Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Problémy s rodiči tchán tchyně

Neohlášené návštěvy manželovy rodiny mě drtí

Neohlášené návštěvy manželovy rodiny mě drtí

Jdu se k vám vypovídat, protože už nějak nemůžu. A hlavně nevím, jak tu situaci vyřešit. Jde o rodiče, sourozence a další příbuzné ze strany mého manžela. Oni jsou všichni strašně družní, hodně často se vzájemně navštěvují, čehož nejsme ušetřeni ani my. Nejhorší na tom ale je, že přijíždějí zásadně bez ohlášení.

Manželovi to nevadí, čemuž se nedivím, v tomhle modelu vyrůstal od malička, připadá mu to samozřejmé. Já z toho rostu a když mu řeknu, aby se snažil své příbuzenstvo usměrnit a požádal je, aby se před návštěvou ohlásili, je dotčený, že v rodině se přece něco takového nevyžaduje.

Jejich návštěvy vypadají tak, že u nás prostě z ničeho nic zazvoní, s pusou od ucha k uchu se hrnou dovnitř a myslí si, jak jsme celí šťastní, že je vidíme a jaký nám udělali super překvápko. Manžel to tak možná cítí, já nikoli.

Oni přijdou třeba ve všední den v sedm večer a sedí u nás do půlnoci, já vstávám do práce v půl páté ráno, dělám od šesti a vůbec na to neberou ohled. Rodiče jsou schopni u nás zazvonit klidně i v sobotu v půl deváté ráno, děsně vtipně svůj příchod komentují, že nás přišli vytáhnout z postele, což je v mém případě často pravda, jediné dny, kdy se můžu dosyta vyspat, mám o víkendu. Manžel je vždycky bez problémů pozve dál, mě vytáhne z postele a já pak tam poletuju v noční košili do koupelny před tchánem, chybí mi taková ta moje víkendová ranní pohodička, oni se hned chtějí bavit, vyptávají se na všechno možné.

Několikrát se i stalo, že jsme si s mužem vyšli na večeři, sedíme v restauraci a jemu volá sestřenice, kde že jsme, že měli cestu k nám do města a čekají před našimi dveřmi. Manžel místo aby jim řekl, že jsme mimo a ať přijdou jindy jim slíbí, ať vydrží, že co nejdříve dorazíme. Když už jsme po jídle, tak jedeme hned, pokud na jídlo čekáme, tak to rychle sníme, zaplatíme a frčíme domů.

Zmáhá mě to strašně. Možná bych to ještě zvládla, kdyby to bylo jednou za čas, ale na ukázku vám popíšu minulý týden, už jsem fakt přetekla. Všechny návštěvy byly bez ohlášení:

V pondělí v osm večer dorazila manželova sestra, která se rozvádí a bylo jí smutno. Plakala mu na rameni do půl dvanácté, pak ji vezl domů, aby nemusela v noci cestovat sama.

V úterý – to je ta večeře. Měla jsem narozeniny a šli jsme si udělat hezký večer. Sotva jsme dojedli, telefon a sestřenice ze vzdálenějšího města je prý u nás přede dveřmi, ujel jí autobus a potřebuje u nás přespat. Zněla dost dotčeně, že jsme si dovolili nebýt doma, prý je jí zima a kdy přijedeme. Tak jsme jeli.

Ve středu naštěstí nikdo, ani noha.

Ve čtvrtek jsem šla z práce a na schodech na mě čekala tchyně, prý nám koupila kuřecí stehna v akci, tak to hned veze. A hned mě sprdla, kde jsem tak dlouho, když dělám do půl třetí a jsou skro čtyři, že už tam stepuje skoro hodinu. A když u nás byla, tak kafe a čekala, až přijde domů její syn, ten chodí kolem šesté. Tak si s ním pak ještě do osmi povídala.

V pátek jsem si doma v poklidu uklízela, abych měla na víkend čisto a mohla si odpočívat, když v šest večer dorazil manžel v doprovodu svého bratrance a jeho přítelkyně, potkal se s nimi před domem. Odcházeli ve dvě ráno.

