Miminka bez plínek aneb Co říkáte na bezplenkovou metodu?
Velmi mne proto zaujala metoda s názvem Komunikační bezplenová metoda. Před ní by totiž bledly závistí i všechny zasloužilé babičky, jejichž děti si uměly říct „ee“ ještě dříve, než poprvé vypustily ze svých úst slovo „máma“, případně „ham“.
Tato metoda spočívá v tom, že maminka se již od novorozeneckého období svého miminka snaží vypozorovat, jak se dítě chová těsně před tím, než dojde k uvolnění vyměšovacích svěračů. Pečlivě sleduje jeho projevy, a když přijde ta velká chvíle, střelhbitě dítě svlékne a přidrží nad nočníčkem.
Když o tom tak přemýšlím, přiznám se, že mi to hlava nějak nebere. Za prvé nevím, co z toho ta maminka a potažmo její dítě má? Přinese jim to nějakou úlevu? Pochybuji. Miminku je jedno, kam svou potřebu vykoná a při dnešním výběru všelijakých „zaručeně stále suchých plen“ ani není vystaveno nějakému velkému nepohodlí. Takže pozitivní účinek ve prospěch miminka v tom nevidím.
Ale co matka? Pravda, doba, kdy jsem sama měla děti v miminkovském věku, je pryč již několik desítek let, možná to už nedokážu správně posoudit. Ale selský rozum mi říká, že na něco takového bych se mohla vykašlat. Nedovedu si totiž dodržování této metody představit v praxi. A už vůbec ne v případě, že je v rodině víc dětí, které vyžadují pozornost.
Ale dobrá, dejme tomu, že mám jen jedno dítě, pravidelně docházející paní na úklid a na žehlení, manžela, který donáší nákupy... a já mám na starosti jen a jen své sladké miminko. Přiznávám, že ani v takto příznivých podmínkách by se mi do této metody nechtělo. Představa, jak trávím celé dny jen neustálým sledováním a pozorování grimas a projevů dítěte, není moc lákavá. Neustálá pohotovost s nočníkem, mnohočetné denní rozbalování, svlékání a oblékání... Dejte pokoj. A co potom venku? Když už bych se metodě upsala jako ďáblu, musela bych být na každé procházce s kočárkem přinejmenším frustrovaná. Vidět, že dítě se chystá vykonat potřebu, a nemít možnost ho okamžitě přidržet na hrníčkem, to bych asi velmi těžce nesla.
Tak nevím, někdy mi připadá, že se z úplně obyčejných záležitostí dělá zbytečná věda a že některé maminky si přímo masochisticky libují v tom, aby si své mateřství neužily v pohodě, ale v neustálém stresu. Jinak tomu nerozumím.
Setkaly jste se, milé čtenářky, někdy s nějakou maminkou, která tuto metodu aplikuje? Vyzkoušely byste ji také? Anebo vám – stejně jako mně – připadá tak trošku „na hlavu“?
13.2.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Miminka bez plínek aneb Co říkáte na bezplenkovou metodu?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
tornado-lou: to jsem byla asi já, díky za vysvětlení.
tornado-lou: dik za odpoved, me se ta myslenka - metoda docela libi 
A jinak prechod z plen na nocnik na me pusobi jako nasilnejsi a komplikovanejsi. Je to asi pro to dite vetsi zmena nez kdyz odmala v tomto smeru postupne zacina vic a vic samo komunikovat...
O BKM jsem věděla, ale přijde mi pro mě nepoužitelná. Navíc, vzhledem k tomu, že naše beruška kadila zásadně mezi 3 - 5 hod. ráno, to u nás fakt nepřipadalo v úvahu. Teď už je to nepravidelné. ale stejně vždycky slyším, hned přebalím, takže se v tom neválí. A když to náhodou hned nejde, tak se v tom klidně spokojeně rochní a nestěžuje si.
Přes den dávám látkové plínky. Klasické čtverce a svrchní kalhotky Je to levnější a malá není vůbec opruzená. Práce navíc moc není - prát bych stejně musela, jen není pračka na půl dávky prádla, ale na celou. A u žehlení mám chvíli relaxu jen pro sebe, takže mě to neobtěžuje.
Na noc dávám papírovou plínku, protože jsem líná vstávat a přebalovat. Dost na tom, že co dvě hodiny kojím. Kdybych ji měla ještě tím přebalením probrat a znovu uspávat, tak by ze mě byla zombie.
