Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět
Poslední asi rok řešíme problém s mými rodiči. Chtěla bych se zeptat čtenářek, zda nezažívá některá z nich něco podobného a jak se jim to daří řešit. Naši se totiž ustavičně hádají.
Je to velmi nepříjemné. Kdykoli k nim přijedeme na návštěvu, jsme svědky minimálně jedné značně vyostřené hádky. Jsou v sobě kvůli každému malichernému nesmyslu a nás se dovolávají jako soudců a chtějí, abychom jim dali za pravdu a podpořili je v „boji“ proti tomu druhému. Je to šílené.
Z dřívějška si nepamatuji, že by byli věčně tak rozhádaní. Jistě, občas se nějaká ostřejší výměna názorů odehrála, ale to je normální a děje se to snad všude. Ale jak se k sobě chovají dnes, to je vyložený extrém. Hádají se doslova kvůli všemu. Co který z nich udělal, nebo naopak neudělal, co řekl, nebo neřekl, kam dal či dala nějakou věc. Rozčilují se kvůli politice, společenskému dění, na nikom nenechají nit suchou. Jsou prostě nabití příšerným negativismem a svou špatnou náladu přenášejí na všechny okolo. Napadá mne, jestli to není věkem, ale zase mi tak staří nepřipadají, ještě jim není ani šedesát, oba chodí do práce.
K napsání svých problémů mne přimělo hlavně to, co se stalo právě nyní. Naši mají zrovna dovolenou a měli mít na chalupě naše dvě děti (7 a 9 let) po celé dva týdny. Bylo to naplánované dost dlouho dopředu, nabídli to sami a my jsme byli rádi, protože ani jeden z nás nemá možnost vzít si delší dovolenou v kuse. Dva týdny, během nichž by se nám rodiče postarali o děti, nám přišly opravdu vhod.
Jenže všechno nakonec dopadlo jinak a ze dvou týdnů byl sotva jeden. Po pěti dnech pobytu na chalupě nám starší dcera s pláčem volala, jestli bychom si pro ně nepřijeli, že nechtějí s babičkou a s dědou být. Ptala jsem se proč a řekla mi, že je to s nimi strašné, pořád prý jen nadávají, hudrují, hádají se a i k nim, jako vnoučatům, se chovají ne zrovna hezky.
Kdybych nevěděla, jak to s našimi je, asi bych si pomyslela, že dcera přehání. O víkendu jsme tedy na chalupu zajeli a dcery byly v sedmém nebi, že nás vidí, a okamžitě se ptaly, jestli s námi můžou odjet domů. Neměli jsme s manželem to srdce je tam nechat proti jejich vůli. Našim jsme oznámili, že děti odvážíme a strhlo se doslova peklo. Osočili nás z nevděčnosti, ošklivě se pustili i do těch malých holčiček.
Na rovinu jsem jim řekla, že ať se nediví, že s nimi nikdo nechce být, když jsou plni zášti a nespokojenosti. Jestli si vůbec uvědomují, že svým chováním a přístupem k životu stavějí bariéru mezi sebe a své blízké, protože dnes má každý všeho dost, hromadu starostí a existenčních problémů a oni svým neustálým nadáváním a vzájemným hádáním kolem sebe šíří špatnou náladu a vysávají z lidí energii.
Dcery jsme hned ten den odvezli i za cenu komplikací s hlídáním tenhle týden, kdy musíme s manželem do práce. Naši jsou na nás nevýslovně uražení, náš odjezd probíhal bez jejich asistence, ani se s námi nerozloučili.
Je mi z toho úzko. Jsou to mí rodiče, mám je ráda. Chtěla bych, aby naše děti měly babičku a dědu, se kterými budou rády trávit čas. Po odjezdu z chalupy jsem nemohla celou noc usnout a pořád jsem přemýšlela, co bych mohla udělat, aby se naši nějak znormalizovali. Na nic jsem nepřišla. Myslím, že je to v nich. Nějak si v sobě zakořenili jakousi věčnou nespokojenost s čímkoli, co se kolem nich děje, a snad si v tom i libují.
Co by jim mohlo pomoci, aby zase začali vidět svět kolem sebe v trochu přijatelnějších barvách? A hlavně, je vůbec nějaká šance zamezit tomu jejich vzájemnému ustavičnému hádání a napadání?
