Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

V kuchyni jsem levá jako šavle. Asi se to nikdy nenaučím.

V kuchyni jsem levá jako šavle. Asi se to nikdy nenaučím.

Berte, prosím, můj následující výlev trochu s nadhledem a rezervou. Je se z toho potřebuju vypsat a možná zjistit, že nejsem jediné střevo na světě a že i některé jiné byly v kuchyni nemehla a časem se naučily vařit jako bohyně. Já si momentálně připadám jako největší trdlo.

Je mi už dvvatřicet. Už to samo o sobě je katastrofa, že ve svém věku neumím uvařit pořádné jídlo. Jenže já to až dosud nepotřebovala. Měla jsem sice jednu vážnou známost, čtyři roky jsme spolu bydleli, ale co se jídla týká, byl dotyčný velmi nenáročný a nejraději se stravoval mimo domov nebo si objednal pizzu s dovozem. Bohatě mu stačilo, když jsem jednou, dvakrát do týdne udělala ízky nebo nějaké těstoviny (to zvládnu, na tom nic není). Po rozchodu jsem byla tři roky sama. Takže mě nic nenutilo naučit se vařit pořádná jídla.

Až teď. V létě jsme se s mým novým přítelem sestěhovali do jednoho bytu. Chodíme spolu od začátku letošního roku, rozumíme si, pomalu začínáme mluvit i o dětech, svatbě, rodině. A mě to nějak chytlo, někde jsem četla, že se tomu říká hnízdící syndrom, nebo tak nějak. Na mě to sedí dokonale. S žádným jiným chlapem jsem to takhle silně necítila, až teď. Najednou mi záleží na takových věcech jako je naleštěná domácnost, strašně mě baví to u nás udržovat, čančat, s láskou žehlím jeho košile a pomalu si představuju, jaké to bude, až budeme mít dítě.

Co mi mou vizi dokonalé hospodyňky a partnerky kazí, je moje totální levorukost v kuchyni. Přítel se mi přiznal, že ze všech možných a dnes moderních kuchyní, má úplně nejraději tu naši klasickou, českou, poctivou. Mně to na něm je sympatické, ale problém je v tom, že já tu naši českou klasiku prostě neumím uvařit. Kromě řízků, ale ty zvládne snad každý.

Snažím se, hledám recepty nejlépe i s videonávody, dělám všechno přesně podle předlohy a výsledek je pokaždé úděsný. Guláš je vycmrndlý a světlý, knedlíky zvrchu oslizlé, rajská letěla rovnou pod splachovadlo, tak dlouho jsem ji dochucovala, až se to nedalo jíst. Problém mám i s vývarem. Prosím vás, jak děláte klasický hovězí vývar? Mně z toho vyjde prostě nějaká polívka s masem, zeleninou a kapáním, ale takovou tu silnou chuť to nemá. Opravdu je nutné dávat do toho kost? Mně se ty kosti dost eklujou.

A mohla bych pokračovat dál. Buchty – nic, těsto prostě nevyknulo. Palačinky – ty docela šly, ale nebyly tenoučké, spíš to byly zarolované omelety. Štěpánská, znojemská a další omáčky – to prostě nedám. Abych to řekla kulantně, všechno mám prostě tak nějak bez barvy, bez chuti, bez zápachu.

Přítel to bere s humorem, většinu těch hrůz statečně sní a uklidňuje mě, ať s netrápím, že se to časem určitě naučím a jestli mě to moc nervuje, ať se na to vykašlu a vařím, co mě baví. Ale já to vzdát nechci. Naučila se to spousta ostatních, proč bych se to neměla naučit taky?

Proto bych se vás chtěla zeptat, řekněte mi z vlastní zkušenosti, prosím vás: Taky jste byly v kuchyni nemehla a časem jste se naučily? Jak dlouho vám to trvalo? Víte, já si představuju, jak jednoho krásného nedělního dne servíruju na oběd poctivý hovězí vývar, skvostnou svíčkovou s brusinkami a nadýchanými knedlíky a jako dezert lahodný borůvkový drobenkový koláč. Dokážu to někdy?

