Jak se u partnerových rodičů zachovat správně a neurazit
.jpg)
Vždycky jsem si myslela, že dokážu elegantně a diplomaticky jednat za každé situace. Teď jsem se přesvědčila, že to tak není, a to díky situaci u rodičů mého partnera. Proto bych vás ráda požádala o radu, jak se co nejlépe zachovat a neurazit je.
Oni jsou hodní, maminka je velmi milá, vyloženě dává najevo, že se jí líbím, má mne ráda. Tatínek je šprýmař a veselá kopa, pohodář. Po této stránce je vše v pořádku. Bohužel, mám osobní problém poněkud citlivého rázu.
Oni si totiž moc nepotrpí na hygienu, abych to řekla co nejkulantněji. Já to respektuji, je to jejich životní styl, jsou takhle zvyklí a nepřipadá jim na tom nic špatného. Já však mám problém u nich vypít i pitomé kafe, natož sníst celý oběd. A právě na nedělní obědy jsme k nim s přítelem pravidelně zváni.
Dělá mi to skutečnou potíž. U nich doma je totiž všechno takové upatlané, ulepené. Nádobí je špatně umyté, kolikrát dostanu ke kafi lžičku se zbytky přischlého jogurtu, talíře, hrnky atd. jsou na tom podobně. O koupelně a záchodu se radši nebudu moc rozepisovat, to by bylo jen pro citlivé povahy.
Jakkoli samotní tchánovci jsou jako lidi opravdu úžasní, jejich pojetí domácí hygieny mi působí velké potíže a jezdím k nim s velkým sebezapřením a s ještě větším u nich cokoli konzumuji. To dělám v podstatě jen proto, abych neurazila maminku, která kvůli nám vyváří a peče.
Jsem přesvědčená, že ona ten binec kolem sebe nevnímá, protože nepořádek jako takový, ve smyslu nějaké neuklizené hromady válející se po bytě, tam nejsou. Ale ona asi je zvyklá všechno tak nějak pošolíchat po povrchu, aby to na pohled jakože vypadalo, nějaké detailnější a důkladnější mytí a udržování věcí jde úplně mimo ni.
Jak se mám správně zachovat? S přítelem se známe poměrně krátce, chodíme spolu půl roku, dva měsíce společně bydlíme a oni nás zvou na návštěvu každou druhou neděli. On má samozřejmě své rodiče rád, v těch podmínkách, které tam jsou, vyrůstal, nepřipadá mu na tom nic divného. Sám se chová podobně, ale jelikož naši domácnost mám pod palcem já, nemám potřebu to řešit.
Vůbec nevím, co mám dělat, nerada bych nějak hloupě zapříčinila zbytečné neshody. To by mi bylo líto. Ale jsem teď ve stádiu, kdy se mi dělá špatně, jen když si to u nich doma představím. Dá se z téhle zapeklité situace nějak elegantně vybruslit?
19.3.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak se u partnerových rodičů zachovat správně a neurazit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
evropka: Nejsme my švagrové? Taky tam jezdím už 30 let. Bolení břicha mám vždycky už od rána, nechci do toho tahat děcka, ale ty už začínají taky chápat proč tam nejím. Za jeden pouťový oběd to bývaly 3 týdny diety.
Bellana: Promiň, opláchnutí je snad samozřejmost.....
Mně to teda vůbec nepřipadá jako kravina. To může říct jen někdo, kdo to nezažil. Já měla taky takové příbuzenstvo, ale naštěstí jsme se navštěvovali asi tak jednou ročně, to se dalo přežít. Nejlepší bylo, když jsme si tam jednou pochutnali na výborných kapustových karbanátcích, načež teta začal vyprávět, jak uvařila kapustu, dala ji na stůl na dvorku aby vychladla a jejich zablešený pes zatím polovinu sežral 
Nebo když jsem zjistila, že minerálku a cibuli skladují na záchodě. Já vím, to bylo ještě horší než u zakladatelky. Nicméně na první pohled taky bylo vidět jen zakydané nádobí, zbytek vyplul na povrch časem. Co dělat fakt nevím, ale bála bych se toho, že přítel má stejné návyky.
evropka: fuj....hele ja tohle znám od svojí bábinky, taky meju nádobí před jídlem i po jídle ( jak tady někod psal) , pač bych jinak vrhla pod stůl, jsem asi děsná, ale štítím se tam všeho, babča vaří z prošlejch věcí, je jí všechno jedno....
