Dcera nesnáší mého nového partnera. Přejde to?
.jpg)
Možná některá z vás prošla něčím podobným a poradíte mi. V současné době prožívám docela velké trápení a kolikrát už mi docházejí síly. A nejenom mně, ale i mému partnerovi. Má dcera ho totiž odmítá přijmout a dělá nám ze života doslova peklo.
Mám jedenáctiletou dceru z předchozího vztahu. S jejím otcem jsme nebyli oddáni, žili jsme spolu tak zvaně na hromádce. Bohužel, nevydrželo nám to, partner nás v době, kdy bylo dceři sedm let, opustil. S dcerou se ale pravidelně stýká, je u něj každý druhý víkend, půlku prázdnin a taky v době vánočních prázdnin vždycky pár dní před Silvestrem až do Nového roku. Naštěstí spolu vycházíme dobře, neděláme si žádné naschvály, vždycky se na všem dokážeme domluvit. I jeho novou partnerku dcera přijala dobře.
O to víc mne mrzí, že o mém novém partnerovi toto říct nemůžu. Po rozpadu předchozího vztahu jsem byla s dcerkou několik let sama, až teď před přibližně rokem jsem se seznámila se svým současným přítelem. Je také rozvedený, ale bezdětný. Nejdříve jsme se spolu stýkali sami, bez dcery, až když jsme oba poznali, že náš vztah má budoucnost, že si rozumíme, rozhodli jsme se seznámit ho i s dcerou.
Nevím, co jsem udělali špatně, ničeho si nejsem vědoma, ale dcera se k němu od první chvíle chová velmi odmítavě, řekla bych až agresivně. Je drzá, odsekává mu, cokoli, co řekne, shazuje, vysmívá se mu. O nějakém respektování autority nemůže být ani řeč, byť se partner opravdu nesnaží jí nahrazovat otce nebo ji nějak vychovávat. Od začátku se jí chtěl přiblížit, dával jí najevo, že je pro něj stejně důležitá, jako já. Občas jí koupil nějaký dárek, prostě se snažil.
Jenže ona to vše bojkotovala a stále bojkotuje. Jeho dárky odhazovala do kouta, takže ho brzy přestalo bavit jí něco kupovat. Na mé domluvy nereaguje, mele pořád jedno a to samé – není to její táta a basta.
Už si s ní nevím rady. Nejhorší je, že přítele už to taky zmáhá, rádi bychom žili spolu, ale kvůli dceřinému chování k tomu nemáme odvahu. Je u mě vždycky celý víkend, který je dcera u svého otce a jinak chodí na návštěvy, na společné výlety apod. Pokaždé však kvůli dceřinému chování vznikne nějaký konflikt.
Přítel mi už řekl, že jestli se to během příštích pár měsíců nezmění, bude zvažovat rozchod, že na tohle nemá nervy. Nedivím se mu.
Snažím se s dcerou mluvit, vysvětlovat, nic nepomáhá. Je jako kolovrátek – nechci ho, nelíbí se mi, není to můj táta. O mých pocitech, jeho pocitech vůbec není schopná uvažovat. Vím, je jí teprve jedenáct, ale snad už by trochu rozumu mít mohla.
Jsem v koncích, nevím, co mám dělat. Nechápu, že partnerku svého otce bere a má ráda a mého partnera tak sveřep odmítá. Je mi z toho smutno, a i když se za to stydím, občas mám na dceru hrozný vztek a nejraději bych ji naplácala na zadek. Ale vím, že to by celou situaci jenom zhoršilo.
Nemá někdo z vás podobnou zkušenost? Myslíte, že to přejde, že si zvykne? Já totiž ztrácím veškerou naději a s největší pravděpodobností ztratím i partnera, s nímž je mi opravdu dobře.
3.11.2015 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dcera nesnáší mého nového partnera. Přejde to?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Arna: já tě asi nějak štvu, není-liž pravda?
orinka: ano, každý tu napíše svůj názor a je to dobře, protože každá mince má dvě strany. Věřím, že ta holka se v tom taky pěkně plácá. Ale my to tu stejně za ně nevyřešíme, jen naše názory třebas Drahuši pomůžou podívat se na věc z jiného úhlu.
Ale přítele bych za to, že to chce vzdát, neodsuzovala. Sama vím, jaké problémy to přináší, moje děti - tvoje děti, a kolikrát jsem si taky říkala, jestli mi to stojí za to.
