Moje matka jako výkrmna mých dětí. Dusno v rodině.
.jpg)
Máme dvě děti – pětiletou holčičku a sedmiletého chlapečka. Bydlíme společně s mými rodiči ve větším domě. Sice máme každý své patro, ale víte, jak to chodí. Děti pobíhají sem a tam, chvíli jsou doma, chvíli u babičky. Tomu se dá dost těžko zabránit.
Moji rodiče je milují, doslova by se pro ně rozkrájeli. Na jednu stranu je to příjemné, na druhou mi to opravdu dost zasahuje do výchovy.
Největší problém je s jídlem. Asi jsem nebyla dost důrazná hned zpočátku a teď mi to přerostlo přes hlavu. Moje máma je totiž vášnivá kuchařka. Baví ji to. Pořád něco vyváří, peče, zkouší. Musím uznat, že vaří skutečně skvěle.
A jak to tak bývá, je ráda, když vidí, že to, co udělala, ostatním chutná. Zaměřila se hlavně na děti, kterým podstrojuje a pořád je něčím krmí. Kdykoli se u ní zastaví, dostanou něco na zub. Koláč, chleba s pomazánkou nebo klidně i celou večeři. Vadí mi to, protože na dětech se tahle její výkrmna už začíná projevovat, a taky mě může vzít ďas, když stojím u sporáku, vařím večeři a děti přijdou, že už jedly u babičky.
Snad stokrát jsem jim to zakázala – dětem i babičce. Vždycky je pak tak týden klid a všichni to respektují. A potom to začne nanovo. Pomaličku, polehoučku. Sem tam koláček, rohlík, řízek s kaší…
Manžel je z toho úplně na mrtvici, protože je velmi sportovně založený, a to, jak naše děti kynou, se mu vůbec nelíbí. Teď už to došlo opravdu daleko, protože si na mámu došlápl on. Je dost vznětlivý, takže z toho bylo haló na půl vesnice. Máma je uražená, táta významně mlčí a vztahy jsou pořádně narušené. Navíc jsou z toho zmatené i děti, protože když přijdou k babičce, automaticky se dožadují něčeho k jídlu, jak jsou zvyklé, a nic nedostanou. Což je v pořádku, ovšem kdyby si matka odpustila ublíženecké řeči, které s gustem vede právě před našimi dětmi.
Nevím, možná vám to bude připadat jako prkotina, dusno kvůli ničemu, možná to tak opravdu je. Celý tenhle konflikt je zbytečný. Chtěla bych to všechno nějak urovnat, ale obávám se, že to tak snadné nebude. Matka se zařekla, že s mým mužem už nikdy nepromluví ani slovo, manžel se zase rozhodl, že se odstěhujeme. Mám je ráda oba, jsem mezi mlýnskými kameny a nevím, jak z toho ven.
12.10.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje matka jako výkrmna mých dětí. Dusno v rodině.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
orinka: No jestli je to taková ta babička co obden peče koláče a kynuté buchty, která má pocit, že to není jídlo, jen drobnost, a co by si nevzaly, když jim to tak chutná, která považuje za pořádné jídlo jen vepře knedlo zelo a smetanové omáčky, tak s ní bude domluva těžká.
Když oni ti rodiče ty chudáčky cpou pořád zeleninou tak ať mají taky něco pořádného 
Nechápu, proč lidé považují hodně jídla za synonymum pro dobrou péči o děti. Dalo by se to pochopit u generace, která zažila válku a nouzi, ale tahle babička je o dost mladší.
Jistá naděje je v tom, že babička aspoň krátkodobě poslechne, možná , kdyby se důsledně Pavlína ohradila hned při každém prvním porušení dohody, šlo by to, prostě důslednost, jako při výchově dětí a psa.
Stejně tak děti- co se mají co dožadovat jídla u babičky, když jim rodiče jasně řeknou, že tam odteď nic jíst nesmějí. Hned jak to udělají by měla následovat reakce rodičů. Ne to říkat babičce, ale přímo dětem, velké už na to jsou dost.
.jpg)
1234-5: no právě, tomu se taky divím. Ony se chtějí zavděčit, ale nějak si občas zapomenou všimnout, že by třeba matky od dětí mohly mít svůj a jiný názor 
S domluvou to zkouseli mnohokrat a neuspeli.