.JPG){kind=avatar}
tornado-lou: Fandím ti. Taky by se mi líbilo, kdybych nemusela prát a žehlit pleny. Ale moji potomci měli jedinou potřebu - jíst. "Mámo, nezdržuj přebalováním, já mám hlad." U nich bych asi neuspěla. Syn navíc měl takový fikaný způsob - zalezl za závěs, vykakal se a pak se odmítal necht přebalit. Prý to není tak neobvyklé.
ha. konečně mám funkční připojení a cítím se zase jako člověk. Ještě vás něco zajímá?
Jenika: chápu tě. ale dnešní látkové pleny sou už dost jinde. savější, líp střižené, neprotékají. pračka je automatická, existuje spousta vychytávek. takže to fakt není taková otročina jako tenkrát.
O této metodě jsem před 35 lety neslyšela,ale měla jsem to u dcery vypozorované a asi od 5 měsíců měla jen 4 pleny na den.Na roce šla do jeslí už bez plen..Ale je pravda,že jsem měla jenom ji.
Mám na to stejný názor jako Meryl. Dost dobře nechápu ani látkování. Já jsem si tím prošla (nebyla jiná možnost) a dneska u vnuček vidím ten rozdíl. Pamatuji si na dobu kdy na panelákových balkonech bylo vidět plíny všech barev. Jak kdo zapral prádlo. Vyvařování ,namáčení, ze začátku žehlení. No hrůza a děs a nikdo mě nepřesvěčí o opaku. No a o tom, že alespoň neničíme životní prostředí. Tak pár ženskejch to nevytrne, navíc, když jim jede pořád pračka. A teď jsem četla v odborným časopise že nejvíc zamořují životní prostředí prdící krávy. Víc než auta. Pak se v tom vyznej.
Viv :o): kdyz se mimino narodilo, tak bylo starsimu 21m a byl slusne spolehlivy ve dne, venku pres denni spani a ve velke vetsine suchy celou noc. Bylo leto, tak to slo hrave. Ted uz mluvi, takze sam rika. Ja mu pripominam jen aby sel pred spanim, pred cestou autem a tak. Vnimam ted uz jen mimino. Ale parkrat se stalo, ze sem vedela jiste, ze chce nektery dite curat, ale dala sen to spatny :-)
Kruci. Datluju to na telefonu a smazalo se me to
Verbez spi
takze: nevim kdo se ptal, ale novorozene si uvedomuje ze ma plny mechyr. Zacne mrcet kroutit se, plakkat. Kdyz mu v takovehle chvili nabidnete moznost curat, udela to. K curani mu reknete " kod" aaaaaa, eeeeeee, sššš. Priste bude zase mrcet a davat vedet a bude ocekavat, ze mu zase pomuzete a date ho curat. Kdyz to budete delat, bude davat vedet porad. Kdyz na to nebudete reagovat, casem prestane davat vedet, zvykne si, ze ma curat do plenky a prestane mu to vadit a vydrzi i v te pocurane a pokakane plence. A nekdo dalsi psal ze dite pozna komu ma vyznam davat vedet. O mame vi, ze ho da na hrnec, tak ji rekne, babicka ho neda, tak se nenamaha a nerika. Casem pozna i svuj curaci kod a pochopi ho jako navrh- ted muzu curat a udela to.
tornado-lou: A to nemluvim o ekologii, to je dalsi vec, kvuli ktere se to vyplati praktikovat.
tornado-lou: Fandim ti 
Bezplenkovou metodu jsem sice nepraktikovala, ale pocitove si myslim, ze je to super. Uz jen v tom, ze se prohlubuje materska intuice a vazba mezi matkou a ditetem.
A jenom proto, ze ja sama bych to bud nezvladla nebo na to nemela moralku nebo cokoli jinyho, tak to nebudu zesmesnovat.
tornado-lou: mozna se zeptam nesikovne, ale snad me pochopis :) Zajimalo by me jak mas vekove deti od sebe a tim mirim k otazce, jak se to pak praktikuje u dvou deti v ruznem veku? Stihas to registrovat u obou? A taky jaky je rozdil v tom "davani najevo" u starsiho a mladsiho ditete? Jestli to davani najevo, ze se mu chce, ma postupem casu taky nejaky vyvoj?
Vetsina "bezplenkovych" deti najekou plinecku ma, prave proto, zeje jednodussi vyprat plinku nez prosteradlo, ale je tofakt jen jako pojistka.
S prvnim sem zacala ve 2 mesicich, prakticky si o to rekl. Zacalo to tim, ze se nafsene pocural, kdyz sem ho rozbalila. Tak sem ho jednou rozbalila a podrzela nad miskou. Pochopil skoro okamzite. S druhym od narozeni. Mimo to se samozrejme obcas pocura. Ale ma malickou plenku, takze zuri, ja pochopim a vymenim. Musim je jit dat spat, napisu jestli usnou...