9.8.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 69 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Naši se pořád hádají a nadávají na celý svět
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Linda: já teda vůbec nepociťuju že by nás vnoučata finačně vysávala, komu jinému "dopřát" když né jim....
a to jich máme až,až....zaplať bůh.
Linda: Jenže ono to není jen povídání, hlasitější řeč, která se dá jen tak nechat projít kolem. Citlivější jedince (což děti nezvyklé na takové jednání jistě jsou), to unavuje, vysává, psychicky deptá.
Když už si někdo pozve malé děti na prázdniny, tak by jim měl taky vytvořit podmínky, aby se tam cítily dobře. Když jsou sami, tak ať se hádají od rána do večera, pokud jim to vyhovuje, ale v přítomnosti dětí by se mohli trochu krotit. Stejně tak, jak si v přítomnosti dětí snad většina lidí dává pozor na slovník, měli by dávat pozor i na formu vyjadřování. Děti berou všechno co slyší vážně, nedokážou rozlišit, jestli to dotyčný vážně tak myslí nebo si jen rád zanadává.
Jestli ale rodiče nedonutil k zamyšlení ani úprk vnuček, tak nevím, co by mohl být pádnější argument.
.gif)
Linda: těm holčičkám je 7 a 9, to jsou ještě malé děti, po nich nemůžeš chtít nějakou rozumovou vyspělost.
medved: taky bych tam děti nenechala...
Linda: ja nevim, proc by vnucky mely tolerovat, ze se babicka s dedou vecne hadaji a mely by v takovem prostredi travit cas. jsou to, smarja, male deti !!! to babicka s dedou jsou dospeli a melo by jim dojit, ze jejich chovani neni pro okoli tim mene pro male deti prijemne a aspon na tech 14 dni za rok by se mohli krotit. nebo at tam s nima je jen jeden z nich, pokud nejsou schopni byt spolu a nejake normalne se chovat.
já to vezmu z jiné strany
pokud takoví nebyli celý život, tak je to jasný úbytek hormonů a velký nedostatek vitamínu B...
.jpg)
medved: a proc proste netolerovat lidi takovy jaky jsou misto toho abychom se je porád snazili predelávat k obrazu svému? Ano 2 tydny hlidáni neni vysáváni, zvlást pokud prarodice sami chteji hlidat. Ale prarodice nedokázi tolerovat vnucky a jejich potreby (deti nechteji delat svedky jejich komunikaci) a vnucky naopak nedokázi tolerovat, ze takhle si proste deda s bábi povidaji. Ano vsichni máme urcité povinnosti vuci zbytku sveta, ale svet má urcité povinnosti vuci nám. Bohuzel at se kouknu kam chci, tak svet vetsinou vyzaduje ohled vuci sobe, ale uz nemá zádny ohled vuci jiným.
PS pod pojmem svet si predstav siroké daleké pribuzenstvo
někdo už je prostě takový, neustále prudí, neustále mu něco vadí...ještě "štěstí" že prudí oba horší by bylo kdyby prudil jen jeden a týral tak toho druhýho......nech je žít a svobodně dýchat, je to jejich život a buď na to přijdou sami a nebo s tím půjdou do hrobu.......já tohle doma nikdy nezažila a můžu přísahat, že naši se nikdy nepohádaly na stáří byl sice táta " brbla" ale máma nad ním jen mávla rukou a dělala si stejně po svém kdyby byl jeden člověk jako druhý byla by na tom světě děsná nuda.....v postatě se mají určitě rádi a třeba se to změní až budou v důchodu.......
u nás je taky občas výměna názorů, ale jen sporadicky a když jsou tu vnoučata to mě spíš bolí břicho od smíchu jak dělají s dědou "ptákoviny" a ten tříletý mi říká "babička sranda"......
