Mám problém se švagrovou. Je neomalená.
.jpg)
Můj největší problém asi je, že nemám ráda konflikty a snažím se jim za každou cenu vyhýbat. Jako dítě jsem byla častým svědkem hádek mých rodičů a od té doby, kdykoli cítím náznak nějaké neshody, radši ustoupím. Vím, že to není správné, ale nevím si v tomto ohledu rady sama se sebou. Možná jsem zbabělá. Pravda je, že až dosud jsem u nikoho nenarazila na nic tak zásadního, aby mi mé ústupky nějak moc vadily. Až teď.
Před půl rokem se mi narodila holčička. Partnerova sestra, tedy moje švagrová, je zrovna taky na mateřské, má rok a půl starého chlapečka a to je ten kámen úrazu. Bydlíme od sebe kousek a ona mne od té doby, co jsem na mateřské, začala dost zneužívat.
Poprvé už v šestinedělí. Bez ohlášení přišla na návštěvu hned co jsem byla den z porodnice doma a i s malým tady zůstala skoro celý den. Bylo to na mě moc, chtěla jsem si užívat svou dcerku a taky trochu odpočívat. Všelijak jsem naznačovala, ale marně. Až někdy kolem čtvrté konečně odešli.
A pak to začalo nabírat na obrátkách. Zvykla si k nám chodit někdy každý den, někdy obden. Klidně přijde už dopoledne a zdrží se i přes oběd, vždycky to zamlouvá, že stačí, když dám něco malému, ona že mě vyjídat nebude, ale mě je to trapné. Navíc mi šmejdí po bytě a chová se, jakoby tu byla doma. Klidně si otevře lednici a zeptá se, jestli může dát malému k svačině jogurt, ale ani nečeká na odpověď a už ho otevírá.
Je toho víc a bylo by to na dlouhé vyprávění. Pořád jsem to nějak tolerovala, říkala jsem si, že je to přece jen sestra mého partnera a nebudu dělat v rodině zle. Jenže od předminulého týdne se celá situace ještě zhoršila. Nejmíň tak jednou týdně mi tady malého nechává na celé odpoledne, že si skočí v klidu nakoupit nebo něco zařídit. Vždycky slibuje, že přijde za hodinku, maximálně dvě, ale nikdy to nedodrží. Většinou se to protáhne i na pět hodin. Když jsem jí řekla, že to takhle nejde, protože i já mám svůj život a své plány, tak mě odbude, že co řeším, že jsem na mateřské a mám ještě malé dítě, které ani neleze, tak snad to pro mě není problém.
A teď už jsem pěkně přetekla, protože jsem zjistila, že mě pomlouvá před tchýní. V neděli jsme jeli k partnerovým rodičům na zahradu a ona tam byla. Než si nás všimli, stačila jsem zaslechnout, že prý mám doma pořád binec a ani nevařím pořádné jídlo, jen samé rychlovky z jednoho hrnce. Strašně se mě to dotklo a chtěla jsem hned reagovat, ale v poslední chvíli jsem to spolkla, představila jsem si ten konflikt, který by následoval.
A to je důvod, proč sem píšu. Potřebovala bych od vás poradit, jak přestat být taková uťápnutá slepička, která si nechá všechno líbit a bojí se ozvat. Vím, že by bylo na místě švagrovou odkázat do nějakých mezí, ale prostě to nedokážu. Hlavně bych to nechtěla udělat tak, abychom na sebe pak kdoví jak dlouho nevražily. Chtěla bych jí to říct nějak jasně, slušně a přitom důrazně. Ale nevím, jak. Mám na sebe vztek, že jsem takový zbabělec.
8.4.2014 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 80 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám problém se švagrovou. Je neomalená.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kadla: 
Nebo se domluvit, jak přijde švagrová, tak ji prozvonit aby přila a nazdar, jdeme ven. Alespoň se projde a vypadne z domu
.jpg)
Mít takovou poddajnou povahu, požádám o pomoc kamarádku, jakoukoli, nebo sousedku.... Prostě aby u mne někdy byl, když švagrová dorazí. Každý den, po nějaou dobu. Prostě otevřít dveře i s kamarádkou a říct, promiň, já už mám návštěvu... a jdeme spolu ven.. nakupovat..... atd. Ve dvou si bude pisatelka článku jistější. Sama by to nemusela zvládnout.
.jpeg)
Verera - 8.4.2014 23:21
sevenofnine: jo, bylo by to krásný, ale ona na to nemá povahu, bylo by na ní vidět, jak se musí nutit a přemáhat. Stačilo by, aby na ni "švagrová" bafla mezi dveřma a docela by ji to rozložilo
Veroniko, na Tvém místě s holubičí povahou bych šla cestou nejmenšího odporu. Ráno bych sebrala dítě a objevila se u dveří švagrové, a tu mě máš, jsem si říkala, že pro Tebe to už musí být namáhavé chodit za mnou tak mě napadlo, že pěkně napůl. A šup už bych byla v bytě, vlezla jim do ložnice, udělala tam z peřin ohrádku na posteli aby malá nespadla, to chápeš, vždyť ještě ani neleze a není to problém, že ne? A já se táááák těšila, že jsem ani nesnídala, si udělám kafe, jo? A co si dám k tomu? Se mnou si nedělej starosti, vždyť jsi u nás jako doma tak já se taky jako doma obsloužím. Jéééé Ty to máš tady hezké a co máš tady? Jéééé to jsou parádní trenky, kde jsi je Pepovi koupila, Vencovi bych je taky pořídila ... atd.atd. no a druhý den ráno vyrazit opět. Do týdne Ti neotevře švagrová ...
