Mám doma nezbedného žáka. Ve škole jsem častěji než v práci.
Mám syna ve čtvrté třídě a začínám mít pocit, že jsem snad porodila nějaké monstrum. Alespoň dle postoje jeho třídní učitelky to tak vypadá. Zajímavé je, že až donedávna bylo všechno v pořádku. Od chvíle, kdy jeho dosavadní učitelka odešla na mateřskou a její místo zaujala jiná, je všechno najednou jinak.
Od první až do pololetí čtvrté třídy měl stále stejnou učitelku. Byla báječná, s dětmi si rozuměla, chápala je, věnovala se jim. Třídní schůzky byly přímo balzámem na duše rodičů. U každého dítěte našla něco, za co ho pochválila, vyzdvihla jeho schopnosti. Pokud už musela sdělit nějakou výtku, udělala to vždy taktně a ohleduplně. Děti ji zbožňovaly a rodiče zrovna tak.
V pololetí se s námi všemi rozloučila a odešla na mateřskou dovolenou. Novou třídní se stala jiná učitelka, věkově přibližně stejně stará jako ta předešlá. Ovšem se zcela odlišným přístupem. Hned v prvních dnech začal syn nosit domů poznámky plné jeho kázeňských prohřešků. To jsem dříve neznala, pravděpodobně si bývalá učitelka uměla ve škole zjednat dostatečný respekt a neměla nutnost o každém zakolísání karatelsky kázat v žákovské knížce.
Synovy poznámky jsou leckdy k pousmání. A možná bych se nad nimi skutečně bavila, kdyby toho nebylo tolik. Nemine snad den, abych se nedozvěděla, že: polil při výtvarné výchově spolužačku vodou na máchání štětců, zapomněl cvičební úbor, při hodině českého jazyka se nekontrolovatelně a nezvladatelně smál při čtení básně, o přestávce houpal batohem, až tento vylétl a srazil květinu na učitelském stole…
Pokaždé, když tyto perly čtu, musím se držet, abych zachovala vážnou tvář. Podle mne kluk nedělá nic jiného než každé jiné normální dítě. Přesto, abych podpořila autoritu paní učitelky, se mu vždy snažím domluvit. On mi to odkýve, slíbí, že už bude hodný, a druhý den přijde s další poznámkovou perlou.
Poslední dva měsíce paní učitelka své působení na rodiče ještě rozšířila a já začala pomalu každý týden docházet „na kobereček“ do školy, abych si vyslechla, jaký je ten můj syn výlupek.
Už mi to začalo dost vadit, považuji to za zbytečné a také za neschopnost paní učitelky. Myslím, že od toho, aby se děti ve škole chovaly tak, jak mají, je tam ona. A informovat rodiče by měla až ve chvíli, kdy se jedná o nějaké skutečně závažné porušení kázně.
Promluvila jsem si s několika dalšími rodiči a skoro všichni přiznali, že se potýkají s tím samým. Vypadá to tak, že z dosud celkem hodných a normálních dětí se jako mávnutím kouzelného proutku staly malé bestie, které paní učitelce s potěšením pijí krev. Špatné na tom je, že se to na dětech začíná projevovat. Do školy se netěší, často si stěžují, že je učitelka pořád hubuje, napomíná i různě zesměšňuje.
Přemýšlíme s ostatními rodiči, že začneme tuto situaci řešit. Je to přeci škoda, aby ty děti byly vydané na milost a nemilost ženské, která patrně pro práci s dětmi nemá ty správné předpoklady. Nemůžeme se však shodnout, zda bychom měli napřed dojít za ní, nebo rovnou k řediteli. A taky máme obavu, aby naše stížnost padla na úrodnou půdu a problém se začal skutečně řešit. Neradi bychom, aby pak tuto „rodičovskou rebelii“ odnesly naše děti.
Co si o tom myslíte? Je na místě si stěžovat, a když, tak u koho? Šli byste v tomto případě za učitelkou, nebo rovnou za vedením?
17.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám doma nezbedného žáka. Ve škole jsem častěji než v práci.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
Paní učitelka asi nemá přirozenou autoritu. Rozhodně bych si to nejdřív vyříkala s ní na třídní schůzce,ať sama řekne, jak si představuje,aby se děti chovaly. A jak je možné,že se tak změnily, možná to je reakce na její neustále kárání, ono když vám bude někdo neustále spílat,že zlobíte, no tak si jednoho dne řeknete,že je to vlastně jedno,jestli zlobíte nebo ne, stejně dostanete vynadáno, tak se prostě přestanete snažit být hodní.
Rozhodně bych paní učitelce řekla,že opravdu nemám čas každý den navštěvovat školu, jen proto,abych řešila problémy, na které ona evidentně nestačí.
My jsme měli štěstí, každá učitelka,se kterou jsem se setkala, říkala, kázeňské přestupky s vámi řešit nebudu, to si vyřídím s dětmi sama.
