Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Problémy s rodiči tchán tchyně

K tchyni nebo do pronájmu?

K tchyni nebo do pronájmu?

Řeším dilema. Před nedávnem jsme s manželem koupili byt, v němž jsme dosud bydleli v nájmu. Majitel nám ho prodal za velmi výhodnou cenu, vzali jsme si hypotéku a měsíční splátky máme o třetinu nižší, než kolik jsme platili nájem.

Teď, když je byt už náš, rádi bychom si ho trochu upravili a alespoň částečně zrekonstruovali podle našich představ. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské, se do nějaké větší přestavby pouštět nemůžeme, na to nejsou finance. Ale něco jsme přeci jenom našetřili a pomohou nám také mí rodiče, takže na podlahy, koupelnu a kuchyňskou linku máme. Všechny práce bude dělat manžel s mým tátou svépomocí. Okna už jsou naštěstí hotová.

Proč to píšu. Zajímaly by mne vaše názory na soužití s tchyní, byť krátkodobé. Odhadujeme, že by rekonstrukce mohla být tak za dva měsíce hotová, vzhledem k tomu, že manžel může jen po večerech a o víkendech. K mým rodičům jít nemůžeme, mají jen dvougarsonku a teď je u nich navíc dlouhodobě nemocná babička.

Tchán s tchyní nám nabídli, že můžeme být u nich, uvolnili by nám bývalý dětský pokoj, který momentálně slouží jako tchánova pracovna. Prý by po nás nechtěli ani žádný příspěvek na nájem a dokonce ani na stravu, máme to brát jako jejich pomoc té naší rekonstrukci a za ušetřené peníze si koupit něco co budeme potřebovat do bytu.

Zní to moc hezky a asi si říkáte, co, proboha, řeším.

Ono to totiž takhle hezky opravdu jenom zní. Tchán je totiž mistr velkých a okázalých gest a tchyně zase skvěle ovládá techniku, jak naši případnou radost zchladit. Dostali jsme od nich třeba jako svatební dar pobyt na Seychelách, což hlavně mně doslova vyrazilo dech. Na takové dary nejsem zvyklá. Sotva jsme se vrátili, měli jsme to od tchyně téměř denně na talíři, jakoby nenápadně začala zmiňovat, kolik to stálo a oni by potřebovali nové auto, ale nevadí, syna prý žení jen jednou v životě.

Druhý případ byl o loňských Vánocích, to jsme měli sotva měsíční miminko. Koupili nám kompletní zařízení dětského pokoje, bohužel, naprosto mimo můj vkus a já se neudržela a neodpustila si komentář. Od té doby si tchyně dává záležet, aby každému vyprávěla, jak si utrhli od úst a pořídili první vnučce krásný růžový pokojíček a já jsem nad ním ohrnula nos.

Je toho víc. Oni jsou asi v podstatě hodní, přející a svým způsobem velkorysí, ale ty jejich okázalé dary zase tak úplně nezištné nejsou. Zatím jsem za všechno, co jsme od nich dostali, zaplatila nějakými výčitkami a špatnými pocity.

Manželovi to také není příjemné. A tak řešíme, jak se postavit k jejich nabídce dočasného bydlení kompletně zadarmo v době rekonstrukce našeho bytu. Oni na tom doslova trvají, prý jsme přece rodina a musíme si pomáhat. Když jsme navrhli částku, kterou bychom přispívali, rezolutně to zamítli a tchán prohlásil, že to bychom je opravdu urazili, že to pro nás udělají rádi.

A já nevím. Pravda, jsem na mateřské, hypotéka, rekonstrukce, úspory omezené a spolkne je přestavba, bydlet dva měsíc komplet zadarmo by nám asi opravdu pomohlo, měli bychom ty ušetřené peníze alespoň jako rezervu. Ale když si představím, co bude s největší pravděpodobností následovat, už teď mi není dobře.

Navíc si nedovedu představit, jak zvládnu to společné bydlení. Když k nim přijdeme, cítím se jako na návštěvě, oni jsou taková nóbl rodina, já pocházím z poněkud odlišných poměrů, takže se u nich moc příjemně necítím.

Tak teď přemýšlím, co s tím, jak se rozhodnout. Nejde o život, jde o dva, maximálně tři měsíce. Ale přesto. Manžel to nechal na mně. Jo, ještě ta druhá varianta – měli bychom možnost bydlení v pronajaté garsonce mé bývalé kolegyně. Což by nás tedy finančně nezruinovalo, ale platit hypotéku, nájem, jídlo… Rozhodně bychom nic neušetřili.

Co byste dělaly na mém místě, milé ženy? Šly byste bydlet za takových okolností k tchánovcům?

Marie


13.12.2012   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 68   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - K tchyni nebo do pronájmu?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Pampeliška
Pampeliška - 13.12.2012 6:58

Dnes je taková doba, že mladí mají holou řiť a rodiče se snaží pomoci (někdy, můl případ to nebyl, já jsem nikdy nic nedostala, ani mi nebyla nabídnuta žádná pomoc a že byly situace, kdybych ji sakra potřebovala).
ti mladí se ofrňují a není jim to po chuti, nejraději by brali jen peníze na dřevo a starci držte hubu. Ale oni třeba chtějí za to jen trochu uznání a vděku, vždyť žádné peníze se sami nevydělají a neušetří, dá to fušku a taky to každý neumí. Takže lidi, buďte pokornější a snažte se spolu vyjít.

 
surika7
surika7 - 13.12.2012 5:36

Musíš v sobě v první řadě si ujasnit zda-li ti těch pár ušetřených korun stojí za ty nervy, které by to obnášelo žít 2-3 měsíce s tchánovci !!

