Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

Sekýruje mne a ničí. Přítelova babička.

Sekýruje mne a ničí. Přítelova babička.

Je mi jednatřicet, žiji s přítelem a máme půlroční holčičku. Bohužel, dostala jsem se do poněkud nepříjemné situace, jejíž vyřešení pro mne není vůbec jednoduché, neboť si uvědomuji, že můj postoj je patrně sobecký. Přesto jsem se rozhodla zde svěřit, snad jen kvůli tomu, že je to možnost se ze všeho alespoň vypsat.

Jak jsem psala, žijeme spolu s přítelem. Jenže nejsme úplně sami. Kromě naší malé dcerušky s námi bydlí i přítelova třiaosmdesátiletá babička. Respektive – my bydlíme u ní v jejím domku. A to je právě ten kámen úrazu. Toto vzájemné soužití mne neskutečně ničí a cítím se v pasti. Ono totiž to okřídlené „sbalit se a odejít“ v reálu tak lehké nebývá. A to nejen z důvodu, že máme dítě.

Abych vás uvedla do situace. Můj přítel je na svou babičku citově velmi silně vázaný. Nedivím se tomu, on i ona si prožili peklo a oba si zaslouží obdiv. Když bylo Petrovi (přítel) jedenáct let, jeho rodiče tragicky zahynuli při autonehodě. Byl jedináček. Ani si neumím představit, jak to pro něj muselo být hrozné.

Naštěstí měl prarodiče, kteří se o něj postarali a vychovali ho. Hlavně tedy babička, dědeček zemřel, když mu bylo čtrnáct. Petr tedy zůstal sám s babičkou, která se mu maximálně věnovala a podařilo se jí nahradit mu chybějící rodiče. Určitě to pro ni jednoduché nebylo. Ztratila jedinou dceru, pak manžela, zůstal jí „jen“ vnuk. Hodně se na něj upnula a dělala vše pro to, aby nestrádal.

Po maturitě si Petr našel zaměstnání ve městě (dosud žil s babičkou na vsi) a začal při zaměstnání studovat vysokou školu. Babičku navštěvoval tak často, jak jen to bylo možné.

Když jsme se před třemi lety seznámili, o svém dětství mi vyprávěl. Pocítila jsem neskutečný obdiv a vděk k jeho babičce, která mu dokázala poskytnout zázemí. Později mne s ní seznámil a vše bylo v naprostém pořádku. Navštěvovali jsme ji pak společně. Bydleli jsme v pronajatém bytě ve městě.

Když jsem otěhotněla, začal se babiččin zdravotní stav zhoršovat. Ne, že by byla nějak nemohoucí, ale už se nezvládala postarat o dům a zahradu úplně sama. Každý víkend jsme za ní jezdili, přivezli nákup na celý týden, Petr nasekal dříví a udělal vše ostatní, co bylo potřeba, já jsem uklidila, vyprala. Zkrátka snažili jsme se jí ulehčit, jak jen jsme mohli.

Časem nás však tento způsob dvojího života začal zmáhat a Petr přišel s návrhem přestěhovat se k babičce natrvalo. Do práce prý může dojíždět autem a já s miminkem budeme alespoň na čerstvém vzduchu. Souhlasila jsem. I babička naše rozhodnutí nadšeně přijala těšila se na pravnoučátko.

Zpočátku bylo všechno v pořádku. Krátce po narození naší dcerky se pro mě však toto společné soužití začalo stávat malým peklíčkem. Domek, ve kterém žijeme, není velký, nějaké dvougenerační rozdělení zde nepřipadá v úvahu. Babička má jednu místnost, my dvě a společně užíváme kuchyň a ostatní příslušenství.

Čím dál víc si uvědomuji, kdo je v tom domku skutečně doma a kdo jen „na návštěvě“. Babičce najednou začalo na mne vadit snad úplně všechno. Jak uklízím, jak vařím, jak se starám o malou. Neustále mne sekýruje, komanduje, brblá. Rozčiluje se nad každou maličkostí, kterou pořídím třeba do vybavení kuchyně, všechno považuje za zbytečnosti a vyhazování peněz. Do našich pokojů chodí kdykoli zcela samozřejmě, když někam jdu, vyzvídá, babičkakam a kdy se vrátím.

