Jak máte vyřešené bydlení? Bojíme se hypotéky.
Líbí se mi, že je zde na magazínu prostor k tomu, aby se tu mohly čtenářky vypovídat a svěřit se svými problémy a vždy se tu najde dost těch, které jsou ochotné poradit a sdělit své osobní zkušenosti. Ráda bych této možnosti rovněž využila, protože zrovna s manželem řešíme dilema, zda si vzít nebo nevzít hypotéku. A nějak se v tom ztrácíme a bojíme se udělat rozhodný krok. Budu moc ráda, když mi napíšete, jak máte vyřešené bydlení vy a jaké jsou vaše osobní zkušenosti s bydlením v nájmu či se splácením hypotéky. Hned v úvodu bych se vám chtěla omluvit za svou nepřítomnost v diskusi, na internet se dostanu až večer, přes den v zaměstnání nemám možnost.
Jsme mladá rodina, mně je 32 a manželovi 33 let. Máme dvě děti, před půl rokem mi skončila mateřská a nastoupila jsem do práce. Když dáme s manželem naše příjmy dohromady, je to celkem slušné, sice nic vyloženě závratného, ale dokážeme s tím bez nějakých větších problémů vyjít. Brzy nám bude končit stavební spoření, a tak uvažujeme, že bychom se odstěhovali z nájemního bytu, v němž bydlíme dosud, a pořídili si vlastní.
Začali jsme zjišťovat co a jak a z té záplavy a množství různých nabídek a informací jsme trochu zaskočení. Nedokážeme se v tom zorientovat. Největší obavu však máme z toho, abychom si tou hypotékou nějak „nenaběhli“. Vidina vlastního bydlení je sice velmi lákavá, ale zrovna nedávno u manžela v práci takhle přišla kolegyně o byt. Její manžel ztratil práci, nezvládali platit hypotéku a problém byl na světě.
Uvědomili jsme si, že to, že dneska se máme docela dobře, ještě neznamená, že to tak bude stále. Co když přijde nemoc, ztráta zaměstnání jednoho z nás, co potom? Nájemní byt, pokud ho finančně neutáhneme, se dá vždycky opustit a najít si něco levnějšího, co zvládneme. Ale splátky hypotéky vám na polovinu nikdo nesníží, když se dostanete do potíží.
Dělá nám to docela starosti, protože bychom neradi prošvihli dobu, kdy si ještě o hypotéku můžeme zažádat vzhledem k našemu věku. Až nám bude padesát, těžko nám ji někde dají.
Jak jste své bydlení vyřešili vy? Máte hypotéku? A měli byste odvahu si ji v dnešní době vzít? Nás totiž docela dost štve, že každý měsíc házíme peníze vlastně nenávratně pryč, zatímco kdybychom měli hypotéku, platili bychom stejně, jako máme teď nájem, ale spláceli bychom tím svůj vlastní byt. Jenže je tam ten velký strašák v podobě katastrofálních situací, které mohou nastat.
Předem vám všem moc děkuji za vaše zkušenosti.
26.4.2012 Rubrika: Náš domov | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak máte vyřešené bydlení? Bojíme se hypotéky.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mashanka: Ano, větší svoboda v rozhodnutí, že tady už bydlet nechci, může být pro někoho výhoda nájmu. Ale to je na každém, aby si určil svoje priority - nájem je svobodnější a flexibilnější, ale s menší jistotou a menšími právy k bytu, vlastnictví přesně naopak. I jednomu člověku může v různých životních fázích víc vyhovovat něco jiného.
chytrájakrádio: Ach jo, znovu, píšu to tady pokaždé, když se tu debatuje o hypotékách - byt na hypotéku NEPATŘÍ BANCE. Patří tomu, kdo ho koupil, ten bude normálně zapsaný v katastru jako vlastník nemovitosti a má k ní veškerá vlastnická práva, může s ní jakkoliv nakládat včetně pronájmu nebo dokonce prodeje. Banka má na nemovitosti pouze ZÁSTAVNÍ PRÁVO, nemůže s nemovitostí nijak nakládat. Zástavní právo slouží jako záruka k zajištění pohledávky, tedy půjčky, kterou ti banka poskytla, a za kterou jsi tu nemovitost koupila do svého vlastnictví. Není to leasing jako na auto.
