Dá se stárnout s grácií? Já to neumím.
Je mi čerstvých padesát let a čím dál více se trápím svým vlastním stárnutím. Možná vám to bude připadat směšné, ale já tím skutečně trpím a nedokážu se s tím srovnat. Zajímalo by mne, zda je více žen, které mají stejné pocity jako já.
Ještě před pár lety jsem si pojem „stárnutí“ vůbec nepřipouštěla. Zastávala jsem názor, že s tím beztak člověk nemůže nic udělat a tím to pro mne končilo. Měla jsem taky docela štěstí, lidi mi vždycky hádali míň, než mi bylo, a to mi samozřejmě lichotilo.
Jenže během několika málo let se karta absolutně obrátila. Klimakterium se dostavilo v osmačtyřiceti letech, což je myslím poměrně brzy, a 
zároveň s ním jsem začala pozorovat, jak se měním. Nejdřív jsem to přičítala únavě, nervozitě a celkově ne zrovna příznivé duševní pohodě, se kterou jsem bojovala. Ale po několika měsících mi došlo, že to, jak začínám vypadat, je způsobeno něčím jiným a že mi patrně začal nezvratný stav, kdy začínám viditelně stárnout.
Když se na sebe podívám do zrcadla, je mi úzko. Hlavně z vědomí, že lepší už to nikdy nebude, naopak, spíš mne čeká postupné zhoršování. Pleť mám šedavou, bez jasu, oči jakoby vyhaslé, objevily se mi nepěkné kruhy pod očima, pozoruji řídnutí obočí. Ačkoli to není příjemné, tyto nedostatky se ještě dají jakž takž zakrýt líčením.
Horší to je s celkovou ochablostí. Pomaličku polehoučku mi roste druhá brada, tváře se sesouvají směrem dolů a začínají vytvářet převisy, nosoretní rýhy mám hluboké jako dva krátery. Přibírám na váze, objevila se mi celulitida, paže mám ochablé…
Svým vzhledem velmi trpím. Vím, že bych se s tím měla nějak vyrovnat, ale nejde mi to. Jakoby mi najednou došlo, že je mládí definitivně pryč a nic pěkného mne už nečeká. Pomalu se proměňuji ve starou babičku a děsí mne představa, jak budu vypadat za deset, dvacet let. S obavou pozoruji starší ženy a neumím si představit, že i já budu jednou taková.
Na plastické úpravy mi chybí finance, kdybych je měla, neváhala bych ani minutu a nechala si obličej upravit a omladit. Takhle mi nezbývá nic jiného, než se se svým stavem smířit. Jenže nevím, jak. Zaskočilo mne to. Ta rychlost, s jakou se stárnutí dostavilo. Pořád jsem na sobě nic nepozorovala, cítila se i vypadala skvěle a najednou jsem dobrá akorát do starého železa.
Prosím, nesmějte se mi. Vím, že pro mnohé (hlavně ty mladší z vás) jsou takové problémy směšné. Moc ráda bych věděla, jak svou fyzickou proměnu po padesátce prožívají další ženy. Dokázaly jste se s tím vyrovnat, nebo i vás občas přepadne lítost nad ztraceným mládím?
10.2.2011 Rubrika: Péče o krásu. Kosmetika | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dá se stárnout s grácií? Já to neumím.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Sofffie - 10.2.2011 10:02 -Ja svuj vek taky nejak extremne neresim,to jen dnes na me tak trochu padl splin 
vzpomnela jsem si na svoji kolegyni ,ktera mi vzdycky rikala"holka az se ti prekuli 30 tak ti to raketove poleti"...a mela pravdu 
Kozoroh18 - 10.2.2011 9:37 dekuju za gratulaci,mam taky 3deti te nejmladsi je 5,takze na nejake litovani taky nemam cas.Jen nekdy kdyz se podivam po ranu do zrcadla tak se divim,ze nepraskne 
A taky na sobe nekdy pozoruju,ze jsem mela vic energie,kdyz jsem mela starsi deti ve 20,ze jsem na ne byla prisnejsi nez na nejmladsi,tak polevuji
PEGG - 10.2.2011 9:12 taky moc dekuju za gratulaci,beru si vase slova k srdci
Riki: 
Ale tak problémy se vzhledem to je takový celoživotní ženský boj
určitě si ještě vzpomínáme, jak jsme se chtěly zabít, když se nám v šestnácti udělal pupínek na ksichtě, když jsme zrovna měly v úmyslu vyrazit někam na nějakou zajímavou akcičku
Za velký problém u ženských v mém věku vidím to, že jejich psychický věk není v souladu s fyzickým. Tím absolutně nechci říct, že ženská kolem padesátky se má zavřít doma a myslet na smrt. Je třeba si uvědomit, že každý věk má své úkoly, my kolem padesátky máme už některé splněné- vychovaly jsme děti, staraly se o rodinu.V téhle fázi si některé ženy mylně představují, že by měly zase začít "žít" bavit se, navazovat nové vztahy atp.To jsou ale věci, které tady už byly, do mládí se nelze vrátit , našemu věku náleží něco jiného, v téhle fázi bychom měly zužitkovat naše životní zkušenosti, a to v různých směrech, pracovně, ve vztahu k lidem, prostě to co jsme vstřebaly bychom měly předávat. A co se týče vzhledu, to, s čím je třeba se smířit, je ztráta sexuální přitažlivosti, nikoli ztráta krásy, to je třeba si uvědomit a nezaměňovat tyhle dva pojmy. K té ztrátě sexuální přitažlivosti nám ovšem plastiky ani drastické diety nijak zvlášť nepomohou, proti proudu času nelze plavat dlouho.