Nedokážu to takhle přesně popsat. Nežije se mi tam dobře. Jsem pod neustálou kontrolou doslova ve všem, co dělám. Chvílemi mám pocit, že už to déle nevydržím.

Snažím se brát na babičku ohled, uvědomuji si, že ve svém věku má na takové chování asi nárok. Nehádám se s ní. Ale ničí mne to a nevím, jak dlouho to budu schopná vydržet. Přítel tu babiččinu proměnu nepociťuje tak razantně, celé dny je v práci. Už jsem si mu postěžovala a vysvětlila mu, že to společné soužití je patrně nad mé síly, ale on o stěhování nechce ani slyšet. Prý po něm nemůžu chtít, aby po tom všem, co pro něj babička udělala, ji nechal na stará kolena samotnou a opuštěnou.

A já nevím, co mám dělat. Petra mám moc ráda, i když nejsme oddáni, jsme rodina, máme dítě. Nechci ji rozbíjet. Ale zároveň je pro mne strašně složité žít v modelu, ve němž se právě nacházím. Vzájemné silné pouto mezi babičkou a Petrem naprosto chápu, vím, že kdybych si přestěhování prosadila, stejně by mi to štěstí nepřineslo, protože Petr by si to vyčítal. Čím dál víc se mi ale do mysli vkrádá myšlenka, zda je skutečně nutné, abych byla já ta stoprocentně chápající a ustupující. Co můj život, mé potřeby, mé pocity?

Janina


4.2.2011   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 66   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Sekýruje mne a ničí. Přítelova babička.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
tornado-lou
tornado-lou - 4.2.2011 9:28

K radam -najdete babicce program v DD- muzu poznamenat jenom to, ze je na tom patrne zdravotne spatne a kazdej vyslap mimo domov je pro ni nepredstavitelna zatez. rozhodi ji to cely den a strasne ji to unavi. pochybuju, ze je tohle schudna moznost. nechat ji delat to co muze je dobrej napad, ale for je ten, ze ona asi uz moc nemuze. k rostlinkam se neohne, pletaci jehlice nejspis poradne neudrzi, na nic z toho nevidi. a kdyz vidi, tak vidi, ze uz to neni to co driv a je z toho nestastna.

 
mashanka
mashanka - 4.2.2011 9:28

Vydrž to, povznes se, je to stará osoba, má své vrtochy. V 83 letech je to běžné, i kdyby to byla tvoje babička, měla by je taky.
Pokus se jí ten konec života zpříjemnit - ber ji jako svoje druhé dítě.
Nemůže za to.

 
Jenenka
Jenenka - 4.2.2011 9:17

rychlonožka: s tím tedy nesouhlasím.Janina přece píše, že měli pronajatý byt, ve kterém bydleli, ale nastěhovali se k babičce proto, že babi už nestíhala a je zmáhalo jezdit každý víkend babičce POMÁHAT. A babi z toho byla celá nadšená.

 
tornado-lou
tornado-lou - 4.2.2011 9:10

Janino, s tim se neda nic delat. bud odejdes, nebo to vydrzis. tady nepomuze vubec ale vubec nic jinyho. taky mam babicku. je to skoro totez.ona to snad ani nemysli zle, ale nikdo nic neudela dobre. jestli te to uklidni, tak ono to neni nic konkretne proti tobe.takhle by brblala na kazdyho. ale reseni to nema. spis bude hur smajlik - 56 jeste budte "radi" ze nemate zadny dalsi pribuzny, ti by vam jeste radili, jak to mate delat jinak a lip aby byla babicka spokojena smajlik - 37

 
kareta
kareta - 4.2.2011 9:05

pavlina: proč ne? Jí to udělá radost a tomu miminu je to jedno.

