Děti nechtějí k babičce
Mám dvě děti ve věku 10 a 13 let, jsem samoživitelka. Letní dovolenou jsem s nimi strávila v červenci, dva týdny byly na táboře a na poslední prázdninový týden bylo domluveno s mojí matkou, že budou u ní. A v tom je teď kámen úrazu.
Obě děti totiž k babičce nechtějí, brání se tomu zuby nehty. Stěžují si, že na ně není hodná, pořád jim za něco hubuje, nic u ní nesmějí dělat, nevezme je nikam ven a samotné je pouštět nechce a doma je pak hubuje, že pořád sedí u televize.
Chápu je, vím, že moje máma takový generál je. Je rovněž sama, stejně jako já, i ona nás s bratrem, když jsme byli malí, vychovávala sama. Přesně si pamatuji, jak mi u ní vadily ty samé věci jako mým dětem.
Jenže jinou volbu nemám. Bývalý manžel o děti nejeví zájem, založil si novou rodinu a já mu je násilím cpát nebudu. Bohužel, sama už dovolenou nemám. A tak řeším, zda si mám troufnout nechat děti doma samotné. Do práce si je vzít nemůžu v žádném případě.
Ještě jsem je samotné nikdy nenechala, pouze starší dcera, když jí nebylo dobře, tak byla doma sama dva, tři dny. Pracuji od šesti do půl třetí, ve čtvrt na čtyři už bývám doma. Možná si dělám zbytečné starosti, ale mám obavu, když zůstanou doma oba dva, tak aby se něco nestalo. Dcera už je poměrně velká, ta by to měla zvládnout bez problémů, ale syn je jak z divokých vajec, mohl by jí zlobit a dělat nějaké vylomeniny.
S mámou řeč není, jakékoli výtky či výhrady odmítá, stojí si pevně na svém a prohlásila, že pokud budou děti u ní, musí dodržovat její pravidla a já prý jim nemám ustupovat.
Nevím, jak to mám vyřešit. Posílat děti k babičce proti jejich vůli se mi nechce, ale nechávat je doma samotné taky ne. Od kdy zůstávaly vaše děti samy doma?
17.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 65 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Děti nechtějí k babičce
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
orinka: já myslela, že na Robinsonku žádnej úchylák nezazvonil.....
sharon: však já vím, sleduju to kolem a nevím, co si o tom myslit
evropka: divíš se když jsi mu půjčila svoji zlatou kreditku...?
.jpg)
Sofffie: můj synáček se na mě dnes usmál heč
Sofffie: jak který......
Já si nemůžu pomoct, ale tenhle článek mi jenom připomněl včerejší díl Jmenuju se Earl, kdy hlavní hrdina s bráchou museli o prázdninách sloužit své tlusté tetě, mimo jiné jí foukat větráčkem mezi záhyby opruzených špeků. 
Dnešní děti jsou hrozně rozmazlený a nesamostatný - jednoho takovýho prevíta mám doma a můžu si za to jenom já sama 
jedvatazmyje: 8:07 souhlas...
Navrhuji příměstský (denní) tábor,klíďo však můžou být i doma-udělala bych jim plán,kam se mohou beze mě podívat-pro ně to může být velice zajímavé-návštěva např. knihovny,galerie,zajímavé části města(obce),tak,aby měli vyplněné dopoledne(pokud vstávají brzy) nebo odpoledne po o,oběd v mikrovlnce si umí ohřát i malé ditě...Za nás byly družiny i o prázdninách,taky jsem tam byla....My jsme neměli žádnou babičku ani dědu a velmi jsem to jiným dětem záviděla,že ony mají a nechápala jsem,že tam nechtějí....Přeci nemůže být ta babička takový strašák???Týden u prarodičů se snad dá vydržet.....
já měla taky syna a dceru, opačně , kluk starší ... a spolu doma být nemohli, to hned něco vymamlasily, každý zvlášť klidně....
Renato, dovez je k nám.......13 a 10 hravě zvládnu......
orinka: jejda, ale to byla jiná doba, to se nedá srovnávat....Robinsonka a děti dnes .....
naše děti byli u babičky rády stejně jako vnoučata u nás, ale taky je nenecháme třeba houpat se na lustru, jednou za ně mám odpovědnost, tak poslechnout musí.....teď je tu vnučka a zase klidně jí nechám do oběda se válet v pyžamu u televize...proč ne , uvařím jí na co má chuť, včera u Mcdonalda, v Tescu, koupím maličkost, ona si nestěžuje a já taky ne.......
nepřidám nic nového, jen kdybys počítala, kolik je tu hlasu pro a proti, tak já souhlasím s vetšinou - nechat je doma samotný - za predem stanovených podmínek adt.(jak je tu popsáno)
Máme k dětem přístup jako Juana, od malička pomáhali podle svých sil.Dneska jsou vysokoškoláci a dceři nedělá problém smontovat nábytek a synovi připravit řízky.:-)
Autorce bych poradila, aby svolala poradu a děti vzala jako parťáky, kteří jí musí pomoct vyřešit danou situaci. Co chtějí oni, co ty, jaké jsou podmínky.Dceru nemůžeš pověřit hlídáním brášky, naopak on musí mít pocit, že jako chlap má svou sestru chránit. Stanovte si, co můžou a nemůžou, jak vyřeší oběd. Dej jim pocit dospělosti, že je to čest,že je bereš jako velké a věříš jim. Pokud selžou,mažou k babičce oba.
Naše děti bývaly samy doma často, pokud něco provedly,tak to stihly vyřešit a stály při sobě. Třeba že sklo v knihovně rozbil syn,dcera to ve vzteku odmrštila takovou silou.Dlouhá léta jsem věřila tomu, že byli jen nešikovní.:-)
Vezmi to tak,že do 9 se budou válet v posteli,nějaký čas jim zabere snídaně, pak oběd a ve 3 jsi doma. Samy budou jen chvilku. Musíš to vyzkoušet.
stejně je to na hlavu,být o prázdninách zavřený v bytě,každé město má program pro děti...je to jako denní tábor