.JPG){kind=avatar}
Přece jen mi to nedá - nechala sis udělat pořádnou preventivní prohlídku od praktického lékaře? Některé choroby se projevují suchou pletí, kruhy pod očima, vypadáváním vlasů i řas a obočí a taky špatnou náladou, únavou, nechutí do života. Ale jinak člověka nic nebolí. (Já vím, že jsem s tím otravná, ale fakt to považuji za důležité. Třeba při nedostatku vápníku mě bolela záda. A teď už mě vůbec nebolí, pokud nedělám hlouposti. Stačil krevní obraz a pak úprava jídelníčku, abych se nemusela cpát Ibalginem, z čehož následně bolel žaludek, z toho zase bylo kaput zažívání, z toho zase špatný krevní obraz, z toho hrozná únava a tak pořád dokola v začarovaném kruhu. 
)
evropka: tak to mám dušičku v peří
.gif)
Moc přemýšlíš a koukáš do zrcadla. Je mi přes padesát a žiju s tím vědomím celkem spokojeně, nezávidím mládí...kurnik, co je všechny ještě čeká za problémy, a já už je mám konečně za sebou!
Nepíšeš nic o rodině, přátelích, aktivitách...Chodíš jen do práce a z práce, a jen se mračíš?
.jpg)
punh: nemám co dodat...moje slovaobličej začíná povadat,prostě se nechám vylepšit a je to
Boubel: no to máš pravdu,ale nejvíc to mívají ženy,co dodržují pitný(alkoholický)režim
Stárnutí se nebojím, ani vrásky mi nevadí, ale z čeho mám fakt panickou hrůzu je odulost v obličeji 
.jpg)
punh: sharon: ano přesně tak hlavně zdraví své i rodiny to je moje přání nej 
No jo, takové chvilky mám taky. Vidím se v zrcadle a "huš, potvoro!" 
ale nepomáhá to, odraz se nezlepší, prevít. No co už, jak správně podotknuto, lepší už to nebude. Jelikož jsem se celý život nelíčila, nemíním s tím "na stará kolena" začínat, beztak to moc nezamaskuje, a k čemu mít malovaný obličej na ksichtíku, když krk, ruce, dekolt atd. hovoří jasně. Mně ještě padesát nebylo, jen se to valem blíží, ale jestli mi něco na tom vadí, tak horší fyzička, dřív se zadýchám při šplhání na kopec, snadno se unavím, hůř se regeneruje. Taky 4 - 5 hodin spánku jako by přestávalo stačit, a co jsem to ještě.... jo, to zapomínání, to je sakra protivná věc. Někam jdete pro něco a cestou zapomenete, co jste to chtěli. Grrr! No a takový ty drobnosti, jako artróza, křečový žíly, mizerný zuby, nervy v kýblu a flinta v žitě, to už se ani nepočítá, že jo. Tak nějak jsem si plánovala, že k 50.narozeninám si pořídím motorku, poněvadž na kole už to taky není, co bejvalo, ale jelikož jsem se teď zadlužila kvůlivá bytu, tak holt smůla, kolo bude muset sloužit dál. A v dny všední mám teďka denně rozcvičku, neb bydlím v novém bytě v domě bez výtahu, takže schody sem a tam furt, a navíc je ten dům 3 km od nádraží, z kterého jezdím do práce. Procházka za každého počasí. To by bylo, aby se ta fyzická kondice časem nezvedla. Shrnuto - na lítost nad ztraceným mládím to ještě nevidím, ale až budu mít chvilku, tak se zamyslím, jestli už by to nestálo za úvahu.
.gif)
punh: přesně...
tohle mě nikdy neděsilo ani netrápilo, na to nebyl čas..
......kdyby nebylo jiných starostí by by fajn.....
.gif)
mě neděsí vrásky, povislá kůže, celulitida a podobné nesmysly, s tím se nebudu stresovat. Daleko víc se obávám stáří jako takového - nemohoucnost, stařecká demence, přibývající nemoci a v neposlední řadě i jak na tom budeme finančně (určitě mizerně). To mi připadá mnohem závažnější než pár vrásek. Znám dost starých lidí, na kterých jsou viditelné projevy stáří, ale vyzařuje z nich pohoda, klid, optimismus, životní nadhled.
.jpg)
Proto, že svým vzhledem trpíš a tvůj obraz v zrcadle se ti nelíbí, odráží se to na něm a vypadáš ještě starší.
Stárnutí je štěstí. Stárnout má možnost jen ten, kdo ve zdraví přežil mládí. Ráda bych se stáří ve zdraví dožila. A vrásky ? Ty k tomu patří.
Nezralá jablka vypadají nádherně svěže, ale jsou kyselá. Raději volím ta zralá. Mají sice sem tam vrásku, ale ta chuť 