Veronika


8.11.2016   Rubrika: Čtenářské příběhy   |   Komentářů 78   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - V kuchyni jsem levá jako šavle. Asi se to nikdy nenaučím.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-74
Renee
Renee - 8.11.2016 9:17

Veroniko, máš dobře našlápnuto skončit jako ta paní ze včerejšího článku smajlik - 42 Ono to člověka zezačátku baví, když je tam ještě ta zamilovanost, hormony s jedním zamávají. Ale bacha na to, ten druhý si na takový servis lehce zvykne a až tě to bavit přestane, bude to jen zdrojem hádek a nepříjemností. Nevidím žádný důvod, proč bys měla doma dělat úplně všechno ty. Z článku se mi nedaří vyčíst, že by něco dělal doma on. A když ti vaření nejde, proč se do toho nutit? Nikde není uzákoněno, že když má někdo vagínu, musí vařit smajlik - 27 Pokud tomu chlapovi chutná nějaký druh kuchyně, co kdyby si ji vařil? Nebo on jen pasivně čeká, co mu předložíš? Tak to je ovšem síla a bůh s tebou smajlik - 76
Jsem dobrá kuchařka a vařit umím. Jenomže vaření je moje hobby, prostředek jak relaxovat a vařím jenom sobě, takže vařím jenom to co mám ráda. Například vůbec netuším, co je taková štěpánská nebo znojemská zmíněná v článku a myslím, že jsem to ani nikdy nejedla. Klasických receptů dělám jen málo, mnohem radši experimentuju a v podstatě každé jídlo mám jiné. Baví mě na tom ta možnost být kreativní smajlik - 47

 
Megí
Megí - 8.11.2016 8:55

a k tomu vývaru, přesně jak píše kubikm - základ je vařit hodně pomalu a hodně dlouho. Pak je vývar silný a dobrý smajlik - 58

 
Megí
Megí - 8.11.2016 8:54

Chce to cvik a praxi - tohle neuspěcháš. Nikdo z nás se nenaučil vařit přes víkend. Já uvařím v podstatě cokoli, s výjimkou kynutých knedlíku. Ty mi prostě nejdou, i když se moje babička snažila naučit mne je každý víkend, který jsme u ní trávili. Prostě mi nejdou, tak je nedělám. Když na ně má můj manžel chuť, buď ho koupím, nebo si ho on sám udělá. Je fajn, že Tvůj partner na tom netrvá, ale zkus ho také zapřáhnout, bude určitě zábava učit se to spolu i spolu vařit smajlik - 64

 
kubikm
kubikm - 8.11.2016 8:46

tak k tomu vývaru, krom masa dávám i morkovou kost, v Penny mívají balíček už připravený.
Dám do studené vody, když se voda začne vařit, stáhnu na minimum a pod pokličkou vařím klidně celý den...před koncem přecedím, vyndám kosti, vyberu maso,některé vrátím do vývaru a přidám nakrájenou zeleninu - až je měkká, ale zároveň trochu křupavá - je hotovo

 
Pentlička
Pentlička - 8.11.2016 8:31

Moje maminka se učila vařit až když umřela babička, ve svých 44 letech. Něco se naučila, něco ne. ale vždycky vaření nenáviděla. Já jsem se učila vařit až po svatbě podle knížky Kuchařský slabikář, kde bylo všecko popsáno naprosto do detailů. Ale některé věci jsem nikdy nedělala, např. zmíněné omáčky nebo jsem nikdy nepekla kachnu, nedělala kynuté těsto. Taky vaření nemusím, vařím pořád ta samá jídla dokola a hlavně hodně jednoduchá. Vaření mě ale nebaví, vůbec nechápu, jak někoho můžou bavit třeba pořady o vaření, kterých je v TV teď plno. Pro mě naprostá nuda, srovnatelná s fotbalovým utkáním. Přesto jsem vychovala děti a i teď ke mně chodí děti o víkendech občas na oběd. Ale nejsem dobrá kuchařka. Nicméně jíst se to dá a někdy je to i docela dobré.