V sobotu jsem si přispala, užila hezké dopoledne, uvařila oběd a když jsme se chystali jít ven, zvonek a za dveřmi manželova rozvádějící se sestra i s dětmi (má dvě, dvouleté a pětileté), opět potřebovala duševní podporu. Ven jít s námi nechtěla, takže dovnitř a její děti mi z mého víkendově naklizeného bytu během odpoledne udělaly kůlničku na dříví. Odcházeli až po večeři.

V neděli ráno poslední kapka – v 8:45 tchán a tchyně a jejich oblíbená hra – vstávejte, lenoši.

Připadá vám to normální? Oni si v tom všichni nesmírně libují a já rostu. Teď jsem navíc těhotná, sice teprve ve čtvrtém měsíci, ale už se děsím, co nastane, až budu na mateřské, to je tady budu mít všechny asi pořád.

Nejhorší je, že manžel mé pocity vůbec nechápe a odmítá uznat, že čeho je moc toho je příliš a některé věci se prostě nedělají. Nenapadá vás nějaký způsob, jak tuhle situaci vyřešit? Občas řeknu něco ve smyslu „proč jste se neohlásili“ a oni nad tím mávnou rukou, že jsme přece rodina, tak jaképak oficiality.

Karolína


19.1.2016   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 72   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Neohlášené návštěvy manželovy rodiny mě drtí

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
orinka
orinka - 19.1.2016 11:35

sevenofnine: to jsou ti skromní, slušní lidé. Jejich obětavost je brána jako samozřejmost, všem je u nich dobře, protože nevznášejí nároky a nakládají se na ně další. Těhotná, do práce chodí, nevyspí se a dělá doma dvojnásob.smajlik - 76 Bych se vyprdla a hlavě bych všecky návštěvy šmahem zakázala. Ať se scházejí jinde - u někoho z rodiny. Těhotná má mít klid a bezbacilové prostředí - každá návštěva může dotáhnout virus, ohrožující ji i dítě. Já bych si nedovolila bez ohlášení ani k synovi pár baráků od nás. Každý má mít svůj život. Holka, zabraň tomu, aby - až bude mimčo na světě - u vás byly tlupy. Na romskou rodinu to teda nevypadá, ale styl návštěv mi ji silně připomíná.

 
sevenofnine
sevenofnine - 19.1.2016 11:22

PEGG: já hlavně nechápu proč ona uklízí když jeho návštěva udělá nepořádek ... bych prohodila něco ve smyslu, hele Jani stejně jsi tu jak doma tak prosím utři, umyj, ukliď po svých dětech, popř můj milovaný Pepo, chápu, že jsi zvyklý takto veřejně žít takže prosím ukliď, umyj, utři po své sestře, mě je blbě, abych snad nemusela do nemocnice ... Prostě teď jsem těhotná a to znamená, že jsem posvátná a hotovo ... :-D. Tchýni mezi dveřmi bych zářivě vysvětlila, že se jdu sprchnout a pak lehnout, kuře nechť naloží tak jak to má Pepíček rád, kafe ví kde je a až bude odcházet stačí zabouchnout ... Karolína není zvyklá nastavovat hranice a tato dovednost je i pro výchovu potomků klíčová, tak ať cvičí.

 
orinka
orinka - 19.1.2016 11:18

Já bych vyhledala tichý pokojík v podnájmu a pokaždé, když dojdou nervy, tam chodila přebývat. To, co popisuješ, není život, ale vstupenka do blázince. Nevydržela bych to ani týden.

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 10:55

sevenofnine - 19.1.2016 10:37smajlik - 47

 
mam-ča
mam-ča - 19.1.2016 10:55

Vzpomněla jsem si na rodinu kamarádky. Když byla ona i její sestra na MD, sedávala u nich její sestra s pletením do pozdních večerních hodin. Manžel kamarádky z toho nebyl nadšený. Tak jednou večer, když už vyšel z koupelny celý navoněný v županu, a švagrová pořád pletla a kecala,
tak jí "pán domu" povídá rozverně: "Hele, vy doma nešukáte ?" smajlik - 68
Švagruše sbalila pletení a mazala domů jak namydlenej blesk.smajlik - 16

