malickyho a kdyby jo, tak ze nepotka holcicku s takovou vychovou
Monik: a tomu s maličkým zakroutila hlavičkou....
sharon: No jasne. Nebo by to mohlo smerovat k nezrizene vychove u holcicek... tomu dala, tomu taky...
Licie neboj, to se vstřebá, hlavně že kolegové jsou fajn. Horší by bylo, kdyby to chápali negativně. Naštěstí mě to nepotkalo, možná proto, že jsem se snažila s dětmi mluvit jako s dospělými a nepoužívala zdrobněliny, protože jak to děti slyší, tak se to naučí. Neměla bych trpělivost dítěti pak vysvětlovat, že ta barva se vlastně jmenuje žlutá a ne sluníčková a podobně.Děti jsou daleko chápavější než si myslíme.
Ale ono ten pobyt doma s dětmi poznamená každého, ale ty máš naději že to odezní, to učitelky jsou na tom hůř. Moje teta do dnes říká manželovi před jídlem, běž si umýt ruce
Monik: ono je to všechno nebezpečné....i " vařila myšička kašičku".....to můžeš zase dítě ulechtat k smrti.....
Kdyz to tady dneska tak ctu, tak uz se docela tesim do prace. To bude sranda
Doudice: 11:06 No me dneska klepne