Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Když jde máma na rande

Když jde máma na rande

„Mami, ty máš tanga? Trochu nechutný, ne? Na co to máš?“

Jdu na rande… spolkla jsem zavčas upřímnost tváří v tvář pubertálnímu synkovi. S čtyřicítkou na krku, vráskami kolem očí, osmi kily nadváhy a zoufalou touhou, aby se mě zase nějaký chlap dotýkal…

„Myslíš, že je to blbý? Proč?“

„Jsi stará a máš obrovskej zadek.“

Koledovala jsem si a teď to mám. Co jsem mohla čekat? Náklonnost mi synek za poslední rok projevil jen párkrát. Spolehlivě nad talířem svíčkové „s osmi“, občas za pomoc s projekty do školy a nebo když jsem mu obluzenému čtyřicetistupňovou horečkou dávala ledové obklady na čelo. Díky jeho pubertě jsem se naučila milovat, aniž bych očekávala návratnost této citové investice…

Jdu do ložnice k velkému zrcadlu a pokouším se prohnout tak, abych obhlédla své pozadí. Samozřejmě má pravdu. Je to trapný až na půdu. Marná snaha ubrat si roky pidiprádélkem zaříznutým mezi půlkami.

„Máš recht, myšáčku.“ Pokus udržet vzteklou ironii na uzdě se nezdařil. Synek s úšklebkem odchází. Beru si prádlo přiměřené svému věku a figuře. Vracím se do koupelny, dokončuju líčení a rychle oblékám kalhoty a tričko, než do dveří vtrhne druhá polovina největší lásky mého života.

„Jé, mamko, to je krásný triko! Vypadáš v něm, jako kdybys byla hubená!“ nadšeně se usmívá malý lichotník. Díkybohu aspoň tenhle králíček mámu ještě vnímá jako nejúžasnější bytost na světě. Taju nad neobratnou ale o to upřímnější lichotkou.

„Fakt?“ ujišťuju se v očekávání, jestli ještě nepřihodí něco milého.

„Akorát ty vlasy máš nějaký divný. Takový slepený, mokrý nebo co? Tobě se rozbil fén? To ještě nemůžeš ven, ať nenachladneš. Nebo si vem čepici!“ přidává s důrazem nejzodpovědnějšího ze zodpovědných.

„Hoši moji, já vás nemít…“ Jo, jsem šťastná. Srdce mi funguje.

Jen bych k tomu sdílenému mateřskému štěstí ráda přidala kousek štěstíčka, které bude jen a jen moje. Možná je to rouhání. Nemůžu přece mít všechno. Mám úžasné zdravé kluky, dobrou práci, pár kámošek. Za sebou relativně poklidný rozvod… Ale chybí mi sex. A chybí tak, až to občas bolí. Začínám být alergická na romantické scény ve filmech a snad ještě víc na všechny, kteří stavějí své city na odiv celému světu. Vyznání lásky na facebooku, líbačky v parku, písničky na přání… Aby vám to vydrželo, napadá mě vždycky. Brzy ze mě bude zapšklá protivná tlustá koza.

Copak mám u nějakého chlapa šanci? Při představě, že se před zraky jakéhokoli muže svlékám, mi naskakují rudé fleky ve výstřihu. Volněji je mi po dvou třech deci vína. Krom cudnosti se mi bohužel rozvolní i jazyk a zatím ani jeden z mých dvou ctitelů neustál silácké řeči typu: hlavně žádnou lásku, užijem si hezký večer a půjdeme. Řeči kterými kolem sebe stavím neprostupnou betonovou zeď. Řeči, kterými se snažím sama sebe přesvědčit, že nepotřebuju, aby mě někdo miloval. Že mi fakt stačí jen pár upocených minut na sedačce v obýváku a zdvořilostní ranní sms, s dotazem, jak jsem se vyspala. Vrcholným číslem mé suverénní odvázanosti jsou příběhy o mužích, toužících po mé blízkosti (fantazie mi v tomto směru funguje na výbornou…), aby dotyčný nepojal podezření, že jsem jen nějaká zoufalá chudinka, která se zalyká vděčností, že s ní strávil večer. Díky mým blbým kecům pojímají spíš podezření, že jsem úplně pitomá kráva, která vlastně neví, co chce. A nejspíš mají pravdu…

„Babička, babička! Jupí! Budem koukat na telku a jíst brambůrky a pařit na kompu! A bude jako Silvestr! Budem vzhůru do půlnoci!“ jásá mladší synek. Výčitky, že jsem večer s klukama vyměnila za večer s cizím chlápkem, jsou ty tam.

