Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Slibuje, že už mě nikdy neuhodí. Můžu mu věřit?

Slibuje, že už mě nikdy neuhodí. Můžu mu věřit?

O týraných ženách jsem vždycky jenom slyšela, četla, nebo je viděla ve filmech. Nikdy mne nenapadlo, že i já bych se mohla stát jednou z nich. Vždycky jsem byla sebevědomá měla spoustu přátel, neměla jsem problém s partnery, s nimiž jsem chodila. Tedy ve smyslu, že jsem nikdy nenarazila na žádného, který by měl agresivní sklony.

Pak jsem se ve svých třiadvaceti letech, seznámila se svým současným manželem.  Byla to pro mne láska doslova na první pohled. Když jsem ho poprvé uviděla, doslova se mi podlomila kolena. Měl úžasné charisma, vyzařovala z něj sebejistota a zároveň pevnost a klid. Když se vyjádřil a já zjistila, že mu nejsem lhostejná, dospěla jsem k názoru, že zkazky o princích na bílém koni nejsou pohádky, ale že se občas stávají.

Ano, takové jsem byla trdlo. Zamilovala jsem se do něj jako nikdy do nikoho předtím. Usínala a probouzela se s myšlenkou na něj, každý jeho dotek mě doslova elektrizoval. Prostě láska jako trám.

Byli jsme hezký pár, ve společnosti oblíbený. Naše společné chvíle v soukromí byly naplněny živočišným sexem, ale i něžnostmi a sdílením společných zájmů. V tu dobu jsem skutečně prožívala svou vlastní pohádku. A jak dnes zpětně vidím, neviděla jsem, ovládaná hormony a opojením, to, co jsem vidět měla.

Chodili jsme spolu rok, když jsem otěhotněla. Ačkoli věděl, že neberu žádnou HA (nemůžu ze zdravotních důvodů) a že tím pádem může k otěhotnění dojít, jeho reakce nebyla zrovna ideální. Zatímco já byla šťastná, on to přijal vlažně a dokonce se mě snažil přesvědčit, že potrat by byl nejlepší řešení. To jsem odmítla a on to nakonec akceptoval.

Žili jsme spolu, narodila se nám dcerka, které je teď půl roku a já už svého prince vůbec nepoznávám. Vlastně od chvíle, kdy jsem přišla do jiného stavu, se jeho chování ke mně výrazně změnilo. Už nebyl tak pozorný, jako dřív, špatně snášel mé nevolnosti a v podstatě si dál žil životem jako dřív, i přesto, že já byla kvůli svému stavu omezena a na nějaké bujaré večírky jsem neměla náladu ani chuť. Trápilo mne to, těhotenství jsem prožila v podstatě sama, nikdy mi nepohladil bříško, nikdy se nezajímal, jak se cítím, o výsledky ultrazvuku, k porodu se mnou taky odmítl jít. Když se malá narodila, chvíli to vypadlo, že se vzpamatoval a bude z něj dobrý táta a partner, ale po pár týdnech se opět vrátil ke svému předešlému způsobu života.

A začala mu vadit spousta věcí. Že jsem doma a on nás živí, připadalo mu, že se o domácnost nestarám, jak bych měla, když má malá plačtivější dny, je z toho nervózní a už se i salo, že na ni kvůli tomu křičel, ať drží hubu.

Abych to zkrátila, všechny tyhle jeho projevy postupně zapříčinily, že jsem se vedle něho přestaa cítit šťastná. Už pro mne neměl dobré slovo, o nějaké něze si můžu nechat zdát. Sex ano, když má náladu, ale je to takové bez citu. Je na něm poznat, že mu rodinný život nesedí.

