Jak přibrzdit hodnou tchyni?
Asi se tu na mne pěkně sesypete, sama si připadám jako blázen a přemýšlím, jestli neřeším něco, co žádné řešení nepotřebuje. Jde o mou tchyni. Víte, není to taková ta tchyně, jak se o nich většinou mluví. Ta moje je skutečný poklad. Opravdu ji mám moc ráda. A ona mne také. Jenže i přesto jí mám někdy docela dost.
Je mi dvaatřicet, manželovi o dva roky více. Je ze čtyř dětí, respektive ze čtyř bratrů. On je nejstarší a jako jediný ženatý s dítětem. Když jsem se seznámila s jeho rodinou, okamžitě jsme si s maminkou padly do noty. Řekla bych, že jsme stejná krevní skupina. V době mého těhotenství se strašně moc na miminko těšila, a když jsem jí po velkém ultrazvuku pošeptala, že čekáme holčičku, štěstím se rozplakala.
Malé je teď půl roku a má snad tu nejhodnější a nejobětavější babičku na světě. Moje maminka je samozřejmě také šťastná, že má vnučku, ale zdaleka to tolik neprožívá. Druhá babička je u nás doslova pečená vařená. Pracuje do půl třetí a obden chodí z práce rovnou k nám, případně se sejdeme někde venku, když už je hezky. To jde pak ale stejně s námi domů a snaží se mi být nápomocná.
Víte, ne, že bych to neuvítala, manžel je od rána do večera v práci, babiččina pomoc je vítaná, ovšem nikoli v tom měřítku, které ona nastavila. Myslí to dobře, nikdy se ani slovem nezmíní, že mám nepořádek, nevyžehleno apod. Ona jednoduše přijde, do „botelu“ se postaví, koukne kolem dokola a roztočí se jako vrtule. Než nakrmím a vykoupu malou, je dokonale uklizeno, prádlo posbírané a většinou i vyžehlené. Poté si bere malou a užívá si večerní chvilku s babičkovským uspáváním miminka.
Když na ni koukám, jak svou vnučku chová a jak na ni nábožně hledí, opravdu mne to dojímá. Ona ji neskutečně miluje. Za to jsem moc ráda. Co mi vadí, je ta její četnost návštěv a pak ta přehnaná úklidová aktivita u nás doma. V tom se snažím ji brzdit, ale asi nemám šanci pochodit. Ona si myslí, že se nějak žinýruju od ní pomoc přijímat, pořád mne chlácholí, že přece o nic nejde, že ona ráda a bez problémů pomůže. Nejsem schopná jí vysvětlit, že je mi to skutečně nepříjemné.
Ještě větší problém je v těch návštěvách. Třikrát v týdnu + jeden den o víkendu je na mne moc. Chtěla bych to zredukovat na polovinu. Už jsem se kolikrát nadechovala, že jí to řeknu, ale nikdy jsem to nedokázala. Nemám prostě to srdce ji omezovat v kontaktu s její první, nanejvýš milovanou vnučkou. Nechci jí ublížit, a tak radši ubližuju sama sobě. Protože na sobě už pociťuju první náznaky alergie na tchyni a nerada bych, aby byl náš vztah zbytečně narušený.
Chtěla bych se zeptat hlavně těch z vás, které už samy tchyněmi jsou. Jakou formu takového dělení považujete za nejpřijatelnější? Za takovou, která by se vás nedotkla?
25.4.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 68 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak přibrzdit hodnou tchyni?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Verera: nemám ani jedno ani druhý a někdy bych to uvítala, nejstarší dcera už má dítě a moje jediná pomoc je to, že když potřebuje, tak si ho beru k sobě, na uklízení u ní nemám sil a je mi to úplně jedno
Verera: Máš pravdu. Moje tchýně je chorobně pořádná. Její "uklizeno" vypadá úplně jinak, než moje "uklizeno". 
Možná proto, že ona měla jedno vzorné dítě, co i rohlík jedlo ve vaně, aby nenadrobilo, zatímco já měla tři normální raubíře.