„Mami, díky! Jsi zlatá!“ Babička zásluhou mého občasného randění propadla jedné z oblíbených počítačových her kluků a na hlídání se netěší o nic méně než oni. „Proč jim to pořád zakazuješ? Vždyť u počítačů teď sedí všichni. Hrála jsi to někdy? Je to bomba! Jak jim to můžeš zakazovat, když nevíš, o co jde?“ Někdy se mi zdá, že je má máma mnohem mladší než já. Snad je to nadhledem a vědomím, že životaběh není možné zastavit. Že je lepší užívat si, riskovat a někdy si rozbít hubu, než opatrně našlapovat a jen uhýbat před osudem. Snažím se vší silou uvěřit téhle její filozofii, v reálu se ale pořád držím bezpečného: moc neinvestovat a tak nemít, co ztratit. A taky být bez šance něco získat…

„Tak, ať to dobře dopadne,“ dává mi máma pusu na tvář.

Nejraději bych se zeptala, co to je dobře? Sama nevím. Sympaťák, se kterým jdu na schůzku, je úplně jiný než všichni před ním. Uf! Už jenom za tuhle myšlenku bych si nejraději dala přes pusu. Copak je mi patnáct? Každý je jiný než ti před ním! A jen proto, že mě tenhle chlap na prvním rande nelámal do postele, byl neuvěřitelně galantní a líbal přesně na hraně džentlmenství a příslibu sexu, přece neznamená, že bych si z něj měla sedat na zadek! Zlobím se sama na sebe za rozechvění, se kterým počítám minuty do schůzky. Nechci přijít moc brzo, ale ani pozdě. Chci být dokonalá. Džentlmen by k sobě měl mít dámu, ne?  

Další boj se sebou samotnou. Nejsem dáma. Jsem stárnoucí utahaná máma, která místo nóbl parfému vždycky koupí kopačky pro kluky. Kamarádi mých synů mě celkem berou. Prý je se mnou sranda. Jednou jsem dokonce od jednoho dostala valentýnské srdíčko. „Fotbalová máma, neurotická čtyřicítka, která, kdyby šla na další liposukci, už ji nepřežije…,“ slyšela jsem nedávno v jakémsi sitcomu. Jo, to jsem já. Všechno ostatní jen ne dáma. Asi bych ji na jeden dva večery dokázala zahrát. Ale nejsem fakt už moc stará na to, abych ztrácela čas přehráváním představení, o které stojí jen ten druhý? Jsem fakt taková zoufalka, která si nemůže dovolit být sama za sebe, protože pak by po ní pes neštěkl?

Cestou k náměstí podpatky lodiček pomalu odklapávají mou proměnu z mámy na ženu. Ramena dozadu a dolů, hlavu vzhůru a dýchat zhluboka… Kruci, už jen ten auťák nemá chybu.

„Ahoj,“ usmívám se a nenápadně prodýchávám prvotní ostych.

„Ahoj!“ Nemůžu se ubránit pocitu, že jeho „ahoj“ je mnohem svobodnější než moje. Proč na každé rande musím jít s nějakým očekáváním. Proč to sakra nemůžu nechat jen tak plynout? Protože mi bude čtyřicet? Protože se mé šance na trhu s láskou den po dni snižují?

