Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Moje spolužačka z gymplu má manžela o 35 let staršího. Seznámili se, když už byl několik let v důchodu, Vzali se, mají spolu dceru, která se narodila, když pánovi bylo 69 let. Ta spolužačka byla vždycky taková tichá, staromódní dívka, takže se k sobě asi hodili. On vypadal vždycky jako starý bělovlasý vetchý dědoušek, ale má tuhý kořínek, stále žije a letos mu bude už 90 let. Ona se o něho celý život stará, vaří, uklízí. Chodí spolu na procházky, sportovat on nemůže, ale ji to nikdy nebavilo, na dovolenou maximálně někam do lázní a na procházky, Není nijak bohatý, nemají ani auto, ani vilu, ani bazén, jen obyčejný nájemní byt. Ale zdá se, že jsou spolu šťastni, ona si nikdy nestěžovala. Jak to vidí dcera, to nevím, tu neznám. Je to taková tichá, nudná rodinka.

ploduska: Čímž neříkám, že se s ním má rozcházet hned dneska, ukončit se to dá vždycky (akorát v okamžiku, kdy by odcházela od nemohoucího, bude vypadat jako mrcha, ať už by byl důvod rozchodu jakýkoliv ).

ploduska: To je sice pravda, ale já osobně v tom budoucnost nevidím. Možná jim to vyjde, každý vztah je sázka do loterie, ale spíš si myslím, že až poleví ta počáteční zamilovanost, taky jí dojde, že ten vztah je nerovný. On věkový rozdíl 32 a 60 je ještě možná v pohodě, ale 42 a 70 je už jiné kafe.

ax:
no právě - že je to jen předpoklad - chlap v pětatřiceti bude od rána do večera v práci a taky nějaké věnování se dětem nebude stíhat, šedesátiletý chlap muže klidně být jeste aktivní i sportovec ....

větší obavy bych v Katčině případě měla opravdu o to finanční zajištění do budoucna - ale to koneckonců taky není stoprocentní ani u mladého - najde si milenku, má další děti jinde, zadluží se atd - pokud je Katka života schopná - což podle všeho je (doteď se o sebe postarat dokázala) tak jedno dítě uživí i sama - nebyla by první ani poslední ...

Katko,
to není na dva řádky v diskuzi... Určitě to může fungovat ...

orinka: Já jsem pochopila, že se jedná o běžné podmínky. Píšu, že já si myslím, že v případě takového velkého věkového rozdílu je naopak lepší být s ním tak trochu pro prachy. Viz takový Gott - sice to má za pár, ale aspoň zabezpečil všechny své děti a ona nebude muset za pár let řešit, z čeho mu zaplatí zdravotní péči nebo za co nakrmí děti.

Ta skutečná láska si myslím, že ji do dvou let přejde (v tom lepším případě). V tom horším s ním stráví o pár let víc a pak se bude jednoho dne mlátit do hlavy, že s ním zabila nejlepší roky svého života.

ax: ale vždyť píše, že jsou tam naprosto běžné materiální podmínky, co by u něj nakopala V tomto případě si myslím, že jde o skutečnou lásku bez postranních úmyslů.

ploduska: Já to chápu tak, že ten, u kterého je alespoň předpoklad, že děti bude učit různé sporty, bude je brát na výlety, zúčastní se jejich maturity, promocí, svatby apod. Vím, že ta jistota tu není nikdy - umřít či onemocnět člověk může i mladý, když se rozejdou, může se i mladý chlap na děti vykašlat. Ale jde aspoň o ten předpoklad.

Znam par pripadu, kdy se chlap s dospelyma detma podruhe ozenil s vyrazne mladsi zenou, meli dite nebo dve... Ten chlap byl asi spokojenej, prozil vlastne dva plny zivoty, ale ty deti sice mluvily o tatovi s laskou, ale pry toho s nim moc nezazily. Vzpominky na aktivniho tatinka maji jen z rannyho detstvi. A v jednom pripade pak meli doma od 15 let tatinka bezmocnyho, 10 se o nej starali, pak teda umrel okolo osmdesatky, mamince je asi padesat, deti dospely, poslednich deset let zivota stravila peci o bezmocnyho manzela, toho ted nema a vlastne nevi jak zit.
Nic z toho samozrejme nemusi nastat, jen sem si vzpomnela co mi vykladali kamaradi..... Znam to vsechno z pohledu tech deti, na to se mozna neptas, ale jejich zkusenost je tahle.

Pán, o kterém píšu, se vzepřel otcovství, i když s potencí problém nebyl. On má totiž děti z předchozího vztahu, takže otcovství si užil, ta slečna chudák po dítěti toužila. A sám říkal - no já přece nebudu chodit pomalu v osmdesáti na třídní schůzky!! Ale pěkný vztah mají dál, jen spolu "nechodí".

V případě těchto věkových rozdílů si naopak myslím, že je lepší, když on je bohatý a ona zlatokopka. Protože ten bohatý dokáže rodinu zajistit i do budoucna. Když si s tímto "obyčejným" dnes pořídíš dítě, on za pár let nastoupí do důchodu a ty budeš na vše sama - finančně i fyzicky. Jeho důchod nepokryje ani potřeby vaší domácnosti, natož když se k vám na víkend dořítí děti a vnoučata z jeho předchozího vztahu.

jasmine:
co je pravý otec?

jsi zamilovaná, fajn ,leč mysli do budoucna, jednou budete mít možná děti, leč ty děti prakticky otce nepoznají , ale toto bude tvé rozhodnutí a ač zde najdeš názory různé, nedáš dětem pravého otce, leda že by se dožil moc dlouhého věku

Mému tátovi je 60, je to čilý, aktivní a pohledný muž. Přesto si nedokážu představit, že bych s ním, nebo s kterýmkoliv jeho vrstevníkem měla vztah. Tobě bude za pár let tolik, co mně dnes... budeš na tom možná fyzicky lépe než dnes (já to tak měla) , on Ti nebude stačit.... já bych dobře zvážila všechna pro a proti.
Láska sice kvete v každém věku, ale aby ta Tvoje neodvektla s jeho přibývajícími vráskami.
Za sebe bych do toho nešla, právě proto, že bych chtěla děti. Děti, které budou mít tátu a ne dalšího dědečka .

V prvé řadě proberte otázku dětí spolu, to je základ... a jinak hodně štěstí, sama mám o generaci staršího chlapa (byť v nestandardním vztahu) a na žádnou překážku stran věku sme zatím nenarazili...