.jpg)
Salazarka Zmijozelová: a co vlas v koláči?taky masakr...od tchýně nejíme už léta vánoční cukroví neb má název "vlasové"snad není třeba nic dodávat
bohunka: jo a ten divnej pocit když máme jít na návštěvu mám ještě po 30 letech...co zase bude
To jsou teda rady: Nevšímat si toho 
tak pokud člověk neni uplné prase, tak si toho všimout musí a já bych to nesnela. Představa, že měl někdo lžičku s jogurtem v puse a pak ten ocumlanej jogurt je furt na tý lžičce i když radoby umytej vodou a zaschlej.....
tak to bych nesnesla ani u pohádkový babičky sorry.
bohunka: to mluvíš o mojí tchýnita myje nádobí tak, že drží smradlavej hadr palcem a ukazovákem,šmudlá to mastné ve vlažné vodě a víme co bylo včera k obědu na zadní straně talíře...nemluvím o sklenicích,vlastně vše si na tajno omýváme
nemluvě o laciné kávě kterou vaří do "vázy"a já s lahodným picolem nemám šanci...no ať si
.jpeg)
Kozoroh18 - 19.3.2013 8:50 to taky nedovedu pochopit, jak někdo neoplachuje umyté nádobí ještě čistou vodou, dělá to kolegyně
moje známá je čistotná má uklízeno, ale když ji vidím jak meje nádobí a dává do odkapávače nádobí plné bublinek, tak také nevím
mam-ča
...Zatímco třeba moje chorobně pořádná tchýně se prouklízí životem od kolébky až po cestu do krematoria.
neni to moje ségra
.JPG){kind=avatar}
bohunka: Víc mi vadí ta jarová voda, pokud potom není nádobí pořádně spláchnuté čistou vodou. Detergenty do žaludku nemusím 
Hodně tady vidím rady "Nevšímat si toho!. Jo, když ono to nejde. Já jsem na tom u tchyně podobně. Ona blbě vidí, nemá ráda horkou vodu a navíc nepoužívá jar, takže všechno nádobí je mastné a ušmudlané. Čaj se dělá z už použitých sáčků, kafe je nakoupené kdysi ve Vídni na Mexikoplazu..... Pokud je možnost, umývám nádobí sama - koupila jsem si i jar. Vařit čaj se hrnu sama, stejně tak s kafem a tchyně má radost že si odpočine. Jenže během let u ní bylo hodně poutí a oslav a já jsem si vypěstovala slušnou žaludeční neurézu - už dopředu je mně špatně když tam musím jíst. Z jejích řízků a salátu mě chytl žlučníkový záchvat, mám tedy regulérní výmluvu proč to nejíst a přivézt si svoje dietní jídlo. Já fakt rozumem vím že ona za to chudák ani nemůže - je na to celý život zvyklá a nic jí to nedělá. Ale mě u ní brká z krku i ten čaj co si sama uvařím. Tam opravdu nepomůže si toho nevšímat. ............. Možná bych měla jeden fígl. Já před obědem všechny talíře a příbory umývám v jarové vodě a tvrdím že jsem tak zvyklá z domu, že jsme to dělávali...... Tchyně věří, ostatní žasnou jak jsem blbá - ale alespoň jím čistými příbory.
mam-ča: 
Jako myslis, ze si tu cestu do krematoria pujde nejdriv zamest, jo? 
Řešíš kraviny. Maminka buď špatně vidí, má třeba zdravotní problémy (které nemusí být vidět) nebo mají problém s nedostatkem vody, nebo má prostě hranici "uklizeno" někde jinde než ty.
Važ si dobrých vztahů a nebazíruj na "Jen vydesinfikované je opravdu čisté". Někdy jsou ty vydesinfikované domácnosti líhní pro alergiky.
Zatím jsi po jejich jídle neumřela, ani nedostala střevní obtíže, takže to nebude až tak zlé.
Mám takové známé. Pořádek vážně neřeší, zato kulturně žijí, stýkají se s přáteli a stíhají neskutečné množství dalších aktivit.
Zatímco třeba moje chorobně pořádná tchýně se prouklízí životem od kolébky až po cestu do krematoria.