Možná z právního hlediska to je rozdíl, ale co se týče vztahu, tak rodinu nedělá nějaký papír, ale to, že se dva lidi rozhodnou být spolu. Víceméně to, co slibují při svatbě, ale není to jejich podpis, ale jejich rozhodnutí, co je podstatné.
Slíbit a podepsat můžou cokoli, ale pokud to taky tak nemyslí, jsou rodina jen na papíře. Naopak, jestliže to myslí vážně a nevezmou se, jsou s dětmi rodina, svatba je čistě formalita, aby se učinilo zadost zákonům, pro fungování vztahu nemá žádný význam.
Pro mě, pokud se lidi rozhodnou žít spolu jako životní partneři a vnímají tak navzájem své rodiny, fakticky ti příbuzní jsou švagrová, tchyně apod.
Sestra partnera není cizí člověk, je to úplně stejné jako švagrová, svatbou se jeho vztah se sestrou nezmění.
Ale i kdyby Veronika tu paní nazývala sestra otce mé dcery, její problém to neřeší, prostě jí leze do bytu ženská, která si myslí, že na to má právo a ona neví, jak se jí zbavit.
mam-ča: to má opodstatnění v případě, že muž vydělává mnohem víc jak žena (nemluvím o úmrtí), ale zároveň jsme se setkala s názorem, že kdyby se žena chtěla rozvádět, tak chlap zadluží rodinu tak, že se z toho žena "posere"
mam-ča: to má opodstatnění v případě, že muž vydělává mnohem víc jak žena (nemluvím o úmrtí), ale zároveň jsme se setkala s názorem, že kdyby se žena chtěla rozvádět, tak chlap zadluží rodinu tak, že se z toho žena "posere"
Linda: Papír nebo prstýnekopravdu není zárukou šťastného soužití. Ovšem z hlediska zákona je manželství tak silný právní akt, že hodně lidí nezná všechny jeho aspekty. Následků tohoto kroku je opravdu spousta, jeden z nich je, že manželé mají k sobě navzájem vyživovací povinnost. Zatímco dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů, tak manželé mají povinnost svoji životní úroveň sdílet. Současně manželství zajišťuje právně případnou vdovu/vdovce, pokud dojde k úmrtí jednoho z manželů.
"Přítel" či častěji "přítelkyně" je v případě úmrtí partnera totálně namydlená.
Renee: můj muž by třeba odcházel i s dětma. To není snadný odchod, když mi by zústal majetek a jemu děti a legrační alimenty
Svatba v tom nehraje roli.
Ještě bych doplnila, že i kdybych se sama z vlastní vůle rozhodla se nevdat, nebudu nazývat partnerovu matku tchýní. Obě moje tchýně si zasloužily tenhle nepopulární titul až v den mojí svatby 
Nováková si chodí pro Novákovou, vyprávěl o dceři Ale to je jedno, jistě bylo pochopeno.
mam-ča: Naprosto souhlasím, napsala bych to úplně stejně
orinka: A s tímhle taky Přátel máme každý hafo a nepořizujeme si s nimi děti 
Linda: Ale jasně, taky si nemyslím, že je hodnota vztahu přímo závislá na razítku z matriky. To určitě ne, ale kdy už jindy jít do sňatku, když už ne kvůli dětem? Je to takové utvoření úplné rodiny, třeba už jen tím sjednocením jmen. A samozřejmě všechny ty právní náležitosti z toho plynoucí, ty nejsou vůbec zanedbatelné. Minulý týden jsem byla u kadeřnice a vedle v křesle se nechal česat pán, co vyprávěl svojí kadeřnici, jak jsou ve školce u dcery jedni z mála, kdo mají v rodině všichni stejná jména. Prý když chodí holku vyzvedávat, je to kolem samé "dobrý den, jsem Přibilová, jdu pro Horákovou". Prý si tam jeho žena přijde skoro legračně, když si jako Nováková chodí pro Nováka
Osobně bych už z principu, že si mě otec dítěte nevzal, nenazývala jeho sestru svou švagrovou a jeho matku tchýní. A už tuplem ne před ním. Tihle muži to potom mají velmi jednoduché - nemuseli udělat nic, závazku v podobě manželky se vyhnuli a stejně to mají jako jejich ženatí kamarádi. Jenom s pocitem, že až je to přestane bavit, prostě se seberou a půjdou, ani na ten soud nebudou muset 
.jpg)
mam-ča: Renee: v mych ocich nedela manzely papir nebo prstynek, ale to ze chteji zit spolu, ze se podpori, vyhovi si atd. Stejne tak pritelova / pritelcina rodina. Protoze s nekym spim tak jeho rodina je pro me cizi, ale protoze mam na tu spolecnou postel papir tak ti cizi lide jsou najednou rodina??? Rodinu dela neco jinyho nez kus papiru, aspon v mych ocich. ...ale to je sumak, at je Veronicina svagrova s papirem a nebo jenom bezpapirova sestra, je to pekny vopruz. Ale uprimne si myslim ,ze i kdyz je Veronika momentalne sama na sebe nastvana, pokud nazev clanku vymyslela sama tak se obavam, ze stejne s tim nic nenadela. Pokud nekdo takovouhle megeru ve vzteku nazyva "neomalenou" tak s ni dvere tezko vyrazi 
mam-ča: mně odedávna vadí pojmenování "přítel-přítelkyně". Přátelství je něco jiného než spolužití v rodině.
