Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Občas dám synovi na zadek. Jsem špatná?

Občas dám synovi na zadek. Jsem špatná?

Mám pětiletého syna a asi se vymykám dnešnímu modelu výchovy, kdy je dětem dovoleno prakticky vše a plácnout je patří k něčemu nemyslitelnému. Syn je normální kluk, docela často zlobí a když už to přehání, klidně mu dám pár na zadek. U svého okolí se ale setkávám s nepochopením a kamarádky, se kterými se stýkáme a mají také děti, mi dokonce řekly, že bych se nad sebou měla zamyslet.

Přitom si nemyslím, že bych byla nějaká matka tyranka. Jenom se snažím syna vést k tomu, aby byl slušný a vychovaný. Nesnáším, když se rozcapuje, neposlouchá nebo dělá naschvály. To ho vždycky párkrát upozorním, že takhle ne, pak už i zvýším hlas a když to nezabere, dostane párkrát na zadek a hned je klid. Měla bych si kvůli tomu připadat jako krkavčí matka? My i celé generace před námi jsme byli tímto způsobem vychováváni a nevím, že by to na někom zanechalo následky. Mluvím samozřejmě o normálním naplácání, nemám na mysli nějaké výprasky rákoskou nebo vařečkou. To už je opravdu extrém.

Když jdeme někam společně s kamarádkami a jejich dětmi, kolikrát mě to stojí hodně sebeovládání, když vidím, jak s nimi ty jejich děti cvičí a ony jen bezmocně stále dokola vysvětlují něco, co už bylo tisíckrát vysvětleno. Na těch dětech je vidět, že mají maminky na háku a vysloveně zkouší hranice, kam až můžou zajít. Samozřejmě to můj syn v téhle společnosti zkouší taky, ale toho si dokážu rychle srovnat. No a pak poslouchám, jak jsem neschopná matka.  Poslední dobou už na tyhle hromadné akce radši ani nechodím, jen občas, výjimečně.

Nicméně občas se přistihnu, že pod tlakem okolí začínám přemýšlet, jestli opravdu nedělám něco špatně. Syn dostane na zadek tak třikrát týdně, jak kdy. Někdy vydrží i dva týdny hodný, někdy zlobí fest, od rána do večera. Snažím se mu vysvětlovat, uvědomuju si, že je ještě malý, ale přece i to vysvětlování má své hranice. Ale asi jsem dneska s tímhle přístupem za exota.

Co si myslíte vy? Považujete současný výchovný trend, kdy se kolem dětí chodí pomalu po špičkách, jen aby náhodou neutrpěly nějaké trauma za správný? Taky jste svým dětem občas daly, nebo dáváte výchovně na zadek?

Kateřina


11.10.2016   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 63   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Občas dám synovi na zadek. Jsem špatná?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-63
Anče
Anče - 11.10.2016 16:38

smajlik - 105Vím,že to jsou v dobrém míněné názory a nejde o žádné bití,jen opravdu ,plácnutí přes zadek, - ale stejně...to uhození dítěte...ne,rozhodně ne,nikdy.smajlik - 66

 
illča
illča - 11.10.2016 15:41

Někde jsem četla ( článek od dětského psychologa), že některé děti mají dráhu ucho - mozek, jiné zas zadek- mozek ..myšleno s nadsázkou. smajlik - 68

Jestli jsem jako dítě něco nesnášela, byly to hodinové promluvy do duše, Bože - to už bych raděj chytla pohlavek ,než poslouchat - z mého tehdejšího pohledu - kecy kecy kecy. smajlik - 34

Nejsem zastáncem mlácení dětí, už vůbec nechápu to - počkej doma, tam si to vyřídíme .. děcko se půl dne třepe strachem, pak doma opravdu dostane opožděný výprask.. to fakt nemá smysl. Ale občasné lupnutí po zadku ( do určitého věku) je sice primitivní - ale vysoce účinné. smajlik - 68

Tu metodu , co psala Zuzilka - 3x a dost- tu jsem používala taky.Kupodivu spíš u dcery než u syna , ta byla od narození rebel .smajlik - 68

 
Verera
Verera - 11.10.2016 15:12

Myslím, že se tu směšují dva pojmy. Jednak nedostatek výchovy a hranic ze strany rodičů. A jednak prostředky, jakými se hranice nastavují.

