Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Řekni mi, co čteš... Čteme ještě vůbec?

Odzvonilo už klasickým knížkám? Patříte k náruživým čtenářkám?

Možná se mi to jen zdá, ale mám dojem, že lidi stále méně čtou knihy. Tím nemyslím jen „ty ostatní“, ale i sama sebe. Už jako malá holka, sotva jsem se naučila všechna písmenka, jsem byla náruživá a vášnivá čtenářka. Louskala jsem cokoli, co mi přišlo pod ruku, a obracela stránky rychlostí blesku. Tato čtenářská vášeň mě provázela celý život, jen v poslední době zjišťuji, že ta „četbová výkonnost“ u mě jaksi uvadá. Ne že bych neměla čas, ne že bych už nic nečetla... Ale jaksi se nedokážu soustředit, ponořit se do příběhu, nechat se strhnout dějem.

A přitom to bylo tak krásné. Vzpomínám třeba na dobrodružnou knížku Pouští a pralesem, kterou jsem jedno léto přečetla několikrát za sebou. Bylo mi asi 11 let a osudy dvou ztracených dětí uprostřed nehostinné Afriky jsem prožívala jako ten nejnapínavější film.

Nebo doba dospívání. Pro mou generaci byl nejznámější a neoblíbenější autor dívčích románků Stanislav Rudolf. Jeho knihy jsme si s kamarádkami půjčovaly a pak o hrdinkách důležitě diskutovaly.

Později jsem přešla na Remarqua, Hemingwaye, Marquéze. Jeho Sto roků samoty mne okouzlilo na dlouhá léta a dodnes se k této knížce ráda vracím. Při jejím čtení se vždycky dostanu doslova do jiné dimenze a vychutnávám si mistrně skloubenou realitu s mystickou nadpřirozeností...

Nedokáži vyjmenovat všechno, co jsem kdy přečetla, co se mi líbilo a co naopak nelíbilo. Na to by jeden článek nestačil. Co mne však zcela minulo, byla povinná školní četba. Málokdy mě zaujala kniha, kterou jsem přečíst musela. Škoda, byly to totiž většinou skutečné skvosty, jenže pro mě tam až příliš čouhalo to slovo „povinná“ a už předem jsem k takovým knížkám přistupovala s despektem.

Také jsem se poučila, že když mám nějakou oblíbenou knihu, podle níž byl natočen film, nikdy se na něj nemám dívat. Nevzpomínám si, že by se mi nějaký takový film líbil. Vždycky jsem byla zklamaná. Při četbě si v hlavě promítám svůj vlastní filmový pás. Vidím všechny postavy, jak vypadají, co mají na sobě, slyším tón zabarvení jejich hlasu, přesně a dokonale vidím prostředí, v němž se děj odehrává. A tohle mi každý film totálně rozbourá a zničí. Tak už se na ně radši nedívám.

Jó, knížky. Naše tiché přítelkyně, které trpělivě čekají na svém místě, až po nich sáhneme a znovu se ponoříme do děje... Já jen věřím, že to podivné mezidobí, kdy mi na čtení nějaké náročnější knihy chybí soustředění, brzy pomine. A já si pak budu vychutnávat své vlastní filmy, které si budu promítat v hlavě...

Jak jste na tom vy a knihy? Jsou to vaše kamarádky?  

Meryl


11.1.2013   Rubrika: Knižní recenze   |   Komentářů 68   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Řekni mi, co čteš... Čteme ještě vůbec?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-68
dadka
dadka - 11.1.2013 10:47

