Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět
Poslední asi rok řešíme problém s mými rodiči. Chtěla bych se zeptat čtenářek, zda nezažívá některá z nich něco podobného a jak se jim to daří řešit. Naši se totiž ustavičně hádají.
Je to velmi nepříjemné. Kdykoli k nim přijedeme na návštěvu, jsme svědky minimálně jedné značně vyostřené hádky. Jsou v sobě kvůli každému malichernému nesmyslu a nás se dovolávají jako soudců a chtějí, abychom jim dali za pravdu a podpořili je v „boji“ proti tomu druhému. Je to šílené.
Z dřívějška si nepamatuji, že by byli věčně tak rozhádaní. Jistě, občas se nějaká ostřejší výměna názorů odehrála, ale to je normální a děje se to snad všude. Ale jak se k sobě chovají dnes, to je vyložený extrém. Hádají se doslova kvůli všemu. Co který z nich udělal, nebo naopak neudělal, co řekl, nebo neřekl, kam dal či dala nějakou věc. Rozčilují se kvůli politice, společenskému dění, na nikom nenechají nit suchou. Jsou prostě nabití příšerným negativismem a svou špatnou náladu přenášejí na všechny okolo. Napadá mne, jestli to není věkem, ale zase mi tak staří nepřipadají, ještě jim není ani šedesát, oba chodí do práce.
K napsání svých problémů mne přimělo hlavně to, co se stalo právě nyní. Naši mají zrovna dovolenou a měli mít na chalupě naše dvě děti (7 a 9 let) po celé dva týdny. Bylo to naplánované dost dlouho dopředu, nabídli to sami a my jsme byli rádi, protože ani jeden z nás nemá možnost vzít si delší dovolenou v kuse. Dva týdny, během nichž by se nám rodiče postarali o děti, nám přišly opravdu vhod.
Jenže všechno nakonec dopadlo jinak a ze dvou týdnů byl sotva jeden. Po pěti dnech pobytu na chalupě nám starší dcera s pláčem volala, jestli bychom si pro ně nepřijeli, že nechtějí s babičkou a s dědou být. Ptala jsem se proč a řekla mi, že je to s nimi strašné, pořád prý jen nadávají, hudrují, hádají se a i k nim, jako vnoučatům, se chovají ne zrovna hezky.
Kdybych nevěděla, jak to s našimi je, asi bych si pomyslela, že dcera přehání. O víkendu jsme tedy na chalupu zajeli a dcery byly v sedmém nebi, že nás vidí, a okamžitě se ptaly, jestli s námi můžou odjet domů. Neměli jsme s manželem to srdce je tam nechat proti jejich vůli. Našim jsme oznámili, že děti odvážíme a strhlo se doslova peklo. Osočili nás z nevděčnosti, ošklivě se pustili i do těch malých holčiček.
Na rovinu jsem jim řekla, že ať se nediví, že s nimi nikdo nechce být, když jsou plni zášti a nespokojenosti. Jestli si vůbec uvědomují, že svým chováním a přístupem k životu stavějí bariéru mezi sebe a své blízké, protože dnes má každý všeho dost, hromadu starostí a existenčních problémů a oni svým neustálým nadáváním a vzájemným hádáním kolem sebe šíří špatnou náladu a vysávají z lidí energii.
Dcery jsme hned ten den odvezli i za cenu komplikací s hlídáním tenhle týden, kdy musíme s manželem do práce. Naši jsou na nás nevýslovně uražení, náš odjezd probíhal bez jejich asistence, ani se s námi nerozloučili.
Je mi z toho úzko. Jsou to mí rodiče, mám je ráda. Chtěla bych, aby naše děti měly babičku a dědu, se kterými budou rády trávit čas. Po odjezdu z chalupy jsem nemohla celou noc usnout a pořád jsem přemýšlela, co bych mohla udělat, aby se naši nějak znormalizovali. Na nic jsem nepřišla. Myslím, že je to v nich. Nějak si v sobě zakořenili jakousi věčnou nespokojenost s čímkoli, co se kolem nich děje, a snad si v tom i libují.
Co by jim mohlo pomoci, aby zase začali vidět svět kolem sebe v trochu přijatelnějších barvách? A hlavně, je vůbec nějaká šance zamezit tomu jejich vzájemnému ustavičnému hádání a napadání?
9.8.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Riki: těžko říct, jak to s tím hlídáním bylo domluvené, ale podle sebe vím, že zdaleka ne všichni prarodiče berou hlídání vnoučat jako nějakou nebetyčnou oběť. Například naši měly moje dcery vždycky celý měsíc v červenci a já pak s nimi byla v srpnu svou dovolenou. A jak babi s dědou, tak holky se na ten měsíc vždycky strašně těšili a užívali si to spolu.