Linda: tak mas pravdu, ze hlidani neni povinnost, ale na druhou stranu pohlidat vnoucata par dni o prazdninach snad neni tak neprimerene vysavani...dalsi vec je, ze ani byt prarodicem neni povinnost, ale na druhou stranu me osobne uz se zacina zajidat takove to dneska hojne proklamovane "hlavne at nikdo nikomu do niceho nekeca a kazdy si dela co chce"...vsichni mame urcite povinnosti jako deti svych rodicu, jako rodice svych deti, jako pratele svych pratel a je snad normalni alespon v nejake mire sve role plnit a ne se zabarikadovat za "svoje prava" a jet si vyhradne podle sveho. deti maji totiz taky pravo na prarodice a kdyz se s nimi nemuzou kvuli jejich "libustce" stykat, tak to taky neni dobre.
mluvim z vlastni zkusenosti, protoze tchanovci jsou podobny pripad. taky caste hadky a spatna atmosfera a treba ja tam deti vylozene nechci davat, nikdy, protoze me samotne je z toho uzko a nechci svoje deti takovemu prostredi vystavovat. ovsem je mi to lito, protoze tim padem moje deti fakticky prichazeji o dedu resp. ho vidi jednou za uherak a je to skoda, protoze on je jinak fajn chlap 
ale taky ma sve pravo na hadani (ktere ja respektuju) a tim je to dane, bohuzel 
.jpg)
mam-ča: Přesně tak to bylo u mých tchánovců... 
.gif)
My máme něco podobného s tetou a strejdou. Teta je asimetráková velká dáma, než aby zvedla zadek z křesla, tak ječí různé povely typu dones, zavolej apod.Taková ta štěkna s vysokým hlasem. Strýc je snad o hlavu menší, drobný, všechnoznám pán. Mají syna, který se svou rodinou, už velkými syny, bydlí v domě nad nimi. Upřímně je lituji a mít takové tchánovce denně nadoslech, tak je budu muset umlátit
Jejich komunikace vzbuzuje dojem, že se hádají, ale u nich je to standard, normální i u odpoledního kafe...Navíc všechno ví lépe a mladým i mladším do všeho kecaj a poučujou.
Můj syn je viděl asi dvakrát a naprosto nechápal...
denda04: Nevím, jestli se dá s takovými rodiči "sednout a vyříkat si to". Moje zkušenost s tchánovci je taková, že oni si žili každý svůj život, hezky vedle sebe, a nijak zvlášť si nepřekáželi. Ale jen jsme se objevili my s dětmi, tak si začali mezi sebou vyřizovat nahromaděné křivdy a problémy.
Prostě k tomu hádání potřebovali obecenstvo.
A pak ještě vyžadovali, abychom se přiklonili na stranu každého z nich.
Oba měli tu SVOJI pravdu, ale my jsme jim přece nemohli dělat soudce ?
Prostě jsme se vyhýbali příležitostem, být s nimi s OBĚMA pohromadě.
.jpg)
osobně si myslím ,že by jste si měli všichni sednout a nějak rozumně si to vysvětlit ,že holčičky nejsou zvyklé na hádky možná by se rodiče nad tím zamysleli je škoda přijit o rodiče a děti o babičku ,dědu chce to jen porozumění a toleranci z obou stran hodně to je můj názor 
Linda: "neni to ideálni prostredi pro deti,"
Ale zase si holčičky začnou vážit domácího prostředí.
Až začnou prudit v pubertě, stačí pohrozit, že když se jim doma něco nelíbí, půjdou bydlet k babičce a dědovi.
Nebudu se radeji vyjadrovat, protoze podle me 1) tvoje deti = tvuj problém. samozrejme hlidani zdarma je vyhodné pro tebe, ale pekný vysávani rodicu (jak financne tak energie). A 2) jejich zivot jejich problém. I kdyby po sobe házeli noze a nebo se objimali k uduseni je ti do toho velky kulovy. Ano jsou to tvoji rodice ale práve proto bys jim mela dát tu "volnost" zit podle sebe a ne podle tebe. A kdyz se ti nelibi jak ziji tak je to jen a jen tvuj problém ne jejich. Evidentne jim jejich zivot vyhovuje, ze holt nezapadá do krabicky s nápisem pohodovi prarodice je neoc jiného. Nevidim duvod proc by meli menit svuj styl zivota jenom proto,ze maji vnucky na návsteve. Ano neni to ideálni prostredi pro deti, v tom souhlasím, ale tim se dostávám zpet k 1).