Knížky mě provázejí od dětství. Pamatuju si, jak mě otec poprvé vzal do knihovny, bylo mně tehdy pět roků a poprvé jsem si vybírala knížku na čtení. Uměla jsem už číst. Cítila jsem se hrozně důležitá.
Nedovedla jsem si představit vánoce bez knížek, návštěvy knihoven a knihkupectví byly samozřejmostí. Pamatuju taky na knižní čtvrtky, kdy jsem už před osmou stála před obchodem a čekala, až se vrhnu na knižní novinky. Za dvě stovky jsem měla tašku plnou knížek.
Naše dcery, především ta starší, je po mně a knížky má moc ráda. Zato starší vnuci jsou s knížkama na štíru. Podezírám je, že ještě nepřečetli ani jednu knížku, možná ten nejstarší teď čte povinnou četbu k maturitě, protože letos maturuje.
Zato sedmiletý vnouček je knihomol po mně. I na výlety si sebou bere knížku, samozřejmě tu největší a čte všude. Česky i anglicky, především knihy o vlacích, lokomotiváck, koních a dostizích.A je to znát...řekla bych, že má mnohem větší slovní zásobu než ti starší kluci.Někdy přijde s takovým slovním obratem, že žasnu.

 
sqwela
sqwela - 11.1.2013 10:45

nejhorší zfilmovaná kniha, byla podle mě, Ken Kessey - Vyhoďme ho z kola ven, alias Přelet nad kukaččím hnízdem. Film by byl jistě skvělý, excelentní, kdybych si tu knížku nezrežírovala v hlavě úplně jinak a nemůžu se s filmem ztotožnit.
Sofffie: viděla jsi film Otec prasátek? (Pratchett) skvěle zfilmovaná knížka, taky se mi trefili do představ smajlik - 5

 
sqwela
sqwela - 11.1.2013 10:41

Já čtu, i když mnohem méně, než před ještě asi 5ti lety. Nějak mě to víc zmáhá a usínám u toho smajlik - 74. Ale nedovedu si život bez knížek představit, čím bych se zabavila, čučením na tupé seriály, hlavně teď v zimě.

 
Křeček
Křeček - 11.1.2013 10:37

Sofffie: Zaslaná pošta se mi taky líbila smajlik - 47

 
orinka
orinka - 11.1.2013 10:20

Pentlička: jsme na tom stejně, tv mě dávno nebaví a nevydržím u toho, zvlášť kvůli řvoucí reklamě. Specielně pro tebe, teda jestli to neznáš, je ta Katova dcera. Strhující dobrodružství ze 17. století, nenudí ani jedna stránka a červená knihovna to teda určitě nenísmajlik - 68 Barvitý, čtivý román s bohatými zápletkami. Autor je potomkem katovské rodiny.smajlik - 64

 
HelenaPa
HelenaPa - 11.1.2013 9:55

Almega: Právě na tu dovolenou je čtečka nepřekonatelnál Nacpeš tam tisíc knížek a to za dovolenou fakt nezdoláš smajlik - 58

 
tanacetum
tanacetum - 11.1.2013 9:50

Někdy se film podaří. Například Hodiny od Michaela Cunninghama...

 
Sofffie
Sofffie - 11.1.2013 9:42

Já bych se raději nerozepisovala, myslím, že o mně víte, jaký jsem zeměplošský fanatik.smajlik - 36 Já spíš chci reagovat na tu
Merylčinu poznámku o zfilmovaných knihách - kupodivu mně se občas stane, že se filmaři trefí do mých představ a dovedou je k dokonalosti. Stalo se mi to u prvních čtyřech dílů Harryho Pottera, mně se to prostě líbilo. smajlik - 32
Ale asi před půl rokem mě postihla až téměř děsivá zkušenost - moc se mi líbila Pratchettova kniha Zaslaná pošta a jako fanatik jsem si nemohla nepustit film. Ale fakt jsem se bála, že mi to filmaři zkazí. A zírala jsem jako blázen - měla jsem pocit, že mi museli vidět do hlavy - exteriéry, interiéry, postavy, dokonalé detaily... Prostě natočili to tak excelentně, že jsem stírala slzy dojetí z líce. Tři hodiny extáze. Pravda, párkrát se zbytečně odchýlili a Vetinari neměl být zrzavý, ale jinak - uctivě smekám. smajlik - 81

