Jsem těhotná a on se nechce ženit
.jpg)
Jsem strašně zklamaná ze svého přítele. Chodíme spolu čtyři roky, skoro stejně tak dlouhou dobu společně bydlíme a teď čekáme plánované miminko. Mně je třicet, jemu o pět víc, před půl rokem jsme se domluvili, že vysadím antikoncepci a začneme se snažit o dítě. Já jsem tenkrát řekla, že ale nechci být svobodná matka, že bych dítě chtěla přivést do úplné rodiny a přítel mi odpověděl, že však jo, že až otěhotním, vezmeme se, dřív to prý nemá smysl.
Jenže teď se začal cukat. Jsem ve třetím měsíci, už od sedmého týne víme s jistotou, že jsem těhotná. Když jsem nadhodila téma svatba, začal se ošívat a najednou povídal, proč na tom tak trvám, že přece svatba není to nejpodstatnější, a jestli mu snad nevěřím a myslím si, že by mě zradil a opustil. Nic takového si nemyslím, jen jsem možná konzervativní nebo staromódní, chtěla bych, abychom se všichni jmenovali stejně, abychom byli rodina se vším všudy.
Jeho postoj nechápu. Jsme zajištění, máme vlastní bydlení bez hypotéky, žijeme si dobře. Hospodaříme společně, ve všem se chováme, jako bychom byli manželé. Ale pro něj je to zpečetění vztahu na úřadě jako nějaký nepřekonatelný strašák.
Jsem z toho rozčarovaná a zklamaná, mám pocit, že mě podvedl. Cítím se i jako žena hrozně, vlastně mě odmítl, na rovinu řekl, že si mě nechce vzít. Přitom že čekám jeho dítě bere jako samozřejmost, že to tak je správně a na miminko se těší.
Nevím, co mám dělat. Mám chuť na něj zatlačit, ať se rozhodne, že buď bude svatba, nebo holt budu svobodná matka, ale když už, tak se vším všudy, rozejdeme se a on mi bude platit na dítě a po dobu mateřské i na mně. Vím, že je to hloupost a asi to neudělám. Ale přemýšlím, jak na něj zapůsobit, aby mu došlo, že v situaci, kdy čekám naše společné dítě, je pro mne svatba a rodina velmi důležitá. Neporadíte mi nějakou taktiku, co by na něj mohlo zabrat?
21.10.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem těhotná a on se nechce ženit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Megí: nedívala bych se na to tak že vyhrál... ale vím, jak to myslíš, spíš bych měla strach, že je to jasný manipulátor - dostal ji kam chtěl pomocí lži, teď je silně znevýhodněná tím, že s ním bude mít dítě, vzal jí možnost volby, od teď je všechno špatně, ona bude už vždycky tahat tu kratší sirku... jedině, že by se nad sebou zamyslel, ale nevím, nevím
ach jo, to je furt dokola. a zdá se mi to od těch chlapů blbý. dům, hypotéku, dítě, psa, všechno jo,, ale svatbu ne?
dovedu pochopit, že nechtějí šaškárnu pro příbuzný, kytky, auta, koláče a hostiny. ale nedovedu pochopit, že jim činí takový obtíže dojít na úřad a podepsat papír. když se vyřizovala hypotéka, tak se taky muselo do banky a podepsat. to je v tom takovej rozdíl?
.jpg)
dadka: a jak se znám, měla bych veliký problém "nechat to tak, jak to je". Možná jsem malicherná, ale vadilo by mi, že on "vyhrál". Že něco slíbil, pak si postavil hlavu a na mne a můj názor/přání nebere vůbec ohledy 
dadka: myslím, že není ani tak problém to, že se nechce oženit, ale že slíbil a nedodržel. Pak si právem Markéta připadá jako odmítnutá. Kdyby rovnou na začátku nastavili pravidla typu "svatbu nechci, protože...", věděla by do čeho jde. Takhle to má třeba můj bratr. Jsou spolu 9 let, mají 3letého syna a druhého čekají. Ona od začátku ví, že on se ženit nechce a bez ohledu na to, co si o tom ona myslí, na to přistoupila a za těchto okolností si s ním ty děti pořídila.
Nehrotila bych to a nechala to tak, jak to je. Ono je to dnes moderní a nějak normální. Snad chce mít přítel ten kousíček svobody, který ještě má. Buď ráda, že miminko je plánované a že se oba těšíte stejně . Bydlíte společně, všechno klape, tak si nestěžuj. Rozcházet se s ním, nebo ho ke svatbě dotlačit,asi není tp pravé.
No tak máte a budete mít každý jiné příjmení. Jsou rodiny, kde je těch příjmení hned několik a kolikrát jim nestačí ani štítek na dveřích, kolik jich je.