Tohle přece není nějaký obchodní vztah - potřebuješ hlídat, tak mlč, případně zaplať spotřebu za svoje děti. To jsou zcela normální a přirozené rodinné vazby, které fungují po celé generace. A když něco v rodině skřípe, tak je jasné, že to ty zúčastněné trápí.
sharon: no právě, je mi to divné, že tak najednou. Kdyby se hádali posledních 50 let, dobře, tak už jiní nebudou. A všichni už by na to byli zvyklí. 
Ale jestli dřiv fungovali normálně, tak musí být nějaký důvod, který zřejmě Magdalena nezná a my taky ne. Ovšem to, že se s nima pohádá ještě i ona a přestane se s nima bavit a navštěvovat, to nic neřeší...
kubikm: myslim, ze mas pravdu.
Verera: tak za prvé - kdo chce hlídat děti? Magdalena. 
Jak moc z toho byli rodiče nadšení, nevíme. Chodí do práce, a dva týdny dovolené mít na krku vnučky, to třeba nepovažujou za kdovíjaký odpočinek, ale holt chtěli pomoct a vyhovět, to bych pak rozuměla tomu, že se teď urazili, že jí nejsou najednou dost dobří. No a dětem se dá vysvětlit, že lidi jsou různí a někteří se i hádají. S tím se ratolesti ještě v životě totiž setkají mockrát.
.gif)
Riki: aha, už to vidím co vlastně píšeš......třeba mají před důchodem a neumí si to představit , jsou podráždění, unavení, vystresovaní apodobně.....čert ví, není to přece normální takhle žít, to by na mě nebylo......
medved: dovez je k nám...
Riki: píše že si z dřívějška nepamatuje že by byli tak rozhádaní.....takže v tom ji asi nevychovali proto v té léčebně nebyla a není......
Meryl: naprosty souhlas. treba proto ja nerada jezdim ke tchanovcum bo jsou daleko, takze naprosto schazi moznost prijet "na obed" a minimalni usek pro navstevu je tedy vikend. a to je aspon pro me osobne i maximalni doba, kterou jsem schopna tam stravit. jednou jsem to natahli tusim na 4 noci a byla jsem totalne vysata 
14 dni v kuse, to bych si hodila masli a to nejsem dite,ktere si radu veci nedokaze rozumove zduvodnit a povznest se nad ne.
Meryl: tak ale ti rodiče nějak Magdalenu a možná i další děti museli přece vychovat. Kdyby to byl skutečně očistec, bude teď Magdalena v psychiatrické léčebně. Taky říká, že ten problém je poslední rok. Čili dřív to buď nevnímala, nebo to bylo snesitelnější, nevím, ale přijde mi to celé jaksi podivné.
Riki: Co aby pochopily? Že je normální, když se lidi pořád hádají a nadávají na všechno, místo aby se snažili vidět něco pozitivního? Že když je někdo starší, nemusí brát ohled na pocity jiných? Že je v pořádku, když se k sobě lidi chovají jako hulváti?
Děti se učí převážně příkladem, takže když se jim vysvětlí, že o nic nejde, můžou to klidně dělat taky? Pěkně děkuju.
Pobyt v takovém prostředí bych dobrovolně nepodstoupila sama, natož tam poslat děti a přesvědčovat je, že si na to mají zvyknout, že tak to mezi lidmi chodí.
Jo, 7 a 9 leté děti samy od sebe pochopily, že něco není v pořádku . V tomhle směru mají mnohem víc rozumu než babička s dědou.
Riki: tak to určitě netřeba dělat z dětí hlupáčky, ale na druhou stranu, ani já jako dospělá bych nechtěla trávit dva týdny s někým, kdo neumí nic jiného než nadávat a hádat se. Nad to se člověk může povznést na jedno návštěvové odpoledne, ale dva týdny v kuse bez možnosti úniku a obrany (ty děti ji nemají) v takové atmosféře, to je pak očistec.
Riki: Akorát tedy jestli se nechovali nijak hezky ani k dětem, tak je možné , že to nadávání jako forma komunikace jim zůstane, jen budou nadávat a brblat na děti.
Je zvláštní, že na nespravedlnost světa nadávají převážně lidé, kterým se zas tak moc neděje. Ti, kteří měli opravdu těžký život, postihla je nějaká tragédie, mají zdravotní problémy apod. naopak zvládají drobné problémy s přehledem. Možná je to tím, že si na vlastní kůži vyzkoušeli, že nemá cenu se zabývat prkotinami a mají vlivem životních zkušeností jinak nastavené priority.
Meryl: no, 7 a 9, to nejsou zas tak malé děti, aby nepochopily, když se jim to vysvětlí. To zas netřeba z dětí dělat hlupáčky, ony kolikrát vidí a chápou daleko víc, než si dospělí myslí.
Taky by bylo řešení, že se teda na té chalupě vystřídají - jeden týden děda s vnučkama, druhý týden babička s vnučkama. 
Jestli teda jde jen o to hlídání.
Verera: přesně.....
