Škoda rány, která padne vedle aneb Tělesné tresty ve školách
„Mami, paní učitelka mi dneska dala pohlavek.“ „Tak sis ho asi zasloužil.“ Tento dialog byl dříve celkem běžný, a dnes jej uslyšíte málokdy. Tělesné tresty jsou ve školách zakázané, a když už se náhodou stane, že kantorovi ruka přece jen vyletí, má mnohdy co dělat, aby se posléze vyhnul trestnímu oznámení.
Ano, děti se bít nemají. Rákoskové veřejné exekuce, prováděné na vystrčené nahé pozadí, pamatují naše babičky a prababičky. Tím nejsprávnějším výchovným prostředkem určitě nebyly. Větší než samotná bolest bylo pravděpodobně ponížení a pokoření dětské duše.
Otázkou ale je, zda dnešní přístup, jenž zakazuje jakékoli tělesné výchovné prostředky, je ten skutečně jediný správný. On jeden dobře míněný pohlavek, uštědřený v pravou chvíli, má určitě větší váhu než sáhodlouhé vysvětlování a mentorování či psaní poznámek do žákovské knížky. Vzhledem k tomu, že dnešní děti jsou mnohem sebevědomější a také si bývají velmi dobře vědomy svých práv (s povinnostmi je to poněkud horší), troufnou si ve škole mnohem víc než dříve. Kočírovat třídu zpovykaných puberťáků, kteří se předhánějí v drzostech, to může být i pro zkušeného učitele tvrdý oříšek. A jelikož i učitel je jenom člověk, který má své emoce a hranici toho, co snese, je pochopitelné, že občas někomu ta ruka ujede.
V jedné škole vyřešili trestání zlobivých dětí šalamounsky. Místo pohlavků a poznámek musejí provinilci vykonávat různé tělocvičné úkoly. Záleží na míře provinění. Za menší prohřešek je to třeba deset dřepů, za větší se pak hříšník zapotí při patnácti klicích. Jestli je tento způsob vhodný, je otázka. Vštěpovat dětem, že tělesný pohyb je za trest, asi není nejlepší.
Málokterý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo ve škole bito a fackováno za každou maličkost. Na druhou stranu však většina rozumných rodičů ví, že stejně jako zlobí ostatní děti, zlobí i to jejich. A z výchovného pohlavku, uděleného v pravou chvíli, by určitě záležitost obřích rozměrů nedělali. Jsou ovšem i tací, kteří by kvůli pohlavku neváhali hnát učitele až k soudu.
„On už Jan Ámos Komenský říkal, že metlička nemá zahálet, a občas mám pocit, že dobře mířená facka v pravý čas dělá divy,“ říká moje kamarádka – učitelka. „Za mých studentských let se často učitel žáka zeptal, jestli chce facku, nebo poznámku. Vždy si vybrali facku, protože trest doma by patrně byl horší. Jako učitelka jsem ale byla svědkem toho, že učitel nezvládl situaci a nespravedlivě zpohlavkoval žáka. Bylo to velmi ponižující. Ideální by bylo, kdyby měli učitelé takovou autoritu, aby tělesné tresty nemuseli používat, ale takový stav bohužel není reálný. Mírné formy tělesných trestů se jako krajního opatření nezříkám, ale budu ráda, jestliže ho nebudu muset nikdy použít. Byla by to má prohra.“
Jaký je váš názor? Vadilo by vám, kdyby měli učitelé pravomoc občas tělesně potrestat vaše dítě? Nebo jste zásadně proti?
14.6.2007 Rubrika: | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Škoda rány, která padne vedle aneb Tělesné tresty ve školách
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dneska se ani nebudu snažit být objektivní, protože včera jsme byli na Vratných lahvích 
I předtím jsem ovšem zastávala názor, o němž píše kamarádka - učitelka 
To, že puberťáci si o jednu výchovnou často vyloženě koledujou, je jasný. To, že stížnost puberťáka doma padne na úrodnou půdu, taky. A teď babo, raď 
Sheeni: no to asi jo :-) ale proc hned zachazet do extremu 
ale ze nas jako deska sem tam nekdo placnul, nebo dal pohlavek nam snad traumata nezpusobilo...
a kdyz se rezou mezi sebou a neuznavaj autority.. no zakladka prosim, ta se teda musi pretrpet... ale prost je hezky z tech stednich vylucovat.. nevazis si vzdelani.. fajn,jsi makat...
Jo a co takhle slavná studentka sociální či jakého to čerta pedagogiky Klárka Mauerová??? Nesrovnala by všechny ty nezvladatelné děti????
