Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

hele, na co jsem teď narazila :)

Oprava poslední věty:Zeptala jsem se ho, jestli se počítá ve válce se ztrátami, prý jo, tak jsem mu řekla, ať si mě klidně napíšou do ztrát.

Jsem připravena už 38 let.Vzpomínám na to, jak si pán vybíral vždy urostlou figurantku. Nepodceňuji to, ale kdyby k něčemu došlo tak se nestačíme ani pos -t. Mně nejvíc dorazil onen pán, když mě tehdy se 7 dioptriemi nasazoval plynovou masku, já jsem samozřejmě nic neviděla, ale doporučil mně, že bych si měla nechat zhotovit dioptrie. Jaké teda nevím, jestli bych měla vůbec na to čas. Zeptala, jestli se počítá ve válce ztrátami, prý jo, tak jsem mu řekla, ať si mě klidně teda napíšou do ztrát.

Taky musím připomenout jeden branný kurz ve třeťáku. Na závěr jsme měli takový pochod, kde jsme hledali nějaké schované vzkazy, podle kterých máme jít. Družstvo, které jsem vedla, vůbec nedorazilo a bylo diskvalifikováno. A považte, co byla největší ostuda, nebyla to ta diskvalifikace. Bylo to na slavnostním večeru, když se rozdávaly ceny. Já dostala žvýkačky pro celé družstvo jako cenu útěchy. A spolužáci se nejvíc smáli tomu, jak jsem ihned chodila a rozdávala je členům družstva, aby snad nemysleli, že si je chci nechat. To bych neřekla, že to bude takový trapas. Aby toho nebylo dost, pár měsíců po tom jsem se seznámila s mým manželem, který bydlel nedaleko toho místa, kde byl ten braňák. Bydlíme zde dodnes.

Branna vychova, na tu si jeste dobre pamatuji . Pytliky, prodrene plastenky a masky s chobotem bylo vzdy vitanym zpestrenim vyuky.
Ovsem nezapomenutelny je jeden zazitek z gymplu, kdy jsme museli strilet ze vzduchovky. Nase trida se bohuzel neskladala z nijak vytecnych strelcu, tudiz predseda nasi tridy prisel s inovativnim resenim. Misto nacviku strelby do normalniho terce na terc premalovat ksichtik nasi nejnenavidenejsi profesorky, zastupkyne reditele pro veci politicke . Terce povesil a za asi mesic treninku na tento vylepseny terc jsme se vsichni podstatne zlepsilli pri strelbe na cil . Pruser byl, ze jeden z techto premalovanych terciku se te profesorce dostal do sparu a bohuzel jeji karikatura byla tak dobra, ze se i sama poznala. To pololeti jsme cela trida dostala trojku z chovani . Ale vsichni dodnes strilime dobre ze vzduchovky

Jsem se načisto rozesmála. Vzpoměla jsem si na střední školu, chemické poplachy, já člen protichemického družstva a při jednom poplachu v létě jsem byla odsouzena k okamžitému zastřelení, protože jsem se odmítla navlíct do té příšernosti, co je na fotografii.
No co, nosily se široké sukně, s bohatýma spodničkma a já si tu parádu zničím kvůli nesmyslnému poplachu??? Nikdy!!!
A pak už mě nechávali učitelé na pokoji, prostě jsem padla v boji, protože měk tomu nikdo nedonutil

Jé, tak tohle já nikdy nezažila, neb jsem nastoupila do školy až rok po revoluci. Ale něco asi stále přetrvávalo, pamatuju si, že někdy ve třetí třídě nám brali míry na masky a pak jsme se je učili nasazovat. Nemohla jsem v ní dýchat a vůbec nic jsem neviděla, protože už tenkrát jsem měla dvě dioptrie a brýle se pod masku dát nedaly... Tak jsem si jenom tenkrát říkala, že bych asi při poplachu moc daleko neutekla, protože bych vrazila do prvního stromu

