Nejkrásnější i nejstrašnější vánoční dárky. Pochlubte se.
Určitě se každému z nás někdy stalo, že rozbalil pod stromečkem něco, co mu radost rozhodně neudělalo. Jsou to docela prekérní situace. Dárce s napětím čeká na vaši reakci a přeje si, aby byla bouřlivě radostná, nebo alespoň radostná, a obdarovaný je v pasti.
Jeho vnitřní „já“ mu na tvář nutí kyselý, protáhlý obličej, zatímco to druhé, správně vychované „já“ ho nabádá, aby projevil alespoň jakési povinné nadšení. Většinou se vzmužíme, to vychované „já“ poslechneme a naoko jásavě hýkáme: „To je pěkné, děkuji, to se mi hodí...“
Jenže někdy se to semele tak, že nám povinná radost jaksi nejde přes ústa. Jako mně, když mi maminka mého muže rok co rok pravidelně pod stromeček nadělovala pantofle a nákupní tašku. Pěkně na střídačku. Podezírám ji, že si dokonce vedla nějaké záznamy, protože se nikdy nespletla. Když jsem jeden rok rozbalila nové apartní pantoflíčky, mohla jsem se spolehnout, že ten další budu mít pod stromečkem prostornou a praktickou tašku na nákupy. Ovšem ať jsem se snažila, jak chtěla, po několika letech jsem nad těmito dary nedokázala jásat ani z povinnosti.
Dlouho jsem si myslela, že nic horšího mě pod stromečkem potkat nemůže. Mýlila jsem se. V době, kdy už jsme si s bývalou tchyní žádné dárky nenadělovaly, zažila jsem jeden Štědrý večer takový malý nadílkový šok.
Slavili jsme tehdy první společné Vánoce i s mým přítelem. A samozřejmě s dcerami, které už byly větší a dárky pro rodinné příslušníky vybíraly pečlivě a s láskou. Třeba mladší dcerka koupila babičce jedno přadénko vlny a jehlice a se zářícíma očima sledovala, jak babička rozbaluje. Když se dobrala obsahu balíčku, dcerka jí podala náležitou instruktáž: „To aby sis mohla uplést svetr, babičko.“ Tahle příhoda byla velmi roztomilá a všichni jsme ten večer ještě více zjihli.
V roce, o kterém mluvím, jsem tou nejvíce obdarovanou byla já. Pod stromečkem se mi sešlo hned několik dárků, až jsem tím množstvím byla překvapená. Začala jsem netrpělivě rozbalovat... Z krabiček a ozdobného papíru jsem tahala jednu „perlu“ za druhou: krém proti vráskám, sadu nožů, kartáč na celulitidu, svetr, který mi byl malý... A ve finále knížku od Haliny Pawlovské „Proč jsem se neoběsila?".
Jak jsem se tak koukala na tu nešťastnou hromádku, došlo mi, že na mně visí tři páry očí a čekají, co já na to. No a co myslíte? Měla jsem radost, a jakou. Konec konců, ono zas tolik nezáleží na tom, co dostaneme, ale jestli víme, že ty dárky pro nás byly vybírány s láskou. Tyhle určitě byly.
A co vy? Dostali jste někdy nějaký dárek, který vám vyrazil dech, a to v kladném i záporném slova smyslu? Pochlubte se.
16.12.2015 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nejkrásnější i nejstrašnější vánoční dárky. Pochlubte se.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
nejkrásnější dárek byl nejspíš červený lakovaný kočárek pro panenku, vydržel mi dlouho, ještě dcera se s ním naučila chodit, neb byl pevný, stabilní
... strašný byly ručníky, ložní a prostěradla v pubertálním věku, vydržely taky dlouho, neb některý kousky mám dosud... nejstrašnější byl svetr ala drátěná košile od exmanžela, neb byl snad vyrobený z drátu potaženým chemlonem... vydržel by taky dosud, kdyby se několik let příšerně nenudil ve skříni a potom dobrovolně nezmizel do kontejneru na tříděný odpad
.gif)
jsme
Ted jsem si vzpomela,ja jsem rocnik 71,jak sme jako male deti z kapesneho vzdy udelali stastnou maminku koupi vonavky.""Zive kvety""Urcite si vzpominate na vylouhovane bledulky a konvalinky v lahvickach
.jpg)
TULI: u nás to je naopak, starší syn tatínek a mladší maminka Vzhledově a na malé vyjímky i povahově
catcat: my už to používáme pouze na kočku, ta si na to drbání tak zvykla, že ho vyžaduje několikrát denně
darku - jako prekvapko jsem dostala vic ..... jednou na stromecku v krabicce byly schovane krasne hodinky ....
pred 2 roky - od kluku - mobil dotykac - ktery jsem necekala - si hosi nasetrili penizky a potajnu ho sli koupit ....
asi nejvic debilni darek jsem dostala od manze - tak pred 15. roky - intimni cervene sexy pradlo , a to zrovna u nas na Stedry den byla tchyne a tchan ...
a ja to musela rozbalit - a bylo mi trapne, cervena jsem byla asi jak to pradylko .....
a tchynka - uz mela pres 70. roku - prej - to se pomneje muj syn 
Linda: JAK POPISUJES TVE DCERY - tak u nas je to to same - starsi ma rad ceskle jidla, salat ....mlady ne ..
kamoska Slovenka to ma taky tak - starsi je spis jak ona, mladsi jako pravy Ital ...
momentalne jsem o tom premyslela, ze ti prvorozeni jsou bliz nam - a ti dalsi uz jsou jini ....
rychlonožka: Jo ja vim, nastesti nemam kolem lidi, co by mi davali podobne darky a pak se divili, ze jsem si to nekde nevystavila
Linda: Kdyz jsme s holkama pripravovaly vanocni vyzdobu, tak jsem v jedne z krabic mela jejich vyrobky asi ze 4 tridy, moc se taky divily. Od vnoucat mam taky pranicka atd. Mam na to krabici.
Jo a k tomu salatu proboha o jakych KALOIRIICH mluvis Je vedecky dokazano, ze vanocni bramborovy salat nema zadne kalorie, je to tim, ze to je v zime a ty kalorie se schovavaji do skrine a do salatu nelezou
Ti kaprici jsou uzasni, moje gusto! Praveho nepozru ackoliv tu k mani jsou. Smrdi tady na dalku 
tak je losos....
hejluc: orinka: mám tu příšernost doma a překáží to v koupelně. Není mi to příjemné...
.gif)
marukralova: šlahnutá mater......
to se ti povedlo.....
Milda3: já bych řekla i jinde......bože !!!
.jpg)
marukralova: nahodou s tlakomerem zazijes legrace 
....znamy ho dostal pred par roky a meril se jak magor 4x denne - pro me za me at se meri, ale kdyz k nemu nekdo prisel na navstevu tak zmeril kazdeho a ja mam od prirody velice nizky tlak, podle toho jeho tlakomeru jsme mela byt uz davno pod kytickama 
marukralova: a co takhle kroužek do nosu
toto síce nebolo na vianoce, ale ako sa blížila moja 50-tka, tak moja šlahnutá mater mi chcela kúpiť TLAKOMER, chápete, normálne, že tlakomer, tak som dostala záchvat, dala si nastreliť dalšie dve diery v uchu a rozkázala si nové náušnice, lenže už sa plíži 60-tka, a teraz neviem, mám si rozkázať dalšie náušnice, pomaly už na ušiach nemám miesto, alebo nejakú kerku? 
