Je sobecký můj syn, nebo já?
Jdu si sem postěžovat i s vědomím, že od vás možná dostanu „kartáč“. Sama si nejsem jistá, jestli je mé uvažování normální a zda nejsem jenom sobecká a pohodlná. Zajímal by mě váš názor a předem za něj děkuji.
Je mi 58 let, mám dvaatřicetiletého syna. S manželem jsme se rozvedli před dvanácti lety, odešel k mladší ženě. Já už jsem si pak nikoho dalšího nehledala a partner mi nijak nechybí. Starala jsem se, aby syn vystudoval. Dobře se učil a bylo jasné, že půjde i na vysokou školu. Tu dokončil, nastoupil do zaměstnání a rozhodl se pro dálkové studium další vysoké školy. Fandila jsem mu a byla ráda, že je tak cílevědomý. Připadalo mi normální, že i v době, kdy studoval při zaměstnání, mu zajistím potřebný servis. Ale přiznám se, že čím byl starší, tím víc jsem se těšila, až dostuduje a osamostatní se.
Druhou vysokou skončil před dvěma lety a situace je taková, že je stále doma. O tom, že by se přestěhoval a žil samostatně, nikdy nemluvil a mě to bylo hloupé. Připadalo mi, že bych z domova vyhazovala vlastní dítě. Jenže teď došlo k něčemu, co už je na mě moc.
Syn už delší dobu chodí s dívkou, spíš už tedy mladou ženou. Donedávna u nás slečna občas přespala, někdy zůstala na víkend a takhle postupně plíživě to nakonec dopadlo tak, že tady už od září bydlíme ve třech. Oni jsou v synově pokoji, já mám ložnici a společně užíváme obývák, kuchyň a příslušenství. A mně to začíná pořádně vadit. Slečnu mám ráda, ale přece jenom, je to pro mě cizí element a přišla jsem o své soukromí. V koupelně si roztahala svoje kosmetické propriety, botník je téměř plný jejích mnoha párů bot. Ona se tu už chová úplně jako doma.
Nejhorší je, že je ani nenapadne, nějak se zapojit do domácnosti. Syn mi sice přispívá určitou částkou, ale o zvýšení, když se tady slečna usídlila, jsem si musela říct. Ale to není ten hlavní problém. Oni tady jsou doslova jako na hotelu. Nenapadne je nakoupit, uklidit, uvařit, vyklidit myčku, vyprat. Aspoň s tím prádlem jsem to už vyřešila a přestala jim prát. Předtím jsem to brala automaticky, že je potřeba vyprat, tak jsem dala do pračky všechno, co bylo v koši. Jenže pak mi došlo, že zatímco oni si víkendy užívají dlouhým vyspáváním a chozením po výletech a zábavě, já uklízím, peru a vařím. No, měli byste vidět ten šok, když slečna hledala svoje vyprané prádlo a zjistila, že je stále ve špíně. Protáhla obličej a utrousila, že si teda nemyslela, že si budeme dělat naschvály.
Ještě ten večer jsem si se synem sedla a vysvětlila mu, že takhle to dál nepůjde, že je dospělý, má partnerku a měli by se odstěhovat a žít sami. On to ale vůbec nechápal, prý co mi na tom vadí, že aspoň nejsem sama a že by tady rádi zůstali, dokud si nenašetří na základ na hypotéku, aby si mohli pořídit byt. To mě teda dostalo, že si to se slečnou takhle vymysleli a mně o tom ani neinformovali. No a pak přišel zlatý hřeb večera, když mi syn navrhnul, pokud mám teda problém bydlet s nimi společně, že bych mohla prodat byt a koupit garsonku a dvoupokoják a byli bychom všichni ve svém.
Co teď? Jak o tom pořád přemýšlím, tak už asi nemám nějaký rozumný postoj a náhled, říkám si, jestli to ode mě není sobecké, nakonec byt je velký dost, když si vytvoříme nějaká pravidla, tak by to mohlo fungovat. I o té garsonce jsem jednu chvíli uvažovala, v podstatě by to bylo logické, mně by stačila. Já vůbec nevím, co mám dělat. Jestli jim ustoupit a byt prodat, nebo na ně nekompromisně zatlačit a dát jim termín, dokdy se vystěhují. Jenže to mám obavu, aby se nepodepsalo na našich vztazích, nerada bych o syna a o budoucí vnoučata přišla.