Když se stala ta věc, o které jsem psala, že zařval na sotva půlroční miminko, ať drží hubu, hodně ostře jsem se kvůli tomu ohradila a řekla mu, že tohle snad ne, jak může něco takového vůbec udělat. A tehdy se to stalo. Naštvaně se na mě obrátil a řekl, že samozřejmě, že může a že toho může ještě víc a vlepil mi takovou facku, až jsem vzala druhou o zeď. Naprosto mě to šokovalo. Nezmohla jsem se vůbec na nic. On se sebral a odešel pryč.

Od té doby to u nás je hodně napnuté. Pravda je, že se mi druhý den omluvil, že m ujely nervy, ale ve mně to je. Bojím se, aby se to někdy neopakovalo, aby se pak nechoval agresivně i k naší holčičce.

Jsem z toho všeho strašně zklamaná, z růžového obláčku jsem pěkně tvrdě dopadla na zem. Nechci malé bořit rodinu, ale přesto uvažuju, že bych od něj odešla. Měla bych kam, zpátky k rodičům, určitě by mě vzali zpět. Jenže se nechci unáhlit. Proto jsem se rozhodla napsat sem a zeptat se ostatních žen, co si o naší situaci myslí. Je možné, že ta facka byla jen ojedinělý úlet a už se to nebude opakovat? Anebo se mám řídit rčením – uhodil jednou, uhodí i podruhé a na tu druhou ránu nečekat? Co byste dělaly na mém místě vy?

Julie


11.11.2015   Rubrika:   |   Komentářů 65   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Slibuje, že už mě nikdy neuhodí. Můžu mu věřit?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-65
kubikm
kubikm - 12.11.2015 22:04

Petruša: ad spící dítě
jedna moje známá položila dceru do postýlky a řekla dobrou noc...a holčina spala
bohužel, ve škole jí to potom moc nešlo, ale dělá kuchařku ve škole, baví ji to a je asi spokojená....

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 22:01

Petruša: ad Dušek
já byla takový ten vyskakovací čertík z krabičky...
časem jsem dozrála
už jsem stará baba, ale musím říct, že dnes se podle toho chovám a dospěla jsem k tomu vývojem...

 
Petruša
Petruša - 12.11.2015 21:58

kubikm: 21:39: pravdivé řekla bych smajlik - 47

 
Petruša
Petruša - 12.11.2015 21:57

kubikm: 21:33: no právě, to asi říkají všechny (nebo všichni, myslim, že byť v daleko menší míře, ale přece, jsou na tom tak i chlapi) jak jsou nešikovný,tuhle spadly, támhle spadly, uklouzly, narazily... :-( Snad se z těch traumat klučina dostal...
21:37: tak spící dítě jsem taky záviděla, prvního syna nevim co to je. Druhý byl v tomhle "za odměnu"

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 21:39

Návod na život podle Jaroslava Duška:
1. Když se ti něco líbí – řekni to

2. Když se ti něco nelíbí – řekni to.

3. Když se ti po někom stýská, zavolej mu.

4. Když něčemu nerozumíš, zeptej se.

5. Když se chceš s někým setkat, pozvi ho.

6. Když něco chceš, popros.

7. Nikdy se nehádej.

8. Chceš-li, aby ti porozuměli, vysvětluj.

9. Když ses provinil, řekni to rovnou a nehledej výmluvy.

10. Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu – a ta se nemusí vždycky shodovat s tvou vlastní.

11. Nestýkej se se špatnými lidmi.

12. Nejdůležitější v životě je láska. Všechno ostatní jsou zbytečnosti.

13. Naše problémy jsou pouze v naší hlavě.

14. Okolní svět není ani dobrý ani špatný – je mu zcela lhostejné, jestli existuješ.

15. Z každé události se snaž získat pro sebe něco užitečného.

16. Nebuď suchar.

17. Pamatuj, že nikomu nejsi nic dlužen.

18. Nezapomeň, že nikdo není nic dlužen tobě.

19. Nelituj ani času ani peněz na štěstí z poznávání světa.

20. V životě vždycky spoléhej pouze sám na sebe.

21. Věř svým pocitům.

22. K ženám (ostatně i k mužům), stejně jako k dětem buď trpělivý a trochu shovívavý.

23. Pokud máš špatnou náladu, zamysli se nad tím, že až zemřeš, nebudeš mít ani tu

24. Žij dneska, protože včerejšek už není a zítřek být ani nemusí.