Rozcapené děti jsou proto, že jim rodiče žádná omezení nedávají a není to proto, že by trendem bylo nebít děti a chudáci rodiče pak neměli jak své požadavky prosadit,ale proto, že to ti rodiče prostě nedělají.

Pokud mají rodiče autoritu, děti přesně vědí, co si můžou dovolit, na usměrnění pak stačí pár slov. Pokud nemají, můžou děcko mlátit hlava nehlava a to si stejně dělá co chce, jen si dává pozor,aby se na to nepřišlo.

Pořád trvám na tom, že plácat děti není potřeba, lehké plácnutí platí tak na dvouleté, v 5 letech je k ničemu. Vede to akorát tak k tomu, že tento vzor děti aplikují na mladší sourozence ve chvíli, kdy ti dělají něco, co se jim nelíbí. Za to pak dostanou od rodičů na zadek což je opravdu velmi výchovné a přesvědčí je , že bít bráchu nemůžou .smajlik - 55

 
Verera
Verera - 11.10.2016 15:05

orinka: V takovéhle situaci popadnu dítě, mažeme na autobus a pak si to v klidu vyjasníme. To v případě, že spěchám já a jde o něco, kam dítě nijak zvlášť nechce.
Lepší situace je, když jdeme někam, kde to pro ně může být zajímavé. V tom případě naopak počkám, autobus ujede a já mu vysvětlím, že díky tomu vztekání přijdeme někam pozdě a tudíž už nebude mít čas jít na prolézačky. Rozhodl se raději vztekat na přechodu, jeho volba. Tím se naučí odpovědnosti za své chování a je to lepší trest než plácnutí. Vlastně to ani není trest, jen pocítí přímé následky svého chování a ví, že je na něm, co si vybere. Je tam jasný vztah mezi chováním dítěte a důsledkem. Když to zažije párkrát, moc dobře si uvědomí, co je pro něj výhodnější. Pak už stačí říct, o co přijde, když se bude chovat tak jak se chová a zabere to.

 
tornado-lou
tornado-lou - 11.10.2016 14:38

orinka: A ty myslíš, že po tom plácnutí přes zadek se dítě zázračně uklidní, přestane brečet a vztekat se a řekne Promiň maminko, nahlédl jsem svou chybu a slibuji ti, že už se to nebude opakovat?
Neee, začne vyšilovat ještě víc. Čili plácnutí nepomohlo.

 
krasaka
krasaka - 11.10.2016 14:36

orinka: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
orinka
orinka - 11.10.2016 14:20

Verera: možná by stačilo ujasnit si pojmy. Plácnutí přes zadeček, víceméně symbolické, nepovažuji za týrání a újmu na zdraví dítěte. Pokud bude dítě vyvádět před přechodem pro chodce a řvát, že se nepůjde zrovna když nám blikne zelená, dlouhé vysvětlování nepomůže. Zvlášť, když máme na druhé straně zastávku autobusu, který za pár minut odjíždí. Tady je lepanec na místě. Na straně druhé ctím pravidlo "do hlavy ne", natož pak výprask nějakým předmětem. Takže: plácnutí, lepanec přes kalhoty, to dítě ani necítí a to mám na mysli. Pořád lepší, než hodinové proslovy, které dítě po pěti minutách přestane vnímat.