5.12.2018 Rubrika: | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je sobecký můj syn, nebo já?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Všem šťastným ženám přeju krásné vánoční svátky, klid a pohodu.
Též přeji všem veselé Vánoce!
Taky se připojuji s přáním krásných Vánoc všem diskutujícím
Ano, Krasné Vánoce přeji všem!
a zítra bude 4.
co takhle nám popřát hezké vánoce?
ooo, my děkujeme
Vy sobecká rozhodně nejste a druzí si k vám dovolí jen to, co jim sama dovolíe. Napřed jste posluhovala synovi, potom jemu i jeho dívce a teď se divíte, když si na to zvykli a nechtějí nic dělat. Na rovinu bxch jim řekla, ať si najdou podnájem, i tam mohou šetřit na základ hypotéky. Je to váš byt a já osobně bych nic neprodávala, ani neměnilaDala bych jim ultimátum, do kdy se mají odstěhova a byla bych nekompromisní.
já nevím, ale podle mě si zato paní muže sama, když mu do třiceti dělala full servis se vším, tak prostě není zvyklý být samostatný. (třeba i sám si uvařit) a protože je to chlap tak ho nenapadlo že už to maminku najednou přestane bavit. Co se týče bytu domluvila bych se s nimi, že koupí někde blízko tu garsonku nebo 2+kk pro maminku (zařídí vše a zaplatí) a sami zustanou v 3+1, zvlášt jestli už vnoučata nejsou daleko...
Bety: To jedině za předpokladu, že Líba vlastní byt velkých rozměrů, na VIP adrese s terasou a garážovým stáním.
Jinak malé byty stojí např. v Praze téměř stejně, jako byty velké.
Stačí se podívat na "sreality".
prodala bych třípokoják, koupila garsonku a dvoupokoják, do dvoupokojáku bych se nastěhovala a garsonku pronajala synovi za tržní nájemné a užívala bych si!
kareta - 7.12.2018 18:42
Nejlepší názor!
kareta: něco podobného mě taky napadlo, nevím, proč všichni řeší, ať sedá mladým..., mladí potřebují...
Libuška by si mohla zdejší názory vytisknout a nenápadně nechat ležet na stole - bylo by dobré,aby si to mladí přečetli a snad se i zastyděli/i kdyz oba mají hroší kůži/!!! Co by synáček dělal, pokud by maminka už dávno žila s přítelem - na to máme přece všechny nárok? - a kupř. kvůli silnému chrápání ap. by musel mít i on svůj pokoj /a zřejmě by byl Libušce i oporou/ - v tom případě by sobecký synáček už dávno musel opustit mamáhotel a konečně by dospěl
Zřejmě by syn nebyl spokojen s tím, že maminka píše někam a žádá o radu - tady je jednoduchá odpověď : " už dávno jsem plnoletá a smím si dělat, co já uznám za vhodné"
Ta situace poněkud připomíná jednu známou pohádku "Jen dva prstíčky tam strčíme - jen co se ohřejeme" - Libuško vzchopte se, je to jen ve Vašem zájmu- držím všechny palce
Líbo, syn je sprosťák, a ještě větší sprosťárna je ta jeho přítelkyně. Jako ona bude držkovat, když jí neposluhuješ????? Ty voe, ta by letěla hned.
Jsi ve věku, kdy by bylo dobré myslet na zadní kolečka - když se teď vydáš ze všech svých peněz a z jistoty bytu (který by bylo možné později vyměnit za tu garsonku a z rozdílu si přispívat k důchodu), postarají se oni o tebe?
O syna jsi se starala do třiceti, jako co by ještě chtěl??????
A že se tam slečna nastěhovala bez toho, že by to někdo s tebou probral, to je prostě drsný....
vyměnila bych byt za menší a za doplatek bych si koupila auto a umožnila synovi, aby konečně dospěl a musel se odstěhovat. Pokud si do 32 nenašetřil základ na hypotéku, tak ani žádnou bych mu nedoporučovala, protože to nezvládne, není spořivý. Předpokládám, že s jeho vzděláním snad vydělá víc jak průměr, doteď neplatil nájem, jen se podílel mizivou částkou na nákladech, takže si všechno rozfofroval. Dokud nepadne na držku, tak se nevzpamatuje. Moc velké nároky.