Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Před mnoha lety se paní Helena rozhodla, že půjde s dobou a obohatí své kuchyňské vybavení o tlakový hrnec – „papiňák“. Kolegyně v práci naň po každém víkendu pěly chválu a blaženě se usmívaly nad ušetřeným časem a masem měkoučkým jako dort.

A tak i paní Helena prožívala jedno krásné sobotní dopoledne svou papiňákovou premiéru. Zabalila ptáčky, osmahla cibulku, zadělala poctivý omáčkový základ, podlila, uzavřela hrnec a uspokojeně odcházela plnit další domácí povinnosti. U sporáku zůstal sedět věrný kuchtík, který si lebedil v čichání kuchyňských dobrot. Boxer Kim.

Po nějaké chvíli se z kuchyně začalo ozývat ohlušující syčení, jež připomínalo vypouštění nadbytečné páry z lokomotivy. Helena se rozeběhla na místo činu a ve dveřích zůstala stát. Hrnec syčel jako o život a vypadal, že každou chvíli vybouchne. Asi musím trochu ztlumit oheň, usoudila bystře. Hned jí však blesklo hlavou, jak to udělá, protože přiblížit se k tomu ďábelskému přístroji nějak neměla odvahu.

Nakonec to vyřešila šalamounsky. Svezla se na všechny čtyři a pomalým plížením vpřed se blížila ke sporáku. Uprostřed místnosti se minula s Kimem, který se rovněž plížil, ovšem směrem opačným... Společné měli oba jen jedno – dokonale vytřeštěné oči.

Historek na téma „Mé seznamování s papiňákem“ jsem slyšela nespočet. Tahle mne však pobavila ze všech nejvíc. Já sama jsem při prvním „tlakovém“ pokusu uvařila k obědu místo lahodného hovězího uhelné krátery. První neúspěch mě ale nemohl odradit.

Dnes si vaření bez tlakového hrnce neumím představit. Musím uznat, že pan Denis Papin byl opravdu pašák. Vynalezl toho samozřejmě mnohem více – třeba odstředivé čerpadlo nebo nízkotlaký parní stroj – podle mne je však jeho hrnec to nejdůležitější a nejcennější, co mohl ženám na celém světě přinést.

Vaření v takovém hrnci je totiž paráda. Ušetříte čas, energii, chuťově je jídlo vždy výborné. A jak je to možné? Princip vaření v Papinově hrnci spočívá v tom, že se vaří za mnohem vyššího tlaku, než je ten běžný atmosférický. Uvnitř hrnce se tudíž zvýší teplota na 120 až 130 stupňů Celsia, a doba vaření jídla se tím podstatně zkrátí. Odpadá zdlouhavé stání u plotny, podlévání a míchání... hlavně třeba právě u hovězího masa je takový hrnec služebník k nezaplacení.

V současné době si můžete vybrat z více druhů tlakových hrnců. Jsou opatřeny různými pojistkami – proti otevření pod tlakem, tepelnou pojistkou a dalšími. Vyrobeny jsou z kvalitní ušlechtilé oceli, mívají až trojvrstvé sendvičové dno. To zabrání připálení pokrmu, když v tlakovém hrnci nelze v době varu jídlo promíchat.

Některé hrnce mají dokonce dva rozdílné tlaky – můžete si zvolit tlak pro vaření zeleniny, při němž zůstanou zachovány vitaminy, jiný tlak je zase potřeba k vaření masa. Skvělým pomocníkem je také elektronický časovač.

Nezapomeňte vždy pečlivě prostudovat návod k použití. Některé hrnce totiž nejsou vhodné pro všechny typy varných desek.

Teď právě uvažuji o koupi nového papiňáku. Ten, který jsem obdržela před pětadvaceti lety jako svatební dar, už má, chudák, odslouženo. Už se těším na seznamování se svým novým kuchyňským kámošem.

Co vy? Také nedáte dopustit na starý dobrý papiňák? A co nějaká veselá historka z dob začátků? Pochlubíte se?