Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Děti.Výchova, škola, kamarádi

Nežijeme povrchně. Jsme proto „socky“?

Nežijeme povrchně. Jsme proto „socky“?

Je nám s manželem 39 a 45 let, máme dvě děti – 11 a 9 roků. Brali jsme se před patnácti lety, v rámci privatizační vlny jsme velmi výhodně odkoupili nájemní byt, v němž jsme bydleli. Zrekonstruovali ho a zařídili, brzy na to se narodil syn, kterému je nyní jedenáct let, za dva roky se naše rodina rozrostla ještě o dcerku.

Odmala jsme se obě děti snažili vést ke sportu, k zájmu o kulturu, hodně jsme cestovali, všude je brali s sebou. V podstatě nic pro nás nebylo překážkou, aktivity jsme jen úměrně uzpůsobili věku našich dětí. Dnes už oba dva skvěle lyžují, plavou a celkově jsou velmi zdatní. Navštěvují několik kroužků, syn hraje na kytaru, dcera letos začala docházet na hodiny klavíru, moc po tom toužila. Také se věnují každý nějakému sportu.

Žijeme všichni hodně aktivně. Ačkoli nemáme s manželem nějak přemrštěně vysoké platy, snažíme se v rámci našich možností dopřát dětem co nejvíce zážitků a aktivit, které je obohatí a vytvoří jim kvalitní základ a návyky do budoucna.rodina

Až do nedávna vše klapalo, žili jsme spokojeně a společně trávený čas a celkově náš rodinný život jsme si užívali. Zlom nastal v letošním školním roce, kdy začal syn chodit do páté třídy. Najednou se něco změnilo. Vypozorovali jsme, že se vyhýbá svým dřívějším kamarádům, stýká se jen s jedním. Do školy chodí nerad, netáhne ho to ven.

Po nějaké době se nám svěřil. Spolužáci mu prý nadávají do socek, vysmívají se mu, že nemá pořádný mobil, nechodí značkově oblékaný, podivují se, jak to, že nemáme plazmovou televizi a spoustu dalších věcí.  Z toho důvodu k nám už před časem přestal spolužáky vodit na návštěvu.

Je z toho nešťastný, cítí, že se odlišuje. Je ještě malý, nedokáže pochopit, že skutečná kvalita života a spokojenost není jen v luxusním materiálním zabezpečení. Pro něj je teď alfou a omegou to, aby obstál před svými spolužáky, zařadil se mezi ně. I když jsme se mu snažili vysvětlit, že jiní lidé utrácejí peníze za stále nové značky mobilů a další kolikrát zbytečné věci, my se snažíme naše peníze investovat do nás jako rodiny, do společného vyžití. A že mu radši než poslední typ mobilu koupíme novou kytaru nebo lyže.

Nechápe to. On by chtěl mít všechno. To, jak jako rodina žijeme, se mu líbí, sám si všímá, že na některé jeho spolužáky nemají rodiče čas a nepěstují s nimi žádné společné zážitky. Je rád, že my spolu podnikáme spoustu akcí, těší se na dovolenou, chystáme se na kolech na Šumavu. Přesto ho jeho postavení mezi spolužáky trápí, cítí se méněcenný, vysmívaný.

Zajímal by mne názor čtenářek na tento problém. Také se setkáváte s případy, kdy jsou děti už odmala vedeny k nekritickému obdivování „materiálna“ a uniká jim pravá podstata života? Kdybychom měli dostatek financí, klidně dětem pořídíme i ty nejlepší mobily a značkové věci, koupíme plazmovou televizi… Ale my na tohle všechno nemáme. U nás je to buď anebo. Když utratíme peníze za spoustu povrchních nesmyslů, už nám nezbude například na nové kolo pro syna, které potřebuje na letní dovolenou. Jen na vysvětlenou. Náš byt je zařízen úplně normálně, je útulný, sladěný, jen v něm chybí spousta všelijakých moderních vymožeností. I oblékáni chodíme dobře, ale neutrácím za zbytečně drahé věci jen proto, že mají nějakou značku.

Podařilo se vám v tomto ohledu nalézt zlatou střední cestu? S manželem jsme přesvědčeni, že pro naše děti děláme to nejlepší, co můžeme. Ale co když si to jen namlouváme a ony ve své podstatě touží po něčem úplně jiném, jen jsou ještě moc malé, aby nám to dokázaly otevřeně říct?

