Taky máte pocit, že jsou současné potraviny z umělé hmoty?
Moje tchyně bývala před nějakými dvaceti pětadvaceti lety velice zdatná rodinná nákupčí. Měla perfektně zmapované všechny možné obchody a krámky po celé Praze a několikrát do týdne se vydávala na své zásobovací mise. Pro maso na Pavlák, pro zeleninu na Tylák, pivo zásadně jen z Gastronomu a pečivo z pekárny na Proseku. Tehdy jsem její počínání sledovala tak trochu s despektem a její nákupní bláznovství mi připadalo až směšné.
Co bych dnes dala za to, kdybych měla tu samou možnost jako ona tehdy. Neboť ať bylo její šílenství humorné, či ne, úlovky, které posléze nosila domů, stály vždycky za to. Maso bylo krásně libové, zelenina jako malovaná a navíc skutečně chutnala tak, jak člověk od daného druhu očekával.
Dnes je to úplně jinak. Regály všech možných obchodů se pod širokou nabídkou jen prohýbají a můžeme si koupit v podstatě kdykoli cokoli, avšak alespoň já z toho moc velkou radost nemám. Mnohem radši bych si rajče dopřála jen v létě, kdy je jeho sezóna, protože bych věděla, že bude chutnat jako rajče. Ta současná, která se dají nakoupit, mají totiž do poctivé rajčatové chuti hodně daleko. Když je člověk jí, žvýká v podstatě jen jakousi nevýraznou hmotu, která se barvou, tvarem a konzistencí jako rajče tváří.
A tak je to téměř se vším. Obchody jsou plné, výběr široký, útok na naše peněženky velký. A mnoho potravin – a nejen ovoce a zeleniny – je na tom s chutí poměrně na štíru. Když už člověk objeví něco, co mu chutná, může se téměř stoprocentně spolehnout, že dříve či později se výrobce vytasí s nějakou inovací, která z vaší oblíbené lahůdky udělá jen další ušlý kousek, po kterém už ani neštěknete.
A tak mi začíná být docela líto, že už dneska neplatí „zelenina z Tyláku a maso z Pavláku“. Všechno, co potřebuji, nakoupím v podstatě v jednom obchodě a je úplně jedno, ve kterém. Všude je to stejné, sterilní, rychlené, bez barvy, bez chuti, bez zápachu.
Jaké jsou vaše zkušenosti se současným nakupováním a hlavně s chutí ovoce a zeleniny či dalších výrobků? Jste spokojeni? Máte nějaké své osvědčené krámky a tržnice, kde seženete zaručeně kvalitní a poctivé potraviny?
26.7.2012 Rubrika: Náš domov | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Taky máte pocit, že jsou současné potraviny z umělé hmoty?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Co se týká chleba, je kousek od nás soukromý pekař, který má vyhlášený chleba široko daleko, a pak je ještě jedna pekárna, která dodává chleba i do supermarketů, a ten je taky výborný. Něco jako "konzumní" nebo "šumava" koupím už jen v nejvyšší nouzi, když je všechno ostatní vyprodáno, a je to jak píše PEGG
Meryl, mluvíš mi z duše. Já si vzpomínám na film "Křidýlko nebo stehýnko" kde byla továrna na výrobu umělých potravin a přesně takhle si dnes připadám. Ani ten chleba není co býval, je to jakási uvařená hmota, která se druhý den drolí a třetí je plesnivá Teď mám u nosu soukromého řezníka a je to fajn, jen aby vydržel, protože tihle malí živnostníci to nemají, v té konkurenci marketů, lehké.
hodně jsem se naučila kupovat kvalitní potraviny,raději si připlatím...někdy méně znamená více
orinka: jj, na ty Potraviny na pranýři jsem se taky přihlásila k odběru novinek, už jsem slyšela, že se výrobci bouří
Jinak u nás vím o několika řeznictvích , kam chodím ráda nakupovat a vím, že párek je párek a ne umělá hmota. Ale přiznávám, že jestli mám koupit rajčata v supermarketu za 29 nebo na tržnici za 68, jak jsem viděla zrovna včera, zvítězí ten supermarket
Jo, a denně mi chodí do pošty novinky ze servru Potraviny na pranýři, to je moc užitečná věc!, ten nový servr!
Svatá pravda. Maso jedině od řezníka nebo obsluhovaného úseku, na táckách sice vypadá možná hezky, ale je často podivné chuti, o mělněném mase na tácku už vůbec nemluvě. Teď nevíme, co s letními jablky, kolik jich na stromě je, zahrádka je užitečná. I bramboračka z jejích plodů chutná jinak, než z kupovaných v supermarketu. Já už jsem doma, tak mám vyčíhnuté obchody, kde kupuju jen určité věci, ale v pracovním procesu je člověk rád, když nakoupí cestou. Ach jo. No, přeju každému, aby se dočkal a pak si nakoupil v klidu, s rozmyslem a dobře.