Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Jsem vdaná deset let, máme dvě děti – mladší ve školce a starší právě v první třídě. V létě jsem zjistila, že mě manžel podvádí. Byl to pro mě šok, myslela jsem, že máme celkem spokojené manželství.

Vůbec nevím, co mám teď dělat. Manžel netuší, že já vím a chová se, jako by nic. To je pro mě strašné, když vidím, jak se přede mnou přetvařuje a dělá pozorného manžela a milujícího otce. Nejraději bych mu všechno řekla, že vím, že má mimomanželský vztah, ale bojím se to udělat. Mám strach, že tím by naše manželství definitivně skončilo, a to nechci. Zároveň ale nechci žít takhle, jako podváděná manželka a být součástí jeho pokrytecké hry.

Kdybychom neměli děti, bylo by rozhodování jasné. Ale já nechci dětem rozbít rodinu. Sama jsem vyrůstala jen s mámou, naši se po rozvodu doslova nenáviděli a dodneška si pamatuju, jak jsem mezi nimi poletovala, poslouchala, jak jeden druhé pomlouvají a vůbec jsem tomu nerozuměla. Oba jsem je měla ráda stejně.

Tohle svým dětem připravit nechci, ony za nic nemůžou a trpěly by nejvíc, víc, než já. Jenže co mám dělat? Trápím se tím už kolik týdnů, snažím se dělat, že je vše v pořádku. Přitom mě to psychicky strašně vyčerpává.

Vím, že nejlepší by bylo si s manželem promluvit, kolikrát už se nadechuju, že spustím, ale nikdy to nedokážu. Bojím se. Že ho ztratím, že se naše rodina rozpadne. Mám ho pořád ráda, i když teď ho chvílemi snad až nenávidím, Za to, co mi udělal, za to, jak mě v klidu obelhává a ani se při tom snad necítí nijak blbě nebo provinile.

Co byste dělaly na mém místě?