Jak máte vyřešené bydlení? Bojíme se hypotéky.
Líbí se mi, že je zde na magazínu prostor k tomu, aby se tu mohly čtenářky vypovídat a svěřit se svými problémy a vždy se tu najde dost těch, které jsou ochotné poradit a sdělit své osobní zkušenosti. Ráda bych této možnosti rovněž využila, protože zrovna s manželem řešíme dilema, zda si vzít nebo nevzít hypotéku. A nějak se v tom ztrácíme a bojíme se udělat rozhodný krok. Budu moc ráda, když mi napíšete, jak máte vyřešené bydlení vy a jaké jsou vaše osobní zkušenosti s bydlením v nájmu či se splácením hypotéky. Hned v úvodu bych se vám chtěla omluvit za svou nepřítomnost v diskusi, na internet se dostanu až večer, přes den v zaměstnání nemám možnost.
Jsme mladá rodina, mně je 32 a manželovi 33 let. Máme dvě děti, před půl rokem mi skončila mateřská a nastoupila jsem do práce. Když dáme s manželem naše příjmy dohromady, je to celkem slušné, sice nic vyloženě závratného, ale dokážeme s tím bez nějakých větších problémů vyjít. Brzy nám bude končit stavební spoření, a tak uvažujeme, že bychom se odstěhovali z nájemního bytu, v němž bydlíme dosud, a pořídili si vlastní.
Začali jsme zjišťovat co a jak a z té záplavy a množství různých nabídek a informací jsme trochu zaskočení. Nedokážeme se v tom zorientovat. Největší obavu však máme z toho, abychom si tou hypotékou nějak „nenaběhli“. Vidina vlastního bydlení je sice velmi lákavá, ale zrovna nedávno u manžela v práci takhle přišla kolegyně o byt. Její manžel ztratil práci, nezvládali platit hypotéku a problém byl na světě.
Uvědomili jsme si, že to, že dneska se máme docela dobře, ještě neznamená, že to tak bude stále. Co když přijde nemoc, ztráta zaměstnání jednoho z nás, co potom? Nájemní byt, pokud ho finančně neutáhneme, se dá vždycky opustit a najít si něco levnějšího, co zvládneme. Ale splátky hypotéky vám na polovinu nikdo nesníží, když se dostanete do potíží.
Dělá nám to docela starosti, protože bychom neradi prošvihli dobu, kdy si ještě o hypotéku můžeme zažádat vzhledem k našemu věku. Až nám bude padesát, těžko nám ji někde dají.
Jak jste své bydlení vyřešili vy? Máte hypotéku? A měli byste odvahu si ji v dnešní době vzít? Nás totiž docela dost štve, že každý měsíc házíme peníze vlastně nenávratně pryč, zatímco kdybychom měli hypotéku, platili bychom stejně, jako máme teď nájem, ale spláceli bychom tím svůj vlastní byt. Jenže je tam ten velký strašák v podobě katastrofálních situací, které mohou nastat.
Předem vám všem moc děkuji za vaše zkušenosti.
26.4.2012 Rubrika: Náš domov | Komentářů 85 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak máte vyřešené bydlení? Bojíme se hypotéky.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Vlastní domy jsou samozřejmě dražší na údržbu než domy ve společném vlastnictví. 
Bát, se, že po ztrátě zaměstnání nebudu mít na hypotekému, ale nebát se, že nebudu mít na nájem, mi přijde podivné.
Pokud Vám stávající nájem vyhovuje, kupte byt tak, abyste měli na hypo stejnou platbu.
Tady v ČR se lidé příliš zadlužují a moc neuvažují ned tím, zda hypo zvládnou, jsem ráda, že ty jsi výjimkou. Je hrozně jednoduché pravidlo (v ČR ho banky moc neaplikují) a to, že se sečtou veškeré příjmy rodiny a splátka bytu (nájmu či hypo, to je jedno) by neměla být vyšší než 1/3. Lidé pak mohou být klidní, protože ze zbývajících 2/3 se dá vyžít a i něco ušetřit pro strýčka příhodu.
Jinak bych určitě nepodceňovala pojistky. Dnes se dá pojistit i pro případ ztráty zaměstnání.
.gif)
Kassy: Tak tak, popřípadě jenom s manželem, jestli okap bude tenhle měsíc nebo až příští 
kareta: "Ve vlastním nebudete, pokud to nesplatíte" Proč by nebyli ve vlastním?
