Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Neohlášené návštěvy manželovy rodiny mě drtí

Neohlášené návštěvy manželovy rodiny mě drtí

Jdu se k vám vypovídat, protože už nějak nemůžu. A hlavně nevím, jak tu situaci vyřešit. Jde o rodiče, sourozence a další příbuzné ze strany mého manžela. Oni jsou všichni strašně družní, hodně často se vzájemně navštěvují, čehož nejsme ušetřeni ani my. Nejhorší na tom ale je, že přijíždějí zásadně bez ohlášení.

Manželovi to nevadí, čemuž se nedivím, v tomhle modelu vyrůstal od malička, připadá mu to samozřejmé. Já z toho rostu a když mu řeknu, aby se snažil své příbuzenstvo usměrnit a požádal je, aby se před návštěvou ohlásili, je dotčený, že v rodině se přece něco takového nevyžaduje.

Jejich návštěvy vypadají tak, že u nás prostě z ničeho nic zazvoní, s pusou od ucha k uchu se hrnou dovnitř a myslí si, jak jsme celí šťastní, že je vidíme a jaký nám udělali super překvápko. Manžel to tak možná cítí, já nikoli.

Oni přijdou třeba ve všední den v sedm večer a sedí u nás do půlnoci, já vstávám do práce v půl páté ráno, dělám od šesti a vůbec na to neberou ohled. Rodiče jsou schopni u nás zazvonit klidně i v sobotu v půl deváté ráno, děsně vtipně svůj příchod komentují, že nás přišli vytáhnout z postele, což je v mém případě často pravda, jediné dny, kdy se můžu dosyta vyspat, mám o víkendu. Manžel je vždycky bez problémů pozve dál, mě vytáhne z postele a já pak tam poletuju v noční košili do koupelny před tchánem, chybí mi taková ta moje víkendová ranní pohodička, oni se hned chtějí bavit, vyptávají se na všechno možné.

Několikrát se i stalo, že jsme si s mužem vyšli na večeři, sedíme v restauraci a jemu volá sestřenice, kde že jsme, že měli cestu k nám do města a čekají před našimi dveřmi. Manžel místo aby jim řekl, že jsme mimo a ať přijdou jindy jim slíbí, ať vydrží, že co nejdříve dorazíme. Když už jsme po jídle, tak jedeme hned, pokud na jídlo čekáme, tak to rychle sníme, zaplatíme a frčíme domů.

Zmáhá mě to strašně. Možná bych to ještě zvládla, kdyby to bylo jednou za čas, ale na ukázku vám popíšu minulý týden, už jsem fakt přetekla. Všechny návštěvy byly bez ohlášení:

V pondělí v osm večer dorazila manželova sestra, která se rozvádí a bylo jí smutno. Plakala mu na rameni do půl dvanácté, pak ji vezl domů, aby nemusela v noci cestovat sama.

V úterý – to je ta večeře. Měla jsem narozeniny a šli jsme si udělat hezký večer. Sotva jsme dojedli, telefon a sestřenice ze vzdálenějšího města je prý u nás přede dveřmi, ujel jí autobus a potřebuje u nás přespat. Zněla dost dotčeně, že jsme si dovolili nebýt doma, prý je jí zima a kdy přijedeme. Tak jsme jeli.

Ve středu naštěstí nikdo, ani noha.

Ve čtvrtek jsem šla z práce a na schodech na mě čekala tchyně, prý nám koupila kuřecí stehna v akci, tak to hned veze. A hned mě sprdla, kde jsem tak dlouho, když dělám do půl třetí a jsou skro čtyři, že už tam stepuje skoro hodinu. A když u nás byla, tak kafe a čekala, až přijde domů její syn, ten chodí kolem šesté. Tak si s ním pak ještě do osmi povídala.

V pátek jsem si doma v poklidu uklízela, abych měla na víkend čisto a mohla si odpočívat, když v šest večer dorazil manžel v doprovodu svého bratrance a jeho přítelkyně, potkal se s nimi před domem. Odcházeli ve dvě ráno.

