Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jsem zamilovaná až po uši a budu se vdávat. Je mi 27 let a mému nastávajícímu o dva více. Chodíme spolu už pět let, a jelikož bychom rádi měli dítě, rozhodli jsme se náš vztah úředně zpečetit. Přiznám se, že když mě Marek požádal o ruku, byla jsem v sedmém nebi.

Pomalu chystáme svatbu, která by se měla konat v srpnu. Ráda bych si ji užila se vším všudy včetně dlouhých bílých šatů se závojem a spoustou hostů. Na tom se s Markem shodneme a oba dva se na náš velký den těšíme.

Co mi však kazí radost, je přístup mých rodičů. Trvají totiž na tom, abychom s Markem uzavřeli předmanželskou smlouvu. Jde o majetek, samozřejmě. Ač jejich důvody svým způsobem chápu, příčí se mi to. Bereme se proto, že se milujeme, nepřipadá mi vhodné zatahovat do tohoto krásného období předsvatebních příprav nějaké paranoidní tahanice o majetek.

Rodiče jsou však neústupní. Chtějí, aby smlouva zahrnovala veškeré věci, které mi darovali, a aby bylo jasně stanoveno, že v případě rozvodu nebude mít Marek na nic z toho nárok. Jedná se hlavně o byt, který jsem od rodičů dostala k pětadvacetinám, a o jeho vybavení, jež jsem rovněž částečně obdržela od nich a částečně si ho pořídila za své peníze. Naši tvrdí, že na takové smlouvě není nic špatného, že člověk musí myslet dopředu a ať se podívám kolem sebe, jakými nechutnými tahanicemi končí mnoho manželství. Takhle prý bude ve všem jasno už od začátku a ušetřím si tím v budoucnu, pokud by došlo k rozvodu, spoustu nerváků.

Pro mne je to však velice těžké. Marek je báječný muž, nejlepší, jakého jsem kdy poznala. Známe se už dlouho, plánujeme rodinu, těšíme se, až si řekneme své ano. Jak mu mám říct, že chci ještě před tím uzavřít nějakou šílenou smlouvu, která kalkuluje s naším případným rozvodem?

Vím, že v mnoha zemích je něco takového celkem normální a nikdo se nad tím nepozastavuje, ale u nás to přece tak běžné není. Alespoň neznám nikoho, kdo by předmanželskou smlouvu uzavíral. Pere se to ve mně, rodičům rozumím, ale v tuhle chvíli je pro mne důležitější Marek. Nedokážu si představit, že bych mu měla tímto způsobem teď vyjádřit nedůvěru. Protože podle mě taková smlouva vyjádřením nedůvěry je.

Myslíte si, že jsem hloupá a měla bych myslet na zadní vrátka, jak mi říkají rodiče, nebo je můj postoj správný? Dokázaly byste svému nastávajícímu, kterého si berete z lásky, říct, aby podepsal předmanželskou smlouvu, ze které by jasně vyplývalo, že si tím kryjete vlastní majetek? Já to beru tak, že to, co do manželství oba dva přineseme, se logicky stane majetkem nás obou a problém s tím nemám.