Linda: Prodat nemovitost s hypotékou samozřejmě v ČR jde, většinou se to dělá tak, že si vezmeš hypotéku vlastní, u banky, kterou si vybereš a z ní se splatí ta stávající. Druhá možnost je převzetí stávající hypotéky, pokud banka souhlasí, ale to bývá méně výhodné, jako nový klient si skoro vždycky vyjednáš lepší podmínky. My jsme taky kupovali dům, na kterém předchozí majitelé hypotéku měli.
Bellana: Přesně tohle jsou důvody, proč jsme nakonec zavrhli variantu bytu v osobním vlastnictví a koupili menší domek. Není sice dokonalý, byt bysme za stejnou cenu pořídili větší a blíž centru, ale takhle je dům prostě náš a nemusíme se s nikým o nišem dohadovat.
Bellana: Pokud je to byt v novém domě, tak ten fond oprav je minimální.
Píšeš, že pokud byste byli v nájmu, seženete si když tak něco levnějšího. Nevím, kde bydlíte, ale ve městě nevidím žádný podstatný rozdíl mezi platbou za hypotéku (pokud byste si vzali nějaký přiměřený byt, částečně hrazený stavebním spořením, on vám stejně nikdo hypotéku na 100% nedá) a nájmem za něco, kam se jakž takž vejde čtyřčlenná rodina.
A když už by to nastalo a vy něco levnějšího sehnali, můžete jít dočasně do levného a byt pronajmout, pořád vám něco zůstane.
Součástí hypotéky je určitě pojištění, možná i proto ztrátě zaměstnání, ale to je asi dražší, my třeba máme proti dlouhodobé nemoci, ze kterého se zaplatí až 8 splátek.
A byt s hypotékou jde myslím prodat u nás. Možná, že ta kolegyně to nechala dojít moc daleko.
Za prvé, dneska už některé banky nabízejí možnost úpravy splátek podle aktuální situace, za druhé, hypotéka je vždycky dvoustranná smlouva a když případný problém začneš řešit včas, dá se s bankou na ledasčem domluvit, v jejím zájmu je udržet klienta a dostat svoje peníze, ne byt nebo dům, se kterým budou mít akorát starosti. Ztráta příjmu se dá pojistit a hypotéku je samozřejmě dobré nebrat "nadoraz", ale tak, aby vám i při ní zbývala nějaká částka, kterou můžete pravidelně spořit nebo investovat a vytvářet si tak rezervu pro případ náhlho výpadku příjmu. A i byt nebo dům s hypotékou se dá prodat a pořídit menší a levnější nebo se vrátit do nájmu, když by přestalo být možné splácet.
Z článku mi přijde, že máte jen velmi mlhavou a povšechnou představu, co vlastně hypotéka obnáší, jak to funguje a co všechno finanční trh nabízí a chcete se rozhodovat? Nejdřív si zjistěte pořádné informace, nejlépe s důvěryhodným finančním poradcem a nad konkrétními čísly. Neříkejte mu, že chcete hypotéku, řekněte mu, že chcete řešit bydlení, jaké jsou vaše představy a podmínky a zeptejte se, co by vám doporučil.
A co budete dělat, až na ten podnájem mít jednou nebudete?? Znám kolem sebe spoustu starých lidí, kteří bydlí v nájemních bytech a málem jim na to nestačí důchod. Vyměnit za menší se to skoro nedá, protože po malých bytech je taková sháňka, že prostě nejsou a když jo, tak za takový odstupný, že si to málokdo může dovolit. Když budete mít vlastní bydlení, tak sice ok, nebudete nějakou dobu jezdit každý rok k moři, ale potom se vám nemůže stát, že skončíte na ulici. Jasně, když bude fakt krize, tak budete třeba bez elektriky a budete jíst zbytky z kontíků, ale budete mít střechu nad hlavou. Taky to pak můžete pronajmout, bydlet třeba nějakou dobu u dětí a přijít si k nějakým penězům takhle. Ale nemít nic a spoléhat se na to, že vždycky najdete nájemní byt, na který budete mít, je nerozum. Vždyť si nemusíte brát zrovna hypotéku, máte stavebko, tak si vemte úvěr z něj, nebo ještě nějakou dobu šetřete a vemte si ten úvěr pak a o to menší. Zůstávat ale doživotně v nájmu je teda blbost. Až ti bude třeba šedesát, tak si vem do ruky kalkulačku a spočítej si, kolik jsi do té doby zaplatila na nájmu. Zjistíš, že minimálně totéž, za co bys koupila byt nebo barák. Akorát, že ho nemáš.