Sezení s rukama za zády si pamatuju z první a druhé třídy, kde jsme měli za učitelku takovou starou krávu, která vyžadovala kázeň jak za Rakouska-Uherska a obsahem i formou výuky zůstala v tom komunismu. Zajímavých zážitků jsem s ní měla vícero a moje maminka byla pravidelně volána do školy k podání vysvětlení

Zpívat před třídou jsem nikdy nemusela, ale stačil na gymplu povinný referát o oblíbeném zpěvákovi nebo hudební skupině. Vzhledem k tomu, že jsem měla diametrálně jiný vkus než moji spolužáci a byla jsem jim proto pro smích i tak, to pro mě byl hrůzný zážitek. Týden jsem přemýšlela, o čem ten referát vytvořit, abych se neztrapnila úplně definitivně, protože ti skutečně nejoblíbenější nepřipadali v úvahu. Zvolila jsem tenkrát podle mého relativně neutrální Enyu a stejně mi to jméno pak asi na půl roku zůstalo jako posměšná přezdívka

jóóóó, cvičení CO byla vždycky událost!!!! Nějak jsem nechápala, jak mě může pytlík, který se po pár krocích prodřel, ochránit před radiací a chemickými látkami, ale budiž... bylo to takové malé zpestření výuky. Masku s chobotem jsem vlastnila ještě na gymplu (mám malou hlavu) a všichni spolužáci mi ji záviděli, od č. 3 se totiž dělala bez chobotu.
A v živé paměti mám jedno cvičení, při kterém jsme v maskách měli projít určitý kus lesa a vojáci nám zapálili pro efekt dýmovnici, jejímž dýmem jsme měli projít, jenže jim nikdo jaksi neřekl, že masky sice máme, ale filtry nee

Stanik: sakra, ja jsem uplne stejnej nervak, jakobych videla sebe Ale je fakt, ze dodspeli nekdy fakt umej detem zamotat hlavu

Asi mi to nebude nikdo verit, ale ja takoveto cviceni civilni obrany nikdy nezazila Vzdy jen teoreticky, ani masky jsme nenasazovali, plastenky, proste nic... maximalne jsme sli do lesa, ale bylo to jak klasicka prochazka, sakra, cejtim se ochuzena a mam pocit, ze jsem byla ve skole odbyta...

Nejvíce se o válce mluvilo okolo "kubánské" krize,to si i pamatuju(asi tak rok 1962?),trochu jsem se i bála,a potom v 5.třídě se vybíral padesátník na Vietnam,tak to se hodně mluvilo o válce,jak to tam vypadá a že by to klidně mohlo být i u nás...No a pak po okupaci 1968 jsem uvízla u tety a ještě utrpěla úraz,tak jsem si myslela,že se domů už nikdy nevrátím.To byla hrůza.

(protože se pořád mluvilo o potenciálních cílech jaderného útoku a Temelín byl na prvním místě)

Křeček: já taky. A taky jsem pořád jsem hlídala obzor, kde se pomalinku stavěl Temelín, jestli tam není atomový hřib.

Já jsem se taky asi mezi šestým a desátým rokem pořád bála, že bude válka

Ota: To s tím kozlem je teda "fičák"

Nika1: to mi povidej, ja byla nervak od malicka.. pamatuju si jeden uzasnej "viteznej unor".. byla jsem doma samotna nemocna, mam sla nakoupit, nebo do lekarny, uz nevim... no azacali vitezne houkat sireny.. byla jsečm uplne zoufala, protoze to znelo jako "vzdusny poplach" co nas ucili ve skole a ja byla pak doma ubrecena, mam vubec nechapala.. ale ja byla presvedcena, ze nas hnusni imperialisti budou kazdou chvili bobmbardovat, takovou kravu komunistikou ucu jsme meli....
uz jen za tohle komunisty nesnasim.. co doakzali delat detem.. proste cilene vymyvani mozku