Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

A zase ta práce. Dilema.

A zase ta práce. Dilema.

Vím, že podobných diskusí tady proběhlo už víc, přesto bych vás ráda požádala o vaše názory a pohledy na dilema, které momentálně řeším. Týká se práce a já se pořád nemůžu rozhodnout, přitom tento týden bych už měla dospět ke finálnímu řešení.

Mám dvě děti, právě mi končí rodičovská dovolená a od října bych měla nastoupit do práce. Na své původní místo se vrátit nemůžu, firma, ve které jsem pracovala, ukončila činnost. Hledala jsem proto něco jiného a nakonec mi vyšly dvě nabídky, z nichž právě teď vybírám a fakt nevím, pro kterou se rozhodnout.

První je práce, která by mě velmi bavila, měla bych v ní i dost slušný plat a v podstatě zajištěný kariérní postup. Nevýhodou je, že bych musela dojíždět větší vzdálenost, jedna cesta skoro hodinu. Ale to by se dalo vyřešit, ráno bych děti vypravila já a odpoledne by se postaraly babičky na střídačku s manželem. Ti by museli zajistit i dny, kdy bych musela v práci zůstat přes čas, což mi bylo řečeno, že se zde poměrně dost děje, někdy i několikrát do týdne.

Druhá práce je deset minut pěšky od mého bydliště. Jedná se o klasickou úřednickou práci (fakturantka), takže nic moc záživného, navíc za skoro poloviční plat, než co mi nabízejí v té první společnosti. To ale není úplně rozhodující, co se téhle stránky týká, manžel nás dokáže velmi slušně zabezpečit. Výhodou by byla v podstatě jen ta malá vzdálenost a tím pádem možnost, že děti do školky a do školy v klidu vypravím i vyzvednu já a nebudeme muset dělat nějaké složité logistické akce s babičkami a manželem, který to mívá v práci také dost náročné. Babičky ale s výpomocí souhlasí a nemají s tím problém. Jedna už je v důchodu, takže časově je docela k dispozici.

Jsem strašně nerozhodná, chvíli se přikláním k jedné a chvíli k druhé variantě.  Ta první práce by mě co se náplně velmi lákala, ale nevím, jestli by tím netrpěla rodina a hlavně děti. Na druhou stranu, i já mám snad právo na svůj vlastní život a nemusím vše v něm podřizovat dětem a rodině. Na tu jsme dva.

Co myslíte vy? Čemu byste na mém místě daly přednost?

Tereza


11.9.2017   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 61   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 1/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - A zase ta práce. Dilema.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-61
sharon
sharon - 12.9.2017 16:10

tak si uvědomuju že než jsem z práce vyzvedla jednoho z družiny a druhého ze školky a cestou jsme nakoupili tak jsme domů také došli v pět hodin a stihla jsem vše i bez babiček které tehdy pracovali, v sobotu se pralo, uklízelo, žehlilo......ale nebyl žádný stres , to je pravda....všechno se dá když se chce a že by byli děti nějak poznamenané bych neřekla....smajlik - 68

 
PEGG
PEGG - 12.9.2017 15:13

ax - 12.9.2017 13:09smajlik - 47

 
ax
ax - 12.9.2017 13:09

Souhlasím s tvrzením, že spokojená máma = spokojené děti. Ale už si nemyslím, že díky té lépe placené práci bude spokojenější. Myslím, že bude uštvaná a vyřízená z toho, že jí nezbude žádný čas na sebe ani na děti.

 
ax
ax - 12.9.2017 12:59

O děti bude sice postaráno, ale pravděpodobně na tobě pořád zůstanou věci typu zkontrolovat úkoly, vyprat a vyžehlit, umýt nádobí nebo aspoň vyskládat myčku, nakoupit, nachystat svačiny apod. Skončíš v práci v pět, hodinu pojedeš domů a ve chvíli, kdy si budeš chtít sama odpočinout, ti začne další kolo. A to ani nemluvím o tom, že s nějakým volným časem pro sebe (cvičení, jazyky, kosmetika, masáž apod.) se můžeš rozloučit. Budeš mít plné zuby všeho a všech. Alespoň mně by se to stalo.