Poslouchám, co povídá a snažím se udržet zaujatý úsměv. Od momentu, kdy mi v restauraci pomáhal z kabátu a úplně nevině mě při tom pohladil po ruce… No, možná se jen mimoděk otřel, ale rozechvění se mi rozběhlo po celém těle takovým způsobem, že mě to dostalo do kolen. Od té chvíle nedokážu myslet na nic jiného než na to, jestli spolu skončíme v posteli a jestli to bude víc než jednou.

„Ty jo, jsi vážně dobrej… To musí být docela těžký, obdivuju, že sis s tím poradil… Nechápu, jak to všechno zvládáš…“ Věty, které prý chlapi chtějí slyšet. Naštěstí nemusím přehrávat. Kdykoliv se mi podaří zahnat myšlenka na sex s tímhle sympaťákem a skutečně se zaposlouchám do jeho vyprávění, padá mi čelist. Ach jo, o to víc mě bude štvát, až rande skončí obligátním a obvykle definitivním: „Zavolám…“

A do háje! „Dobrý den, paní učitelko!“ Třídní mého syna. Byť právně volná, připadám si v téhle situaci nepatřičně. Vracím se nohama na zem. Zase jsem utahaná máma od dětí. Krčím se za stolem a přistihnu se, že si přeju, aby už „rande“ skončilo a já se mohla vrátit tam, kam patřím. Ke klukům, k vysezenému ďolíku v křesle u televize, k bezpečí facebookových polovirtuálních vztahů, kde vlastně o nic nejde… Kde je tolik místa pro fantazii, že všechny pohádky klidně mohou mít šťastný konec… Kde nic neriskuju a vůbec nic nezískám…

Pusa na rozloučenou už nehřeje, ale studí. Slyším, jak říká: „Zavolám…“

Žaneta


12.8.2014   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 60   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Když jde máma na rande

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60
Anahir
Anahir - 13.8.2014 17:16

Žaneta40: takže: 1/ kamarádka Žaneta je mrcha co s každým manipuluje.
2/ napsalas to jako bys psala o sobě

Já si napoprvé myslela, že jsi sem prostě napsala nějakou povídku a buď se to někomu bude líbit nebo ne.
Teď když se jedná o skutečný problém a ne o povídku, to je jiná.
Předpokládám, že to v té ,,povídce" jsi Ty a jen se to snažíš zamaskovat. To lidi občas dělávají ...víš kamarád má takový problém a já se chci zeptat....smajlik - 68 jj to známe...smajlik - 64
Napsala to jako o sobě, poto budu napíšu jako když se jedná o tebe.
Nelituju tě ani za mák. Jsi ufňukaná fňukna, co nemá jinej problém než že má pár vrásek a pouhých 8 kilo navíc. A mozek ovlivněnej tím žes dlouhosmajlik - 73
Jestli nemáš jiný problémy, můžeš si gratulovat, jiné ženy v tvém věku třeba bojují o život protože mají rakovinu nebo jinou těžkou nemoc.
Zaplať si na 1 večer gigola, on tě smajlik - 73 srovná.
A jestli ti vadí 8 kilo, a vadí ti to, rač s tím něco udělat. A jestli se bojíš že tě učitelka dětí vidí s chlapem, tak to si musíš srovnat sama, žes tak ukňučená. A bejt chlapem, tak takovou kňukavici co se krčí před účou - tak tu bych teda nechtěla ani náhodou.
dobře ti tak. nic neuděláš, nic nezískáš. je to tvoje rozhodnutí. A litovat tě nebudu ani náhodou. můžeš si za to sama.

 
sharon
sharon - 13.8.2014 16:56

IVUSKA 56: je to tak trochu na palici...smajlik - 68smajlik - 68

 
orinka
orinka - 13.8.2014 14:55

Abrasia: moc krásně jsi to napsala.