Jist u babicky? To je prece to, co Pavlina nechce! Babicka vari sice dobre, ale nevhodne. Takze zadne stridani by neslo. Jist tyden tam a tyden tam, tak jsou deti jak otesanci, protoze babicka by je ten tyden s prominutim vyzirala.
A souhlasim - kdyby se jednalo o manzelovu matku, tak uz je davno po problemu a bydli jinde. Tady by ji nikdo neradil stridani, ale lamentovalo by se na tchyni a radil se odchod.
Verera: všecko se dá domluvit a vysvětlit. Když se babičce řekne, že má udělat zeleninu a k tomu přírodní řízek, nebude proti - už kvůli zachování klidu v rodině a z radosti, že vůbec může něco uvařit. Jestli nejsou děti vybíravé, tak budou rády i za "zdraví prospěšné" jídlo. Ale to chce neurážet se, domluvit se a nestávkovat.
vše chce čas, ten to vyléčí. Jak tu píšou holky, domluvte se s babičkou, kdy má co pro děti připravit.
Kaliban: Ale ono nejde jen o večeře.Jde o to,že děti jedí celý den.A tím už jsou i tlusté,když to je na nich vidět a začalo to vadit i manželovi.
Pavlíno,jak z toho ven?odstěhovat se.
Kdyby to byla maminka manžela,tak už možná bydlíte jinde dávno.Manžel má pravdu a můžeš být ráda,že má stejné názory ve výchově dětí.
Proč tedy se nedomluvíš, že děti budou večeřet jen u ní? Nebo některé dny u ní, některé doma? Nebudeš muset vyvářet pořád a babička bude mít dobrý pocit.
Ne, není to prkotina. Na druhé straně se dovedu vžít do pocitu babičky. Asi má pěkný pocit, že dělá něco pozitivního pro milovaná vnoučata. Má asi čas, všechno vaří a peče poctivě a má radost, že je chrání před nadbytečnou chemií. Kéž by se vám dvěma povedla dohoda. Kdybys babičce řekla, co by mohla druhý den dětem uvařit. Ona by třeba měla radost a tobě, přestože máš dojem že všechno zvládneš, se trošku volna hodí. Možná se ale ve všem pletu
.jpg)
ach jo, zase problematická babička - že se ty babičky nevy... na milované dcerky, zetě, snachy a nežijou si svůj pohodový důchodcovský věk bez stresů a komplikací ... 
orinka: Problém může být v tom, že babička chápe jinak vhodnost nějakého jídla pro děti a velikost porcí. Pokud by s ní byla řeč, tak se to dá, ale jestli bude dětem vyvařovat neustále sladká nebo tučná jídla a dvakrát jim přidá, tak to taky nebude vhodné řešení.
annie: no dyť to níž taky píšu, nechápu, v čem je problém.
.JPG)
Tak se odstěhujte, každý na svém, za své...
A babička si přijde na své, až tam děti přijedou na víkend nebo prázdniny.
Ještě mě napadá - tak jeden týden uvař večeři ty, druhý týden babička - pro všechny...
tak nevař ty a bude klídek (možná) a ještě ušetříš ...
No, chápu to, přesně z kategorie "stokrát nic umořilo osla". Zkusila bych si ještě jednou v klidu s maminkou romluvit, dohodnout se, že třeba každou středu a jednou za dva týdny v neděli budou děti jíst u ní a zbytek doma. Případně, že ovoce a zelenina nevadí vůbec, ale sladkostí maximálně jeden kousek. Pokud by to nevyšlo, asi opravdu nasadit tvrdý zákaz jakéhokoli jídla. Plus upozornit babičku, aby si svoje komentáře nechala od cesty. Moje děti nejsou s jednou babičkou v každodenním styku, ale ta se k nim chová přesně jako babička ze zdejšího článku. Jak přijedou, tak hned nějakou sušenčičku, polívčičku, obídek, po obědě místo čerstvého ovovce nebo salátu ze zeleniny kompot ( ony ho přece ták rády), po obědě zákusky, čokoláda..Když některé z dětí začne vymrčovat, tak babička běhá po kuchyni a hledá, co by tak mohlo chutnat. Nedávno se manžel ocitl na back listu, protože babičce nařídil, ať přestane rozmazlovat a dítěti strčil suchý chleba - dítě asi 4 krát změnilo názor, co by chtělo k večeři.