A poznámky hoďte za hlavu a nezabývejte se s nimi, stejně je to vždycky jen půl pravdy,pohled jedné strany.
Takovými poznámkami jsme se na třídních srazech bavili.
Poznámka: "V hodinách dělá auto, když ho napomenu, přidá plyn!"
jeste se da doufat, ze pani ucitelka skonci sama ze zdravotnich duvodu 
mela jsem v prvni a druhe tride ucitelku, ktera nas mlatila na holou metrovym ukazovatkem, deti se z ni ve tride hruzou pocuravaly, na tridnich schuzkach rvala na rodice, ze jsme trida blbcu, tupcu, ignorantu (presna citace) a na konci druhe tridy se zhroutila a skoncila v blazinci....protoze fakt teda cvok byla 
a nase matikarka taky ze zdravotnich duvodu odesla ze skolstvi a zacla delat v masne 
Zajímavé, že na srazech třídy po létech, se vždycky vzpomíná na ty přísné učitele, co nám nic neodpustili, a hodně nás naučili.
Tihle "dopisovatelé do ŽK" bývali vždycky jen pro smích, a po čase po nich ani pes neštěkne.
Je mnoho učitelů, ale jen málo vyvolených, co tohle povolání mají jako životní poslání, ne jako odreagování od životních křivd.
tohle se dělo u nás na základce taky, ale bylo to za bolšána a moje máma se poznámkám vždycky zasmála a nějak sme to přežili všichni. ale to bylo za rudých časů a dovolání by stejně neměla. ale dneska už bych to řešila, snad má člověk trochu větší práva. jenom opravdu nevím jestli jít nejdřív za ní nebo rovnou za ředitelkou.
Nevěřím, že se přes noc třída změnila. Ta učitelka to prostě nezvládá, sama jsem takovou jako dítě zažila (co já od ní měla nesmyslných a nespravedlivých poznámek). Taky jsem zažila ve třetí třídě skvělou babču, důchodkyni (naše učitelka, co jsme ji měli mít celý první stupeň, bohužel oslepla a hledala se rychle náhrada), která prošla koncentrákem, měřila asi 1,5 metru, vážila 40 kilo i s postelí a nikdo si nedovolil cokoliv ceknout. Byla přísná, ale spravedlivá a naučila. V životě nenapsala jedinou poznámku a když se něco porouchalo, nevolala školníka, ale opravovala si všechno sama. Jenže pak nám dali místo ní tu krávu nebeskou a to byl najednou příšerný šok.
Syn je na matematicko-fyzikálním gymnáziu a vloni jsme měli najednou dle žákovské problém s fyzikou - z ničeho nic tam měl 4, netušil za co (baba vybrala žákovské a rozdala 4 a 5 za práci v hodině). Na třídních schůzkách jsme si stěžovali, co je to za učitelku, tak ji zavolali, dorazila důra, která nám oznámila, že naše děti jsou úplně blbé a to všechny a že i na základce, kde učila, byly děti chytřejší. Pak napsala na tabuli elementární vzoreček a ten napsala blbě - no my zírali. Třídní, mladá matikářka, taky. Po tomhletom výstupu na ni zavolali hospitaci a ti dospěli k názoru, že fakt učí blbě, ale ona naštěstí změnila styl a pak už s ní problémy nebyly. Jo a syn měl nakonec na vysvědedničku, ta 4 vůbec neměla být jeho. 
Johanka74: Já byla hned třetí den v září písemně pozvaná do školy. Dceru jsem zpovídala celý víkend - a nic. Já čekala rozbité okno, zraněného spolužáka, rozbitou televizi apod. Byl to prosím obtažený háček v diktátě. Nervy ruply, já řvala a vypadlo ze mě že kvůli takové kravině mě tahá do školy akorát nějaká kráva. Na rodičák k dceři od té doby chodil manžel, ale kraviny už se takhle fakt neřešily.
Tohle co se tu popisuje je normální chování dítěte, pokud to tedy není schválně, což si nemyslím.
Vždyť podobné věci se stávají i doma, kolikrát řeknu:"Nemávej s tím , shodíš.... no tak to běž zamést". Poznámkami s e má řešit opakované záměrné chování a nebo to, kde selhaly všechny snahy učitelky. Navíc zesměšňování ? Co to je? K tomu by snad učitelka neměla přistoupit vůbec,coto je za výchovnou metodu?
Mám syna v 5. třídě, většině je tam už 12 let a přitom od učitelky nikdy žádné velké stížnosti na nikoho nebyly, zvládne je. Vyskytl s e jeden případ v první třídě, ale tam šlo vyloženě o zanedbávanou holčičku, ta se chovala naprosto nevypočitatelně, řešila to sociálka,a pak odešla do speciální školy.
