Máma mne citově vydírá
Z letošních Vánoc jsem pěkně na nervy a důvodem je chování mé maminky. Vykonstruovala totiž tak neřešitelnou situaci, že se cítím absolutně bezmocná a nevím, jak se mám zachovat. Mám v sobě směsici pocitů, kde se střídá vztek a zároveň lítost. Je to moje máma, mám ji samozřejmě ráda a špatně nesu, když vím, že se trápí. Jenže si teď myslím, že si to trápení způsobuje sama a mne akorát zatáhla do svých kliček a hází na mne odpovědnost za něco, co jsem nezpůsobila.
Mamka už je vdova, tatínek zemřel před třemi lety, mám ještě staršího bratra, který je ženatý a mají dvě děti. Já jsem vdaná, máme dvouletou holčičku. Manžel je jedináček, vyrůstal jen s maminkou, která se po rozvodu už nikdy nevdala a ani nemá žádného přítele.
V posledních dvou letech jsme Vánoce řešili tak, že u nás byly obě naše maminky. Na Štědrý večer jsme tedy večeřeli všichni společně, strávili spolu i první svátek. Všechno bylo v pořádku až do letošního léta. Naše matky se totiž rozhádaly. Objektivně musím říct, že strůjcem konfliktu byla bohužel moje maminka. Sice se mi to neříká lehko, ale je to tak. Šlo v podstatě o úplnou banalitu, nerada bych zde popisovala podrobnosti. Výsledkem sporu je, že moje máma už nechce mou tchyni ani vidět, jak teatrálně prohlašuje, „jen přes mou mrtvolu“.
No a teď jsou tady Vánoce a my s manželem stojíme před neřešitelnou situací. Jeho maminka je osamělá, nemá na Štědrý den ke komu jinému jít. Bylo by od nás krajně necitlivé, kdybychom ji zrovna na Vánoce „odstřihli“. To nechce udělat ani jeden z nás. Jenže je tady problém s mojí maminou. Ta totiž prohlásila, že si s ní k jednomu stolu nesedne a doslova na mne zaútočila, ať to zařídím, aby u nás na Vánoce moje tchyně nebyla. Odmítla jsem to.
A začal neuvěřitelný kolotoč slz, obviňování, přesvědčování, citového vydírání. Že mi je milejší cizí ženská než vlastní máma, že ode mne něco takového nečekala atd. atd. Když jsem jí řekla, že by mohla jít na Vánoce ke svému synovi, tak to prý nepřipadá v úvahu, protože se nesnese se snachou.
Je mi z toho zle. Jak jsem řekla, je to moje maminka, mám ji ráda, ale já přece nemůžu za to, že má problém snést se s určitými lidmi. Je mi jí na jednu stranu líto, když si představím, že by měla být na Štědrý večer sama, ale zase si říkám, že za své chování k ostatním lidem si musí nést následky sama.
Nenapadá vás nějaké řešení, jak by se dala taková situace zvládnout, aby byli pokud možno všichni spokojeni? Mám vůči mámě hrozné výčitky svědomí, i když vím, že na tom, jak je situace vyhrocená, nenesu žádnou vinu. Jenže jde o mou maminku.
8.12.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Máma mne citově vydírá
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
caira: Přesně tak, nedat se a nenechat si kazit svátky.
.gif)
Draco: Nojo, ale to už není Aličin problém... tím se ona užírat nemusí.
.JPG)
Alice, NIKDY nemůžeš zařídit, aby byli všichni spokojení - a už vůbec ne lidi, kteří konflikty vytvářejí.
Přeji pevné nervy, k radám od holek už není co dodat
Pardon, opakuju se, ale příspěvky jsem četla až teď....
Dala bych své matce na výběr. A´t se rozhodne sama, zda chce být u vás, ale musí vědět, že tam bude i tchýně, nebo ať sedí doma. Takové požadavky, jako nechat tchýni doma a mít zákaz, aby byla s vámi u štědrovečerního stolu, bych neakceptovala. Je dospělá, musí vědět, jak se má chovat. A když ne....její smůla.
Napadá mě jediné: zavařila to ona, tak by kvůli tomu měla být sama. Přece se jí nepodřídí celé okolí? Ona nechce, je dospělá, svéprávná, takže respektujte její rozhodnutí nesetkat se s vaší tchyní. Asi to bude lepší, než kdyby dusila všecky kolem u stolu.
.jpg)
YXH: sallie: 
naprosto jste vystihly situaci, k tomu uz neni co dodat
caira: No jo, jenže Alice píše, že matička se nesnese ani se snachou, proto nechce k bráchovi. A manželova mamka je sama, tak myslím, že na Štědrovečerní večeři a na dílku je fajn, že ji nenechají samotnou. Navíc jsem z článku pochopila, že ona není ta problémová a tu hádku začala matka Alice.
Ať uděláš cokoliv, sejně budeš ta nejhorší.
Mile bych ji pozvala na štědrovečerní večeři, bez jakéhokoliv komentáře, koho ještě zveš...
a dál a ť si to pořeší ona sama.
Ty jsi ji pozvala, ona nechce přijít.
A absolutně nechápu, proč je berete k sobě na Vánoce...
Když už, tak o mámu se můžete s bráchou střídat...
Naprosto souhlasím s příspěvky níže, mamku pozvat a buď přijde k Tobě/bráchovi nebo ať si doma trucuje, její problém. Ale připrav se na vydírání typu "byla jsem na Štědrý den sama jako kůl v plotě... vlastní dcera se na mě vykašlala..."
Hlavně se proti tomu obrň a nenech se zdeptat, Ty ses snažila a není důvod proč by sis měla kazit Vánoce nesnášenlivou matkou. Tím spíš, že manželova maminka nemá nikoho jiného a nezasloužila by si být sama. Držím palce 
.JPG)
Sallie - přesně tak jsem to chtěla napsat.
Alice - nenech se vtáhnout do takové hnusné manipulace. Je to "boj" tvé matky, ne tvůj.
TAkže: chceš - ber,nechceš - nech být.
řekla bych jí "milá maminko, jsi srdečně zvána na Štědrý večer, tak jako maminka mého muže. Pokud se ti to nehodí, nelíbí atd., tak můžeš přijít pětadvacátého na oběd".
není tvoje vina, že ona nechce přijít, to jako sorry, to je její volba.
Asi bych ji rekla ze za jeji nesnasenlivost s lidmi nemuzu, a ze vecere je v 6 vecer, manzelova maminka tam bude a ona at se zaridi jak chce. Jestli chce prijit tak at prijde, kdyz ne, tak je to jeji vec. Bud se s manzelovou maminkou srovna, nebo bude travit vecer sama. Bude to jeji rozhodnuti. Chapu, ze to je maminka, ale citove vydirani nesnasim.
Dalsi reseni by bylo, jeden den travit s jednou maminkou a druhy s druhou. Ale po pravde receno, jestli ti bude chtit neco vycitat, tak si neco stejne najde.
