Porod – noční můra nebo pohodička?
Dnes se mému bráchovi narodil syn. Švagrové v jednu praskla voda a před čtvrtou byl chlapeček na světě. Pohodička – jsem moc ráda, že je vše v pořádku.
Ale donutilo mě to zavzpomínat na moje porody. První dcera před 17 lety na svět moc nechtěla (nebo možná jen špatně spočítali termín?) – jednou mi porod neúspěšně vyvolávali, s doznívajícími bolestmi mě poslali domů, a když to opravdu nastalo, byla to hrůza celých 16 hodin – znáte ten pocit, kdy se vám chce bolestí „umřít“? Na zásah primáře na poslední chvíli se dcera narodila císařem. O pobytu v děčínské porodnici se ani nebudu rozepisovat, šla jsem ráda domů…
Druhá dcera se narodila v termínu, také císařem, kvůli příčné poloze – už jsem měla zkalenou plodovou vodu, opět to bylo nahonem, ale už ne tolik bolesti.
Třetí dítě jsem už neměla mít, ale osud rozhodl jinak – další těhotenství po dvou císařských řezech je prý hodně nebezpečné, ale otěhotněla jsem a nebezpečí nevnímala. V nemocnici mi naplánovali operativní porod, aby se to stihlo, než se přirozený porod rozběhne sám. Opět někdo asi špatně počítal a nebral v potaz, že miminko má 4 kg – a syn se rozhodl na svět podívat dřív než „měl“. V nemocnici na moje urgence nikdo nereagoval, věděla jsem, že už rodím a že je to špatně – mohla mi prasknout děloha. Trvala jsem si na svém, sestry mě měly asi plné zuby, a když přišla konečně lékařka, šlo to všechno opět rychle. Bolesti po 3 minutách, zkalená plodová voda, rychlý císař a syn málem letěl vrtulníkem na specializované pracoviště kvůli infekci. Ze všeho se dostal, jen musel přetrpět kanylu do hlavičky a antibiotika.
Proč to všechno píšu? Švagrová rodila asi 2 hodiny, jedna moje známá neměla bolesti vůbec, přijela do porodnice jen tak pro jistotu, dvakrát zatlačila a dítě bylo venku. Další známá měla za 4 hodiny všechno za sebou. Všechny svoje porody jsem protrpěla, navíc jsem ani po jednom porodu nemohla vzít do ruky svoje miminko, byla jsem bolavá, ležela jsem na JIPu. Jsem z toho smutná – proč zrovna já?
Jak jste porod prožily vy?
7.5.2012 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 60 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,2/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Porod – noční můra nebo pohodička?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tak mě před 4 lety ve středu manžel odvezl do porodnice, už jsem měla celý den poslíčky, ale do porodnice mě vezl kvůli mému tlaku. Malej se rozhodl, že příjde na svět až v pátek. Takže od středy už jsem měla bolesti. Ze čtvrtka na pátek v noci jsem se začala otevírat, ve 3 hodiny ráno otevřená na 3 cm a v 7 hodin ráno otevřená taky na 3 cm. Museli mi píchnout vodu, už jsem ji měla zelenou. A byla jsem už tak vyčerpaná nedostatkem spánku, že jsem spala mezi kontrakcemi.
Jak jsem měla kontrakce šup z postele rozchodit a potom 3 minuty nerušeného spánku
Jak jsem byla otevřená na 8 cm, nějak se jim to nezdálo tak mě odvezli na akutního císaře s celkovou narkózou na epidurál už nebyl čas. Takže porod sem si vytrpěla, ale stálo to za to. Jinak pro mě bylo horší to, když jsem měla po císaři vstávat z postele, sem se nemohla ani hýbat.
PS. ale je mi jasný, že to asi říká každá máma
orinka: můj malej mohl do reklamy hned po narození. Nebyl zmačkanej, protože se netlačil porodníma cestama, a sestřičky z něj byly paf Břicho jsem měla velikánský, takže místa měl dost....
tohle je fotka 2 dny po porodu
Jak to zde čtu, tak pocity jsou různé.... někomu příroda dopřeje lehčí průběh, jinému tvrdší, ale je to hodně o vnímání, připravenosti /porodnice není relax/ a prahu vnímání bolesti. Někdo se tzv. "posere" již u třeba u zubaře, natož u porodu. Přeji všem hlavně zdravého potomka a eventuelní negativní zážitky s porodu neberte tak vážně....jsou horší věci v životě!!!!
