Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

A zase ta práce. Dilema.

A zase ta práce. Dilema.

Vím, že podobných diskusí tady proběhlo už víc, přesto bych vás ráda požádala o vaše názory a pohledy na dilema, které momentálně řeším. Týká se práce a já se pořád nemůžu rozhodnout, přitom tento týden bych už měla dospět ke finálnímu řešení.

Mám dvě děti, právě mi končí rodičovská dovolená a od října bych měla nastoupit do práce. Na své původní místo se vrátit nemůžu, firma, ve které jsem pracovala, ukončila činnost. Hledala jsem proto něco jiného a nakonec mi vyšly dvě nabídky, z nichž právě teď vybírám a fakt nevím, pro kterou se rozhodnout.

První je práce, která by mě velmi bavila, měla bych v ní i dost slušný plat a v podstatě zajištěný kariérní postup. Nevýhodou je, že bych musela dojíždět větší vzdálenost, jedna cesta skoro hodinu. Ale to by se dalo vyřešit, ráno bych děti vypravila já a odpoledne by se postaraly babičky na střídačku s manželem. Ti by museli zajistit i dny, kdy bych musela v práci zůstat přes čas, což mi bylo řečeno, že se zde poměrně dost děje, někdy i několikrát do týdne.

Druhá práce je deset minut pěšky od mého bydliště. Jedná se o klasickou úřednickou práci (fakturantka), takže nic moc záživného, navíc za skoro poloviční plat, než co mi nabízejí v té první společnosti. To ale není úplně rozhodující, co se téhle stránky týká, manžel nás dokáže velmi slušně zabezpečit. Výhodou by byla v podstatě jen ta malá vzdálenost a tím pádem možnost, že děti do školky a do školy v klidu vypravím i vyzvednu já a nebudeme muset dělat nějaké složité logistické akce s babičkami a manželem, který to mívá v práci také dost náročné. Babičky ale s výpomocí souhlasí a nemají s tím problém. Jedna už je v důchodu, takže časově je docela k dispozici.

Jsem strašně nerozhodná, chvíli se přikláním k jedné a chvíli k druhé variantě.  Ta první práce by mě co se náplně velmi lákala, ale nevím, jestli by tím netrpěla rodina a hlavně děti. Na druhou stranu, i já mám snad právo na svůj vlastní život a nemusím vše v něm podřizovat dětem a rodině. Na tu jsme dva.

Co myslíte vy? Čemu byste na mém místě daly přednost?

Tereza


11.9.2017   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 65   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - A zase ta práce. Dilema.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-61
kubikm
kubikm - 17.9.2017 22:29

krasaka: no právě,,,jsem stará, už vím, že prostě rodina musí být spokojená...a s tím dojížděním nebude nikdo...a manžel jí nakonec pošle až nejdál a najde si náhradu....
pokud opravdu rodinu zabezpečí, tak naopak chce spokojenou ženu, zdravé a veselé děti, uklizenou domácnost, navařeno....
tak proč mu to nedopřát?
v nejhorším se nahlásí na pracák, jako naši spoluobčané, ne? vo co gou?

 
krasaka
krasaka - 17.9.2017 11:01

kubikm: smajlik - 61taky nechápu, co se tady řeší ? Rodičovská dovolená do 3let dítěte,tzn.že to druhé je asi o něco starší?
Pokud si uvědomí pisatelka,,jak to bude vypadat ráno při prohánění dětí, aby se vše stihlo-ona nervozní až vzteklá je potáhne k MŠ,aby pak úprkem chytala přípoj na hodinovou jízdu do práce. Že by jí hned upravili nástupní dobu?? To by stejně musela zase zůstávat denně déle! V zimě je toho oblékání hodně,stačí, aby děti večer včas neusnuly a bude ráno velký problém-s plačícími dětmi se handrkovat celé ráno,to bych ani za hodinu nevydýchala a v práci se soustředit na úkoly s vědomím,že možná moje zlatíčka pláčou a trápí se /snad si zvyknou,ale.../!
Pokud netlačí finance,klidně bych šla do práce,až by oba chodili do ZŠ-ta krásná léta se už nikdy nevrátí a nedobře se žije s pocitem,že mohly být malé děti šťastnějšísmajlik - 26a za tři roky už snad budou i babičky volnější a práci jistě najde lépe,nežli s předškolní drobotinousmajlik - 47

 
kubikm
kubikm - 16.9.2017 18:59

tak jinak
tenhle článek napsal někdo, kdo netuší, co to takhle malé děti jsou...nemoci , protože nejsou promořené z kolektivu...manžel, protože dosud to někdo dělal a teď by měl on??

pokud manžel vydělá dost, proč si nenajít nějaký příjem z domova? doporučím jich x...

 
sallie
sallie - 15.9.2017 20:56

děti jsou malé, brala bych práci poblíž...