.gif)
orinka: Kdo má právo být šťastný? Ten otec? A matka ne? Lizbet jen chtěla napsat, že vše se vyřeší a že i ten 5-letý chlapec se srovnal s tátovou novou partnekou. A rozhodně to nebylo ve 40-letech.
Lizbet: srovnávat čtyřletého chlapce s jedenáctiletou dívkou?
To je přece nebe a dudy.
orinka: 8:58 Nemáte pravdu! Já když začala s mužem chodit, jeho syn měl 4 roky a muž jej měl ve vlastní péči. Málokdo si umí představit, co kluk vyváděl. Do té doby byl tatínek vždy jen pro něj. A najednou jsem se objevila já. Také jsem po určité době řekla - jestli se to nezlomí, rozejdeme se. No, příští rok bude mít syneček 40 a my oslavíme 35 výročí svatby.
orinka: co to blbne?
Jarča*: záleží, jak na ni v té domluvě šla, ta poradna by byla podle mě skoro nejlepší. Tady za rady nikdo neručí
, jen píše svůj názor na věc.
Jarča*: záleží, jak na ni v té domluvě šla, ta poradna by byla podle mě skoro nejlepší. Tady za rady nikdo neručí, jen píše svůj názor na věc.
Arna: jistěže to mají ti dospělí blbý. Ale pořád jsou na tom líp, můžou se svobodně rozhodovat a mají zkušenosti. Na nich je, aby to urovnali a našli způsob, jak. Nemá cenu hledat viníka, hledá se řešení.
batum: Jarča*: 
orinka: Zas jsou všichni nerozumní, jen ta rozmazlená holka je roumná, ve svým věku, že? A jakou odpovědnost na ní kladou? To že musí být tolerantní a nesobecká?
Vžíváš se do té holky, ale vžij se do té matky a jejího partnera.
orinka: ale vždyť o tu domluvu se Drahuše snaží: Snažím se s dcerou mluvit, vysvětlovat, nic nepomáhá....
Mě tedy by svrběla ruka, aby holka nedostala pár facek. Jenže vím, že bych tím ničemu nepomohla. Proto jsem psala, že bych zkusila nějakou tu poradnu.
.jpg)
Mě se zdá,že děvče je rozmazlené a maminka patří JENOM JÍ. Proč by měl přítel nahrazovat tátuprostě to bude kamarád.S přítelem bych se nerozcházela,dala bych dceři najevo,že ať dělá, co dělá ,nic nezmění.
Je na to dost malá,aby se svět točil okolo ní,táta může mít přítelkyni
a ty né...máš nárok na svůj život,čas uteče, ona si půjde svojí cestou a ty budeš sama.Nemůže si diktovat koho budeš mít a koho né, je příliš malá.
Chce to s ní promluvit jak s dospělákem,když se tak chová,byly jste děvčata sama a vše si řídila podle ní a teď néééé,tak dělá nepříjemnosti........nedej Bože,aby si vymyslela,že jí přítel obtěžuje........přeji ti jen to nejlepší
sharon: hele, a co když ji rád nemá?
Koupit dáreček je to nejmenší. Co když se nutí mít ji rád jen kvůli máme? Děti na to mají docela dobré radary.
A v každé pohádce láska překonává překážky. Nevím, jak velká láska toho pána je, když hrozí rozchodem sotva narazil na první.
Rozumný chlap tohle z pusy nevypustí, ale hledá řešení. Pokud tedy skutečně stojí o trvalý vztah. Kdyby dcera v matce cítila oporu, možná by se vůči jejímu partnerovi dokázala chovat jinak. Mně připadá, že na ni kladou odpovědnost, na kterou nestačí - v podstatě na ní teď záleží, jestli se matčin vztahu udrží anebo ne. Nevím, jestli si dají poradit, už to, do jaké situace zabředli, vypovídá o mnohém, ale především o bezradnosti a neschopnosti čelit problémům. Holka za to opravdu nemůže.
.gif)
Arna: já měla asi štěstí...kluk měl 3,5 když jsme se rozvedli ...a do roka se přistěhoval můj nynější.....kluk to bral v pohodě, za rok se mu narodila ségra , jeho táta si ho bral a chodil i knám......malej říkával ...můj táta a náš táta.........později říkal jaku má výhodu mít tři dědečky , tři babičky a dva táty - od každýho dárky zřejmně byl vyčůranej už tehdy..... na jaře budu 40 let s tím druhým a dodnes jsme všichni kamarádi a scházíme se u tohoto syna všichni ...i jeho otec se svojí již třetí ženou.....