Asi by neškodilo, kdyby Iva obnovila svoje koníčky, stará přátelství, nebo si našla nějaké kamarádky s dětmi stejného věku a prostě přestala sedět doma.
Pak by jí občasná pomoc tchýně třeba přišla i vhod.
mam-ča: To může být ale riskantní. Člověk se záhy začne cítit jako štvanec ve vlastním domě, uklízí ne proto, že chce nebo potřebuje, ale proto, že přijde tchyně, náštěvy tchyně začnou určovat rozvrh úklidu a tchynina představa o pořádku se zavede doma, protože jinak ona by uklízela, to nemůže dobře skončit.
U nás je pořád zažitá ta hloupá představa, že je slušnost odmítnout i něco, co chceme, a ten kdo poskytuje zase považuje za slušné odmítnou naše odmítnutí, jako že jeho ta pomoc neobtěžuje. Kdyby lidi pochopili, že ne znamanáopravdu ne, bylo by to jednodušší.
Tady bych asi tchyni hezky poděkovala, ale řekla bych, že skutečně nechci, aby mi doma uklízela. Pokud ti to nevadí, vymez jí nějaké práce, se kterými pomoct chceš.
Mám takovou neposednou maminku, která k nám jezdí vždy na pár týdnů. Tak se domluvím co ano, co ne. Nechávám ji žehlit a umývat nádobí, nenechám přerovnávat věci . Když byly děti menší, dala jsem jí kočárek a čtyři hodiny ji neviděla, všem to prospělo.
.jpg)
sqwela: tva matka je kapitola sama pro sebe, podle ni nelze soudit zbytek lidstva 
Holcicce je pul roku, podle me neni pozde na postaveni mantinelu odsud podsud. Cloveku par mesicu trva, nez se vzije do role rodice a zjisti jak vubec fungovat. Ovsem ted je posledni sance ty mantinely postavit, az bude male rok a vice je pozde. Pak muze tchyne reagovat dosud jsem ti byla dobra a ted uz nejsem a podobnyma silenostma. Naopak dneska se to jeste porad da vysvetlit novotou mit miminko a nastavovanim jak vlastni mlada domacnost ma fungovat. A ano pomoc je vitana, ale ti mladi si musi sami namlatit cumak (at uz chybejicim cistym pradlem, ci spalenou veceri, hrackama vsude apod), pokud je babicka z toho bude vecne tahat tak ac pomaha s laskou tak vlastne nepomaha, ale spis je v tom utapi ... a klidne bych to takhle s usmevem tchyni predlozila s tim, ze pokud bude krize (treba kdyz mala omarodi, porostou zuby apod necekane akce) velice radi ji na pomoc prizvete, ale ted je na case naucit se s ditetem a domacnosti szit sami. a pokud se tchyne urazi tak holt par dnu ji neuvidis a pak stejne prijde, protoze bez male nevydrzi. Nebyla by to dobra situace, ale pokud to neudelas ted tak uz nikdy a skutecne chces mit tento stav dalsich 20 roku???? To radsi obetuji dobre vztahy na par dni. A porad mas minimalne 50%sanci ze se tchynka neurazi, vypada na fajn zenskou tak by to snad mohla pochopit. A zeptej se ji jak to resila ona s prvnim synem. Bydleli u tchanovic a mela tchyni za prdeli? Pripomen ji to jake to tenkrat bylo a jake to tenkrat chtela mit ona - to by taky mohlo pomoci.
A co takhle nějaké kamarádky, mateřské centrum, plavání miminek nebo nějaká jiná aktivita, kdy bys jí řekla: Promiň, ale zítra jsem domluvená s Renatou (Andulkou, Evičkou) a jdeme spolu ..... Prostě mít nějaký svůj program, kam se tchyně nevleze?
.gif)
jak myslíš že jí to bude dlouho bavit.....????
tak si říkám co by možná za to druhá dala ...
jsem tchýní už léta , klíče mám od obou domácností ale k mladým nelezu natož abych tam uklízela nebo žehlila....jdu když pozvou nebo je třeba venčit psa když jsou pryč....
každý jsme jiný ale já myslím že mladí právo na svůj život , na svůj režim dne....vnoučata miluju - však jsem taky babička roku 
ale nic se nemá přehánět......
abych u dcery nebo snachy žehlila by mě ani nenapadlo, to spíš dcera pověsí záclony mě...