Většina dětí nejsou grázlíci, ani ti starší, pokud to s nimi někdo umí, zaujme je, je pro ně vzorem. Pokud ne, jestli se v e škole nudí, ještě jsou nespravedlivě trestaní a ponižovaní, tak jen reagují na situaci, většinou tak, že je škola přestane zajímat a pak začnou skutečné problémy.
Určitě to tak nenechávej, domluvte se všichni, asi bych zkusila nějaké hromadné setkání s učitelkou a pokud toho nevzejde nic použitelného , tak i s ředitelem.
Třeba by ta učitelka taky ocenila nějaké rady, jak s těmi miláčky vyjít , když pro to evidentně nemá buňky
.jpg)
moje dcera mela na ZS s novou "úcou" taky problemy, pani rvala na deti (sama jsem ji slysela, kdyz jsem bezela do skoly se zapomenutou svacinkou), trestala neustale sezenim "po skole" a misto, aby se treba neco ucili, museli poskolaci psat sto a vicekrat, co vsechnou uz nebudou delat. Dcerka byla velmi citliva, plakala, nechtela do skoly, vzdy rano zvracela - az musela byt hospitalizovana. Kdyz byla ucitelka nemocna, dcerciny problemy ustaly. Po navratu ji za trest posadila k romske divce (odvsivovani ap.). Tak nezbylo, nezli zaridit prevod do jine skoly - tehdy vedeni skoly verilo vzdy jen svym podrizenym, a z dcerky se stala premiantka bez zdravotnich problemu.
.gif)
monja: Vidíš, to bych zapomněla, za určitý počet poznámek byla třídní a pak ředitelská důtka, dcera měla od 4.do 7.třídy myslím každý půlrok ředitelskou. Za zapomínání. 
8. a 9. už ne, to byla nová učitelka, super baba 
Dřív se dávaly ředitelský důtky za rozbitý okna a tak, teď za blbost 
.jpg)
šla bych za ředitelem - taky jsem to před pár lety udělala - a paní ředitelka mi tehdy řekla, že už jsem poslední ze všech rodičů, že všichni ostatní už za ní byli, mladík už nechtěl chodit do školy, měl téměř neurozu, a navíc 2 z chování za zapomínání a to nebyl žádný lump, paní učitelce bylo ke konci roku doporučeno hledat jinou práci, tak šla dělat manželovi sekretářku a bylo ... já jsem teda navíc ještě vyměkla a převedla syna na jinou školu, a dobře jsem udělala, až do devítky jsem o něm neslyšela nic špatného.
Nám se stalo,už na osmiletém gymnáziu,že syn vyfasoval podivnou učitelku...Na třídních schůzkách jsme se všichni přítomní domluvili,šli jsme za ředitelem,on jí tam pozval,a výsledkem bylo,že dostali jiného učitele...s ním problémy nebyly....Ono je někdy divné,co si ve škole pěstují za blbého učitele jen proto,že údajně nemají náhradu a dotyčný pokazil už kolikátou generaci svým způsobem výuky i hodnocením...Když se baví absolventi školy na srazu,tak všichni svorně nadávají i po létech na kantora,který tam ještě stále straší!!! a vedení ho nechá mrvit dětské duše až daleko přes důchod....
talenka: Můj syn na SŠ nebyl hvězda, ale šlo to v mezích normálu. Ve druhém ročníku byl najednou v jednom odborném předmětu samá kule a problém. Na rodičáku jsme se dozvěděli že děcka jsou čtverce a kule všichni, že to jsou blbečci a smradi líní...... Můj manžel jediný stoupl a zeptal se jak může být všech 30 děcek blbých, jestli to není učitelem. Rozproudila se debata a od pololetí měli jiného učitele. A najednou učení šlo samo. Na učiteli záleží moc a moc.
já vím, že děcka jsou dnes až příliš akční. Pořád si ale myslím, že když učitelka zjistí, co vyfasovala za dárečky, měla by jim udělat program, aby se trochu vyblbli a nedělali pak vylomeniny. Dnes se už v lavicích nesmí cvičit? Kdyby udělali pár dřepů, možná by pak rádi tiše seděli.
caira: no jo, jenže jak poznáme, že to bylo schválně? Ty děti nemají míru. Klidně se mohlo stát, že v lavici žduchnul do sklenice s vodou, když máchal štětce. Nebo že si nahazoval aktovku na záda a nevypočítal si, že v cestě stojí váza. jasně, můžou být schválnosti, ale já prostě nevěřím tomu, že najednou, mávnutím proutku, se z třídy kliďasů stane třída dacanů. Tak jako když se se změnou kantorka všechny děti v předmětu zhorší o dva stupně, to taky nevypovídá o třídě, ale o učiteli... Pokud ta kantorka ve všem hledá zlý úmysl a schválnost, je v pytli 
.gif)
orinka: nechtěne polít zeď, anebo polít spolužačce oblečení je rozdíl...
stejně tak jako nechtěě zakopnout o aktovkua roztočit aktovku až letí vzduchem a schodí kytku ...
