Pro tchyni jsem potenciální zlodějka
Tři roky chodím se svým přítelem, po roce jsme spolu začali bydlet a nyní máme půlroční holčičku. Trápí mne, že si mne přítel nechce vzít a hodně se řídí podle své matky. Já to prý mám chápat, už jednou si naběhl a jeho maminka má obavu, aby se situace neopakovala.
Přítelova rodina získala v restitucích po revoluci velice slušný rodinný majetek, který dále úspěšně rozvíjejí a rozmnožují. Patří tedy k těm dobře zaopatřeným, i když na první pohled byste to na nich nepoznali. Nejsou přehnaně okázalí, stále bydlí v maličkém domku a nemají ho ani nijak luxusně zařízený. Přiznám se, že tohle mi na nich bylo od počátku sympatické, že nemají potřebu dávat své nadprůměrné finanční zázemí na odiv veřejnosti.
Když jsem Jirku poznala, neměla jsem o jeho majetkových poměrech ani tušení. Okouzlil mne svým vtipem, přiměřeně sebejistým chováním, a když jsem ho později poznala více, získal si mé sympatie i přístupem ke své bývalé ženě a synovi, které nadstandardně zajišťoval, ačkoli to byla ona, kdo od něj odešel kvůli jinému muži.
Když mne Jiří seznámil se svými rodiči, připadalo mi všechno dokonalé. Vtipní, příjemní lidé. Ovšem pouze zpočátku. Po nějaké době jsem z Jirkovy maminky začala cítit jakousi ostražitost, namířenou proti mně. Několikrát jsem byla nechtěným svědkem, jak svému synovi špitá, ať si dává pozor, aby nedopadl jako s bývalkou. Doslova řekla: „Dneska jdou holky jen po penězích, hlavně s ní neměj dítě!“
Šokovalo mne to, ale nic jsem neříkala, rozhovor jsem vyslechla náhodně a nebyl určen mým uším. Nicméně navzdory maminčině radě jsem otěhotněla a narodila se nám holčička. Zprávu o těhotenství maminka nesla hodně těžce, pookřála až ve chvíli, kdy držela malou v náručí.
Už v době, kdy jsem byla těhotná, jsem projevila přání, abychom se vzali. Jiří se všelijak ošíval a vytáčel, a pak z něj vylezlo, že to nemůže mamince udělat, že se musí napřed vzpamatovat z toho, že čekáme dítě, svatbu by prý nepřežila. Chtěla jsem, aby mi to nějak vysvětlil, protože jsem nechápala, proč by měla matka umírat kvůli tomu, že se jí žení syn, a dostalo se mi podrobného výkladu, ze kterého mi lezly oči z důlků.
Maminka mého přítele je totiž paranoidní. Ty navrácené majetky jí doslova vlezly na mozek a ona trpí utkvělou představou, že je o jejich peníze někdo připraví. Proto žijí navenek velice skromně, nechtějí v lidech vzbuzovat závist. První synovu manželku prý měla ráda, ale když ho začala podvádět s jiným a posléze měla tendenci ho oškubat jak se dá, něco se v ní zlomilo a začala syna od jakéhokoli dalšího vážnějšího vztahu odrazovat.
A tak, i když mám Jiřího skutečně ráda a opravdu mi nejde o peníze, jsem zcela nevinně postavena do role potenciální zlatokopky a zlodějky. Velice se mě to dotklo. Řekla jsem Jiřímu, že jak spolu můžeme žít a vychovávat dítě, když jsem z jeho strany vystavena takové nedůvěře. Ujišťoval mne, že ta nedůvěra pramení z jeho maminky, on že mi věří, ale ať chápu, že v tomhle nemůže jít proti vlastní matce.
Je mi z toho na nic. Nic jsem jim neudělala ani nikdy žádné nekalé úmysly neměla a nemám. Chci mít normální rodinu a vztahy. Nemůžu za to, že on si poprvé vybral špatně. Vůbec nevím, jak se mám zachovat. Nechci bořit náš vztah, ale žít v takovém nespravedlivém podezírání taky nemůžu.