 
Kaliban1
Kaliban1 - 13.9.2017 23:09

Nevím,kde autorka bydlí, ale nákup potravin řeším online objednávkou. Rohlík, Koloniál, Tesco....

 
rychlonožka
rychlonožka - 13.9.2017 14:32

Znala jsem jednu paní, co se už odstěhovala. Měla tři děti. Po třetí mateřské šla do práce, byla doma dlouho předtím, tak to chtěla nějak asi dohnat. No a vzala si docela velké sousto. Náročný směnný provoz ve vyhlášené restauraci. Mohla jít třeba vařit do školy, do nemocnice, atd. No byla to chyba. Ne v těch směnách, třeba by byly i jinde, ale v tom, že do té doby byla doma na všechno sama. Babičky daleko, manžel pracoval, vypadal, že neuměl asi dětem ani namazat chleba. Ty děti neuměly chleba patrně ani koupit. Ona si bláhově myslela, že to nějak půjde, že se to čase poddá. Práce ji bavila, naučila se tam plno specialit. No,domů chodila v deset, v jedenáct večer. Vím to od ní, takže z první ruky. Za měsíc toho musela nechat. A to doslova. Doma naprosto nic nefungovalo. Starší sourozenci sice nejmenší dítě vyzvedli, ale jinak ani oni, ani otec, doma na nic nesáhli. Asi seděli a čekali, až přijde domů, nevím. Otec jim nepřipravil oblečení na další den, nezkontroloval úkoly, on jen dělal to, co předtím. Byl doma. Nic víc. To je prostě málo. Tady vidíte jasnou chybu v komunikaci, ve výchově, v partnerství, v organizaci domácnosti, kde si 14 leté dítě nehodí ani špinavé prádlo do koše a neuklidí boty do botníku. Když to vzdala, trvalo jí měsíc, než dala domácnost tak nějak do kupy. Když mi to vyprávěla, sice jsem ji litovala, ale ona si je tak vychovala! Nikdy po nich nic nechtěla. de facto doma měla čtyři děti. A psa a kočku navrch. Tereza je na tom trochu jinak. Má pomocníky a myslím, že se s nimi bude umět domluvit. To by bylo, aby babičky a táta neuměli zastoupit jednu mámu, tím spíš, že o to stojí se zapojit. Nebránila bych jim. Zkuste to. Odejít přece můžete vždycky. není hanba říct, myslela jsem, že to půjde, ale nestačím na to. Hanba by byla, aby práci nehledala, trávila dny poflakováním, děti vyzvedávala co nejpozději a celkově na všechno kolem nich a domácnosti kašlala.

 
rychlonožka
rychlonožka - 13.9.2017 14:19

1. Kdo si myslí, že fakturantka má v práci veget, chodí domů s čistou hlavou, nemá v práci stres, atd., pak tuhle práci viděl leda tak z rychlíku. Je to hlídání termínů, sledování objednávek, spleteš jedno číslo v kolonce banka, a máš vystaráno o problém. Navíc když tě ta práce nebaví a víš, že jsi děti jak vypravila, tak je vyzvedáváš. Že s nimi budeš sama do večera, protože ty to nejsi, kdo dělá kariéru, ale naopak jsi to ty, kdo ustoupil se svým profesním rozmachem do pozadí. To bude kolotoč pořád dokola. Děti si tě užijou cestou do a ze školky, protože budeš mít hlavu plnou starostí, zda půjdeš nakoupit cestou s nimi nebo zda je necháš doma a odběhneš. Neříkám, že tohle je to horší řešení. Říkám, že pracovat a dojíždět a mít dvě děti je zápřah stejně jako pracovat a nedojíždět. Jak si to zorganizuje, tak to bude mít. Z některých příspěvků mám dojem, že bude chodit denně za tmy a manželovi chudákovi hodí na krk večeři i koupání. My to děláme běžně, ale manželovi to předhodit, je nefér. No nic. Naprosto bych nečekala, že manžel mě plně zastoupí v domácnosti. Jen bychom se večer dohodli, zda jim namaže chleba s máslem a šunkou nebo zda ohřeje omáčku v lednici. Prát a uklízet se dá o víkendu a hlavně - nenakupuje se denně! To nesmí manžel tak brát, že ona mu ty děti komplet hodí na krk! Tady jde o to skloubit pomoc babičky a táty tak, aby nikdo neměl pocit oběti a využívání. Podělit se o práci není špatná volba. Navíc ty děti porostou, bude to jen lepší. Za nějaký ten rok půjdou do školy a rodina už bude zaběhnutá, první rok kritičtější, ale pokud budou mít řád, nebude problém. Problémy jsou tam, kde se to lajdá všemi směry. No a že by na ni to místo počkalo pět let, až děti povyrostou, to je blbá sranda, a že já legraci mám ráda. Prostě ať udělá to, co by udělala, aniž by se na někoho ohlížela. Ať udělá, co ji táhne, ne sobecky, ne nemilosrdně, ale ať za něčím jde a něco dokáže. Ať se neohání argumenty, proč to nejde, ale ať udělá všechno pro to, aby to šlo. Když se ti dospělí rozumně dohodnou, kde je problém. Následuje pohádka ze života:

 
Megí
Megí - 13.9.2017 13:40

Takže:
1) odvézt děti do školky dejme tomu na 7,00 hod., příjezd do práce (v lepším případě) v 8,00 hodin
2) při běžné pracovní době 8,5 hodiny odchod z práce v 16,30 hod.
3) příjezd domů v 17,30 hodin (bez nákupů apod.)
v případě přesčasů +1-2 hodiny příjezd domů třeba taky v 19,30 hodin.
Kdy by asi tak měla s dětmi kvalitně trávit čas, když v době jejího příjezdu domů už budou víceméně v posteli? Nemůže uvažovat s tím, že nebude nikdy chodit na nákup, že nebude vůbec vařit, protože to obstarají babičky nebo manžel. Stejně (i když jen část) těchto povinností zůstane na Tereze.
Kde je čas na nějaké vlastní zájmy? Sport? Holičku? Apod.?
pokud budu uvažovat o 2 přesčasech týdně + 1x týdně (a to je minimum) k tomu nějakou z výše uvedených věcí, bude se před 18,00 hodinou dostávat domů max. 2x v týdnu? smajlik - 76
já bych brala fakturantku, chodila domů s čistou hlavou a věnovala svůj čas dětem. Do teď s nimi byla 24 hodin denně, teď to bude max. 16 hodin, z čehož cca 10-12 hodin děti spí. Za mě jednoduchá volba smajlik - 26

 
Kaliban1
Kaliban1 - 13.9.2017 11:59

Skoro hodina? Řekla bych, ze to je tak běžná dojížděcí vzdálenost. Řekněme 45 minut. To je kousek, to mi nepřipadá jako drama. Mám kolegyně, které dojíždění podstatně delší dobu a to je jedno město. Dala bych přednost práci se slušnějším platem. Nikdy člověk neví, manžel může onemocnět, cokoliv...

 
sharon
sharon - 13.9.2017 8:55

kubikm: to je hodně vtipnej obrázek , to jako že ti máme políbit prdel ????smajlik - 68

 
rosean
rosean - 13.9.2017 8:39

Těsně po rodičovské bych vzala práci u domu, zvlášť pokud to u vás není otázka peněz. Až se to zaběhne, režim doma i v práci, buď zjistíš, že ti to vyhovuje nebo se můžeš rozhlížet dál, tohle by byla moje volba smajlik - 58

 
Haninka
Haninka - 13.9.2017 8:30

kubikm:
* domlouvat se někde, zda mě za 5 let vezmou do práce, pokud bude místo, je dost mimo mísu, je vidět - bez urážky - že jsi se dlouho o žádnou práci nikde neucházela
* děti budou nemocné, i když bude dělat "za rohem", vzdálenost zaměstnání na nemocnost dětí nemá vliv
* myslím, že na pozic fakturantky bude citelněji v práci - v případě nemoci dětí - chybět, na spoustě pozic se dá pracovat z domova přes vzdálený přístup

A teď jenom teoreticky - když je tady článek, že muž opustil ženu s dětmi a ona je bez prostředků a bydlení, tak dostává rady, že měla myslet na zadní vrátka a šetřit si peníze, tak s dvojnásobným platem se jí budou peníze "ulívat" lépe.

 
kubikm
kubikm - 12.9.2017 23:59

ad ta druhá práce
já byl vzal tu u domova, ale
zkusila bych se domluvit s tou druhou, že pokud by za cca 5 let měli volno, že bych se ráda ucházela
protože
pokud ji vezme, děti jsou malé...jesle...školka ...dětské nemoci...kdo se o děti bude starat????
pokud bude stále chybě v práci...jak to asi dopadne???
obrázek - ass_kiss_(1).jpg

 
sharon
sharon - 12.9.2017 19:54

ax: když to shrnu tak je to stejně na Tereze......chtít úplně všechno prostě nejde .....

 
ax
ax - 12.9.2017 19:43

rychlonožka: A skutečně si myslíš, že manžel poté, co vyzvedne děti ze školky / školy, poběží s nima okamžitě nakoupit a pak domů, aby s nima napsal úkoly, nachystal jim večeři, po večeři umyl nádobí, okoupal je a nachystal svačiny na další den? Já mám partnera úžasného, ale že by toto všechno dělal, tomu nevěřím.
Ať počítám, jak počítám, vychází mi, že Tereza by se denně vracela domů nejdříve kolem šesté, ne-li později. Nedělala bych to ani jako bezdětná. Mám ráda svoji práci, jsem ambiciózní, ale chci mít i volný čas.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-61
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.