.jpg)
chytrájakrádio: nemůžu souhlasit. Když splácíš hypotéku na byt nebo dům a za čas se dostaneš do potíží, můžeš dům nebo byt zatížený hypotékou prodat a zbude ti na menší byt a neskončíš pod mostem. Když tě v důchodu, když už nebudeš mít horentní sumy na nájem, vyhoděj z nájemního bytu, tak zůstaneš akorát tak pod tím mostem.. Kromě toho, údaj, který uvádíš u hypotéky (to přeplacení o 60 - 80 procent u hypo na 20-25 let) není pravdivý. Já mám hypotéku na 25 let a přeplatím 30%. Mám to spočítané. A to jsem to neuzavírala za kdovíjak výhodných podmínek, takže je možné, že někdo přeplatí i méně.
.jpg)
My jsme v nájmu - už přes 20 let ve stejném domě, sice, ale investovat do vlastního se nám nechce. Ceny nájmu i hypotéky mohou být podobné, ale hypotéka je závazek. Navíc, nechceme se přivazovat k jednomu místu. Když se nám bude chtít, můžeme se "zítra" odstěhovat kamkoli se nám zlíbí, a nemáme nic k řešení.
Bellana: Já si zas nemyslím, že bych to brala až tak lehkovážně. Nemusí to být hned dům, ale třeba byt - ten předpokládám nevybydlí natolik, že bude potřebovat náročnou rekonstrukci, která by byla nějak finančně náročná
, postačí běžné udržovací práce. Baráček bude samozřejmě náročnější, ale ani tady se to neotočí tak, aby doplatili jednu hypo a hned si brali druhou na kompletní rekonstrukci. A pořád tady vidím ten pro mě zásadní aspekt - že to je majetek a určitá hodnota, kterou můžou v případě potřeby pronajmout, nebo z nouze prodat a pak jít třeba do DD nebo k dětem nebo to převedou na děti a ti jim za to nechají svoji garsonku - prostě s tím mohou nakládat a mít z toho zisk. Taky to rekonstruovat nemusí, nechají to chátrat, oni v tom dožijí a holt to po jejich smrti spadne, ale taky je to volba. Když za tu samou cenu zaplatíš nájem, nemáš co prodat, co vyměnit za menší... Teď by mi to třeba žíly nervalo, ale abych ve stáří neměla jistotu bydlení, toho bych se bála. Naše důchody budou bůhvíjaké, možná taky žádné. Z čeho potom budou lidi platit nájmy? Pořád je snad lepší vlastnit obrazně řečeno dva metry pozemku a kůlnu, kde nějak doklepu, než riskovat to, že opravdu skončím na ulici.
nečetla jsem příspěvky, tak se možná budu opakovat.
bydlení na hypotéku NENÍ vlastní bydlení, to je pouhá iluze. dokud neodešleš poslední splátku bance, tak je to stále bydlení na vodě, resp. byt patří bance a když nebudeš mít na splátky, tak ti ho sebere.
nájemní bydlení je rozumnější, vyjde to levněji než splácet hypotéků a řada lidí má zájem o dlouhodobé nájemníky. v jiných zemích (německo) je naprosto běžné, že většina lidí bydlí v pronájmu, do hypotéky jde jen málokdo. můj přítel má dobrého kamaráda v německu a ten vysloveně říká, že se diví, proč se češi cpou do hypoték a pak živoří a nervujou se, když můžou pohodlně bydlet v nájmu...
jinak z nájmu tě po neplacení vyhodí se stejnou logikou jako ti banka sebere byt při neplacení hypotéky, tam je takovej ten princip jistoty-nejistoty stejnej.