 
ruzenka
ruzenka - 13.8.2014 13:54

o par mesiacov mam 40 rokov, randim uz niekolko rokov, ale nikdy som nepocitovala problem veku.
vrasky nemam (skvela genetika).
nadvaha? porucha metabolizmu to isti, momentalne uz len 13kg smajlik - 68
nie som ziadna krasavica, ale ani "pohroma" som aka som, hlavne som si vedoma tomu, ze nie kazdemu sa musim pacit smajlik - 58 zalezi len odod mna ako ma ludia vnimaju.
nestretavam sa len s rovesnikmi, ale aj so starsimi i s mladsimi - vek nie je o hodnote cloveka (akejkolvek)
tiez nemam zaujem nastahovat si niekoho do bytu, vyhovuje mi to tak ako to je a ani na noc si tam nikoho nevodim, je to moje a dcerine teritorium smajlik - 58 mam roznych priatelov, jeden ma rovnako stare deti ako je moja dcera a travime spolu krasne "rodinne" vikendy, s niektorymi mame spolocne zaluby ako knihy, kino, filozofovanie, s niekym sme si sadli intimne a s niekym sme super kamosi a mozem sa im kludne postazovat na druhych chlapov. je to o nastaveni pravidiel a o ich akceptacii...
som este mlada, chcem si zivot uzivat a ked pride pan Bozsky, tak maju vsetci tito mini-bozsky smolu smajlik - 26
len si netreba mysliet, ze je clovek stary, tlsty a skaredy. kolko ludi tolko chuti. mne sa nepaci moja postava, ale tolko chlapov je z nej hotovych, ze ma to az tak velmi netrapi smajlik - 58
v mojom oblubenom filme hlavna hrdinka povedala: "ked si zostala s chlapom sama v izbe a vyzliekla si sa, utiekol nejaky? nie, lebo je v izbe s nahou zenskou! to je ako vyhrat v loterii!"
treba sa tym riadit a hned je zivto krajsi....a vyroky puberty? s tym by som si hlavu nelamala. oni maju uplne ine kriteria, ale ked sa mne podari zhodit este 3 kg, tak idem do minisukne, ci sa to niekomu paci alebo nie, lebo budem na seba hrda smajlik - 44

neradim, nehodnotim, len pisem moj postoj. iny postoj k zivotu, inej slobodnej 40-ky smajlik - 58

 
Abrasia
Abrasia - 13.8.2014 13:25

Žando, ty vůbec nejsi trapná. Jen si myslím, že jsi v dobré víře tak dlouho nepatrnými krůčky ustupovala a ustupovala ve snaze všem kolem připravit pohodový domov (a taky se nemuset s nikým zbytečně hádat a dělat vlny a mít v životě trochu toho klidu) až jsi nacouvala do Háje bezútěšnosti, rezignace a sebepodceňování. Tam se můžem dostat všichni, když dáme svým blízkým příliš pohodlíčka a beztrestnosti na náš úkor. Takže hlavu vzhůru a hurá do života. A občas lidem kolem sebe šlápni na přazky, pokud patřičně neocení, co pro ně děláš. Udělá jim to dobře.

 
IVUSKA 56
IVUSKA 56 - 13.8.2014 12:45

Žaneta40: Tak teď dost dobře nechápu, zda je to opravdu tvůj příběh nebo příběh třeba tvé kamarádky. Pokud tvůj, proč o sobě mluvíš jako o ní nebo je to jen nadsázka? Možná mám delší vedení. Ale stejně největší problém je, že se Žaneta nemá sama ráda.

 
monja
monja - 13.8.2014 12:24

Žaneta40: smajlik - 47 držím ti palce - směle do toho a písni smajlik - 47smajlik - 54

 
Žaneta40
Žaneta40 - 13.8.2014 11:49

Tak tohle byl přesně ten kopanec do prdele, který Žanda potřebovala. Netušila, že je až takhle trapná... Uf! Naštěstí je tak trochu maniodepresivní, takže má chvilky, kdy je i snesitelná a nehrabe se v sebelítostech. Podobný kopaneček dostala od dlouholetého kamaráda, když chtěla vyloudit lichotku tak, že si posteskla, jak je tlustá. A on místo, aby ji přesvědčoval, jak pořád vypadá dobře, řekl: "Ty jo, fakt jsi dost přibrala. Ty už necvičíš? Chtělo by to něco shodit. Se nediv, že nemáš chlapa..." Takže teď cvičí a cpe se zeleninou. A díky podpoře Vaší partičky teď může směle přidat krok dvě: rozsvítit šarm a sebevědomí :-) Jen, aby ji to nadšení zase rychle neopustilo. Ona mrcha totiž svým kňouráním pěkně manipuluje lidi kolem sebe a užívá si pozici chudinky, která to v životě má fakt těžký...