Není nad vlastní!! byt nebo dům...My bohužel,dostali před 28 lety služební byt,tehdy bylo dané,že až půjdeme do důchodu,dostaneme jiný...Jiní zaměstnanci dostali normální byt,koupili si ho za malý peníz a mají vystaráno.My jsme tu připoutání zaměstnáním,nájem se tak zvýšil,že nám již nezbývá na nějaké šetření (dcera ještě studuje) a jelikož výše nájmu značně přesahuje např. můj budoucí důchod,tak nám za pár let nezbyde,než jít s holým zadkem na chalupu,která ovšem nesplňuje parametry slušného bydlení,ale jsem ráda,že jsem ji zdědila,sami bychom se nezmohli na nic...Kdybych byla teď mladá a měla jen trochu jistou práci,tak jdu do půjčky a do svého...Na nás čekají ve stáří jen práce a práce,ale snad bez té zátěže nájmu a placení dceři se vyhrabeme....dá-li bůh...
kareta: Je fakt, že nyní je splátka mírně nad 1/4 příjmů, ale nesmím jít na mateřskou.
.gif)
šla bych do toho taky , takhle platíte a platíte a nikdy to nebude vaše. Máte-li nějaký základ a nemusíte si brát hypo na vše tak do toho jděte, nevím , nedá se hypo pojistit proti neschopnosti splácet ?
Naši mladí do toho taky šli, syn dům a dcera byt..............
i u nás se ze státního bytu platí 12.000 což je šílený..........................
Tak my máme úvěr ze stav.spoření (bez zástavy), pak ještě překlenovací úvěr, který se pak překlopí do úvěru ze stav.spoření (zástava dům) a úvěr od státní fondu rozvoje bydlení pro mladé do 36ti let (závratných 300 tis.s úrok.sazbou 2%, z kterého se opravdu dá hodně postavit v dnešní době ). Je dobrý mít fin.rezervu min. na 6 měsíců (6 platů). Kdyby se něco stalo, tak si prostě za těch půl roku musíte práci najít + dávky z pracáku a kdyby to bylo beznadějné, pak prodat, ale to je pak asi maso. V dnešní době se mi tedy moc dobře s tímhle závazkem nespí, ale člověk nesmí myslet na nejhorší. Samozřejmě je dobré mít životní a úrazovou pojistku, někde je to i nutností. Radím abyste se poptali ve stav.spořitelně, kde máte spoření a i jinde a srovnali.
Jo,nájemnímu bytu bych teda nevěřila. Mám kolem sebe v práci dost lidí před - a důchodového věku, kteří si rvou vlasy, protože platí za byt třeba 12-13tisíc, každý rok se jim to zvedá..Takže pokud jeden z manželů umře nebo žijou úplně sami, nemají šanci s důchodem 11-12tisíc zaplatit ani byt natož něco jiného.A nedá se to ani měnit ani nic jiného, to teda nevím, jak to budou v 60-65letech řešit 
I domovy důchodců jsou drahý..prostě starej člověk bez vlastního bydlení je v pr.eli 
.JPG){kind=avatar}
Budu trochu sýček, vzpomenu jiný aspekt bytu v osobním vlastnictví. Bydlení ve svém je levnější než bydlení v nájemním bytě, ale ne o tolik, jak si lidé myslí. Neplatí se nájem, ale je třeba platit do fondu oprav. Nebo si pak brát další úvěr, když je třeba zainvestovat opravu společných prostor. Já se nerada s lidmi hádám a dohaduji o čemkoliv, tak mi hodně vadilo, když jsem se musela zúčastnit schůzí, na kterých se hádali o opravě výtahu - po hodině pořád nedošli k rozhodnutí, o zateplení - tomu se věnovalo asi deset schůzí. Prostě nekonečné rozpravy o tom zda udělat, kdo zajistí firmu, za kolik, jak se to zafinancuje. 24 majitelů, každý jinak finančně situovaný, každý jiný názor. Jak já byla ráda, že jsem tam jen jako zástupce a nemusím tam bydlet.
Ale přesto - jako mladá bych si nechala poradit od dvou nezávislých finančních poradců, jaký úvěr bude nejlepší, jak s pojištěním a šla bych do toho.
souhlasím s lindou....do hypotéky bych šla za předpokladu, že máte aspoň trochu krytá záda tj. jste schopni si našetřit minimálně na tři až šest měsíčních splátek....úplně optimální je, když víš, že případnou hypotéku zvládnete i s jedním příjmem....v nejhorším....dneska jsou fakt tak nízké úroky (a jdou už pomalu nahoru), že je škoda to nevyužit.
