Rozvod. Máme rozdělit sourozence?
.jpg)
S manželem se po patnáctiletém manželství rozvádíme. Důvodem jsou jeho opakované nevěry, které už nedokážu snášet. Už tolikrát jsem mu dala druhou šanci, ale nikdy ji nevyužil. Vždycky dokázal sekat latinu maximálně pár měsíců, a pak se zase spustil. Ani se to přede mnou nesnažil tajit, připadalo mi, že mu snad dělá svým způsobem dobře mi takhle ubližovat.
Řekla jsem dost a oznámila mu, že podávám žádost o rozvod. Byl z toho dost zaskočený, pak si myslel, že jenom vyhrožuju a nedotáhnu to do konce. Začal se chovat jako ten nejlepší táta a manžel na světě, ale já už mu na to neskočila. Vím, že dříve nebo později by zase podlehl svému sukničkářství. Na rozvodu jsem trvala a nyní už je vše v běhu.
Myslela jsem, že se mi uleví, že se budu těšit, až bude po všem a já se přestanu trápit. Ale všechno je jinak. Problémem jsou totiž naše děti. Máme dvě – třináctiletého syna a osmiletou dceru. Syn se rozhodl, že chce bydlet s tátou. Ve svém věku má na takové rozhodnutí právo, ale já si to nedokážu představit. Zkoušela jsem s ním promluvit, ale nepomohlo to. Je od otce dost naočkovaný. Prý za rozvod můžu já, táta se rozvádět nechce. Samozřejmě, že skutečnou příčinu rozpadu manželství mu manžel nesdělil. A já taky ne, asi je to chyba, ale nevím, jestli je rozumné zatěžovat třináctiletého kluka takovými věcmi. Co myslíte?
Možná, že kdyby syn věděl, jak se věci mají, názor by změnil. Ale možná by mi ani nevěřil a myslel by si, že chci otce očerňovat.
Situace je tedy momentálně taková, že syn by měl jít po rozvodu s otcem a já bych zůstala jen s dcerou. Je mi z toho na nic, neumím si představit, že bych o syna měla tímto způsobem vlastně přijít. Navíc nejsem přesvědčená, že by se o něj manžel dokázal postarat. Nikdy se do péče o děti moc nezapojoval, staral se hlavně o zábavu a náplň volného času. Ale taky nebyl často doma, hlavně po večerech chodil pryč (víme proč) a jestli to míní takhle praktikovat, i když bude mít syna v péči, tak to už zavání průšvihem, nechávat kluka v tomhle kritickém věku bez dozoru.
Pořád o tom přemýšlím ze všech stran, manžel patrně používá syna jako zbraň a chce docílit, abych žádost o rozvod stáhla. Tvrdí, že si ho do péče samozřejmě vezme, ale cítím z něj, že o to v podstatě zrovna nestojí.
Co byste dělaly na mém místě? Mám stáhnout žádost o rozvod? Nebo mám synovi říct, jaký je skutečný důvod našeho rozvodu a tím mu vzít iluze o jeho tátovi? Nebo to mám dotáhnout do konce, nechat syna odejít s otcem a doufat, že se mi brzy vrátí, až zjistí, že s tatínkem to není takové, jaké si představoval? A co když se nevrátí? Ztratím v podstatě kontrolu nad jeho výchovou, mám o něj strach.
13.10.2014 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozvod. Máme rozdělit sourozence?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
caira: Já bych vážně požadovala po otci, ať mu to komplet vysvětlí, ať kluk ví do čeho jde a proč. Pokud je s otcem trochu řeč, tak s ena tom domluvit a s klukem si sednout společně, ať tatínek povídá svými slovy,ale nelže, pokud ne a stejně dochází k nějakým konfrontacím před synem tak ho přitom požádat, aby synovi vysvětlil pravý důvod rozvodu, aby mu řekl kolikrát už slíbil a nesplnil. Neříct to naplno, ale kluk uvidí, že táta ví a nechce o tom mluvit, že asi nebude všechno z jeho strany tak bez viny, začne se ptát.
dadka: Střídavá péče se mi taky moc nelíbí, ale ani dělení sourozenců. Ideální by bylo, aby děti zůstaly doma a střídali se rodiče.
kareta: 10.16
Já bych teda rozhodně střídavou péči nezvolila. Je to podle mě to nejhorší, co pro děti může existovat. Nikde nemají pořádně domov,, poletují mezi rodiči jako tenisový míček., nemají žádné kamarády.Co jeden rodič ten týden, co je dítě u něho dovolí, druhý třeba nedovolí. Rodiče nejsou vždy ochotní se domluvit.Na děti to musí mít určitě negatívní psychický dopad.
Rozvod bych rozhodně dotáhla do konce. Manželovi se nedivím, že se nechce rozvádět, když si může večer klidně odejít na zálety a doma má od tebe určitě plný servis.
Synovi bych řekla pravdu o otci, ale nějakým šetrným způsobem a nechala bych ho klidně jít s otcem. Za nějakou dobu syn pozná, že mu chybíš ty i sestra, že to není tak pěkné, jak si představoval a především, že bude často sám se studenými večeřemi, nevypraným a nevyžehleným prádlem , bez tvojí přítomnosti.Máma je máma, otec ji nikdy nenahradí.
Já bych trvala na střídavé péči, aby se teda děti nerozdělily. Tatínek se s tím nějak popere, jeho problém jak, bude muset mít zodpovědnost a začít se pořádně starat. Jinak, jestli si myslí, že s 13 letým klukem to bude mít bez práce, tak se z toho posere.
