Tajně si spořím. Je to podraz?
.jpg)
Žiju s přítelem, máme tříletou holčičku. Jsme spolu celkem sedm let, společně bydlíme pět roků. Dokud jsem chodila do práce, finanční problémy jsme neměli. Napůl jsme hradili všechny poplatky a co zbylo, měl každý sám. Problémy začaly ve chvíli, kdy jsem nastoupila na mateřskou a můj příjem se značně snížil.
Přítel to nenesl a dodnes nenese lehko, jelikož já už z rodičáku nemůžu přispívat přesnou polovinou na všechno a navíc se spotřeba zvýšila o věci a stravu pro dceru. Momentálně je to u nás tak, že on zaplatí nájem a všechno ostatní – pojištění, povinné ručení za auto atd. a na mně je, abych z rodičovského příspěvku uhradila komplet jídlo, drogerii, můj telefon a životní pojištění a oblečení pro mne a pro dceru. Otevřeně přiznávám, že vycházím docela těžko, zvlášť, když je potřeba malé koupit nové boty apod.
S jídlem se snažím hospodařit a vařit levně, šetřím hlavně na sobě, protože on vyžaduje kvalitní stravu a má pocit, že na ni má samozřejmě nárok. Mockrát jsem s ním o tom mluvila, že než začnu chodit do práce, měl by mi přispívat i na jídlo, ale to on striktně odmítá, prý už tak hradí všechno ostatní. Přitom peníze má, to vím, jeho plat je nadstandardní. Kupuje si drahou elektroniku, značkové oblečení, v práci chodí každý den na obědy na meníčka do restaurace, kde nechá vždycky minimálně stovku.
Ale k věci, proč píšu. Když byl malé asi rok a já viděla, jaký přístup k financování rodiny má, začala jsem si tajně vytvářet rezervu, na kterou nesahám. Nikdy, radši, když mi do výplaty peníze chybí nebo mám málo, jím týden suché rohlíky a koupím jen pro malou a pro něj. Za ty dva roky se mi podařilo ušetřit asi deset tisíc, jistě, není to nic moc, ale škudlím to doslova po stokorunách nebo když dostanu třeba od našich pětistovku k narozeninám apod.
Peníze mám v hotovosti, schované doma. A teď řeším problém, protože bych je chtěla použít. V září jde malá do školky a já konečně do práce. A chtěla bych si za ty naspořené peníze pořídit nový šatník, respektive nakoupit si několik pěkných kousků, abych se dobře cítila. A teď nevím, jak to příteli odůvodním, kde jsem na to vzala, když si často stěžuju, že se mi nedostává peněz. Mám strach, aby to nevzal jako podraz, jako že jsem mu celou dobu lhala.
Jsem ráda, že se mi podařilo i z toho mála trochu něco naspořit a můžu si z toho udělat teď pro sebe radost, ale zároveň mám výčitky, že jsem ho podvedla. Jak se na to díváte vy? Je to z mé strany podvod, že jsem si bez jeho vědomí tajně šetřila, nebo je to normální?
1.7.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 56 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tajně si spořím. Je to podraz?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
nepíšeš ale, kolik ti přispívá měsíčně na dítě, jen kolik platí celkem na nájem, pojištění atd. Ale z tohodle vztahu bych prchla ... kolik míní přispívat na školku, co bude až dítě onemocní a ty nebudeš moci do práce, příjem bude jistě nižší, později značné náklady ve škole a nedej božd druhé dítě 
.... no, nečekají tě s ním pohodové dny .... jo, a ty prachy neutrácej a spoř dál na zlý časy jestli to je opravdu takové, jak píšeš ....
.jpg)
A on neví, že je dcerka i jeho? Díky jeho dítěti ty nevyděláváš, tak by se měl starat! Já bych tedy s takovým chlapem taky žít nemohla. 
Ještě, aby vyžadoval nadstandardní jídlo, kupoval si nepotřebné věci a já byla na rohlíkách! Jemu nepřijde divné to, co jíš? Jste přeci rodina! Ty nemůžeš za to, že máš malý rodičák, sama sis to nezavinila! Bože, mít takového chlapa praštím ho pořádně po palici, aby se mu rozbřesklo. Sobec jeden!
Uf, to mě rozčílilo. Z tvé strany o žádný podraz nejde, ale radši bych ty peníze neutrácela na šaty, ale dělala si pořádnou rezervu i z budoucího platu na časy, kdy pro něj přestaneš být atraktivní, protože budeš chodit špatně oblečená (to, že na to nemáš určitě neuvidí a netrkne ho, že by ti mohl něco zafinancovat) a vykašle se na tebe. Promiň, nechci ti něco takového přivolat, ale dle chování tvého přítele bych se ani moc nedivila 
.
Radu jsem ti asi nedala, ale myslím, že by sis to neměla nechat líbit.
No já se vůbec divím, že s takovým chlapem toho přístupu k rodině žiješ, příjde mi komické, že tě nechá klidně jíst ony suché rohlíky a sám si bužíruje....souhlasím co píše Kassy, že takto to vypadá, když si pořizují děti "přátelé" kdy necítí zodpovědnost jeden za druhého....velmi smutné!
No já se vůbec divím, že s takovým chlapem toho přístupu k rodině žiješ, příjde mi komické, že tě nechá klidně jíst ony suché rohlíky a sám si bužíruje....souhlasím co píše Kassy, že takto to vypadá, když si pořizují děti "přátelé" kdy necítí zodpovědnost jeden za druhého....velmi smutné!
podraz by to byl kdyby jsi šidila dítě a přítele a sama si posedávala na 
s kamarádkama. Asi ti vnitřní hlas radí.
Ještě dodám: takhle to dopadá, když si děti pořizují "přátelé". Manželství není jen zbytečný cár papíru, je to především ekonomický svazek. Pan "přítel" by si měl uvědomit, že i když si Kamilu před úřady nevzal, vytvořil s ní rodinu. Připadá mi poněkud divné, když si jeden v rodině kupuje pro sebe drahou elektroniku a druhý jí suché rohlíky, protože na víc nemá. Na Kamilině místě bych mu dávno sdělila, že buď přehodnotí přístup, nebo já jdu hned teď do práce a dítěti budeme napůl platit chůvu. A spočetla bych mu, kolik by ho to stálo. Ono by se vidělo, jestli by nakonec přece jen raději nezvýšil příděly Kamile.
Ani trochu to necítím jako podraz.
Spíš Tě chválím. Ale by na Tvém místě, i jídlo pro něho by bylo značně odpovídající tomu suchému rohlíku ...
Klidně si mu řekni, ať Ti na oblečení dá, případně půjčí ... jinak se obrať na rodiče. (Aby Ti kryli záda.)
A doporučuji, aby sis zjistila, kolik by měl na Tebe i Vaši dceru přispívat. Budeš překvapená, kolik peněz Ti v podstatě "dluží".
A podle toho uprav své finance na domácnost. 
Já bych ty peníze neutrácela. Nechci být špatný prorok, ale při tom jak popisuješ přítelův přístup ke společnému hospodaření, raději bych si na tvém místě nechala rezervu pro OPRAVDU krizovou situaci, neutrácela bych ji za oblečení. Za podraz to nepovažuju, pokud pán nepovažuje za nutné zabezpečit své dítě sňatkem s jeho matkou, musí se postarat ta matka. A o chlapovi, který má nadstandardní příjem, ale svou partnerku, která má nižší příjem, neboť je doma s jejich společným dítětem, nechá jíst suché rohlíky, si myslím něco hodně, ale hodně ošklivého. S takovým bych nemohla žít.