 
Abrasia
Abrasia - 13.8.2014 10:00

Verýsek
Ještě chvíli a seřvou ji i tkaničky do bot a může se směle ucházet o titul Chuděra roku.... Nepovedená randata jsou Žandin nejmenší problém. Chtělo by to důkladný generální úklid té její životní truchlohry, vyházení krámů, vymetení pavučin a prohnání hejna netopýrů. Jinak se časem v té své trpitelské rezignaci časem rozpustí jak kostka cukru v kafi.

 
Verýsek
Verýsek - 13.8.2014 9:21

Abrasia - tak to je super komentář se vším souhlasím !!! fakt trefně napsáno a ta tráva pod kamenem tak to mě dostalo smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Abrasia
Abrasia - 12.8.2014 20:57

Dívko z rajských palouků, co to pro všechno na světě provozuješ?! Tohle má být nějaká moderní verze těžké askeze, spočívající v tom, co od svého okolí strpíš za ústrky a přezíravost? smajlik - 11 Tak takhle by se mnou synátor tedy nemluvil, ani kdyby byla jeho puberta viditelná pouhým okem a stanovala u nás v obýváku, protože by zažil takový saigon, že peklo by mu proti tomu přišlo jako oáza klidu a relaxace.
A pokud chceš najít partnera, tak se netvař jako nebohá tráva pod kamenem a dej mu jasně najevo, že na rande ti nemá co vykládat svůj nezáživný životopis a řešit nespravedlnost světa a její následný dopad na jeho osobu, ale má tě obdivovat, obskakovat, lichotit a mít se čile k světu a taky k dílu. Na rozvláčné povídání o pracovních úspěších nechať si obstará chůvu. Vyfikni se, rozsviť tisíciwattovku šarmu, sebevědomí a dobré nálady a další rande ať stojí za to. A že je ti 40? No a co, tvůj protějšek má taky léta, vrásky a kdoví jestli ne pleš a brejličky. Neskomírej a žij. Mě je o deset víc a nebýt vdaná, klidně se ještě bez problémů udám. Zájemci by byli.

 
vera
vera - 12.8.2014 13:14

Milá Žaneto, nechtělo by to vyšší sebevědomí?

 
monja
monja - 12.8.2014 12:44

8 kilo nadváhy ??? noa ?? já začala randit s dvacetikily nadváhy a taky jsem to dala ... jo nebyla to úplně sranda a některý rande bych nejradši vymazala z paměti smajlik - 42 ale věkově jsem na tom byla dost podobně, děti jsem měla větší a rozvod nebyl bezproblémový a taky jsem nehledala chlapa do bytu ale "jen " do postele .... noa ? už ho mám pět let a vyhovuje mi to smajlik - 68
Orinka: ale robertek ti nezavolá ani nedá pusu na dobrou noc a už vůbec ti nepřišroubuje zrcadlo po stěhování smajlik - 68smajlik - 68smajlik - 68

 
Haninka
Haninka - 12.8.2014 12:17

Pisatelku chápu, je tak dlouho zajetá v koleji máma, že by sice chtěla toho chlapa, ale mozek si jaksi nedokáže přešaltovat na kolej ženská a tak má Žaneta výčitky z toho, že ji viděla paní učitelka s cizím chlapem v restauraci - když je to ta máma od dvou dětí! Líbí se mi i jak je to napsané. Hlavu vzhůru, Žaneto, kluci vyrostou a bude líp!

 
catcat
catcat - 12.8.2014 11:22

Pentlička: No tohle jsem taky moc nepochopila. Ale třeba z ní ta zoufalá snaha o sex tak tryskala, že to na ní poznala i ta úča smajlik - 64

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.