 
PEGG
PEGG - 11.10.2016 14:18

Nejsem zastáncem dnešní volné výchovy, protože to není výchova, to je lenost rodičů určit dítěti jasné mantinely.
Ale nejsem ani zastáncem otloukání dětí. To taky není výchova, to je neschopnost s dítětem komunikovat na jeho úrovni. Rána by měla být opravdu jen mezní řešení.
Chudák váš synek, zřejmě ho otloukáte i před jeho vrstevníkysmajlik - 66
Nikdy jsem svoje děti nebila, stačí být důsledný, ale spravedlivý a mít je rádsmajlik - 61

 
bobulka
bobulka - 11.10.2016 13:46

Konečně jedna rozumná! Okolo sebe vidím samá "bezstresová dítka", pomalu v pěti letech s plínama a dudlíkem. Já sama nejsem přítelem nějakého násilí, ale myslím, že dobře umístěná rána v pravou chvíli dokáže divy.
Verera: tak tohle jsem tedy v životě neslyšela, ani neviděla. Je pravda, že kolem nás nikdo děti nemlátil, ale občasné plácnutí přes zadek, to tedy považuji za zcela legitimní. Naopak teď kolem sebe vidím samé rozcapence, co všechno smějí. Možná jsou děti, které plácnout nepotřebují, ale většina to spíš potřebuje - já si alespoň pamatuju, že jsem v dětství párkrát dostala našupáno a žádný šrám to na mě nezanechalo, bo jsem dobře věděla, za co to bylo. Ba naopak, po provinění přišel trest a tím to bylo vyřízené, ne, že by se mi to nějak líbilo, ale dítě asi pozná, když udělá něco špatného a je-li za to adekvátně potrestáno, pak si to pamatuje a ví, že to opravdu bylo špatné. Pokud se nic nestane, získá dojem, že to teda asi bylo v pořádku..

 
Verera
Verera - 11.10.2016 12:44

Děti dělají to, co jim projde a co se jim vyplatí. Kolikrát jsme viděla, jak se dítě vzteká v obchodě, že něco chce, rodič mu to dvakrát odmítne a potřetí dá, aby byl klid. Jenže tím akorát zafixuje tenhle vzorec chování a příště to bude zas, když to fungovalo.
Kdyby nepovolil, je větší šance na klid příště. Kdyby se předem domluvil, že se koupí jedna určitá věc (klidně třeba rohlík) a pak jen upozornil na uzavřenou dohodu, bude klid určitě a dítě má ještě pocit důležitosti, že o sobě může rozhodovat.

Děti kolikrát taky zkoušejí hranice jen proto, aby si ověřily, že fungují a potvrdily tak jejich jistoty v životě. Pokud rodič ustoupí, naruší jim už vybudované představy a vlastně děti rozhodí, poškodí.

 
Anče
Anče - 11.10.2016 11:55

smajlik - 105A černo-bílé vidění výchovy typu=dostával na zadek,bude poslušný a hodný,nedostával=bude z něj spratek...no,tak,to už snad ani není třeba komentovat!smajlik - 55

 
Anče
Anče - 11.10.2016 11:53

smajlik - 105tornado-lou: Naprosto s Tebou souhlasím.I v období ,vztekání, je možné věci řešit jinak nežli tělesným trestem,Věřte,Kateřino,že takové plácnutí zanechává stopu v dětské duši,ne,že ne.Myslím,že rodiče volí takové zkratové jednání proto,že jsou uspěchaní,nervozní..pohodový rodič by to neudělal-nevěřím!smajlik - 11

 
Zuzilka
Zuzilka - 11.10.2016 11:38

Nejsi špatná,kolikrát to naplácání zabere nejlíp...Já sama využívala metodu třikrát a dost.Dvakrát řeknu a potřetí na zadek.Fungovalo to,děti mám slušné a spolehlivé.

 
Zuzilka
Zuzilka - 11.10.2016 11:38

Nejsi špatná,kolikrát to naplácání zabere nejlíp...Já sama využívala metodu třikrát a dost.Dvakrát řeknu a potřetí na zadek.Fungovalo to,děti mám slušné a spolehlivé.

 
tornado-lou
tornado-lou - 11.10.2016 11:20

děti vpodstatě chtějí poslouchat. tedy - chtějí se chovat tak, jak se chová jejich "kmen". lidi jsou tak naprogramovaní, je to způsob přežití, kdo nerespektuje pravidla "kmene", toho vyloučí.
takže stačí dětem srozumitelně sdělit, jaká ta pravidla jsou a když je testují, tak jim dát najevo, že takhle to nejde. je to velmi jednoduché. neříkám lehké, ale jednoduché.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-63
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84428.
Archiv anket.