Rozvod na stará kolena. Zůstane mi na krku despotický otec.
.jpg)
Znáte ten vtip, jak přijde k rozvodovému soudu stařeček se stařenkou, kterým je 110 a 107 let a soudce se jich ptá: „Prosím vás, prožili jste spolu celý život, proč se chcete v takto požehnaném věku rozvádět?“ Staříček mu odpoví: „Víte, pane soudce, my jsme spolu vlastně byli jenom kvůli dětem. A teď, když děti umřely, jsme se rozhodli, že se konečně rozvedeme.“
Je to tedy takový dost černý humor, ani nevím proč jsem si zrovna na tenhle vtip vzpomněla. Asi proto, že se mí rodiče, rovněž na stará kolena, rozhodli, že se rozvedou. Jsem z toho v šoku. Je mi dvaapadesát, rodičům 76 a 73 roků. Mají za sebou už zlatou svatbu, kterou jsem všichni oslavili a najednou tohle.
K žádosti o rozvod se rozhodla maminka. Svěřila se mi, že už má táty plné zuby, že se v podstatě celý život ovládala, ustupovala, sama sebe zařadila až na poslední místo. V podstatě ji chápu, táta je dost despotický a paličatý, rozhodně s ním asi neměla lehký život. Jak mi řekla, poslední rok, dva, v ní myšlenka na rozvod čím dál víc sílí a konečně dospěla k tomu, že to udělá.
Táta je prý čím dál víc nesnesitelný, s věkem se jeho negativní vlastnosti ještě znásobily. A máma toho má už dost, konečně chce žít v klidu, bez každodenních nerváků a zbytečně vyvolávaných hádek. Táta oznámení o rozvodu přijal vlažně, tváří se, že je mu to jedno.
Je to těžká situace. Maminka už má všechno promyšlené, třípokojový byt, ve kterém bydlí, se prodá a koupí se dvě garsonky. Zařízení si rozdělí a půjdou každý po svém. Vypadá to jednoduše, ale snadné to rozhodně nebude. V podstatě to budu já, kdo to celé odskáče.
Maminka se o sebe postará, o to nemám strach, horší to bude s tátou. Ten si totiž neumí uvařit snad ani čaj. Pro mne, jako pro jejich jedinou dceru to znamená se o něj starat. Teď budu asi hodně ošklivá, ale přiznám se, že z toho radostí zrovna nehýkám. Vyjít s naším tátou není snadné, všechno komentuje, nic mu není dost dobré, často křičí a sprostě nadává. Já vím, je to můj táta, je má povinnost se o něj postarat, přesto je mi nějak úzko.
Konečně jsme s manželem vypustili všechny naše tři děti do života, mám dvouletého vnoučka, kterého si užívám a nastalo mi období, kdy můžu trochu vydechnout. S manželem nám to klape a já jsem se ještě nenabažila toho pocitu, že „nic nemusím“. Ve smyslu, že neletím z práce hned domů chystat večeři a prát a uklízet. Naše dvoučlenná domácnost je velmi snadno udržovatelná, přes týden prakticky nevařím, jen o víkendu a i tak si třeba v neděli někam na oběd vyjdeme.
A teď by tomu měl být konec, protože bude potřeba starat se o otcovu domácnost, nosit mu jídlo, prát mu. A k tomu poslouchat neustálé stěžování, nadávání, hulákaní, jak jsem k ničemu, líná, neschopná, že to jídlo je moc slané, nebo málo slané atd.
Víte, mamince se opravdu nedivím. Utíká z toho manželství, aby si užila ještě alespoň pár let klidu a pohody. Zcela sobecky mne trápí, že to teď budu já, kdo bude otci sloužit jako hromosvod jeho despotismu.
Asi mne odsoudíte, přesto bych se vás chtěla zeptat, kdybyste byly na mém místě, jak byste takovou situaci řešily? Napadlo mne dát tátu do domova důchodců, ale neumím si představit, jak by na to reagoval.
7.6.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,2/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rozvod na stará kolena. Zůstane mi na krku despotický otec.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Pockej, pockej Hano, tatinek je nemohouci, nemocny, upoutany na luzko a nebo neschopny ve smyslu, ze se za svuj zivot jeste nenaucil domaci prace????? Pokud to druhe, resis zbytecnosti. Mozna bys mohla tatinkovi rict, ze to ted nebude mit lehky a jestli bude chtit, ze ho muzes naucit jak se v domacnosti to ci ono dela. Tuhle myslenku si MUSIS vsugerovat. Postarat se o nej musis, az kdyz bude nemocny, nemohouci... pokud ma energii na buzeraci je nejvyssi cas, aby tuto energii vkladal do neceho uzitecnejsiho - uklid, prani, vareni... Takhle bych to pojmula ja. Pomoct ano, ale ne PECE A VEDENI DALSI DOMACNOSTI, TO NE!!!