.jpg)
kaliban: tak tak..
Linda: víš, já díky zkušenosti s mou mamou vím, že by to bylo jako házet hrách na zeď.urazila by se, nic by nepochopila, 2 dny bych měla pokoj a nakonec by to začalo nanovo! tak proto bych volila jinou cestu.já už prostě nevím, jak lidi můžou normálně reagovat, znám jen šílené reakce ode zdi ke zdi a žádný střed..
Já bych jí několikrát řekla, že se bojím, že kvůli mně zanedbává vlastní domácnost. Pokud vnučku miluje, klidně bych ji zaměstnala tím, ž eji pošlu s vnučkou ven. Pokud jste si nenastavily mantinely hned na začátku, teď už se to na rovinu řešit nedá. Už jen začít velmi slušně a nenápadně vytlačovat. A pokud je tchyně hodná ženská, což zjevně je, tak konflikt nemá smysl. Jedině rychle oženit některého bratra
sqwela: mam-ča: takze vy misto aby jste rekli tchyni ,ze chapete ,ze pro ni to problem neni a vazite si toho ,ale ze je to problem pro vas, protoze je to vase domacnost a vas bordel (jaky bordel muze doma mit kdyz tchyne gruntuje obden ???) tak proste budete jak blazni vsechno sami sturovat obden a nebo se zatloukat????
sqwela: mam-ča: taky bych viděla podobně
víte, já bych to neřešila úplně na rovinu, protože to by nemuselo být pochopeno..znám to ze svojí zkušenosti, že můžete slova a věty říkat jak chcete, ale druhý člověk to pochopí po svém a kolikrát to není právě příjemné..zkrátka já bych začala omezovat styk s tchýní postupně. jednou bych jí řekla, že jdeme s kamarádkou s kočárkama ven, podruhé bych se sešla s tchyní, po třetí bych jí řekla, že si jdu po nákupech, po třetí že jde se svojí matkou a po čtvrté bych šla zase s tchyní, zkrátka bych občas zavedla setkávání i s jinými lidmi,a ono se to pak upraví samo. a pokud by tchyně přišla sama, nebyla bych doma, měla bych tam kámošku atd. ale rozhodně by to nemohlo být tak, že tchyni náhle úplně odstřihnu.jen postupně, polehoučku bych přidávala trávení času i s kamarádkama.
mam-ča to je dobrý nápad!
A co kdyby sis Ivo ten nepořádek doma uklidila, aby tchýně neměla důvod zasahovat do Tvé domácnosti ? Při jednom zdravém půlročním dítěti snad nejsi v časovém presu ?
A pokud tchýně přijde, dej jí kočárek s malou a ať jde na procházku. Ty se zatím můžeš věnovat svým aktivitám, na které s miminkem nemáš čas.
.jpg)
Jsem dvojnásobná tchyně (jedna dcera, jeden syn). Je třeba si nastavit mantinely. To ovšem bylo třeba již na začátku. U nás jsme si to nastavili tak, že když něco potřebuji tak si řeknu a když něco potřebují mladí, tak si řeknou také. U mladých jde hlavně o občasné pohlídání dětí nebo při dovolených hlídání baráku a krmení zvířat.
U mně občas o opravu kapajícího kohoutku a pod. Jinak si do života nezasahujeme. Docházím pouze na pozvání a oni také. Možná, že by to každému nevyhovovalo, ale nám se to osvědčilo. Máme se rádi a vážíme si jeden druhého.
Měla byste si s tchýní promluvit a když spolu dobře vycházíte tak snad pochopí, že jste samostatná jednotka a tudíž se samostatně budete starat o svoji domácnost.
Bojím se však, aby už nebylo pozdě. Jestliže jste pomoc, bez řečí přijímala a její každodení "nájezdy" tolerovala, tchyně by se mohla urazit a vaše vztahy se mohou narušit. Přeji hodně 
při řešení situace.