V sobotu jsem si přispala, užila hezké dopoledne, uvařila oběd a když jsme se chystali jít ven, zvonek a za dveřmi manželova rozvádějící se sestra i s dětmi (má dvě, dvouleté a pětileté), opět potřebovala duševní podporu. Ven jít s námi nechtěla, takže dovnitř a její děti mi z mého víkendově naklizeného bytu během odpoledne udělaly kůlničku na dříví. Odcházeli až po večeři.

V neděli ráno poslední kapka – v 8:45 tchán a tchyně a jejich oblíbená hra – vstávejte, lenoši.

Připadá vám to normální? Oni si v tom všichni nesmírně libují a já rostu. Teď jsem navíc těhotná, sice teprve ve čtvrtém měsíci, ale už se děsím, co nastane, až budu na mateřské, to je tady budu mít všechny asi pořád.

Nejhorší je, že manžel mé pocity vůbec nechápe a odmítá uznat, že čeho je moc toho je příliš a některé věci se prostě nedělají. Nenapadá vás nějaký způsob, jak tuhle situaci vyřešit? Občas řeknu něco ve smyslu „proč jste se neohlásili“ a oni nad tím mávnou rukou, že jsme přece rodina, tak jaképak oficiality.

Karolína


19.1.2016   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 72   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Neohlášené návštěvy manželovy rodiny mě drtí

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
Arna
Arna - 19.1.2016 16:08

Pokud to nechce řešit manžel, tak bych ohledy nebrala a klidně bych jim to řekla. Že jdu spát, protože mi není dobře, oprsklé manželově sestře že ať po svých dětech uklidí, že práce je nejlepší lék na chmury, když přijdou tchánovci o víkendu vás tahat z pelechu, řekla bych, že pokud oni jsou skřivani, že tedy ty ne! Prostě bych z postele nevylezla ani kdyby mě manžel tahal násilím.
Rozhodně si do kalendáře zapisuj každou návštěvu od...do... A když se tvůj odpor manželovi či jiným nebude líbit, ten kalendář bych jim klidně ukázala.
Ostatně, až bude manžel chtít sex, řekla bych že jsem měla chuť včera když tu byla návštěva.

 
catcat
catcat - 19.1.2016 15:18

smajlik - 76 to by mi kleplo! Měli jsme kdysi jednu takovou neodbytnou kamarádku, chodila bez ohlášení a kdykoliv (ten její jí zrovna zdrhnul) a nehodlala jít domů. Normálně jsem chodila spát, jak jsem potřebovala a kašlala na ní. Jen jsem trnula, aby nehodila moc očkem po tom mém, když si mu tak vylévala srdéčkosmajlik - 82

 
kareta
kareta - 19.1.2016 14:28

mam-ča: 10:55 smajlik - 68smajlik - 47smajlik - 34 tak to sedlo!

K článku- to je extrém, zaraž to, nebo se zblázníš. Pokud to nezarazí manžel- nesníží frekvenci návštěv domluvou se svými příbuznými, tak velmi důrazně musíš sjednat pořádek. Prostě mohou být u vás max. do zpráv, hodí se vám návštěvy v pátek, a příbuzní nejsou možná návštěva, ale v tom případě si nosí pohoštění vlastní a sami se obsluhují a uklízí po sobě. smajlik - 26

 
gemini66
gemini66 - 19.1.2016 14:24

sevenofnine: presne to by som urobila aj ja. jednoducho by som odignorovala navstevu

 
štírek
štírek - 19.1.2016 14:00

O totéž se u nás snažili manželovi rodiče Nejlepší řešení bylo neotvírat , pokaždé nezvednout telefon , někam odjet a dopředu je neinformovat, že nebudeme doma..Časem pochopili. smajlik - 58

 
Hanča
Hanča - 19.1.2016 13:44

tak to by vadilo i mně a při tom se dá říct, že jsem byla z mládí zvyklá na pořád plný barák, i vlastním dospělým dětem jsem nařídila, že se mají předem ohlásit, nečekaný návštěvy jen opravdu ve vyjímečným případě