 
sharon
sharon - 11.1.2013 9:20

Pentlička: nazdar....obrázek - 19(83).gif

 
Pentlička
Pentlička - 11.1.2013 9:11

od dětství jsem naprostý knihomol a nepřešlo mě to ani v 53 letech. Chodím do dvou knihoven a není den, abych aspoň hodinu nečetla. S ponořením se do knihy nemám problém, tento problém mám u televize - pořád od ní vstávám, nejsem schopná se ponořit do děje, nebaví mě to. Ale knížky - to je jiná! Mnohem radši si zalezu večer v 8 do postele a čtu a čtu do půl jedenácté.
Mojí první knihou, kterou jsem přečetla, byl Medvídek Pú, toho jsem milovala a uměla z něho celé pasáže nazpaměť. Pak přišly mayovky, foglarovky, verneovky, knihy Arthura Ransomeho o Vlaštovkách a Amazonkách. Co mě nebavilo vůbec, byly dívčí románky. Sice jsem několikrát dostala knížku od Rudolfa, ale přišla mi vždy naprosto blbá. Vůbec jsem nechápala, proč ty holky tam furt tak stojí o nějaké pitomé kluky a o láááásku (bylo mi 13-14 a toužila po kamarádství typu Rychlé šípy). Musím říct, že dosud nemusím červenou knihovnu, kde jsou všichni krásní a bohatí a na konci je trapný happy end. Miluju historické romány, detektivky, knížky ze současnosti. Nemám ráda fantasy a knížky o válce.
Te´d jsem zrovna dočetla detektivku Nele Neuhausové Sněhurka musí zemřít, můžu doporučit - skvělé a začala Ženy českých panovníků od Vladimíra Lišky. Knížkám a čtení zdar!

 
Léthé
Léthé - 11.1.2013 9:09

Čtu...myslím že čtu hodně. Podle kamarádky jsou to blbosti...ona milkuje kriminálky, já jsem již vykoupila skoro všechno v sekci esoterika. Prostě mám období, kdy mě to baví.smajlik - 26

 
Almega
Almega - 11.1.2013 9:07

Raději nebudu jíst,ale číst musím!! Denně 1-3 knihy,chodím do více knihoven a už mám někdy dost těžké najít něco,co jsem ještě nečetla...Samozřejmě,že některé knihy nepřečtu nikdy,protože se podle mě nedají číst.Nejraději mám životopisné a historické.K tomu oddechovky,klidně Javořickou nebo Pittnerovou,znovu jsem přečetla Stýblovou,Herrmana,Raise,Klostermanna,Nerudu,Němcovou,Světlou a tyhle klasiky,zajímá mě ten bývalý život.Čtečka knih to není ono,není nad klasickou knihu....Pro mne bylo hrozné jet na dovolenou do ciziny,vzala jsem si sice pár knih i časáků,ale to jsem přečetla za 2-3 dny a pak nastal doslova hlad po četbě...Tak jsem trpěla a těšila se domů.Já snad nemám den,kdy jsem nečetla aspoň noviny,když už ne knihu.Čumění na TV je otrava,nedávají tam nic,na co by se dalo dívat,takže opravdu jen čtu a čtu.Mimo práci,samozřejmě....

 
sharon
sharon - 11.1.2013 9:03

Křeček: tak na to čas nemá ani náhodou , je první rok na gymplu a závodně tancuje tak toho má nad hlavu.....když jí řeknu jestli četla můj mejl tak prý jé já na mejlu nebyla tak půl roku....smajlik - 26

 
orinka
orinka - 11.1.2013 8:59

jsem hltač knih a televize už mě přestala bavit. Největší potěšení mám, když si večer místo televize zalezu do postele s knížkou. Naposledy jsem až do naprostého přečtení jedním dechem četla trilogii Katova dcera- autor Olivera Pötzch. Vřele doporučuju.

 
Křeček
Křeček - 11.1.2013 8:57

sharon: lepší než kdyby seděla u PC a u televize
žánr třeba časem změní, ale důležité je, že je zvyklá číst

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-68
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 471296.
Archiv anket.