O hodně mladší partner. Šly byste do toho?
.jpg)
Nikdy by mne nenapadlo, že budu něco takového ve svém životě řešit. Je mi dvaapadesát, jsem už dlouho rozvedená, přesně čtrnáct let a za celou tu dobu jsem neměla stálého partnera. Po pravdě, moc nebylo ani těch méně stálých. Dovychovala jsem děti a když všechny vylétly z hnízda, zůstala jsem sama a když budu upřímná, nic mi nechybělo.
A teď se stalo něco, co mi připadá jako bláznivý sen. K nám do práce nastoupil nový zaměstnanec, mladý muž, kterému je šestatřicet. Dostala jsem ho na starosti, abych ho zaučila a během pár dnů jsem z něj začala být úplně vedle. Jako puberťačka. Nejdřív jsem si říkala, holka klid, nech to vyšumět, ale to se nestalo. Jak jsem zjistila, i já jeho přitahuju a po pár týdnech jsme spolu šli z práce posedět do vinárny.
Zkrátím to. Začali jsme spolu chodit. On je dosud svobodný, bezdětný. Říká, že jeho prioritou není založení rodiny, po dětech nijak zvlášť netouží, respektive nechce je. A všechny mladé ženy a dívky, s nimiž dosud chodil, prý časem začaly o dětech mluvit, tak to vždy ukončil. Se mnou je nejen proto, že z mé strany nic takového nehrozí, ale prý si se mnou velmi rozumí a nesmírně ho přitahuju.
Pravda je, že je nám spolu dobře, možná ani na první pohled nevypadáme, že by ten věkový rozdíl mezi námi byl tak velký. Vždycky jsem byla spíš mladistvější typ, jak se říká „co nestárne“. Jsem štíhlá, moderně se oblékám, vrásky mám akorát trochu kolem očí. Dle mínění ostatních vypadám tak o deset let mladší. Nevím, jestli to nejsou jen lichotky, ale já se opravdu nijak staře necítím.
Jenže. Jenže ten věkový rozdíl mezi námi je a já se bojím, že i když je to mezi námi teď krásné, jednou přijde rána a on si najde nějakou mladší. Třeba proto, že přehodnotí svůj postoj ohledně založení rodiny. Mám obavu, abych pak nezůstala nešťastná a opuštěná. Dokud jsem byla sama a nikoho neměla, nevadilo mi to, svým způsobem mi to i vyhovovalo, ale teď si už neumím představit, že bych ho neměla. Asi by mi to zlomilo srdce.
Jediný člověk, kterému jsem se se svým vztahem svěřila (v práci se nám daří to tajit), je moje nejstarší, třicetiletá dcera. Od ní už mám dokonce dvě vnoučata. Řekla mi, že je to samozřejmě moje věc a pokud se cítím šťastná, přeje mi to, ale ten věkový rozdíl je prý hodně a ať si dám pozor, abych nebyla za blázna. Docela mne to od ní ranilo.
Teď jsme spolu s přítelem prožili naprosto úžasný víkend v jednom penzionu na Šumavě a já se napůl vznáším v oblacích a napůl mne sžírají obavy, kdy si říkám, jak dlouho to ještě bude trvat, kdy přijde ta rána?
Chtěla bych se zeptat vás, jak se na takový věkově nevyrovnaný vztah díváte? Kdybyste byly na mém místě, užívaly byste si tu lásku, která se vám naskytla bez ohledu na to, co si myslí okolí, rodina, i s tím rizikem, že jednou přijde den, kdy to všechno skončí?
2.7.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 65 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - O hodně mladší partner. Šly byste do toho?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hano, k čemu je věk? Akorát k počítání. Měla jsem manžela o rok staršího než já a stálo to za vyližkapsu. A měla jsem přítele o dost staršího a byl to krásný vztah. Jenže po tom jeho rozmazlování nějak ještě kolouškům nepřicházím n chuť Asi nemám odvahu...
Stanik: 8:31
já jsem to nepochopila 
Láska a zábava můžou jít přeci ruku v ruce
.gif)
na ostatní.....
Hanko, žij každý den jako by měl být dnem posledním......a ostatní se vykašly.....
Stanik: citlivější jedinec by kvůli takové větě zakolísal, jestli skutečně za debila není...."jinak by mi to přece neříkala?"... takže to zas tolik nevinné hodnocení vztahu není.
.JPG)
No, reakce od dcery byla slušná, spíš od cizích si možná vyslechnete různé nepěkné perly...
V minulém zaměstnání byla kolegyně, bylo jí 55, vypadala tak o deset míň, udržovaná, štíhlá, hezky oblečená, žila v té době skoro dvacet let v manželství s mužem o 18 let mladším. Co jsem si vyposlechla od jejích vrstevnic narážek, jak kazí mládež a podobně...
Poznali se, když jemu bylo devatenáct, ona nějaký čas odolávala, ale pak podlehla. Jen děti mít už nemohla, tak si adoptovali dvě a pokud je mi známo, tak dodnes spolu žijí, prožili třicet let hezkého manželství, vychovali dvě děti z domova, lidi už si zvykli. Ono by rozchod mohl přijít i od chlapa stejně starého, i nevěra - kdyby člověk měl myslet pořád na to co by kdyby, tak se jednou zblázní.
talenka: jo to taky nechapu, rekla to jak to je.
jane, mamco pobav se, ale neudelej ze sebe debila.. co je na tom spatneho?