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 13:16

Zuzilka - 19.1.2016 12:07 to je něco jiného, to je člověk rád vidí, ale návštěva každý den? To by mi snad lezli na nervy i vlastní děti smajlik - 98

 
orinka
orinka - 19.1.2016 13:12

orinka: ...od 18-20 každý lichý čtvrtek v měsícismajlik - 42

 
orinka
orinka - 19.1.2016 13:10

Almega: jéžiš, tys na to kápla!! Návštěvní den!!! Takhle to bylo přece zavedené v nóbl rodinách za první republiky. Jak moudré, a to měli navíc doma personál! Co to rodině vysvětlit tak, že se změnila situace, těhotná potřebuje dle lékaře co největší klid a nejlépe žádnou domácí práci, tak kdo chce, může přijít na kratičkou návštěvu - řekněme od 18. - 20.00. Komu to nebude vhod, ať nechodí vůbecsmajlik - 42

 
Zuzilka
Zuzilka - 19.1.2016 12:07

PEGG - 19.1.2016 10:15:u nás to funguje stejně))))))) s tím,že bydlíme sto km od sebe,takže když ve čtvrtek zavolá,že v sobotu přijedou,tak se rádi přizpůsobíme,protože je to jednou za dva měsíce((((((

 
sevenofnine
sevenofnine - 19.1.2016 12:02

orinka: a přesně tento typ lidí skončí v Bohnicích, na antidepresivech, zhroucený nebo s pocitem, že celý život dělali něco co nechtěli, popř. jako herdekbaba co se obětovala ... jejich volba ... a žádný vděk se nekoná, pokud potřebují oni tak zjistí, že nikdo nemá čas je poslouchat natož jim pomoc. I já taková bývala, blbá blbá blbá.

 
sevenofnine
sevenofnine - 19.1.2016 11:54

jsem článek přečetla kolegyni a ta to zamlada vyřešila jinak. Zkoušela se domluvit, pak ignorovat a nic z toho, ještě byla za divnou a tak to otočila a začala objíždět je. Prostě vy k nám jednou my k vám 2x, navíc v situaci: jééé Ty stojíš už 30min u domu a my jsme u "doplň", přijeď za námi je tu sranda ... a byla ... :-). A doma bylo čisto, klid a nikdo je nevyžíral ...

 
Almega
Almega - 19.1.2016 11:48

No tak tohle bych nevydržela déle než 1 týden! V dalším bych se zamkla do pokoje a nevylezla,dokud nebudou všichni pryč. Takovéto nezvané a neohlášené návštěvy nesnáším,nepotěší mne,ani kdyby se rozkrájeli! Mám přeci své plány a představy.Ten manžel je nějaký divný,měkký,nemá žádné zájmy nebo co? Když jemu se to líbí,tak bych mu vyhradila 1 den v týdnu od-do,kdy mohou bez ohlášení přijít návštěvy,ale já bych u toho nemusela být,nepomáhala,nic.Takhle se jim může manželství rozpadnout,když se nedomluví,jak to bude dál. "Jen krátká návštěva potěší"
měl napsáno na brance malíř Komárek,jezdili za ním návštěvníci až moc a on pomalu nemohl ani pracovat...Já bych k tomu přidala " předem ohlášená".

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 11:47

mam-ča - 19.1.2016 10:55 smajlik - 34

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 11:44

mam-ča - 19.1.2016 9:44 to zrovna řeším. Syn budou mít v březnu miminko, ráda bych pomohla, tak jsem myslela, že budu chodit vozit, nechci jim lézt pomáhat domů. Stejně si to každá ženská chce dělat po svém. Tak jsem si myslela, že vezmu kočár a udělám procházku, aby si snacha mohla lehnout nebo dělat, co bude chtít. S tím, že až odevzdám miminko, vzdálím se, žádná návštěva. Protože přesně tohle mě napadlo, na jedné straně budu pomáhat a na druhé je budu prudit častou návštěvou. smajlik - 68 Pamatuji se, jak by mi někdy bodlo, kdyby někdo ten kočár vzal a nechal mě vyspat. smajlik - 26

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77046.
    Archiv anket.