 
Ploduska
Ploduska - 4.2.2011 8:56

kareta:
smajlik - 76 představ si , že fakt neco uháčkuje a ty to budeš muset tomu nebohému dítěti oblíkat smajlik - 76smajlik - 68

 
Ploduska
Ploduska - 4.2.2011 8:55

Linda:
tak nábytek obalený molitanem to bych šílela taky smajlik - 68 a udaleka mi není ani tech 70smajlik - 76

Bridgetj:
a už je to tady - pořidˇte pejska ! jak je to dlouho, co tu byl článek a staré paní a psovi? smajlik - 68

osobně si neumím představit, jak ukoluju tchyni ve veku mé babičky (btw mám ji taky tak)- naštestí s ní nebydlím, takže její "rady" pouštím jedním uchem tam a druhým ven., což by asi při denodenním soužití nešlo donekonečnasmajlik - 26 asi bych trávila hodně času na dloooouhých procházkách smajlik - 26

 
Kočkomilka
Kočkomilka - 4.2.2011 8:51

S přibývajícím věkem klesá potřeba spánku a pokud není tělo unavené fyzicky, mají staříci hodně lehké spaní. Můj otec ceý život vstával ve 4.15, dělá to i v 78 letech.Něco udělá kolem domu a v 9 po svačině si jde na 2 hodiny lehnout.Večer v 10 už spí jako mimino.Kdyby nic nedělal,věřím tomu, že noc prochodí po baráku.Tchýně usne třeba až ve 2 v noci,v 6.30 pravidelně vstává.Ale z čeho by byla unavená,maximálně z luštění křížovek.

 
Kočkomilka
Kočkomilka - 4.2.2011 8:44

Asi po 19ti letech manželství jsme si do baráku nastěhovali tchýni,sice máme každý svou bytovou jednotku,ale získali jsme vrátného,kontrolora,vyzvídače a hlídače v jedné osobě.Tchýni je 72,celé dny je doma,skoro nic nedělá,je líná jak veš.I sednout do auta,vyjet nad město a udělat 5 kroků,zatímco já vylítám psa.Moje maminka je ještě o 4 roky starší,takže vím,co stáří obnáší.
Moje rada? Nepřemýšlej tolik nad tím,co babička říká. Má svůj svět,své mouchy.Když brblá,nevíš,jestli tím nezahání nějaké trápení nebo bolest. Počítej s tím,že ji dochováš do poslední chvíle a neber to jako trest.Vždycky to tak bylo,pod jednou střechou více generací,průběžně se rodilo a umíralo.Hlavně si z babičky neudělej nepřítele,neutrhuj se na ni a zkus ji zapojit.Jděte spolu ven,spolu pracujte na zahrádce, ruční práce a taky bych souhlasila se psem nebo kočkou.Neznám lepší uvolnění,než hladit kočičí kožich. Z domečku bych neutíkala.

 
kareta
kareta - 4.2.2011 8:40

Babičku zaúkoluj. nech na ní vaření, nějaké lehké práce zvládne, popř. ji popros, jestli by mohla háčkovat něco na mimino, prostě se NUDÍ!!smajlik - 26

 
orinka
orinka - 4.2.2011 8:35

Vydrž, ono to bude jen na pár let...staří lidé za své chování z velké části nemůžou, změny na mozku způsobují, že se chovají nevyzpytatelně. Zkus to přijmout tak, že je prostě duševně nemocná, na výtky neodpovídej, dělej si své a ona, když nebude mít proti sobě odpor, nebude se mít s kým dohadovat. A ona nemá žádné sousedky, u který by se vypůsobila?smajlik - 58Já, když byly děti malé, jsem měla doma totéž, moje babička do všeho strkala nos, všecko mi organizovala a já šílela. Teď bych na to šla jinak: přisvědčila bych a pak to udělala po svém.

 
Zaffira
Zaffira - 4.2.2011 8:33

bez ohledu na to, že ho babička vychovala, bych ji slušně vymezila hranice. Vy u ní sice bydlíte, ale zase jí pomáháte. Není třeba ji ve všem ustupovat. A přítel ať si vezme dovolenou a pár dní je s váma, ať sám vidí.