další věc je, že placením hypotéky přeplatíš nemovitost o 60 - 80 procent (když máš splácení na 25, 30 let), takže i z tohoto důvodu je dost mimo argument, že investice do nemovitosti se vyplatí atd.
kareta: To bych si netroufala tvrdit takhle paušálně. Podle mě záleží na tom, kde, o jakou nemovitost jde, s jak vysokou hypotékou a s jakou splatností porovnáváš. My bysme tady dům do nájmu za stejnou částku, jako platíme splátky hypo+úvěr ze stavebka sehnali leda zázrakem a s bytama odpovídající velikosti to vycházelo plus minus stejně, ovšem s hromadou omezení typu "žádná domácí zvířata", někde dokonce "žádné děti". A mimochodem, já jsem o porovnání výše splátek a nájmu nenapsala ani slovo, tak nechápu, proč takto reaguješ a ještě velkým písmem s vykřičníky. Hlavně, že sama tady šíříš bludy typu "Ve vlastním nebudete, pokud to nesplatíte".
Kassy: nájmy jsou NIŽŠÍ než splátky hypotéky!!!
Kassy: nájmy jsou NIŽŠÍ než splátky hypotéky!!!
Bellana: Člověk přece nikdy nemůže vědět předem, co ho v životě potká. Plánovat má smysl tak 10-15 let dopředu, víc ne, jinak by se člověk nikdy nerozhodl k ničemu. Když v šedesáti nebudu mít peníze a síly na nutné opravy domu, tak ho dám dětem, budou-li mít zájem nebo prodám a odstěhuju se do menšího bytu. Nebo udělám něco úplně jiného, to bude záležet na situaci a možnostech. Teď to prostě nevím. Člověk musí přemýšlet flexibilně a reagovat na situace, které život přináší, nelze mít všechno promyšlené a naplánované na celý život už ve třiceti.
Na místě Julie bych se poradila s nezávislým finančním poradcem a šla do koupě, s hypotékou, úvěrem ze stavebka nabo kombinací obojího. S dětmi mi to připadá rozumnější než nejistota pronájmu, který se pravděpodobně bude pořád zvyšovat, můžou tě z něj kdykoliv vyhodit (vím, že najemníci jsou chránění, ale pořád je to jiné než vlastní byt), máš omezené možnosti si byt upravit podle svých potřeb a musíš dodržovat cizí pravidla. Za pár let, až budou děti zakládat vlastní rodiny a Julie s manželem hypotéku splatí, se můžou rozhodovat znovu, co dál se svým bydlením.
Verera: ceny nových bytů jsou cca 2x vyšší než starých! Denně se v tom pohybuju, tak o tom něco vím.
Verera: ceny nových bytů jsou cca 2x vyšší než starých! Denně se v tom pohybuju, tak o tom něco vím.
Bellana: To jsem nějak nepochopila. Úvěr za co? Ceny starších a nových bytů se tady po okolí moc neliší.
.JPG){kind=avatar}
Kenny: Až ti bude šedesát, budeš mít doplacenou hypotéku a dům bude potřebovat novou investici na rekonstrukci. A síly ubývají. Bereš to tak, jako berou lidi náklady na cestu autem. Vždycky spočítají jen benzín, nikdy nezapočtou cenu auta, pojistek, oleje, pravidelné údržby, garáže, ...
Jsem pro vlastní bydlení, ale je třeba vzít v úvahu i jiné aspekty než jen nájem, a rozhodovat se po zvážení co nejvíce věcí souvisejících s vlastním životním stylem. Třeba i to, že od nemovitosti se hůř stěhuje za prací. Zvlášť když tady u nás je starší rodinný dům za dva miliony (jsou tu o hodně nižší platy), ale v Praze za to nepořídíš ani byt v paneláku v přijatelné čtvrti.
Verera: V novém je zase vyšší úvěr, takže je to vylej-nalej.