 
PEGG
PEGG - 12.9.2017 11:35

Já beru práci jen jako prostředek obživy.smajlik - 64
A to co vložíte do své rodiny se většině případech zúročí, ale v práci děláte pořád na cizí lidi. Osobně mi stresy a volný čas za to nestojísmajlik - 66
Ale někdo je prostě ctižádostivý a kariéra ho uspokojuje, proč ne, každý to má jinak. To si ale musí každý vyhodnotit sám a udělat podle svého, to mu stejně nikdo neporadí.
Ano, můžeme tady napsat svůj názor a mám pocit, že tohle možná paní slyšet nechce, že se většina kloní k rodině, možná chtěla slyšet, že má právo na svou kariéru. To má, ale pokud jí dělá i manžel, přenese odpovědnost na babičky. Protože, pokud manžel dobře vydělává, pochybuji, že by chodil ve tři domů, aby se mohl starat o dětismajlik - 26

 
Bellana
Bellana - 12.9.2017 9:41

Měla jsem svoji práci moc ráda, ale svoje děti raději. Dokud byly malé, dala jsem přednost zkrácenému úvazku, abych se jim mohla věnovat. Zajímavější práce se našla i později. Asi jsem byla kvočna nebo slepice, ale představa, že se s nimi baví někdo jiný, zatímco já celý týden trčím v práci do večera a je vidím jen chvilku ráno a chvilku večer, se mi vůbec nelíbila. Kamarádka nechtěla zakrnět, a tak šla do práce, když měla dcera rok a mohla se o ni starat tchyně. Pak se mi přiznala, že to byla jedna z největších chyb jejího života.

 
Pentlička
Pentlička - 12.9.2017 8:45

Já bych vzala tu zajímavější práci za víc peněz. Hodina dojíždění není tak strašná, já dojíždím 3/4 hodiny tam a 3/4 zpět a beru to jako běžnou věc. A člověk stráví v práci tolik hodin, proč svůj život trávit nudnou prací, která mě bude akorát otravovat? Proč by se měla o děti starat jenom matka? I otec může děti vyzvedávat ze školky, případně nakoupit, dát jim svačinku. A babičky jsou ochotné pomoci, to je značka ideál. Spokojená matka - spokojená rodina! Člověk, aby byl šťastný, musí myslet i na sebe, nejen se obětovat pro druhé.

 
kubikm
kubikm - 11.9.2017 23:43

Haninka: děti jsou malé...
já bych šla na jistotu
1/ rodina
2/ kariera...kdo ví, jakou práci najde, až budou děti soběstačné

umíš si představit ten stres...hodinu na cestě...a v zimě...sněhu, ledu i víc...a najednou telefon...babi je v nemocnici??

já bych prostě měla na prvním místě děti a klid v rodině
kor, když otec vydělává dost...teoreticky by do práce vůbec nemusela jít....

 
Haninka
Haninka - 11.9.2017 22:42

kubikm: tak se přizpůsobí situaci, nemá tu práci na doživotí smajlik - 66

 
kubikm
kubikm - 11.9.2017 22:21

Haninka: no ale co když babičky onemocní, nebo zemřou?
nene, brala bych je jako zálohu, kdyby....

 
kubikm
kubikm - 11.9.2017 22:18

melda - 11.9.2017 17:37
stručné a výstižné, to podepíšu i jásmajlik - 47

 
Haninka
Haninka - 11.9.2017 20:50

Pokud jsou babičky svolné vypomáhat, šla bych do práce, která by mě víc lákala, ono je totiž i důležité mít spokojenou matku, a pokud by to nefungovalo, práce se dá změnit. Pořídila bych si paní na úklid, abych se po příchodu z práce nemusela věnovat (tolik) domácnosti. Myslím, že rozhodující je i "kvalita" času, který strávím s dětmi, znám rodiny, kde jsou matky s dětmi doma a jsou vlastně samy, protože matinka se jim nevěnuje.

 
sharon
sharon - 11.9.2017 20:04

rychlonožka: přesně , znám matku co je se dvěma dětmi doma a je věčně nalepená na FB , na mobilu a čeká až odpoledne přijde ten její z práce aby šli ven......

 
rychlonožka
rychlonožka - 11.9.2017 19:52

Jinak jsem na svoje vnouče jako hlídač úplně sama, mladí prostě nikoho dalšího nemají. Čtyři roky jsem je vypravovala, vyzvedávala, nyní má maminka jinou práci a já si můžu oddychnout. Tereza má pomocníků víc, zvládnou to. Není důležité, kolik času s dětmi stráví, ale jaký ten čas bude. Nebo snad matka, co je s dětmi 24 hodin denně a nevšimne si jich, protože z nich je unavená, je lepší, než matka, co se rozhodla dojíždět do práce...?

 
Petruša
Petruša - 11.9.2017 19:52

taky bych brala tu práci blízko...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-61
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 78062.
Archiv anket.