Taky možný návod. smajlik - 42

 
sevenofnine
sevenofnine - 19.1.2016 10:37

Karolíno, jsi mladá, to prosím neber jako urážku. Takže jaké si to uděláš ... znáš to + měnit lze jen sebe, je nepravděpodobné, že by se změnilo x lidí. Osobně bych se návštěvami přestala zabývat. Nejsou to moje návštěvy, takže žádné kafe, žádné chystání pokrmů, žádné ponocování a vysedávání a kecy o věcech co Tě neberou. Přes noční košili si pořídit krásný a drahý župánek. Když chce jeho sestra plakat, tak co Ty s tím? Si zalez do ložnice a klidně si čti, vyšívej, uč se, koukej na TV nebo se připoj k internetu, dle libosti a zálib. Pokud máš práci tak ji dělej, roztáhni si žehlení, klidně uklízej, vytáhni si vysavač, dělej jakoby neexistovali. Pokud bude švagrová vyšilovat, že malé děti se zraní nebo polijí tak se jí zeptej kdy to ona udělá za Tebe. Pokud se Ti chce na procházku tak jdi, klidně i do kina, posedět s kamarádkou. Zásadně preventivně neuklízej, pokud někdo něco prohodí tak zaúkoluj. Mám pocit, že jsi hodně fixovaná na manžela, ale opravdu jste nesrostli a není třeba dělat věci společně. Třeba začne společný čas chybět i manželovi. Užívej si těhotenství a přeji zdravé miminko :-).

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 10:19

bohunka - 19.1.2016 10:01 smajlik - 47 tos udělala dobře.
Jak se říká: "Chytrému napověz, hloupého kopni!"smajlik - 68

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 10:15

Já se hlásím i vlastním dětem (teda synovi s manželkou) Vždyť už to je nová rodina, mají svůj program, svůj život a nerada bych byla ta protivná tchyně, co jim stojí furt za zadkem. Jsem ráda, že jsou schopni odmítnout pozvání na oběd, protože mají jiné plány. Neurážím se proto. A i oni respektují můj volný čas a taky dopředu volají. Už se stalo, že jsem měla jiný plán a rozhodně jsem ho kvůli nim neměnila. Ano, měnila bych, pokud by to bylo naléhavé.smajlik - 105

 
ps.ilovecoffee@gmail.com
ps.ilovecoffee@gmail.com - 19.1.2016 10:14

Absolutna nevychovanost by mala byt pomenovana pravym menom - treba im to povedat, ze je to neakceptovatelne, neudrzatelne. Neponukla by som nic, ani kavu, postupne by mozno prestali chodit.

Naopak, na narodeniny, ci inu oslavu, by som posielala pozvanku, kludne smskou, takto postupne, by pochopisli, ze bez SMSky nebudu pusteni dnu, ponuknuti kavou ani nicim inym.

 
bohunka
bohunka - 19.1.2016 10:01

Brr, až mě zamrazilo. Tohle dělávala tchyně. Hned po svatbě jsme bydleli sami v podnájmu v domku. Já jsem denně vstávala ve 4 hodiny a dojížděla do práce, dospat jsem se mohla jen o víkendu. A tchyně pravidelně v neděli v 7.30 nalehla na zvonek a ptala se jestli půjdeme do kostela ( Ne, nikdy jsme nešli ). Když jsem ze zvonku vytáhla baterky, tak k nám vlezla přes zahrady. Každou neděli nás takhle budila. Když to konečně vzdala, narodilo se mimino. Později nás takhle obšťastňovala kdykoli jsem byla nemocná ( chodila mě potěšit , zakázala jsem informovat ji že jsem nemocná ). Další její kousek je chodit na návštěvy během týdne - neohlášeně a většinou nevhod, na prosbu ať dopředu zavolá (abychom vůbec byli doma a ona zbytečně nestála na chodníku) nám řekla že nerada telefonuje.
No a jednou jsem byla déle v práci, manžel měl službu v práci a děcka byly ve školách. Já už jsem se v práci skoro balila že budu končit když zavolal manžel, že maminka k nám jde na návštěvu a čeká už půl hodiny na chodníku, ať už jdu domů. Tak jsem si uvařila další kafe, vytáhla šanony na zakládání papírů ( práce dlouho odkládaná ) a manželovi jsem řekla že nemůžu domů, nestíhám a musím vyřídit nutnou práci. Zkrátka že maminka měla zavolat a ať si jde čekat třeba do hospody, já přijdu až večer. A to byla její poslední přepadovka. Nevím co jí k tomu manžel ještě řekl, ale od té doby se ohlašuje pár dnů dopředu.