Taková normálka. První dcera se narodila večer, do porodnice jsem šla pěšky, byla kousek od nás,malá porodnice U ˇŠilhanů v Brně, dnes tam už asi není.Nebyla jsem si jistá, zda to jsou porodní bolesti, co mě sužovalo, byla jsem mladá a blbá.
Druhá dcera se narodila v noci, ráno mně praskla plodová voda, bolesti se daly vydržet.
Oska: Jaké srovnávání?? Nikoho s nikým nesrovnávám, jen jsem položila otázku, jak rodily ostatní, prostě řečnická otázka a zajímají mě odpovědi. Nic víc!! Cestu do pekel jsem zažila, ale úplně v jiné etapě života, to se s porody nedá srovnat, takže o pekle vůbec nepište...
Poprve jsem rodila neplanovanym cisarem...Prijela jsem do porodnice, protoze mi praskla voda jenze otevreni nebylo vice nez dva centimetry, tak muj gynekolog rozhodl , ze to bude cisarem. Tudiz jsem si myslela, ze to bude pohodicka . Jenze zrovna, kdyz jsem mela ji na sal, tak tu v okoli doslo k dopravni nehode autobusu se skolnimi detmi a protoze v nemocnici byli jen dva anesteziologove, kteri byli plne vytizeni, tak jsem musela v bolestech cekat asi osm hodin, nez mi nekdo konecne mohl pichnout epidural. Takze jsem si tech osm hodin faakt uzila, navic byl srpen a byla to zrovna obdobi tropickych veder.
Druhy porod pred mesicem byl temer jasny cisar, jen jsem mela termin urceny na desateho dubna a mala se rozhodla, ze sesteho je lepsi datum. Tudiz jsem prijela do porodnice a tam byl zrovna poradny srumec, protoze se v ten patek rozhodla porodit vetsina zen z okoli . Tak jsem zase cekala na anesteziologa, ale nastesti uz to byli jen necele ctyri hodky....
Linda: ta miminka v náručí mají ovšem minimálně 3 měsíce, aby byla krásná
Tak poprvé mě v pět ráno začalo pobolívat břicho a porodila jsem po jedenácté hodině, podruhé mě vzbudil stah v půl dvanácté v noci a porodila jsem ve 3.40. Netrvalo to tedy nějak dlouho, ale ten první byl děsný, možná v tom sehrálo roli i to, že jsem se příšerně bála. Už je to ale moc dávno.
autorce Miladě bych vzkázala, že není určitě jediná, kdo někdy v životě trpěl bolestí, ať je ráda, že má ZDRAVÉ!!!!!! děti, co by za to jiní dali a hlavně se NIKDY s nikým nesrovnávej, ani těhu, ani porody, ani pokroky dětí, prostě NIC, to je cesta do pekel
Linda: tak to tě lituju, já se nevyspání v šestinedělí taky bála, ale máme fakt zlaté dítě, budila se po 3 hodinách na pití a od 6nedělí spí od 20 do 5 hod. v kuse, takže pohoda, snad jí to vydrží
porod sice žádné medulízání nebyl, ale bolesti se daly vydržet a kdybych neměla nejprotivnější porodní asistentku pod sluncem, tak bych si ho docela i užila
Linda: tak to je mi tě fakt líto, já si těhotenství užívala, hlavně to poslední, porody s odstupem času nebyly tak hrozný jako mi to v tu chvíli přišlo a jakk píšu, děti byly spací
"jsem z toho smutná... proč zrovna já..." ješiš nemám slov
Haninka: beru to...ovsem bacha abych behem tech pár hodin neprevzalo nejaky geny ode me. Prvni potomek 3 tydny pred terminem v 1.30 mokrá postel, do zhruba 6 ráno mi bylo asi jako u menstruace (nevolnost, boleni hlavy, divny bricho), v 8 odjezd do porodnice, dcera v 11.15 .... ale sestupovaná jak fusekle. Druhá tyden po terminu po veceri mi bylo nejak divne, vecer u televize jsem slupla vafle se slehackou, v 21.30 odjezd do porodnice a v 1.15 potomek... a jenom 3 stehy .... ale v obou pripadech tech 9 mesicu pred tim ocistec a následujicich 6 tydnu jsem chtela utéct a jit se nekam vyspat .... a poprvé jsem spala celou noc (rozumej tak od pulnoci do 6 ráno) nekdy kdyz starsi zacala skolu, protoze kdyz uz náhodou usnuly tak nikdy ne soucasne !!!