 
Abrasia
Abrasia - 8.11.2016 8:30

Cvik dělá mistra, říkala babička, když jsem se učila vařit. Dostávala jsem u ní skvělou školu vedení domácnosti už odmala, prý kdyby umřela, abych se o sebe uměla postarat. A jak se mi to později hodilo. Neboj, zakladatelko, všechno se naučíš. Je dobře, že se do toho chceš pustit, zvlášť pokud plánuješ děti. Výchova k pestrému a zdravému stravování začíná doma. Dcera jezdí jako zdravotnice na dětské tábory a kolikrát žasne, jaká jídla děti neznají a čím se doma živí.

 
Anče
Anče - 8.11.2016 8:12

smajlik - 105Veroniko,naučíte se,klid.Taky neumím spoustu jídel,tak jsem vlezla na portál Diskutníci-forum Vaření,kde mi lidi napíší naprosto přesný postup vaření ,lidskou řečí, - ne to obligátní trochu-mg,dcl-prostě postup tak,jak to jde spolu s tím,co budu potřebovat.Jsou to běžná jídla,žádné pochutiny,které někdy ani neznám.Vydržet!smajlik - 54smajlik - 54

 
kareta
kareta - 8.11.2016 7:41

Klíd, to se naučíš. Já když jsme se učila svíčkovou (nesnáším ji z celého srdce, mé nejneoblíbenější jídlo), vařila jsem ji každý den jinak, protože mi kamarádky a kolegyně daly spoustu receptů a na netu byly recepty taky...každej den jedl chlap svíčkovou, po měsíci mne prosil, že by taky něco jiného sezoblsmajlik - 68smajlik - 68 Řízky neumím dodnes (nebaví mne smažit, smažení radostně taky převzali muži/děti...vaření mne fakt baví, experimentuju, vařím celkem pestře, rodina se asi bojí a raději všechno sní, abych je pak tím samým v různých obměnách nekrmila několik týdnůsmajlik - 42. Každopádně- jídelníček hlavně musí být vyvážený, takže se nauč dobře luštěniny, ryby a nějaká lehčí neomáčková jídla.Kup si rýžovar- ten vaří rýži sám, parní hrnec je na knedlíky fantastickej, papiňák je k nezaplacení...to se všechno naučíšsmajlik - 47

 
mam-ča
mam-ča - 8.11.2016 7:39

Jak píše tornado-lou, dobrá je "Kuchařka pro dceru od Florentýny". Mají ji v každém knihkupectví.
Tam je všechno popsáno pro naprosté začátečníky, i s obrázky a přesným postupem, (tzv. "pro blbý" smajlik - 16.).
Na stará kolena jsem se podle Florentýny naučila dělat úžasnou dušenou rýži, která se mi dříve moc nedařila.
Neházej zbraň do obilí, každý si ty rozvařené knedlíky a nevykynuté buchty musí projít. Jen čestné výjimky se rodí s vařečkou v ruce, nebo mají to štěstí, že se od dětství motají babičce v kuchyni a všechno včas okoukají.

