Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Žádné dítě si nedělejte! Tak by vás to rozhodilo,že by se vám život a možná i zdraví dost změnily,asi ne k lepšímu.Mimino není hračka,ani zvíře,které,když omrzí,se někam odloží! Taky mít jen 1 dítko je málo,co kdyby se mu něco stalo.Lze si představovat teoreticky cokoliv,ale pak skutečnost je úplně jiná! Znamená to cca 10 let sebe odsunout do pozadí a mít čas a vše jen pro dítě.Já měla děti až dost po třicítce,měla jsem svůj život vyplněný zájmy a koníčky,dostatkem spánku,celkem bezstarostný,a pak jsem jednoho dne domů přišla s nespícím,uřvaným a dost nemocným dítkem,a náhle bylo po všem..A po necelých 3 letech ještě jednou a pak už jen starosti,taky radosti,a i když už jsou děti samostatné,tak stejně v pozadí na ně myslím a dělám si o ně starost i dnes,a asi už navždy.Zvláště v dnešní době.Tak kdybych byla sama,bála bych se méně.

Lepší otázka by byla: "Budu schopná akceptovat to dítě takové, jaké bude, se vším všudy? A na celý život?"

Myslím, že s tebou právě cloumají hormony. Je to v tomhle věku obvyklé, tělo se před přechodem (takovou malou smrtí plodnosti) snaží ještě rozmnožit.
Jestli jste minulých cca 20 let vedli svobodný bezdětný život, budovali kariéru, cestovali po světě a hromadili majetek, těžko dokážete mávnutím proutku změnit svůj zajetý dosavadní život.
Připadá mi, že DÍTĚ je pro vás jen něco, co ostatní mají a vy ne. Takový doplněk, který vám k úplné dokonalosti chybí.
Neřešila bych váš věk pro početí dítěte, ale vaše životní postoje.

Zkrátka, mě věta "Co když mi to dítě nepřinese to, co očekávám?" nadzvedává. Takhle se mluví o nové televizi, která se dá vyměnit, když nesplní očekávání. ale ne o živé bytosti.

ale možná je to jen nějaká neštastná formulace a neobratný vyjádření.

Jarča*: ale jo, já sem se taky vyděsila, když sem potřetí otěhotněla. trocha paniky je normální, pochybnosti taky. ríkala sem si, jak zvládnu třetí dítě, když druhýmu tou dobou ještě nebyl ani rok a tak. rozmyslet si praktické uspořádání je taky na místě.
ale mě to zní tak, že Radka se ptá CO udělá dítě pro NI, zatímco by se měla ptát naopak. trochu mi připadá, jako by chtěla panenku a ne živý dítě, který myslí, má vlastní názory atd.

Zakladatelko, dítě není Santa Claus, aby ti něco nosilo. Pokud se chceš stát matkou, měla bys uvažovat spíš o tom, co budete schopni s manželem dítěti poskytnout vy dva. Nebude toho málo, až mu bude dvacet, vám bude přes šedesát, vašemu manželovi potáhne sedmdesátka. Mě vychovali prarodiče přibližně stejného věku a vím, jaký to byl pro ně záhul - paradoxně spíš při mém dospívání, než v dětství. Není až tak snadné, připravit člověka k samostatnému životu, když je člověku mezi šedesátkou a sedmdesátkou a rád by si už odpočinul sám a to ani nemluvím o tom, že tou dobou můžete začít potřebovat nějakou pomoc vy.
Pokud jde o to ostatní, je to individuální. Já mám děti dvě a potěšení z nich zcela odsunulo stranou starosti - teď přemýšlím, jestli a jaké vlastně byly - a svobodného života jsem se nemusela vzdát nikdy. Užila jsem si zábavy, cestování, založili jsme s manželem pěkně prosperující živobytí a zatím jsme spokojení. Práci kolem dětí jsem zvládala snadno, byla jsem tou dobou zvyklá si vést svou vlastní domácnost a s menšími dětmi jsem uměla zacházet z domova. Můžu říct, že období, kdy byly děti malinké, bylo jedno z nejpohodovějších v mém životě. Dneska mi přijde, že mám větší šupec. No, ještě pouvažujte a uvidíte.

tornado-lou: Santé: tak to já se musím přiznat, že jsem si podobné otázky kladla taky. Kupodivu ne předem, ale když jsem přišla potřetí do jiného stavu. To jsem měla období, kdy jsem se toho trochu jakoby lekla a říkala jsem si, jestli jsem udělala dobře, když už jsem mohla mít svůj klid. To je snad normální, že člověk uvažuje nad všemi pro a proti, zvlášť když léta žije nějakým navyklým způsobem. Ale naštěstí mě ty pochyby zase rychle přešly.