Jaroslav Dušek

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 21:39

něco sem zkopíruju...pokud budou námitky, tak to vymažte

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 21:37

Nika1: to je mi moc líto, znám tě podle nicku už dlouho....
já třeba tiše záviděla lidem, který dítě spalo a spalo...ani já, ani dcera potom 2x jsme to nezažily...ale že bych třeba na dítě zařvala...proboha spi...to si neumím představit, to by rozhodilo na několik dní, řekla bych....

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 21:33

Petruša: no právě...říkám si, co z toho chlapečka asi roste? Bude citlivý a nebo naopak po vzoru tatínka?
Vidíš a venčily jsme s několika holkama...a nikdo to netušil....
akorát ona byla "nešikovná" několikrát zlomená ruka....

 
Nika1
Nika1 - 12.11.2015 21:32

kubikm: Už bych asi seděla. Normálně bych ho vyřídila třeba nožem. Zabít mi psa a bít dítě.
Ne vážně. Mám 5ti měsíční dceru s tzv.hyperexcitabilním syndromem. Jinými slovy vysoce dráždivé a hysterické dítě (dle neurologů, dětské lékařky atd.). Temperamentem a vzhledem celá tchýně. Občas je to hodně těžký, třeba s kočárem se mnou nikdo nechce, protože malá křičí a chce nosit, v nosítku zase že chce vidět dopředu (nejde to), aby viděla nebo že nevidí listí na stromech, když zrovna není strom, když do minuty nemám jídlo atd. U doktorky ji položím na přebalovák a spustí řev, že si myslí, že jí vraždím atd. Přesto je to moje zlatíčko a dýchala bych za ní. Ovšem "drž už tu šlejfírnu (pusu)" už ze mě taky vyjelo. Tak jsem se šla na minutku zchladit vedle do pokoje. Občas jdu s kočárem jak robot a nevím jaký je den. Něco jiného je ale tón a řvaní. A facka je konečná. Každý jste chtěl něco jiného, vrať se k rodičům. To ti radí "dítě", co zažilo domácí násilí na matce i sobě.

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 21:31

Zuzilka: jak je to s nima dál - netuším, znali jsme se právě přes toho psíka...

 
Petruša
Petruša - 12.11.2015 21:18

kubikm: to je strašný :-(

 
kubikm
kubikm - 12.11.2015 21:16

Zuzilka: nejhorší je, že dopadne jako známá
on ji nejen mydlil, ale vždy vysvětlil, že si za to může, že je tak nemožná...
zachránilo ji to, že mydlil i kluka a ředitelka ve školce na to upozornila sociálku a policajty
on třeba, když se jen cvičilo a učitelka zvedla ruku, tak se chytil za hlavičku a padal na zem....
jo a jedinou jejich radost, psíka, jim zabil, před jejich očima....

 
Zuzilka
Zuzilka - 12.11.2015 20:35

Já osobně jsem se po první facce začala balit.....manželovi došlo,co provedl,ukecal mě,abych zůstala a od té doby na mě ruku nevztáhl.Ale pozor,takový je jeden z tisíců....Hned po incidentu jsi měla balit a utíkat.Holky mají pravdu,příště přijde kromě facky i kopání.....a možná ještě horší.UTÍKEJ DALEKO

 
kaaj
kaaj - 12.11.2015 17:26

smajlik - 76 prosím odejdi...

 
kareta
kareta - 12.11.2015 17:01

odejdi, nemá to cenu. I kdyby ho měl zlatýho a koupil ti letadlo, netojí to za to.smajlik - 66

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-65
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.