Markéta


20.4.2011   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 65   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Nežijeme povrchně. Jsme proto „socky“?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-65
Stanik
Stanik - 20.4.2011 8:34

sevenofnine: amen smajlik - 47

 
sharon
sharon - 20.4.2011 8:33

určitě není chlapec ve třídě jeden jedinej.....a plazma je na prd, strašně žere , LCD je lepší....smajlik - 68

 
Stanik
Stanik - 20.4.2011 8:31

Křeček: smajlik - 47

 
Křeček
Křeček - 20.4.2011 8:25

Pro mě jsou socky ti, kteří nepracují, přestože by mohli, a nechávají si platit dávky.
Což opravdu nejste.
Ale jak to vysvětlit klukovi, to opravdu nevím, vlastně neznám okolnosti,kromě toho, žepřišel do páté třídy a že "najednou".... co bylo najednou? Změnil školu? Třídu? Přišli noví žáci?
Neříkej, že ti původní to nikdy neřešili a najednou se mu všichni začali posmívat.

 
sevenofnine
sevenofnine - 20.4.2011 8:24

nezlob se, ale připomínáš mi sousedku, oni se neustále morálně "vytahují" jak dělají vše nej pro děti, taky všude spolu, spousta zájmů atd. , což je naprosto skvělé pokud tak rodina chce žít, ale oni to dávají všem okolo "sežrat" jak oni jsou jiní a skvělí, co oni dávají a jak je náš život ostatních povrchní a hloupý ... Nezlob se, ale spousta rodin je aktivních a troufnu si říct, že většina. Když mrkneš v neděli do zoo, v zimě na svah nebo v létě na koupák tak je tam natřískáno. Muzea , divadla i cyklostezky praskají ve šveh. Nejste nijak jiní, prostě si žijete jak chcete, otázkou zůstává jak se prezentujete a co syn zopakuje svým chováním. Pár šklebilů se najde v každém kolektivu, to je naprosto normální a je fuk jestli budeš navštěvovat skaut nebo krasobruslení a jestli bydlíš v pronajatém 2+1 nebo ve vile.

 
kareta
kareta - 20.4.2011 7:57

Marketo, vzhledem k tomu, jak se k tomu stavíte a jak to synovi prezentujete (nemáme na to) se MUSÍ cítit poníženě. Navíc je nějak vidět, že kdybyste na to měli, tak to dětem koupíte...CHYBA!!! I On pouze přebral váš postoj- chci to, al enemám na to, protože...blabla. Jestli je ale silnej v kramflecích, tak to ustojí...chce to trochu mu pomasírovat ego, sebevědomí.smajlik - 26

 
tornado-lou
tornado-lou - 20.4.2011 7:57

No to jsem sama zvedava, co si prectu v reakcich. u nas to totiz bude za par let totez. Jen s tím rozdílem, že my bysme plazmovou televizi nekoupili ani kdybysme na ni měli, prostě proto, že ji považujeme za zbytečnou, stejně tak nejnovější mobil atd.

 
sharon
sharon - 20.4.2011 7:30

modroočka: smajlik - 47 ano, někteří dospěláci si hodně zakládají na tom že jsou bohatí a přitom jsou chudí duchem.....

 
Kassy
Kassy - 20.4.2011 7:26

Markéto, tobě to možná připadá povrchní, ale pro něj je to velmi důležité, protože je to otázka začlenění do kolektivu. Jemu přece nejde o ten mobil samotný, jemu jde o to, aby ho spolužácí brali a respektovali. Mobil je jen prostředek. Není asi ještě dost starý na to, aby chápal, že takhle nezíská opravdové kamarády. Tohle bych se mu především snažila vysvětlit.
A pak bych ho možná zkusila přihlásit třeba do skauta nebo do nějakého turistického oddílu - prostě do nějakého kolektivu, kde ty kamarády bude moct najít i bez nového mobilu, kde někdo ocení jaký je a co umí, ne jen co vlastní. Jen si předem prověř, jak je ten oddíl vedený a jaká je tam atmosféra, aby to nakonec nedopadlo stejně jako ve škole.

 
Lujza
Lujza - 20.4.2011 7:13

To co pro děti děláte je nádherné. To pochopí, až budou mít vlastní rodinu. Většina rodičů dá raději dětem na co si vzpomenou, jen aby s nimi nemuseli trávit své volno. Naše holky dřív taky chodívaly a vykládaly, co mají ostatní děti a co ony nemají, ale vidí jen ty mobily, počítače atd. . . Snažili jsme se také dětem věnovat, vychovávat je ve skromnosti a snad jim to do života pomůže.

 
sharon
sharon - 20.4.2011 6:55

tak tady by se řeklo, že jsou to hloupá děcka co nadávají druhým do "socek"....jenže se s tím setkáte i tady mezi dospělými.....bohuželsmajlik - 63

 
mashanka
mashanka - 20.4.2011 6:47

Jedenáctileté dítě není zase tak malé, aby nebylo schopné si uvědomit, že všechno prostě mít nemůže.