Kdyby se Radka zapojila (silne pochybuji, ale kdyby nahodou) tak by me zajimalo co je to, co ona od ditete ocekava a neni si jista, jestli ji to dite prinese???? Nemyslim si, ze je spatne ze zvazuje vsechna pro a proti a mysli hlavou ne jenom srdcem, ale nejak si nedokazu predstavit co se skryva pod touto myslenkou

Těžko radit, já vždycky věděla, že děti chci a myšlenky typu : JESTLI MI DÍTĚ PŘINESE TO, CO OD TOHO ČEKÁM nechápu, buď chci a tím pádem vím, že to nebude jenom idylka s miminkem v kočárku, nebo do toho nejdi, když to pořád řešíš rozumem a ne srdcem.

Pozdě není, dneska je spousta maminek kolem 40, ale už je nejvyšší čas.
Já jsem měla třetí dítě v 34 letech a přesně to jsem si říkala, jak půjde dohromady přechod s pubertou Ale teď je dceři 16 a jsem moc ráda, že jí máme. I když už má čím dál tím víc svých zájmů, zatím je pořád ochotná dělat mi parťačku na různé akce, do divadla nebo na výlety. Pamatuju si, když se narodila, tak jedna starší sousedka asi vycítila, že si nejsem jistá, jestli jsme udělali dobře, jít ještě do jednoho dítěte, a řekla mi, že uvidím, že nám bude dělat jen radost, a taky, že láskou se nikdy nic nezkazí. A měla pravdu. Trochu bych si dovolila nesouhlasit s Lindou - snad s výjimkou miminkovského věku jsem se z té nejmladší nikdy psychicky a fyzicky vyčerpaná necítila, naopak mě dobíjela. To spíš ti starší dva mi dávali zabrat, ty jsem měla zase hodně mladá.

tornado-lou - 24.11.2015 7:23

Hlavne zapomen na otazky jako Prinese mi dite to co ocekavam. Deti nemame proto, aby plnily nase ocekavani. A mit dite proti aby ti plnilo ocekavani je sakra blbej duvod.
A jestli resis vzdani se svobodnyho zivota, tak si to radsi jeste jednou rozmysli.
mozna znim drsne, ale jestli si klades ty otazky co jsou na konci clanku, tak je to blby a dokud si je vubec pokladas, tak bys to dite mit nemela. Teprve az prestanes resit jestli Ti prinese vic satrosti nebo radosti, tak teprve pak je spravna doba.

Pokud souhlasíte oba a pokud jste zdravotně v pořádku,jděte do toho.Souhlasím s Lindou.

Mám švagrovou, která v 55 zjistila, že udělala chybu, když je bezdětná, kdyby šel vrátit čas, byla by prý raději svobodná matka, než tak jako dnes-sama. Jdi do toho, bude to těžké, ale nic hezčího než mateřství jsem nezažila. Když se mi před 30 lety narodil první syn, viděla jsem vedle sebe ten uzlíček, takový cizí človíček, říkala jsem si, jestli ho vůbec budu mít ráda a docela mě to vyděsilo, jaká jsem cynická. Ale během chvíle se to otočilo a veliká mateřská láska byla a je dodnes. Děkuji životu, že mi dopřál děti. Přeji Ti totéž.

Byt vami nechala bych to na prirode a nelamala pres koleno. Zkuste to, dejte si treba rok a uvidite - povede se prima, nepovede se nema to byt. Stary / mlady rodic - hele ja nevim, dneska tu muzes strasit do 90 a jeste v 80 sama myt okna a taky muze cloveka v 25 porazit tramvaj. Ja bych to s vekem nespojovala. Mozna bych si zajistila v pribuzenstvu nebo kamarady nejakou rezervu pro pripad kdyby nahodou se jednomu z vas nebo obema neco stalo, at se ma o decko kdo postarat, ale rikam i mlade rodice muze zitra klepnout.
Nepitvej se v tom a nech to na prirode. Ja sama byla mlada matka a muzu ti rici, ze kdybych nemela deti tenkrat z blbosti tak bych je nemela nikdy. Nikdy me nejake hormony nebo miminkovstvi neprepadlo, ale jednou jsem byla tehotna tak to prece nedam pryc jenom proto, ze se mi to momentalne nehodi do planu. Ne moje dcery rozhodne nejsou to co jsem si predstavovala, ale jsou to obe dve osobnosti a posunuly me o HODNE dal. Nebyt jich asi bych dneska nebyla to co jsem. Ano kdyz jsem prvni rok s miminkem v podstate nespala, tak jsem si rikala, proboha holka to byla blbost. Kdyz jsem ztravila jejich pubertu na koberecku u reditelky skoly, naslednym seznamovanim se se vsemi chlapci v okoli a pozdeji ve tri rano jsem pro ne jezdila vsude mozne po kraji, tak jsem je taky sprdla na dve doby a obcas pronesla prednasku na tema "kdybych vas tenkrat uskrtila uz jsem z vezeni venku", ale nedala bych je ani za nic.
Ano mit dite neni prochazka ruzovou zahradu, nacincany kocarek a usmevava maminka z reklamy. Mit detatko je ta nejtezsi a nejzodpovednejsi prace na svete a at mas jakoukoliv karieru tak ti zarucuji, ze v zivote jsi nebyla tak fyzicky a psychicky vycerpana jako budes nasledujicich minimalne 18 roku, ale stoji to za to!!!!