Arna: no unás by neměla stejně nárok na nic, protože on stále žije, jen o tom on sám neví, pro případ smrti měl uzavřenou pojistku v její prospěch, to se dá vždycky ošetřit, na druhou stranu v manželství se musíš bát, zda ten druhý nemá někde tajný dluhy, to se stalo tady jedný, prostě každý stav má své pro i proti
manželova dcera žije s chlapem už 16 let, manželé nejsou a teď májí teprve dítě a jsou spokojený
Verera: 11:07 naprostý souhlas. Taky to tak vnímám. Slíbili jsme si to, tak to platí. Svatba nic nezaručí, když se jeden šprajcne. Zas na druhou stranu to má i nesporné výhody, nebýt manželé..Např. si můžeš dělat co chceš a jemu je po tom kulový
Markétě se na druhou stranu nedivím, chce být nevěsta, byli tak domluvení, tak je pochopitelně zklamaná, podraz to je. Nevím, na co čeká, v 35 letech už taky není on nejmladší, pro mladý holky už je to starej fotr, může být rád, že má plodnou třicítku.
.gif)
Hanča: A tady jsme u toho podstatného. Pokud pár uzavře manželství, má žena nárok na jisté zabezpečení třeba právě v případě úmrtí manžela - vdovský důchod, dědění atd. Pokud není manželka, dostalo by dítě jen sirotčí důchod, jeho matka nic.
A je to zrovna případ z méno okolí. Mladí se nechtěli brát, protože tatínek ženicha byl vážně nemocný, prý se vezmou až bude mít po léčbě. Jenže po narození miminka měl bouračku, zahynul a ..... Naštěstí jeho rodina se zachovala dobře a mimčo i s jeho maminkou berou jako vlastní.
tak koukám, že jsem asi jediná matka, která nepovažuje za důležitý, aby děti uzavřely manželství, dcéra žije s přítelem, dítě má a každý se jmenuje jinak, protože otec dítěte je po bouračce už 5let v bdělém komatu, dneska se tomu říká poúrazová demence, takže najednu stranu jsem byla ráda, že nebyla tenkrát vdaná
.jpeg)
Nejsem zastáncem volných svazků. Ale je to každého rozhodnutí a nikdo nemá právo těm dvěma do toho mluvit. Ale jsem moc ráda, že když můj syn zjistil, že je partnerka těhotná, neváhal ani minutu a požádal ji o ruku a byla svatba. Bydleli spolu už dva roky a měli to v plánu, jen si nejdřív chtěli zařídit vlastní bydlení, pak děti. Trochu obrátili pořadí, neplánovaně 
Obelhal Vás,to je jisté.Doufám,že ještě není ženatý..víte to jistě? Je to podivné,něco v tom je,nejenom to,že se ,bojí závazků,.Zapátrala bych..nemá někde dítě nebo další přítelkyni? Promiňte podezíravost,ale zkušenosti...
Verera: taky nemyslím, že je špatně, že se nechce ženit, ale špatně je, že jí obelhal
svatba jo nebo ne je podle mě natolik zásadní rozhodnutí pro život, že by v tom měli být oba ve shodě, pokud on se ženit nechtěl, tak jí to měl říct na rovinu, ona se mohla rozhodnout, jestli s ním chce i za těchto podmínek zůstat a založit rodinu, a ne slibovat, že až..., je to sviňárna od něho, nevím, jestli bych mu dokázala ještě věřit, asi by u mě ten vztah postupně stejně odumřel, už bych ho nedokázala vnímat jako chlapa
tak naši mladí to také trochu převrátili - nejdřív miminko a pak svadba. Ale svadba už byla plánovaná, jen se dcera nechtěla vdávat těhotná. A malinká družička pak byla na svadbě šik
Dodatečně jim opravili i rodný list, takže teď už jsou rodina jak se patří.
Markéto, třeba to bude i tebe tak
mofe dcera žije také na ,,hromádce,, dohoda obou.
Vnučka se jmenuje po mamince, také dohoda. Partners tím nemá problém. Dcera při návštěvách lékařú a pod. chtěla aby měly s dcerou stejné jméno.
U Markéty to vidím také tak, sešlo se svatebního slibu, tak ať dá příjmení po sobě, po otci ho pak může měnit jen se souhlasem. Takto pokud by došlo k rozchodu, múže mít v případě sňatku s jiným partnerem přimení dvě.
Mně teda nepřijde až tak podstatný sám fakt, že se nechce ženit, ale právě to, že nedodržuje, co slíbil. To je pak i ta svatba k ničemu (z hlediska jejich vztahu, ne formalit, úřadů apod), protože jak se mu dá věřit to, co slíbí u svatby? Že to tak opravdu myslí a ne jen odkýve něco, protože se to po něm v tu chvíli chce.
Kdyby fungovaly ty staré a osvědčené věci jako pocit zodpovědnost, čestnost apod., žádné svatby nejsou potřeba.
Tak jsem to třeba brala já. Když jsme se rozhodli mít dítě a být spolu, tak je to pro nás stejně zavazující, ne li víc, když jsme si to řekli mezi sebou než někde na úřadě to slibovat cizím lidem.