Meander: 8:43 naprosta pravda
no nas matikarka na gymplu castovala zahlavci.. a ty nejhorsi pak i prupovidkou .. " matko, to dite je blbe" 
me to prislo celkem vtipne, mozna proto, ze se me to nikdy netykalo :-)
jinak si myslim, ze kdyz si haranti dneska dovioli dat ucitli na hlavu kos, coz by nas ani ve snu nenapadlo... zaslouzi si poradnej vehbuj jak od ucitele, tak doma, aby vedeli, co si absolutne nesmio dovolit...
Meander: 10:27
cmelda: 
cože??? paní z papírnictví mohla jít učit???no hilfe!!!
Ale ještě jsem si vzpomněla na to, že tuhle ve Zprávách ukazovali to video z něčího mobilu, jak jeden hoch tříská jiné hochy s boxerem na ručce na chlapeckých záchodcích ve škole
To je super návod pro další podobně agresivní hochy a souhlasím s níže popsaným, že velká chyba je už z vedení výchovy doma
pro mne, jako pro malou Baronku, byla soužka učitelka "někdo"...školu jsem milovala a dodnes mám na školní léta nejkrásnější vzpomínky...na všechny učitele, pak profesory
Dnes být učitelem/lkou je opravdu pěkná řehole a jak už jsem psala dole, jsou to taky jenom lidi a debatovat např.ručněse 190cm velkým sedmákem, který by vás sám jednou ranou srazil k zemi o tom, že si zapomněl sešit na zeměpis a uvažovat o tom, kde ak sehnat dobrýho zubaře na zdrátování sanice...to je taky drsňárna
Mně drsná profesorka na střední škole jednou třískla atlasem po hlavě a pak mě zase chytila za krk a několikrát mi bouchla - strašně za srandy
- hlavou o stůl...ale jo, tak nějak jsem tu školní docházku dobojovala ve zdraví..
Meander: teda ptat se zrovna tebe ...
.jpg)
Já jsem byla hodné dítě, mě nemydlil nikdo, pravda, jen psychicky nevyrovnaná učitelka na kytaře za chyby tlustou propisovačkou přes prsty. Mně bylo 6 a učila jsem se prvním rokem inu, i tak se dá v dítěti probudit zájem o hudbu
.jpg)
My jsme dostávali ve škole na tělocviku " koňara ", češtinu mě učila "soudružka" která nás řezala pravítkem a chemikář po nás házel houbu.
O přestávce pochodovalo do kruhu na chodbě a pohlavky jen pršely.
Výsledek je neumím češtinu, chemii a nikdy jsem nesplnil žádný běžecký limit a nesnáším chodit v davu
cmelda: Drž se, ředitelka naší ZŠ mě prosila, jestli bych tam nemohla učit AJ a výtvarku. I jsem se zeptala, jestli je škola pojištěná a jaké že jsou povolené ztráty.
Tak to já se klidně přiznám, že trenérovi našeho synka jsem řekla, že jestli ho bude mladej moc prudit, ať mu klidně jednu švihne. Je to banda holomků, zkouší, co chudák trenér vydrží. On jim zase nechává za trest dělat dřepy a kliky - jen tak na ně, stejně potřebujou zlepšit fyzičku, ten náš mladej lenoch určitě. Sama bych učit nemohla, musela bych je asi zabít. Přitom syn chodí do školy, kam chodí ještě hodně slušné děti, ale měli jednu dobu ve třídě psychopata, který ve třetí třídě zmlátil učitelku klíčema - vůbec nechápu, jak to dokázal. Takové bych třískala hlava nehlava.
.gif)
Já bych učit ty spratky teda nemohla. Asi bych je umlátila!
Teď prý kantoři nemohou dávat ani zvláštní domácí úkol jako za trest, pohlavek ani jinak potrestat. Bodejď by měli nějakou autoritu
Absolventi pajdáku se do učení moc nehrnou, protože se jim leje do hlavy, že případné "ujetí" může skončit u soudu apod. Dcera musela odučit nějakou praxi a říkala, že se nediví, že nechce od nich učit NIKDO.
dadka: jojo, ja nedavno mluvila s holkou, co prave prisla ucit AJ a "prihodili" ji prirodopis. A ona zahlasila "no co ja jim mam rict, kdyz se zeptaji, proc ten ptak lita, ikdyz ma maly kridla a oni letet nemuzou? copak ja to vim?? tak jim vzdycky reknu, ze proste to tak je, ze ptaci litaji."