Dala bych mu vybrat, jestli chce nové lyže nebo mobil, aby to nebylo stylem "já vím nejlíp, co je pro Tebe dobré"

Ono to nebude možná zase až tak zlé - všichni rodiče přece znají větu "Al všichni ve třídě mají...... jen já ne". Párkrát jsem si dala tu práci, když byl syn v tomto věku, a zjistila skutečnosti - nebylo to tak, že by všechny děti měly, směly.... atd - prostě to zkouší, no.
V každé třídě je pár dětí zbohatlíků. ale rozhodně jich není většina - většina lidí má spíš dnes starosti, aby nějak důstojně vyžila. Jedenáctiletý kluk už je dost velký, aby tohle uměl vyhodnotit - obzvlášť, když je k tomu od malička vedený

 
orinka
orinka - 20.4.2011 6:46

Drahou televizi (i na splátky), může mít dnes každý, stejně jako značkové hadry, které se za měsíc omrzí. Jestli na to kluk psychicky má, ať se s těmi blbečky vůbec nebaví, ignoruje je, protože na něj nestačí. On přece nemá povinnost obhajovat svůj vlastní domov a život, on "jen" chodí do školy se spolužáky, které si jako kamarády nevybral. Nepomohlo by změnit školu? Jsou školy speciálního zaměření, třeba na ekologii, tam by určitě zapadl. Já se oblékám i ze sekáče a nemám z toho komplex, vadí mi vyhazovat peníze za průměrnou věc jen kvůli tomu, abych platila značku a dotovala tím už tak dost bohaté majitele.

 
sallie
sallie - 20.4.2011 2:38

Za prvé - zkusila bych synovi dávat vybrat... samozřejmě že ne v rámci plazmová televize vs. lyže - ale v malých věcech - třeba jestli chce k narozeninám novou hračku nebo značkové triko - vám to může být vcelku jedno a on ať si srovná priority.
Jinak si myslím, že přeci jen by mohl mít pár značkových kousků oblečení - to je to, nač je nejvíc vidět - a nemusí toho být moc - když bude mít jedny slušné džíny, tak se ztratí, co má za triko atd...
Dál můžete zkusit vzít někdy sebou nějaké spolužáky. Máme menší děti, ale teď s námi byl jeden klučina na prázdninách - pidichata na horách, kde jsme spali na zemi mu přišla děsně "cool" - protože jsme lyžovali, koulovali se atd... když váš syn bude mít ve třídě zázemí v klukách, kteří jsou rádi aktivní a dělají zajímavé věci, tak snáze odrazí posměváčka, který řeší plazmové televize.... a nemusí to být hned lyžovačka - stačí půldenní výlet na kolech korunovaný zmrzlinou...

A ještě si myslím, že se možná trošku zamyslete nad tím, jak svoje volby dětem prezentujete - definice stylem "na televizi nemáme peníze" zní jako že byste televizi CHTĚLI, ale nemůžete - vysvětlení "plazmovou televizi nechceme, je to zbytečný krám, za ty prachy raději koupíme nové lyže, které si užijeme mnohem víc" zní mnohem pozitivněji - a zároveň to synkovi rovnou dává odpověď posměváčkům. Televizi nemáme, protože jí NECHCEME (což je veliký rozdíl proti tomu, když NEMŮŽEME).
Vzpomeň si na Toma Sawyera, jak musel natírat plot.... mohl nad tím skuhrat a nechat se litovat a posmívat - ale on z toho udělal extrašpek a ctnost, kterou mu všichni záviděli a hrnuli se, aby si taky zanatírali :-)

 
Alice.
Alice. - 20.4.2011 1:38

Je zvláštní že se tenhle pocit méněcennosti u syna vylíhnul najednou z ničeho nic. Spíš bych řekla, že ho trápí něco jiného a tohle je problém zástupný. Zkusila bych z něj vytáhnout co se ještě ve škole změnilo, jestli se něco nestalo...může být šikanovaný, někdo mu něco provedl a on si našel jako kompenzaci něco z čeho může v podstatě vinit vás. smajlik - 26

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-65
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.