.gif)
Verera: Objektivní informaci od matky, proti které je očkován nepobere ani náhodou. Nad vpálenou informací "z venku"se aspoň zamyslí a bude mu to vrtat hlavou.
caira: Nejde o to to klukovi vpálit do obličeje, ale podat mu objektivní informace tak, aby to pochopil a co nejmíň mu to ublížilo. Já bych se v prvé řadě pokusila, aby mu to řekl otec. Když už o tom s klukem mluví, tak ať mu to řekne všechno.
V tomhle věku už si snad kluk zaslouží, aby si s ním oba rodiče sedli, na chvíli ovládli emoce a věcně mu všechno vyložili. Ne se do sebe navážet, ten kdo bude klidnější a projeví pro syna víc pochopení, ten u něj bude mít větší úspěch. Ale syna neochráníš tím, že budeš zatajovat důvody.
No, nejlepší by bylo, kdyby se o tatínkovo avantýrách dozvěděl odjinud... klidně ať mu to vpálí do obličeje sousedka, Tvoje kamarádka, spolužák.
Ale souhlasím, že pokud mu to sdělíš Ty - budeš Ty ta nejhorší.
Rozvod dotáhni do konce.
Třináctiletý kluk je malý muž a zaslouží si vědět, jakého má tátu. Tím se hodně vyřeší. Nechápu, proč manžela chráníš?
.jpg)
Gabrielo tvuj manzel je chlap s mozkem v kalhotech. Opravdu si myslis, ze kdyz reknes ano a skutecne dotahnes rozvod do konce a nechas mu syna, ze mu to bude vyhovovat???? Je jenom otazkou casu (a tim myslim par tydnu max. mesicu) nez zjisti, ze mu syn prekazi v jeho "hobby" a bude odkladat syna cim dal tim vic k Tobe. On se nechce rozvadet a kdyz na tebe nezabralo jeho prechodne dobre chovani tak holt zkousi dalsi kalibr. Pokud povolis tak jsi za chvili tam co jsi byla. Budes jeho chovani snaset dalsich 10 roku nez obema detem bude aspon 18??? Byt tebou jednou jsi se rozhodla tak to dotahni do konce a neboj o syna neprijdes. Navic dite ve13 letech neni blby nebo slepy. Ona mu kazdy tyden jina slecna rano u snidane zacne hodne rychle vadit a zacne tatu prudit a bud ho tatik vysle zpatky k tobe aby mel klid a nebo prijde kluk dobrovolne. Nejakyho prusvihu z klukovy strany bych se nebala, prece jenom vychovala jsi ho vis jaky je a co muzes ocekavat. Mozna si bude chvili uzivat volnosti (zavinene ze tatik nebude mit na neho cas), ale neboj dlouho ho to bavit nebude. Mozna se zhorsi trosku ve skole, ale za tu zkusenost to stoji, to se da dohnat.
Muzes mu horem dolem vykladat kdo co udelat a kdo je vinen, jedine dosahnes ze tim spis bude zdrhat za kamosema pryc od vas obou. Chce jit s tatou, ok nech ho jit, hlavne at vi, ze se k tobe muze kdykoliv s cimkoliv vratit -at uz kvuli malickosti typu penize na kino a nebo protoze se bude chtit k tobe prestehovat!!!
Určitě bych synovi řekla, proč se rozvádím. A taky bych ho nechala jít k otci, když chce. Řekla bych mu ale, že pokud se mu tam nebude líbit, klidně se může vrátit domů. Koneckonců, pokud se otec s ním neodstěhuje na druhý konec republiky, určitě se spolu budete často vídat. Žádost o rozvod bych nebrala zpět, takový chlap se nezmění, má to prostě v genech. Bral by to jen jako potvrzení toho, že si vlastně může dělat, co chce a ty mu to budeš trpět.
taky bych synovi řekla, jak se věci mají
a ať se sám rozhodne, s kým by chtěl být
a pokud by se tam necítil dobře, že nebudu mít námitek, aby přišel ke mně
že ho ale rozhodně chci vídat
Gabrielo, vecne synovi vysvetlete, proc se chcete rozvadet. Je to ze vsech spatnych reseni to nejlepsi.
Milda3: Jenže jde taky o to, aby kluk mámu nezavrhl jako viníka, to by se pak třeba nechtěl vrátit, táta by ho nechával často bez dozoru , kluk se chytne nějaké party, kde hledá zázemí, které doma nemá a je to v háji.
Třináctiletý kluk není zas tak malý, aby nemohl znát pravdu, vhodným způsobem. Pokud má o sobě rozhodovat, musí mít informace.
Asi bych mu řekla, že to, že někdo podá žádost o rozvod neznamená, že za něj může. Že tatínek se nechce rozvádět, ale chce žít způsobem, který je pro tebe nepřijatelný, že už mockrát sliboval a nic z toho. A manžela bych v přítomnosti syna požádala, aby mu situaci vysvětlil. Neměl by tam z tvé strany být ale ani náznak konfrontace, syn tíhne přirozeně k tomu, u koho cítí větší klid a pochopení.
Pokud je s manželem aspoň trochu rozumná řeč, možná by stálo za to mu jasně říct,, že své rozhodnutí nezměníš, tak ať nepoužívá syna jako zbraň a myslí na něj. Dokáže se o kluka vážně postarat ?
A nebo navrhnout střídavou péči a to pro obě děti. Jak by zareagoval manžel? Dělit sourozence , to naruší jejich vztahy na celý život, zažila jsem něco takového s bratrem, předtím jsme si byli hodně blízcí, pak už to nikdy nebylo ono.
Milda3: 
