Syn mé kamarádky u nás kradl
Jak byste se zachovaly v podobné situaci, kterou právě řeším? Jsem z toho dost špatná a vůbec nevím, co mám dělat.
Jsem samoživitelka, mám devítiletou holčičku. Už od dětství se pravidelně stýkám se svou letitou kamarádkou, jsme, jak se říká „nejlepší kámošky“. Velmi si rozumíme, jediné, v čem se neshodneme, je názor na výchovu. Zatímco já jsem spíš klidná a trpělivá, ona má na svého šestiletého syna podle mě dost nepřiměřené nároky a potrpí si na dodržování mnohdy nesmyslných pravidel.
Mnohokrát jsme kvůli tomu měly debatu, ale nikam to nevedlo. Ona je o svém stylu výchovy naprosto přesvědčená, že je správný a naopak kritizuje tu mou.
Teď se stalo něco, co musím řešit a nevím, jak. V sobotu odpoledne u nás byla kamarádka se synem na návštěvě. My jsme seděly v kuchyni u kafe povídaly si, děti si hrály u dcery v pokojíku. Všechno bylo v klidu, žádné problémy.
Až když odešli, zjistila jsem, že mi zmizela z poličky v obýváku pětistovka, kterou jsem tam měla připravenou pro mou maminku, která měla přijít v neděli. Všechno jsem prohledala, zeptala se dcery, jestli o ní něco neví, ale peníze nikde. Jsem si stoprocentně jistá, že jsem ji tam pokládala, záleželo mi na tom, abych ji mamince nezapomněla dát. Občas mi kupuje nějaké jídlo a věci v akcích a pokaždé se zdráhá ode mne za to peníze vzít, často se zapovídáme a já pak na to třeba zapomenu. Proto jsem ji tam připravila, aby se to nestalo.
A teď byla pětistovka pryč. Dcera mi řekla, že když šel Dominik na záchod, tak po návratu se tvářil divně, jakoby bojácně a nejistě. Z toho jsem usoudila, že je patrně „pachatelem“ a peníze si vzal. Nevidím na tom nic až tak zásadního, je to malý kluk. Přesto si myslím, že by se to mělo řešit, krádež by mu projít neměla, byť není třeba z toho dělat nějakou kriminální záležitost.
Jenže mám problém. Vzhledem k tomu, jak přísná a nesmlouvavá jeho maminka ve výchově je, se bojím, že když jí to řeknu, dá klukovi hodně co proto. Víte, on to s ní opravdu nemá jednoduché, je často bit za každou maličkost, už teď, když je mu šest, musí dodržovat přísně nastavená pravidla ohledně úklidu atd., prostě je nucen šlapat jako hodinky. Prý aby z něj něco bylo.
Když si představím, co by následovalo, kdyby se kamarádka dozvěděla, že u nás její syn vzal pětistovku, snad by ho zabila. (To je samozřejmě trochu nadsázka). Jenže nechat to jen tak se mi nechce. Taky mne napadlo, že by mi třeba nevěřila, a naopak by svého syna před tím nařčením bránila. I tahle možnost tady je, mohlo by tím pak utrpět a možná i skončit naše kamarádství.
Vůbec nevím, co mám dělat. Pětistovka je pro mne samozřejmě hodně peněz, nechce se mi to nechat jen tak. Z výchovného důvodu by měl i Dominik vědět, že udělal něco, co se nedělá, už jen proto, aby pro příště něco podobného někde nezopakoval. Ale tady mám blok, nechci mu ublížit, už tak to nemá jednoduché.
Jak by bylo nejsprávnější se v téhle situaci zachovat?
3.4.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn mé kamarádky u nás kradl
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kozoroh18: YXH: holky, fakt by v8m bylo příjemné, kdybyste zjistily, že si vaše ŠESTILETÉ dítě (tj. dítě které možná ještě ani nechodí do školy) někdo bral stranou a tam ho v podstatě obvinil z krádeže? 
. Já bych teda s takovou osobou pěkně vyběhla.
Kozoroh18: Plne souhlasim, taky bych si ho asi radsi vzala stranou a zeptala se ho jestli tam nekde nevidel penize. Nevim kam se podely a jestli si je nahodou nepujcil.
Katko, a jak víš že to byl zrovna Dominik? Jen proto, že "Dcera mi řekla, že když šel Dominik na záchod, tak po návratu se tvářil divně, jakoby bojácně a nejistě. Z toho jsem usoudila, že je patrně „pachatelem“ a peníze si vzal."
Napadlo tě, že tím pachatelem může být klidně dcera, která to na dominika svádí?
Mě nepřijde moc realistické, že by Dominik šel sám do obýváku (píšeš, že děti byly v pokojíčku a vy v kuchyni) obhlížet poličky, jeslit tam něco neleží. A že by se takhle rychle chopil příležitosti. Dále mi přijde, že šestileté dítě má mnohem méně příležitostí peníze za něco utratit než dítě devítileté, tj. tu potřebu mít peníze bych viděla spíš u devítileté slečny než u kluka, který možná ještě ani nechodí do školy, nejspíš nechodí nikam sám (aby mohl peníze za něco tajně utratit).
Takže bych se napřed zamyslela nad tím, co uděláš s vlastní dcerou, protože je minimálně stejně podezřelá jako Dominik (pro mě je podezřelá dokonce víc - ona nejspíš o těch penězích věděla, narozdíl od dominika, který by musel fakt jít sám do obýváku a oblejzat poličky).
Mě říct kamarádka, že moje dítě u nich kradlo, přičemž její jediný důkaz je, že JEJÍ dítě si myslí, že se moje dítě nějak tvářilo, tak by asi kamarádkou dlouho nebyla.... takže pokud to chceš řešit, tak bych si asi nějak o samotě promluvila s kamarádkou stylem "zmizela u nás pětistovka, nevím jestli to bylo moje nebo tvoje dítě, já budu dceru sledovat jeslti třeba moc neutrácí a sleduju, jeslit peníze nenajdu někde v jejích věcech, ale chci abys věděla, že se něco takového mohlo stát a kdyby se to objevilo u vás, tak mi dej vědět".
Je těžké někoho obvinit.
Možmá by jsi si s ním měla promluvit sama, že si něco půjčil co není jeho a že by bylo dobře kdyby to vrátil tam kde to vzal.