Bellana: Proč by každý, kdo nechce děti, čekal, že kolem něj bude někdo skákat? Třeba jen nemá k dětem vztah, nevidí v tom smysl života, má nějaké špatné zkušenosti, které k tomu vedly.
To může posoudit jen Hana.
Hlavně by si měla dávala pozor, aby byl vztah rovnoprávný. Aby ve své zamilovanosti pána nezahrnula komplet servisem, neplatila dovolenou, neutrácela na něj nepřiměřeně peníze, třeba v touze ho neztratit. Ono by to totiž fungovalo jen krátkodobě a pak by to mělo opačný účinek.
Ale třeba on je ten typ, co si s vrstevnicemi nemá co říct a rozumí si se staršími, jinak je soběstačný a chce si uchovat nezávislost. Pak by to fungovat mohlo.
Reakce dcery je naprosto přiměřená, ale Hana je zřejmě ve stavu zamilovanosti podobné jako u puberťáků, kteří sdělují rodičům, že se zamilovali a cokoli než nadšený jejich souhlas se jich dotkne. Asi by to chtělo s nějakými zásadními kroky počkat než to trochu přejde a bude zase schopna používat rozum.
Nečtu tady, jak dlouho vztah trvá. Za sebe tedy radím toto: pokud nejsi jeho nadřízená a pokud z tebe netahá peníze (kdo platil pobyt na Šumavě??), tak se na nic a nikoho neohlížej. Věř, že ti dost žen může závidět, mělas odvahu co ony ne. Taky už není žádný zajíček, v tomto věku už bývají chlapi rozvedení a platí na děti
Je docela možné, že je typ co děti nechce a imponuje mu zralá partnerka. Jen bych se ho opatrně zeptala, jestli chce o mě pečovat, pokud mi zdraví a kondice nevydrží - to je ovšem problém i věkově rovných partnerství a zas tě může překvapit. Co jeho rodina? Nemá tam nějaký podobný vzor? Budu ráda, když se zúčastníš diskuse, samozřejmě anonymně. Hodně štěstí
Užívej si radovánek, na mínění cizích lidí ti záležet nemusí, dcera tě zjevně až na menší varování chápe. Ale moc se na přítele neupínej, na nějaké závazky nebo dokonce starosti dlouhodobějšího charakteru zcela zjevně není stavěný a jednoznačně se jim vyhýbá. Nemuselo by to dělat v budoucnosti dobrotu. Takže vztah stylem děda svoje - babka svoje (tím myslím bydlení, peníze a pod) a trochu nadhledu a můžeš si i s přítelem spokojeně žít. A na dceru se nezlob, mojí známou stál kratičký vztah s mladým milencem dům pomalu za tři miliony. Stát se může všechno a opatrnosti není nikdy dost.
Já tedy nechápu, co je na odpovědi tvé dcery zraňujícího? 
Věř mi, že mohla být zraňující daleko víc a ruku na srdce - byla bys stejně vstřícná jako tvoje dcera, kdyby ti ona oznámila, že si našla chlapa, který by mohl být jejím otcem?
Dcera zareagovala velmi slušně a dobře a ty si dej pozor, abys kvůli kolouškovi nepřišla o své stabilní vazby.
A jinak si užívej každý den naplno a taky počítej s tím, že to každý den může skončit. Jako každý vztah. Hodně štěstí.
Já bych měla v podstatě jen obavu, jestli koloušek nehledá "náhradní maminku", takže bych ho zbytečně nerozmazlovala.
Taky by mi trochu vadilo, že je to kolega z práce- aneb "co je v domě není pro mě".
Protože užívat si můžeš, dokud to vás oba bude bavit, a pak šlus, konec, hezké vzpomínky. Ale v té práci, předpokládám, hodláš zůstat do důchodu. Takže Ti nebude moc milé, ho tam potom každý den potkávat.
Na rozdíl od Tebe, on si ještě jinou práci může najít snadno.
Jinak ber od života co Ti nabízí. Nikdy nevíš, jak dlouhovztah vydrží, i když jsou partneři věku "přiměřeného".
.jpg)
Zivot je v podstate jedna rana za druhou a vsechno jednou skonci. A jestli te prasti uraz, nemoc, smrt a nebo mladsi partnerka je v podstate jedno. Ja byt na tvem miste tak se zamyslim - jsi s nim stastna? Rozesmeje te? Tesis se na neho? Pokud si odpovis ano tak chytni stesti za pacesy, bud stastna tady a ted a kasli na budoucnost a okoli, oni tvuj zivot neziji. Bude to trvat rok, dva, pet, deset??? NO a co. Heled bud se budes trapit pochybnostma a nazorem jinych a nic si neuzijes a nebo si uzivej plnymi dousky tady a ted dokud mas co si uzivat a ona se budoucnost nejak vyvrbi. Ono v tom tipu o tom ,ze clovek bude mit aspon na co vzpominat v domove duchodcu, je HODNE pravdy 
.gif)
Stanik: 
no... asi takhle.. zajicky pro zabavu, proc ne, ale pokud nedokazes rozlisit zabavu a lasku, tak se na to vykasli.