Ono by se klidne mohlo stat, ze tvuj harmonicky vztah s manzelem pujde kvuli tomu do kytek, tak pozor na to a dej si zpatecku...
.gif)
sharon: to sice může,ale už to bude pro ní cizí člověk a nebude mít k němu žádnou povinnost
.gif)
Santé: 
i já...zlatý oba rodiče, stále mi moc chybí..
loupák: to může otravovat i když se rozvedou....
stále platí ''jak se do lesa volá.....'' aneb ''na hrubý pytel hrubá záplata'' - otec může být rád, že se jediná dcera ''nepotatila'' a je z ní slušný empatický člověk - nechápu, proč by mělo být povinností se o takového hrubce starat - má ručičky i nožičky, nééé??? I když se svým drsným vyjadřováním asi tak hned neuspěje při zařizování svých potřeb, snad na stará kolena aspon ''zeslušní''-jak píší děvčata níže, jsou pečovatelské služby nebo Domov důchodců
Nepíšeš, jak se choval ke Tvým dětem - svým vnoučatům a ke Tvému muži, ale rozhodně neuvažuj o full-servisu - zkazíš si zasloužená léta v klidu a stejně dopadneš :''za dobrotu na žebrotu'' 
- at vše dobře dopadne
Já protože jsem měla hodného tatínka, tak neumím poradit, protože si pokaždé představím mého tatínka a tím pádem i představa, že bych mu řekla, ať se stará sám Jasně, že jednoduché věci ano, ale vyprat a semo tamo uvařit, to bych se mu snažila zajistit
.jpg)
jo, tak tohle je zapeklité..můj otec je taky despota, ale jak říká (je mu 60, takže bůh ví, jak to nakonec bude) už teď se těší do domova důchodců, protože nehodlá nikomu překážet. že prej nikomu nehodlá jednou viset na krku..no, tak uvidíme.ale lítat kolem něho by bylo taky pěkné peklo!
.jpeg)
mam-ča - 7.6.2013 9:28 je to hrozné, když člověk žije celý život s někým, koho už ani nemá rád a je mu s ním těžko
Ale neumím si moc představit, že mají našetřeno tolik, aby mohli koupit dva byty. Ale asi ano, když to tak plánují. Škoda že to paní neudělala dřív.
sharon: i odstěhování do jinýho bytu by nepomohlo,pochybuju,že by se paní na straý kolena chtěla stěhovat 500 km daleko,aby jí denodenně neotravoval u dveří
PEGG: loupák: Almega píše...odstěhovat se od sebe....to se nemusí rozvádět....
Pokud je to byt v žádané lokalitě a paní se chce odstěhovat někam do svého rodného kraje v pohraničí, pak by to možná šlo.
A ještě něco,píšeš Hanko,že má maminka všechno promyšlené,ale nic o tom,že by už tu žádost podala,takže je to jen její představa,kterou zatím neuskutečnila a čert ví,jestli vůbec uskuteční...ono se to dobře plánuje,ale realita je o dost tvrdší.....
.jpg)
loupák: souhlas v jednom bytě je to nemyslitelné,to přijde o nervy...
PEGG: Dva malé byty za jeden velký nekoupíš ani náhodou. Ceny malých a velkých bytů jsou skoro stejné.
Ale Tvůj návrh o samostatném pokoji není řešení. Ta stará paní utíká před despotismem svého muže. Těžko by s ním mohla sdílet příslušenství bytu. Vedlo by to jen k vyhrocení situace a naschválům ze strany despoty.
Ta paní si chce na sklonku života dopřát trochu klidu, což by s rozzuřeným manželem za tenkou zdí, mohla realizovat těžko.
Když se dobrovolně vzdává "vdovského důchodu" a jde po tolika letech příkoří (ve věku 73 let) do rozvodu, tak to soužití musí být hodně zlé. 
Monik: 9:12 : přesně tak,nebudu někomu dělat služku,když se ke mě chová jako hovado,by mě ani nenapadlo,to zkoušel i můj táta kdysi a neprošlo mu to ani u mě ani u segry a jak hned otočil-pak jsem mu ráda píchla třeba z oknama,nebo upekla řízky na neděli
...jj,jaký si to uděláš takový to máš