 
Linda
Linda - 8.11.2016 7:35

Vareni me nebavi, radsi natru garaz nez abych delala svickovou s knedlikem (doslova). Vdavala jsem se v 21 letech, prvnich par roku se moje vytvory nazyvaly experimenty, to ze jsem varila gulas neznamenalo ze za dve hodiny budeme jist gulas, nikdo nikdy nevedel co na nas z hrnce vykoukne. Dnes je mi 44, s varenim jsem na tom porad stejne, obcas se povede a obcas je to experiment - je to zhruba tak 50 na 50. Zrovna vcera jsem delala br. salat - lidi ten je tak SILENE palivy a netusim proc, delala jsem ho stejne jako tisickrat predtim, jenom tentokrat je z neho holt desinfekce. Povazuji za osobni uspech, ze jsem dosud nikoho neotravila smajlik - 47.
Ja si koupila starou kucharku tzv pro blbce. Je v ni popsano doslova vsechno vcetne toho jak se loupe cibule. A zacni necim jednoduchym co se dela v podstate samo. Navstiv pribuzne (svoje a nebo poritelovo) nacpi se k nim do kuchyne a odkoukavej figle.
A pokud se porad nebude darit tak proc by si pritel nemohl rozsirit znalosti, nakonec chlapy jsou vyborni kuchari a nikde neni psano ,ze varit musi zenska. A ty holt budes delat v domacnosti neco jineho smajlik - 26

 
Jarča*
Jarča* - 8.11.2016 7:24

Holka, tím jsme si prošly asi všechny. Někdo dřív, někdo později... Mně třebas nešly knedlíky, buď byly tuhé nebo rozvařené. Až druhý manžel mi kupil sešit "Knedlíky" se slovy, jestli se neurazímsmajlik - 16 A od té doby se mi daří perfektně. Ale dodneška si všechny ingredience odvažuju a odměřuju, odhadem mi to moc nejde. Zrovna tak mi trvalo léta, než jsem se naučila udělat podle svých představ třebas guláš nebo zelí. Fakt to chce hlavně tu praxi. A tajemství dobrého vývaru je myslím v tom, že dáš ingredience do studené vody, ne do vařící.

 
Badi
Badi - 8.11.2016 6:53

Mě vaření za prvé nebaví, za druhé mi taky nijak zvlášť nejde. Občas něco ukuchtím, někdy je to laskomina, jindy je to kejda.
A proto jsem si vzala kuchaře. Výborného kuchaře. A mám klid smajlik - 42

 
tornado-lou
tornado-lou - 8.11.2016 6:39

Hlavne nezahnizdi tak moc jako ta pani ze vceejska.
Pokud jde o vareni- neni nic jednodussiho. Kucharka pro dceru od Florentyny.
Kniha, web, facebook. Recepty jsou tam vysvetlene! Kdyz pochopis proc delas to co delas, tak udelas cokoliv. Florentyna tvrdi, ze kazdy se muze naucit varit a ze je k tomu potreba presny navod. Ma pravdu. Obrovska vetsina receptu (a na internetu zvlast) je plna chyb, zjednoduseni a nebo predpokladaji ze si s postupem poradis sama. Jenze zacatecnik si neporadi sam.
Zeny se nerodi s genem varit. Je potreba se to naucit, stejne jako cokoli jinyho. Takze klid.

 
Ivi
Ivi - 8.11.2016 5:20

Neboj, všechno se naučíš! Chce to jen čas a trochu praxe. Ze své zkušenosti bych ti doporučila zakoupení dobré klasické papírové kuchařky (ta se doma nikdy neztratí) a při vaření dodržovat recepty a postupy. Experimentování je fajn, ale to už je pro pokročilé, k tomu se dostaneš časem. smajlik - 54

 
Bellana
Bellana - 8.11.2016 0:53

Vařím od třinácti, kdy jsem byla hozená do vody a musela jsem se najednou postarat o dva mladší bratry. Otec byl nepoužitelný. Chodila jsem na radu k sousedkám a maminčině kamarádce, protože jsem nepoznala, kdy je cibule ještě hnědá a kdy už je spálená, kdy už těsto dost vykynulo a ještě nepřekynulo, na co se hodí ten kus masa, který jsem právě dostala. Prostě takové ty základy, bez kterých se jídlo nepodaří. Než se maminka vrátila z nemocnice, už jsem toho zvládla dost. Ale knedlíky jsem tenkrát kupovala a kupuji je doposud. A ovocné dělám jen z tvarohového těsta, kynuté nikdy. A vůbec se za to nestydím.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-74
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77047.
    Archiv anket.