 
mam-ča
mam-ča - 19.1.2016 9:44

Měla jsem kdysi něco podobného. Zpětně si uvědomuju, že mi manželův otec a babička opravdu chtěli pomáhat s dětmi. Ale to, že je vzali na procházku, abych si já mohla doma v klidu uklidit, uvařit...a udělat další domácí činnosti, bylo vlastně i proti mně. Já jsem nešla ven na vzduch s ostatními maminkami a jejich dětmi, jen jsem jako debil šůrovala, vařila a pekla až přijdou děti s doprovodem domů, aby bylo co nabídnout.
Kdybych nebyla hloupá, tak jsem si na ty dvě hodinky šla lehnout.
Až když se jednou ti dva "hlídači" nepohodli, že si tchán dal do "babiččiny skříňky" svoje pyžamo, tak jsem manželovi řekla, aby si laskavě rozhodl, kdo z JEHO příbuzných tu s námi bude bydlet.
Zpětně si uvědomuju, že načančaný byt kvůli veškerým návštěvám vč. chorobně pořádné tchýně NENÍ základ šťastné rodiny, a že jsem ten čas mohla využít mnohem smysluplněji. Aneb : "Bordel v bytě, šťastné dítě !"

 
mam-ča
mam-ča - 19.1.2016 9:34

Ještě mě napadlo, že když "jsme přece rodina, tak jaképak oficiality", tak hezky natvrdo : Mně se to nehodí, mám domluvenou schůzku (jdu k lékaři, kadeřnici...apod. nehodící se škrtněte), a prostě budete muset přijít JINDY a ohlásit se předem.
Nevisím na hřebíčku !

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 9:03

kubikm - 19.1.2016 8:39smajlik - 68 tys na to kápla. Protože tohle by vydržel jen svatýsmajlik - 76

 
PEGG
PEGG - 19.1.2016 9:01

Udělalo se mi špatně jen to čtusmajlik - 71 Já vydržím hodně, ale asi bych je buď vyhodila a nebo ignorovala. Je to banda nevychovaných, sobeckých lidí. Tak buď vůči nim taky nevychovaná. Navíc teď máš dobrou výmluvu. Není mi nějak dobře, jdu si s miminkem lehnout. A v neděli ráno bych nevstala a nešla bych otevřít. Ať si je manžel baví sám, já ještě ležím. Oni neberou ohledy na tebe, neber je taky!
Osobně návštěvy nemám ráda a dlouhé už vůbec ne. Nehledě na to, co si s nimi furt povídat? Pokud mohu soudit podle vlastní rodiny, tak se stejně mele furt o tom samém.smajlik - 76
Škoda, že manžel nestojí při toběsmajlik - 85 To je taky takový, že na nikoho nebere ohledy a dělá si co ho zrovna napadne? To budeš mít těžký život. Musíš mu to říct natvrdo, obtěžuje mě to, není mi to příjemné.
Zmobilizuj všechny síly a napiš celé vaší rozvětvené rodině slušné dopisy, kde jim vysvětlíš, že máte svůj život a jejich návštěvy jsou vítané pouze po ohlášení a v hodinách pro návštěvy vhodných. Asi budou uražení, ale pokud to nejsou naprostí omezenci, tak jim to snad docvakne. smajlik - 61smajlik - 45

 
mam-ča
mam-ča - 19.1.2016 8:45

kubikm: smajlik - 68 Jo, to možná sedí. Neznám chlapa, co by rozdýchal nepřetržité zástupy manželčiných příbuzných.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84338.
Archiv anket.