7.9.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 62 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pro tchyni jsem potenciální zlodějka
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.nějak v článku není slovo láska...
spolu chodili...bydlí...ale že by se milovali? to tam nestojí
monia: přesně tak
navrhla bych mu, aby tedy sepsal se mnou předmanželskou smlouvu a pokud by i pak byla pro něj svatba překážkou, tak to asi nebude jen v těch penězích
lonkue: Renee: Přesné a výstižné.
Co s chlapem, který naprosto podléhá matince, řeší s ní, jestli si má svou partnerku vzít a poslechne, když matinka to zakáže. Není dospělý a své ženy si neváží.
podobný přpad mám ve své blízkosti.....naši letití známí....bohužel !
Renee: lonkue: přesně. Já to nechápu, chlap se vázat nechce, ani když čeká potomka, ale že je ženská už "přivázaná" tím potomkem a vlastně odkázaná na jeho libovůli, to mi silně zavání velkým sobectvím (hlavně jako tady, když důvod je zejména nechuť "mamičky")
Tady se vyloženě rodí budoucí plně funkční rodina s milujícím se příbuzenstvem.
Snad by stačila předmanželská smlouva
lonkue: Naprostý souhlas. Nikdy bych si neudělala dítě s mužským, který si mě nechce vzít. Taky jsem zastánce tradičního postupu nejdřív svatba, potom děti. Co s chlapem, který si nechává pořád otevřená vrátka, i když má děti
Ja hlavne nechapu, proc jsi si hned s tim chlapem porizovala dite..... A kdyz ti to nevadilo predtim, tak proc ti ted vadi, ze nejsi vdana....? Myslim, ze mam docela moderni nazory, ale ja osobne bych nesla do deti bez toho aniz bychom byli manzele. A kdyz uz jsi to udelala tak proc to ted menit...? Ono je evidetni, ze pritel je typicky mamincin mazanek. A i kdyz se vezmete, tak se tchyne nezmeni. A chlap, ktery si nechce vzit matku sveho ditete, neni chlapem na ktereho bych se chtela v budoucnu spolehat....
A co se týká dědictví. Tak ať si rodiče Jirky majetek nechají přepsaný na sebe, až zemřou bude to mít Jirka a až natáhne brka on, tak už mu bude jedno, kdo co bude mít. (půlku manželka a půlku děti???)
Nevím co řešíte. Sepište předmanželskou smlouvu a je vše vyřešené. Zděděný majetek, darovaný majetek, majetek získaný restitucí nepatří stejně do společného jmění manželů.
Myslím,že ta tchýně není Ú.B. (úplně blbá),aby časem nepoznala,že jste jiná,skromná , pracovitá a čestná....Majetek si stejně do hrobu nevezme a čas pracuje proti ní.........Když zůstanete s mužem,tak se jednoho dne stejně dočkáte.... něčeho....
caira: hezky jsi to napsala nechápu jen že majetek dělá takové zlo
tornado-lou: přesně tak, dokud jsoou peníze jeho rodičů - není co řešit.
Akorát bych byla ostražitá.
Já dostala od rodičů dost velkou sumu peněz, manžel zdělil od babičky 1/2 baráku (s tchánovcema nad hlavou)
Za peníze se provedla rekonstrukce jeho bytu. Nakoupilo se zařízení do bytu.
Dnes sem na tom tak, že nemám nic. Mám dvě děti, které na sebe mají každý 1/4 domu, kde žijeme. Ovšem za předpokladu, že zde necháme tchánovce dožít dle jejich spokojenosti. Druhá polovina stále patří manželovi.
Taky si říkám, že nejde o prachy, ale rozvádět se - odejdu s holym zadkem a děti zůstanou manželovi, protože má kde bydlet. Tchyně kafrá do všeho a já můžu akorát držet hubu a krok..
a přitom je tchyně stejná náplava v baráku jako já, jen usazená o dvacet let dýl.
ja moc nevim, co se resi. ty penize jsou podle vseho rodicu a ne Jiřího. takze Vendula ho o nic nepripravi ani kdyby chtela. a nebo to resit tou smlouvou.....
ale jako problem vidim spis to, ze synka ovlada maminka.