Sedmiletá spí s námi v posteli. Jak ji máme „vystrnadit“?
.jpg)
Máme sedmiletou dceru a dvouletého chlapečka. A už delší dobu řešíme naše spaní. Obě děti jsme si totiž naučili spát s námi v posteli.
Začalo to hned když se dcerka narodila. Byla hodně plačtivé miminko, uklidnila se jen, když mne cítila v bezprostřední blízkosti. Kolem jejího asi třetího měsíce jsme vzdali učení jejího samostatného spaní a rezignovali. Vzali jsme ji k nám do manželské postele a konečně se trochu lépe vyspali. Malá se téměř nebudila, spinkala spokojeně mezi námi a všichni jsme si zvykli.
Doufala jsem, že jak bude dcera větší, postupně tento zvyk odbouráme, ale nepovedlo se to. Pokaždé, když jsme ji zkusili dát do jejího pokoje do vlastní postele, spustila řev, jako když ji vraždíme. A tak s námi v posteli zůstala, i když to společné spaní bylo čím dál náročnější. Vrtěla se, přetáčela, roztahovala, kolikrát spala napříč přes celou postel a my byli s manželem namačkáni každý na svém kraji.
Když jí byly asi čtyři roky, podruhé jsem otěhotněla a dala si závazek, že než porodím, bude holka ve svém. Nepodařilo se a když se malý narodil, už jsem to udělat nemohla, protože jsem nechtěla, aby se cítila odstrčená. A tak s námi spala dál. Malý byl v postýlce. Jenže se u něj opakovalo to samé, co u dcery, často se budil a nebyl k utišení. A tak nakonec i on skončil v naší posteli.
Momentálně to tedy vypadá tak, že na manželské posteli spíme všichni čtyři, děti se v ní spokojeně roztahují a my s manželem trpíme, protože se nevyspíme. Manžel občas nevydrží a ustele si v obýváku na gauči.
Jsem si vědoma, že to není normální, že jsme si zavařili sami. Jenže každý náš pokus o uložení dětí do svých postelí je z jejich strany hystericky bojkotován, oba dva se večer důrazně dožadují naší ložnice.
Jak jste to měly s dětmi vy? Spaly ve vaší posteli? A kdy a jak se to odnaučily? U syna bych to snad ještě akceptovala, ale dcera právě skončila první třídu, to, že s námi dosud spí, mi už připadá hodně přes čáru. Co by mohlo pomoct, aby se alespoň ona ohledně toho spaní konečně osamostatnila? Za jakýkoli váš názor a radu budu moc ráda. Předem děkuji.
4.7.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 78 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sedmiletá spí s námi v posteli. Jak ji máme „vystrnadit“?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No a proc ji to pohodli v posteli delas? Proc se s manzelem uskromnujete a nechate se vytlacet?
Tak ji to proste zneprijemni. Jo holka, ses uz velka, spatne se do postele vsichni vejdeme, tak do tebe holt nekdo v noci strci, odstrci, zmackne, primackne, prehodi nohu nebo ruku, sebere perinu nebo ji naopak na tebe hodi.
Nevyspala ses a jses ted pres den protivna? Ale to je skoda, to si musis odpocinout a nedelat sve oblibene cinnosti. Tak proste do toho ZOO nepujdeme.
A vystehuj obe deti naraz, ale nezakazuj jim rano za vami prijit.
Měla jsem v ložnici postýlku, později jen matrací ...
jo a vystěhovala bych obě děti najednou.
no jo, tak jste děti naučili, že když budou dostatečně vřeštět, tak bude po jejich 
....
Takže s dcerou bych dala nějakou motivaci - třeba že za každou noc strávenou ve své posteli (a chtělo by to přesnou definici, co je to noc strávená ve své posteli... např. může po rozednění / v určitou hodinu přijít k vám?) dostane samolepku a za pět samolepek můžete s ní jít v neděli do kina / akvaparku... nebo si může pozvat kamarádku na přespání, nebo jánevímco.
Trošku jí naučit, že nebude odměňovaná za řvaní a scény (protože návrat do postele, ač původní rozhodnutí bylo jiné, JE odměna), ale za to, že něco udělá správně....