 
Johanka74
Johanka74 - 4.2.2011 8:22

Babička udělala pro tvého přítele maximum a je naprosto samozřejmé, že byste jí to měli vrátit, tím spíš, že ještě díky ní Vám spadne do klína domek se zahradou jen tak, za nic. Zkus si na chvilku představit,že byste žili někde jinde, spláceli hypotéku dalších 30let, každý měsíc počítali korunu, muž odnevidímdonevidím v práci a doma ty, nervozní z nedostatku peněz. To by sis opravdu nemohla nic dopřát, i kdybys moc chtěla modernizovat smajlik - 26 vydrž, babička je hodně stará paní, ono bude líp už hned na jaře,až budete moct jít ven a nebudete mít ponorku z toho,že jste zavření v domě, protože je venku hnusně. Určitě jí můžeš nějak zabavit, i kdyby háčkováním, pletením nevím, co by ráda dělala. Každopádně nebuď sobec. kdyby ona před dvaceti lety lety, kdy jí bylo 63let, byla sobec a chtěla si žít neomezována po svém, tvůj přítel by vyrůstal v děcáku.. Ještě třeba její pomoc oceníš s malou, až začne lézt po zahradě a babička bude u ní sedět a hlídat..

 
Linda
Linda - 4.2.2011 8:22

Ten tvuj Petr nemá dovolenou, nebyl nikdy nemocný .... proste aby byl doma s vámi více dní v tahu a sám si to vyzkousel na vlastní kuzi. Ano milovaná babicka, má vlastne uz jenom ji (sorry já vím má i tebe a dceru, ale vy jaksi stojíte v jiné rovine lásky). Kdyz nic jiného mohl by ti pomoci obrousit rohy a nebo premluvit babicku na trosku aktivit. Ale pokud je babka chudák ráda ,ze se plazí po dome, tak nebude nikde courat s duchodcema.
Na druhou stranu lidé v tomto veku májí rádi svuj klid, svoje zazité schéma dne a at vás miluje sebevíc, ty a dcera jí narusujete zazité koleje. A tak babka brblá. Na jednu stranu je ráda, ze není sama a má spolecnost, na druhou stranu má vsude hracky, detský serepeticky, buhví kolik se vyspí - starý lidi mají lehký spánek a pokud se dcera budí nekolikrát za nocsmajlik - 26.
Já to vidim ted u nás. tchánovi je jenom 70, bydlí u neho momentálne svagrovka s detmi 1 a 3 roky. Tchán je miluje nadevsechno, ale SILI z nábytku obalenýho molitanem (ta mladsí si zacíná stoupat a mlátí hlavou do vseho), pred dvd a tv má natlucené prkna, aby malá nemohla tahat filmy a mackat tlacítka, kuchyn a koupelna vypadají jak po výbuchu, protoze svagrovka delá s detmi vsechno. Hracky vsude. A od zárí se jedinou noc nevyspal v celku. Doslo to tak daleko, ze tchán radsi vyklidí barák a prijede na víkend k nám a spí na nafukovací matraci v obýváku na zemi, ale spí celou noc. Vase 83letá babicka pole vyklidit nemuze!!! Takze Janino na jednu stranu te chápu, na druhou stranu nevím kdo je ta vecne chápající a ustupující osoba smajlik - 26

 
myše
myše - 4.2.2011 8:19

Babi potřebuje něco dělat. Dokud byla sama, musela obstarat domek, zahrádku, něco si uvařit... a dneska? nemusí nic - vaříš ty, uklízíš taky...
pokus se vymyslet něco, co by mohla dělat a bylo by to pravidelně...
Já žiju se svou mámou v domácnosti, taky to není jednoduché - převzala jsem všechny práce - a sama vidím, že to není dobré. Mámě zůstalo žehlení... Zkuste vymyslet co by babi zvládla... nevím, třeba at vaří každou středu a pátek např. nebo na zahrádce pěstuje zeleninu pro mimino... prostě něco takového... ona se zabaví a vy budete mít víc klidu

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.