 
YXH
YXH - 13.12.2012 2:58

Ani za nic. I kdyby ten vztah byl o hodne lepsi nez pises. Bylo by to na nervy pro obe strany. Nejde jenom o vase pohodli, ale i manzelovych rodicu. Sice vam to nabidli, ale mozna si ani neuvedomuji, ze miminko v noci obcas place, a musi si i nekde hrat. Ackoliv by se obe strany snazily sebevic byl by to veliky napor. Pri prestavbe se muze stat cokoliv a nikdo ti nemuze zarucit, ze to bude hotove za 2 nebo 3 mesice. Jedno je to naplanovat, a neco jineho opravdu na tom delat. Verim, ze tvuj otec i muz jsou sikovni, ale delat to o vikendech je dost tezke. Predpokladam, ze chodi do prace, tak toho budou mit vic nez plno. Prestavovali a renovovali jsme nekolikrat a ac se clovek snazi sebevic, ne vzdy to vyjde presne podle planu, najdou se veci, o kterych clovek ani nema potuchu, ze by byly potrebne opravit atd. Jste si jisti, ze je byt v tak spatnem stavu, ze to musi byt ted? Vim o cem mluvim. Delali jsme to taky s miminem, bydleli u moji maminky, vztahy jsme meli dobre a mame dodnes, ale po pravde receno uz bych to nikdy neudelala. At se rozhodnes jakkoliv drzim palce smajlik - 45

 
sallie
sallie - 13.12.2012 2:35

já bych k nešla na tři měsíce ani k vlastním rodičům, kdybych se tomu mohla vyhnout. Mám zkušenosti opačné (lidi bydlející u nás) a opravdu je to obrovský nápor na nervy u obou stran - i se spoustou dobré vůle a trpělivosti na obou stranách, i s dohodnutými a dodržovanými pravidly je cokoliv nad tři týdny utrpení. Ztráta soukromí, ztráta možnosti dělat si co chci, kdy chci abych ty spolubydlící neobtěžovala - věčné řešení kdy vstávat, co a kdy vařit, kdy jít do koupelny - až po blbosti, že třeba jsem zvyklá si u skládání prádla pustit nějakou blbinu v telce a to se spolubydlící návštěvou taky vždycky nejde... tak jako nejde před takovýmhle spolubydlícím třeba vyběhnout nahá z koupelny když si zapomenu vzít s sebou věci, ráno si přispat, nebo si naopak večer pozvat kámoše atd.... prostě je to na prd... a dá se to vydržet s hodně blízkým a hodně vstřícným člověkem, ale s tchýní bych do toho fakt nešla...

 
modroočka
modroočka - 13.12.2012 2:04

oprava: ne nejdou ale JEDNOU.

 
modroočka
modroočka - 13.12.2012 2:03

Rozhodnout se musíš sama. A ve Tvém případě to zřejmě bude o 24 h denně.
A když to bude pro tchánovce, můžeš zkusit je více poznat, "naučit se s nimi spolupracovat". Myslím, že s každým člověkem se dá vyjít, jen je to s někým složitější.
A když už Vám otloukají kolem nosu, co Vám dali, co je zkusit předejít a chválit je dříve, než o tom začnou sami mluvit?
Možná jen potřebují slyšet slova díků vícekrát než nejdou. Možná se potřebují vytáhnout před sousedy, možná si ani neuvědomují, jak Vám ubližují apod...
Ať už se rozhodneš jakkoliv, přeji všem hodně štěstí a úspěchu.

 
isida
isida - 13.12.2012 1:39

I kdybych mela byt s celou rodinou o chlebu a vode, za takove situace bych ke tchyni nesla ani za nic. Ona bude ve svem, ty ne, vsechno bude muset byt podle ni, bude vrtat i do vychovy dcery, a nakonec se to odrazi i na vasem vztahu s manzelem. Temi darky nedelaji radost vam, ale sobe, aby vas mohli pozdeji bud citove vydirat (dovolena), a nebo pomlouvat (detsky pokoj). Vzdyt ty sama dobre vis, ze se ti tam nechce, ze se tam nebudes citit dobre. Sla bych ke kamaradce, ta trocha usetrenych penez za ty starosti u tchyne opravdu nestoji.

 
annie
annie - 13.12.2012 1:29

Nešla, nešla a ještě jednou nešla.
Jak to píšeš, tak bych šla ke kolegyni do garsonky a ty dva měsíce přebyla tam. To, že dva měsíce neušetříte nic, bych neřešila.
Můj klid mi za ty prachy stojí.
Mít tchýni za zadkem každý den a poslouchat, jak se uskromnili, abyste měli dva měsíce kde bydlet a bude ti to podsouvat ještě několik let.
Chtělo se mi napsat, že pokud vám budou chtít pomoct, tak ať přiloží ruku k dílu, případně podsunou nějakou korunu... ale když přece potřebují nové auto... smajlik - 42

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-66
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.